Litocha komentáře u knih

Příjemné čtení (taky souhlasím s tím, že příběh Lilian byl zajímavější, možná i proto, že to bylo pár zhuštěných útržků, kdežto u Rosie se toho vlastně dlouho nic nedělo a většinu doby jsem postrádala naléhavost nebo intenzitu, která v Lilianině příběhu byla), ale vadilo mi, jak se mohla tak schopná osoba jako Rosie spokojit s Gerardem a dělat mu služku. Taky mám pochybnosti o úspěšnosti krámku s cukrovím na vesnici - ale třeba to na anglickém venkově chodí jinak. Jinak to byla pěkná knížka o hledání svého místa na světě a (nejen) rodinných vazbách.

4 22.08.2017

Čtení jsem si vyloženě užívala - hrdinka není žádná puťka, ale je šarmantní, asertivní a pohotová, hrdina-superagent s buldočí povahou a odzbrojující přímostí je vrcholný sympaťák a jiskření mezi nimi je nanejvýš zábavné. Když se k tomu přidají výborné vedlejší postavy, které zajišťují další várku vtipu, bylo pro mě čtení téhle knížky potěšením.

7 15.08.2017

Dodnes si vzpomínám na to nadšení, když se mi za levný peníz podařilo ulovit hned dva příběhy s oblíbeným hrdinou v jedné knize. U Francise mám prostě ráda jako hlavní postavy žokeje, pohled na dostihy z pohledu jezdce je pro mě cenný - kdo jiný by to koneckonců měl umět normálnímu smrtelníkovi přiblížit? A tyhle dva příběhy mám dost vysoko v žebříčku francisovek.
Kit je taková esence francisovských hrdinů - člověk na první pohled možná nenápadný, ale s charismatem, vnitřní silou a zásadami, který je pro ostatní autoritou a který umí být velkorysý. A protože se i ostatní postavy - princezna, Wykeham, Holly, Thomas a další - a samozřejmě i zápletky obou příběhů povedly, občas ráda vklouznu jako pod hřejivou kostkovanou deku do známého světa.

Jestli si dobře vzpomínám, byla to druhá knížka od Francise, kterou jsem četla - a ostatní pak následovaly jako na běžícím pásu. Právě tahle je pro mě nezapomenutelná a čas od času se k ní vracím. Sympatický nezdolný hrdina s jeho milostným i profesním trápením mi prostě přirostl k srdci.

Poněkud vykonstruované a ne úplně nejobratněji napsané, ale hrdinka je sympatická, pohotová a nenechá na sobě dříví štípat, za to plus.

1 04.08.2017

Základní myšlenka se mi líbí, ale s knížkou jsem docela bojovala. Až na posledních pár desítek stran to bylo rozvláčné, takže jsem čtení přerušovala.
Taky Meggie mi chvílemi trošku lezla na nervy. Bylo sobecké chtít si vyčíst postavy z oblíbených knih - bylo vidět, jak je většina postav nešťastná, když je vytrhnou z jejich světa (nemluvě o tom, že na vlastní kůži pocítila důsledky jednoho nepovedeného vyčtení). Na konci si pak autorka potřebovala uvolnit ruce pro pokračování příběhu, a tak porušila vlastní pravidlo.
Některé postavy mi přirostly k srdci - nejvíce asi Farid - ale nejsem si jistá, jestli budu číst i další díl.

4 31.07.2017

Milé, plné jiskřivé konverzace, sourozeneckého pošťuchování (na to by si JQ mohla udělat patent), se sympatickými (nejen hlavními) hrdiny. Jen by to mohlo obsahovat přece jen více děje. Baví mě ale propojenost příběhů - je hezké potkávat známá příjmení, i když se pohybujeme o generaci zpět.

10 28.07.2017

Nesdílím všeobecné nadšení. Náměty pohádek jsou solidní, zpracování podprůměrné. Než jsem se ovšem stačila začíst, pohádka a vlastně i celá knížka skončila. Pohádek je málo, jsou většinou odbyté, prvoplánové, zkratkovité a nezajímavě podané, Brumbálovy komentáře jsou z velké části spíše otravné, a navíc z nich často vychází poněkud sebestředně. Líbila se mi vlastně jen pohádka o třech bratřích, která přiznává inspiraci lidovou slovesností, a s výhradami možná ještě o fontáně.
Celkově kniha působí dojmem nastavované kaše a je na ní dost poznat, že byla šitá horkou jehlou a za konkrétním (neliterárním) účelem. Nebyla pro mě žádným zvláštním obohacením potterovského světa. Rozhodně to nejsou žádné skvosty a rodinné stříbro kouzelníků, jak je prezentováno.

10 24.07.2017

Lepší Nořin průměr. Ano, leccos je přitažené za vlasy až běda, hrdinka jako by některými osobnostními rysy opisovala od Evy Dallasové a hrdina je pro mě na začátku moc vlezlý, aby mi byl sympatický, ale nakonec jsem se začetla a i wonderwoman Abigail hovořící jako robot si mě získala.
Obecně mám raději Nořiny knihy s kriminální zápletkou než ty poznamenané magií nebo záhrobím, takže nakonec jsem celkem spokojená. Knížka byla přiměřeně napínavá se sympaticky vykresleným prostředím malého města, líbilo se mi i zakomponování Brooksových případů. Když se k tomu přistupuje jako k pohádce, je to vlastně docela příjemné čtení.

5 21.07.2017

Rozhodně stálo za to si tuhle knížku přečíst, přestože střední školu mám už dávno za sebou. Ano, místy je to trošku selanka, ale vyvážené je to uvěřitelně ztvárněnými charaktery i vztahy (nejen uvnitř Simonovy party a rodiny, jejíž praštěnost jsem si zamilovala). Vkládané e-maily šikovně posouvají a zatraktivňují děj. A to, že identita Blua není zas až takové tajemství, nevadí, stejně je to mimořádný sympaťák.

6 18.07.2017

Tyhle pohádky se špióny supermany mám docela ráda, ale tady bylo až příliš za vlasy přitažených věcí, navíc mi chyběla nějaká pořádná gradace - po zajímavém začátku a střední části, kdy jsem Lizzy prostě fandila a bavila se, přišel konec nějak náhle a byl useknutý, bez nějakého velkého finále.

3 18.07.2017

Po počátečním nadšení mě začaly fejetony trošku nudit. Některé postřehy jsou opravdu výborné, jinde mi ale autorovo předvádění znalostí češtiny připadalo samoúčelné a únavné.

1 18.07.2017

Dojemná knížka o těch pravých (nejen) letních dobrodružstvích. Líbil se mi pospolitý způsob života obyvatel ostrova i celá rodina Melkerova. Jen ta Tjorven mě svou panovačností a prostořekostí chvílemi docela dráždila.

4 06.07.2017

Knížka plná zajímavých informací o lákavém tématu, která je určena především dětem a mládeži. Části jednotlivých autorů byly různě náročné. Zatímco u prof. Veselovského se jedná o odborná pojednání, která musí být pro děti poměrně těžce vstřebatelná, "historky z natáčení" na konci dětské čtenáře zaručeně pobaví. Celkově je to zajímavý pohled na to, jak se dělala pražská ZOO. Zajímavé porovnání pak přináší knihy současného ředitele, Miroslava Bobka - čtenář tak může zjistit, co se za těch cca pětatřicet let změnilo, a co se (někdy bohudík a někdy bohužel) naopak nezměnilo.

4 06.07.2017

Po výborném začátku knížka začala ztrácet dech, líbil se mi pak až úplný konec.

3 06.07.2017

Milý příběh, i když někdy selankovitý a nepravděpodobný (nechce se mi věřit, že když si někdo několik desetiletí v sobě nese trauma a vinu, dokáže se jich zbavit mávnutím proutku). Šťávu tomu dodávali oba stařečkové, ti mě bavili hodně. Ve výsledku jsem ráda, že jsem knížku nezaklapla po prvních stránkách, jak jsem původně chtěla - začalo to příšerným prologem psaným z pohledu bůhvíkoho a následovala scéna s nápadníkem tak křečovitě vtipná, až mi z toho bylo trapně. Časem se to naštěstí zlepšilo a hrdinka mi začala být sympatická. Po další knížce se klidně poohlédnu.

2 06.07.2017

Největší problém mám s tím, že je kniha prezentována jako detektivka, ale z plnokrevné detektivky jsem toho našla pomálu. Chyběla mi nějaká ústřední zápletka, složitější děj, napětí. Místo toho se objevuje pár případů, které detektivky vyřeší s prstem v nose nebo pomocí ducha místa, a jedna záporná postava, se kterou to taky vezme dost rychlý konec. Najdeme tady sympatické postavy, hlavně ústřední dvojici, ale třeba taky jednu malou holčičku, poučení o Botswaňanech, jejich zvycích i problémech, ale jako detektivka je to značně prostinké.

4 05.07.2017

Typická romantická kniha s kriminální zápletkou Sandry Brown - vztah hrdinů podle šablony (vlastně se nemají/neměli by se mít rádi, ale je mezi nimi ta spalující přitažlivost), nesmí chybět nějaký umanutý nepřítel pronásledující hrdinku, aby mohl hrdina - jindy cynik a drsný chlap, ale náhle tající jako sníh - zachraňovat dámu v nesnázích, a na závěr "šokující" zvrat (kdo pár podobných knížek četl, tuší pachatele minimálně od poloviny knížky). Celkem tedy nic, co by nějak vybočovalo - autorka už ovšem napsala i horší kusy (především čisté romance) a časem kniha nabere i solidní spád (na začátku mě ovšem právě nepohltila).

3 05.07.2017

Pro Sophii docela netypický, ale povedený příběh. Líbily se mi dobře vykreslené postavy, zvláště celá Audreyina potřeštěná rodina - přes všechny slabosti a libůstky se mají rádi a dokáží stát při sobě, když je to potřeba. Okouzlil mě všudypřítomný vtip, přestože téma, o kterém knížka pojednává, tak radostné není. Jen jsem si připadala zčistajasna hozená do vody, ráda bych věděla, co se vlastně Audrey dělo (minimálně by člověk lépe pochopil její vztah k trýznitelkám).

6 05.07.2017

Tahle autorka mi sedí - její knížky jsou tak nějak milé (a ani mi nevadí, že není nějak třeskutě originální). Chytře vybrané, autorce známé prostředí právníků (pro milovníky Dobré manželky ideální) dodává trochu autentičnosti i téhle pohádkové zápletce. Nechybí sympatické postavy, u kterých je pozornost směřována na dialogy a vzájemné jiskření místo dnes tak obvyklých postelových scén, a špetka vtipu. Líbilo se mi, že Taylor nepadala před Jasonem na zadek, naopak mu dovedla pěkně zatopit. Líbila se mi krátká nahlédnutí do světa práva - knížka se tak stala plastičtější. Celkově jsem se při čtení dobře bavila.

11 17.06.2017