Loriss komentáře u knih

Nenápadná fantasy, kterou jsem si upřímně koupila jen proto, že byla ve slevě, mě moc mile překvapila.Hrozně dobře se to četlo, nastíněný fantasy svět byl docela neotřelý, mezi hlavními postavami byla úžasná chemie a dokonce měli i vývoj. Jediný nedostatek je, že děj skončí cliffhangerem a vydání druhého dílu je v ČR v nedohlednu.. :(

4 07.08.2024

Ach jo, to jsem se zase jednou nechala oblafnout knižním marketingem… po těch nadšených recenzích jsem po té knížce úplně prahla, ale teď jí odkládám v půlce a nejsem schopná to dočíst, protože mě to prostě vůbec nebaví. Takže komentář berte s rezervou, možná je ten konec úplně bombastický, ale moc tomu nevěřím. Myšlenka na retelling mýtu o Hádovi a Persefoně je skvělá, provedení už méně. Děj se odehrává v podivném bezčasí v Americe, na jednu stranu se to tváří, že se pohybujeme v jakési moderní současnosti, na druhou stranu jsou tam podivné nelogičnosti a čtenář přemýšlí – má to být fantasy, nemá to být fantasy. Prostě ten worldbuilding moc nefunguje. Pořád jsem z toho měla takový mafiánský pocit a celkově by mi to třeba dávalo větší smysl, kdyby zasazení bylo Chicago 20. let 20. století. No ale jsme tady kvůli milostné zápletce a sexy scénám, že. Tak ty na mě nefungovaly vůbec, celé to bylo divně uspěchané, ona mu hned vleze do postele, žádná rafinovanost, nic. Opěvovaná scéna na trůně, nevím no, je to asi blbé srovnání, ale třeba v sérii Dvory je tucet lechtivějších a víc vzrušujících scén, dokonce jedna konkrétní mi přišla jako jasná inspirace té scény na trůně.
Jinak tedy budu doufat, že někdo jiný se Háda a Persefony chopí a dostaneme perfektní retelling, protože ten mýtus je jinak skvělý.. Tak snad příště.

4 20.10.2022

Vzhledem k tomu, že se jedná o nejlepší Humbook knihu 2021 jsem čekala nějaký naprostý wow efekt, kdy si sednu na zadek a bude to mnou rezonovat. A to se tedy úplně nestalo…
Příběh mě zpočátku docela zaujal, stejně jako ústřední dvojice a jejich zakázaná přitažlivost, do toho sadističtí šlechtici, ujetá náboženská pravidla, tajemná mlha a kraveni.
Ale od “velkého” odhalení a zrady (a pardon Poppy je kapku ducha mdlého, co se týče důvtipu), se jela tuctová linka vlkodlaci/ upíři, zajímavý náboženský prvek se rozpliznul úplně do ztracena (“Jasně, Poppy, byla to všechno jen zástěrka, to neřeš..”).
Vztah hlavních hrdinů podkopává to, že jsou neustále spolu, není tam žádné odloučení, prostě se jen hašteří ve stylu “Asi ho miluju, ne, vlastně je to hajzl, nenávidím ho..”
Nevím no, čekala jsem víc..

4 25.04.2022

Ach, to byla krásná pohádka. Opravdu mi to ani nepřišlo jako retelling, prostě jen Kráska a Zvíře bez nánosu disneyovského patosu a obživlého nádobí. Sympatická hrdinka, zima, tajemný hluboký les a lov, při kterém není jisté, kdo je lovec a kdo kořist. A ta krásná jména - Jeva, Jasenka, Solmir.. Všechno, co mám ráda. Jediné, co bych vytkla je závěr, který mi přišel hodně uspěchaný.
A možná ještě poznámka na konec - mám pocit, že všichni autoři (nebo spíš autorky) fantasy se poslední dobou inspirují starou Rusí. Je to pochopitelné, ty krásné tajemné příběhy, mýtické postavy, prostředí. Ale už jsem všemi těmi lešiji a rusalkami trochu přehlcená. Zrovna Kráska a Zvíře by skvěle fungovala i v jiném kulturním okruhu.

4 08.04.2022

Čekala jsem fantasy s nádechem červené knihovny, ale nakonec jsem dostala červenou knihovnu říznutou fantasy. Ale místo čarodějnic tam mohli v klidu vystupovat francouzští vikomtové, udatní skotští válečníci, Vikingové nebo co já vím, co teď frčí..
Přiznávám, že enemies to lovers vztahové linky vyloženě vyhledávám, ale tady byl opravdu ten vztah hlavním a jediným ústředním motivem, čarodějnice a magie tomu dělaly jen křoví, a to mi přijde málo.. Nakonec mě spíš bavila ta první půlka, čtivé je to sice nesmírně, ale ten závěr už mi přišel jako jedno klišé za druhým. Jestli se odhodlám jít do dalšího dílu, který nemá zrovna skvělé recenze, to fakt nevím..
PS: Když si kupuji knížku, tak bych celkem očekávala, že jí třeba i několikrát přečetl někdo, kdo má ponětí o gramatice. A ne že nechá ve dvou větách po sobě výraz obětí a objetí - nechť si ctěný čtenář vybere, která verze je správně.

4 15.12.2021

Jedno z mých nejoblíbenějších humoristických děl, u kterého mě nepřestává fascinovat, že řada povídek je aktuální i po více než sto letech od jeho vydání.
Mění se kulisy, ale lidské charaktery zůstávají stejné.

4 07.04.2021

Ve stínu hvozdu je moje první přečtená knížka od Naomi Novik a okamžitě jsem si autorku a její styl zamilovala, i když český překlad mi místy přišel trochu kostrbatý. Neřekla bych, že se jedná o typickou fantasy, opravdu je to spíš pohádka, ale svým dětem to před spaním radši nečtěte.
Kniha hodně stojí na chemii a dynamice mezi dvěma hlavními hrdiny, i když mi přišlo, že tak drsné zacházení si Anežka od Draka snad ani nezasloužila. Ale obě hlavní postavy jsem si zamilovala, Anežka byla poděs, což se mi na ní právě líbilo, a Drak samozřejmě nakonec taky nebyl tak strašný. Celý příběh je prodchnutý slovanským folklorem, v pozměněných názvech lze celkem snadno odhalit reálné předobrazy.

(+ SPOILER)
A pak je tu samozřejmě Hvozd - jeden z nejoriginálnějších záporáků, zkažený myslící organismus, plánující a intrikující, toužící po pomstě. Pasáže, ve kterých se hrdinové vydávají do Hvozdu, byly sugestivně napsané, místy jsem měla pocit, že taky cítím to dusno a pach hniloby. Motiv stromu, který zaživa vysává své oběti, byl skvělý.
Ke knížce se určitě ještě někdy vrátím, stala se z ní moje srdcovka.

4 03.04.2021

Sice přečteno během dovolené za pár dní, ale i přes nespornou čtivost mě Ohař a liška docela zklamala. Začátek mě příjemně navnadil, ale bohužel ve zbytku knihy se nestalo skoro nic. Nepotřebuju, aby fantasy byla za každou cenu super akční, ale tady byla jedna slušná akce hned na začátku a pak jedna lehčí šarvátka s honičkou a ve zbytku už se jen léčilo, potácelo po lese a přesvědčovalo, kdo je na čí straně a kdo padouch nebo hrdina.
Na to že se jedná o úvod série, který má navnadit, tak žádná sláva..

3 20.08.2024

Ó, Dcery! Ó, paní požehnané vraždy! Tlamo!
Tak TAKHLE se píše hustá YA fantasy! Tak TAKHLE se vytváří nezletilá antihrdinka s posraným osudem! Tak TAKHLE se šokuje plot twisty!
Krev, násilí, vulgarity, cynickej humor, boží ale vlastně pěkně na hovno svět a v něm jedna divnoholka se špatně střiženou ofinou a ne-koucourem.
Pět vran z pěti!

3 15.07.2024

Budu se opakovat, ale opět naprosto skvělý díl držící laťku kvality nastavenou velmi vysoko. V Adarlanu přituhuje a děj je zas o něco temnější, zejména linka, která se odehrává v Morathu, nabízí opravdu mrazivé scény. Závěrečný plot twist sice byl celkem předvídatelný, ale i tak bylo finále již tradičně epické.
Co musím zejména vyzdvihnout je úžasný vývoj postav - Aelin se proměnila z nesnesitelného spratka v prvním díle v komplexní charakter, ačkoliv část spratkovitosti si ponechala. To se dá ještě očekávat, byl na to čas v několika knihách. Ale jak to Mass dělá, že dokáže vytvořit v jedné knize několik propracovaných silných vedlejších postav (zejména tedy ženských)? Lysandra, Nesryn, Manon, Kaltain, Asterin a nová postava Elide (kterou jsem si opravdu zamilovala).
Neporovnatelné s jinými sériemi, kde se nezvládne udělat propracovaný charakter ani u hlavní postavy (ani nechci naznačovat, že mám na mysli jistou Makovou pannu, že).

3 08.12.2022

“Marek by mě raději zabil, než abych ho opustila.”
Knihy Simony Monyové jsem kdysi dávno četla jako lehké, nenáročné a často komediální čtení. Postupem času ale začal převažovat tíživý a depresivní tón a na autorku jsem zanevřela. Její tragická smrt mě přesto šokovala. Ve zprávách, které byly zveřejněny po její smrti, uváděla, že právě kniha Ženu ani květinou.. je popisem vztahu s jejím manželem a vrahem. Když nyní knihu znovu čtu, musím konstatovat, že je to sice kratičké, ale mrazivé memento o anatomii patologických partnerských vztahů, které od nadávek a facek mohou vést až ke kudle v břiše.. Konec je otevřený, ale čtenář již ví, že happy end se nekonal. Jméno vydavatele aka vraha v tiráži je pak opravdovou smutnou tečkou příběhu..

3 17.06.2022

(SPOILER) Nimbus se mi hrozně těžko hodnotí, kdyby se dalo hodnocení rozdělit na dvě části - první 3/4 by měly 2 hvězdičky a poslední čtvrtina 5. Z té první části jsem si nejvíce jako postavu oblíbila Nimbus - nevím, jestli je to autorova genialita nebo bezradnost, když nejsympatičtější a nejvíce propracovanou postavou se stane umělá inteligence. Citra a Rowan jako postavy prostě stagnují, jak už tu někde zaznělo, linka nové postavy Toolivera byla zvláštní a zatím nikam moc nevedla, stejně tak mě v tomhle díle nudil příběh Faradaye.
Goddard je jednoznačně jedním z nejodpornějších knižních záporáků, ale už mě začíná štvát, jak mu všechno vychází, jeho znovuzrození i závěrečný "majstrštyk" mi přišel trochu přitažený za vlasy. Začíná mi pak připomínat vrahouna z béčkových hororů, který se vždycky na konci ještě probere, i když je prostřílený jak řešeto.
Ano, závěr byl epický, ale celé tak trochu na efekt, aby to šokovalo čtenáře a ždímalo emoce.
Za srdce mě tak nakonec nejvíc chytil osud Tygera, ze kterého mrazilo..

3 01.04.2022

Z celého světa Grishaverse se mi Vláda vlků četla asi nejhůře, už nějak opadlo to kouzlo a asi v polovině jsem se zasekla a nemohla to dočíst. Ale v poslední třetině kniha chytla druhý dech a byla to zase stará známá Bardugo, kterou prostě nemůžete odložit. V podstatě důstojné zakončení všech grišovských sérií, cameo role milovaných postav jako dárek pro fanoušky a otevřená zadní vrátka pro případné pokračování...

3 15.11.2021

Uff – dokonáno jest. Dočteno, zapomenuto a nikdy víc! Takhle dlouho jsem snad ještě nikdy nic nečetla, ale u třetího dílu série jsem to fakt nechtěla vzdát a navíc mi stejně jako Sheldonovi vadí neukončené záležitosti.

Mohla bych tady zdlouhavě vypisovat, co všechno mi na tom vadilo. Rozvleklý děj. Hodně, ale opravdu hodně sexuálního balastu. Zbytečná krutost a přemíra násilí. Übercool a übersexy hrdinové. Extrémně nesympatické sesterské trio. Nevzbuzovalo to ve mně žádné emoce. Proč se bych se o ně měla bát a fandit jim? Divný záporák bez pořádné motivace a psychologie. Zlověstný artefakt s tím nejvíc přitroublým názvem (Kotlík…To jako vážně?!). Patetický konec, kterému chyběl snad už jen pozitivní těhotenský test.

Ale proč to tady hanit? Dle čtenářských recenzí si to svou cílovku hravě našlo. Takže bych to uzavřela tím, že jsou YA fantasy, u kterých vůbec nevadí, že už nejste věkově v kolonce YA a báječně si je užijete. A pak jsou takové fantasy, u kterých to sakra vadí, a to je přesně případ „Dvorů“. Osobně nedoporučuji nikomu nad 20.

PS: díky této sérii pro mě slova „druh a družka“ budou mít už navždy stejně otravný nádech jako „soudruh a soudružka“.

3 15.06.2021

„Abys věděl, někteří lidé se narodí s kouskem noci v sobě a ta dutina se nedá zaplnit ani vším dobrým jídlem nebo slunečním světlem, co ho na světě je. Ta prázdnota se nedá zahnat, a tak se některé dny budíme s pocitem, že v nás vane vítr, a musíme to prostě přetrpět stejně jako ten chlapec.“

Já tu Leigh Bardugo prostě miluju! Bože, ta ženská ale umí psát. Trnitou řeč jsem si samozřejmě pořídila, protože zbožňuju její svět Grishaverse. Ten v tom ale nakonec hraje roli jen velmi okrajově. Je to prostě soubor krásných temných pohádek, které by z fleku mohl napsat i Hans Christian Andersen a náš K. J. Erben mu u toho mohl napovídat, jak do vyprávění přidat ještě trochu ponurosti.
Protože v recenzích byly vynášeny do nebes působivé ilustrace, nechala jsem svůj věrný Kindle protentokrát odpočívat a pořídila jsem si po letech papírovou knihu. Už jen obálka je skvostná a obrazy uvnitř nádherně rámují a rozvíjí každý příběh až do závěrečné ilustrace. Z mého pohledu nejlepší povídky s poselstvím, které mě nějakým způsobem oslovilo, byly Ayma a trnitý les, Malá kudlička a Když voda zpívá oheň.
Doporučuji všem milovníkům temných pohádek pro dospělé!

3 19.05.2021

Velmi dobrá fantasy série, i když do pěti hvězdiček pro mě ještě něco málo chybí. V dnešní době musí být docela těžké přijít v žánru fantasy s něčím originálním, ale Tetovaný to zvládnul. Jediné co mě iritovalo, byly dvě hlavní hrdinky (Leesha a Rena), které jsem si teda neoblíbila, naopak skvělá byla Inevera a samozřejmě hlavní hrdina Arlen.

3 10.04.2021

Povídky pánů Šimka a Grossmanna v podstatě žijí s námi, protože řadu hlášek známe s mužem zpaměti a používáme je v různých životních situacích. Prostě nesmrtelný a nadčasový humor.

3 07.04.2021

Právě jsem dočetla svou druhou knížku od této autorky a opět je to opravdu krásná záležitost, i když musím říct, že oproti Hvozdu se mi to četlo trochu hůře, a to zejména kapitoly vyprávěné z pohledu některých vedlejších postav (Stepon, Magreta).
Nejpropracovanější je postava Mirjem, trochu zvláštní ženská hrdinka - chladná, někdy až tvrdá, vždy kalkulující a přesto něčím sympatická. Skvělé byly i postavy Iriny a Mirnatiuse, jejich dějová linka mi přišla tak nějak neukončená. Chyběly mi kapitoly z pohledu Staryka, o motivech jeho jednání a pocitech se vlastně vůbec nic nedozvíme, přitom je hlavním hybatelem děje. Příběh Wandy a jejích sourozenců byl nejkrutější a nejsmutnější.
Novik umí skvěle vytvářet atmosféru - opravdu více zimní a mrazivou knihu jsem snad nečetla. Vrcholem knihy je z mého pohledu pasáž židovské svatby se sněhovým tancem - to byla magická scéna.
Přijde mi, že zatímco Ve stínu hvozdu se proplétal motiv kořenů, které sahají tak hluboko, že je nejde vyrvat a zpřetrhat, vedlejším motivem V zajetí zimy je naopak vykořeněnost hlavních hrdinů (nejen těch židovského původu) a hledání domova, některé myšlenky mi přišly vysoce převyšující žánr pohádky.
Možná to bylo tím chladem, ale Ve stínu hvozdu mě chytl za srdce víc, přesto jde o nadprůměrnou záležitost.

3 03.04.2021

Oproti Zvrhlému králi, kterého jsem četla od stejné autorky předtím, docela slabý odvar.. V podstatě málo sexu, chemie mezi postavami ze začátku nulová a najednou bum a zblázní se jim hormony.
Zápletka s mafií je tam asi jen proto, aby bylo vidět, jaký je Ransom nebezpečný drsňák. Vztahy v rozložené rodině hlavní hrdinky se napraví během jednoho rozhovoru.
V rámci žánru jsou lepší, třeba právě série Royal Elites od stejné autorky.

2 05.11.2024

(SPOILER) Osud hněvu a plamene jsem si pořídila, abych si zkrátila čekání na Čtvrté křídlo a taky protože hate to love ;)

První půlka mě neskutečně bavila, nemohla jsem se od toho odtrhnout, líbil se mi děj v New Yorku a pak hlavně začátek v Isloru, kde my ani Romeria netušíme, co se děje a jsme jen ve vleku dramatických událostí. Hate to love linka ze začátku k zulíbání, skvělá chemie mezi hrdiny, prostředí taky fajn.

Jenže pak se zjistilo, že hlavní zápletka má upíří tematiku. A mě to v tu chvíli nějak přestalo bavit..Dávám 4*, i když pocitově je to u mě za 3, protože mě upíři ve fantasy odjakživa k smrti nudí, ještě ve spojení s těmi sexuálnímu narážkami, brr.. A vlastně celý Islor byl království dost na poblití a Zander pokrytec, který to jakože hrozně chtěl změnit, ale reálně se k tomu moc neměl.

Ale jinak musím pochválit hlavní hrdinku, ta měla moc fajn povahu, jen jsem čekala, že bude nějak podrobněji vysvětlen ten mechanizmus výměny těl.

Uvidíme, co další díly série..

2 02.03.2024