los komentáře u knih

Krasosmutnění je povídková verze Městečka, kde se zastavil čas; některá vyprávění se trochu odlišují nebo jsou jinak vypointované - a Hrabal je velmistr pointy!, v každém případě však v sobě nesou tu nezaměnitelnou hrabalovskou "živočišnou lyriku", o kterou je myslím ochudily Menzelovy filmové adaptace, proto doporučuju číst: představovat si a snít sám s vlastní fantazií

mile mne zasáhla povídka Veřejné osvětlení, cítím se v ní jako doma

4 12.02.2023

při zběžném pohledu na bibliografii autorky je zřejmé, že Braunová píše znovu a znovu týž příběh, beletrizuje příhody ze svého života, dokonce ani moc nemění jména (ba naopak, reálné osoby mají často v jejím díle sebepotvrzující funkci), v podstatě lze zaměnit autorčinu biografii na chlopni knihy s anotací románu

vyprávění je živé a čtivé, ale nemá nápad: tradičně začíná v raném dětství plném rodinných křivd (emotivní líčení odstrkovaného outsidera ze sociálně slabé a režimem stíhané rodiny) a přes problémy dospívání na pozadí sametové revoluce spěje k profesním úspěchům a intimním karambolům v dospělosti a ke smíření se s přítomností (se spoustou průběžných úmrtí)

nechci zpochybňovat věrohodnost vyprávění popisující raná devadesátá, nicméně mne přinejmenším překvapil náhlý zvrat k dokonalé idyle (chudá dívka odjíždí do Francie, kde se o ni nezištně starají otcovy přátelé z disentu a bohatá kultivovaná milenka, s níž se náhodou seznámila ještě před revolucí v Praze atd.)

výraznými tématy je jednak Braunové bisexualita (skutečně tak drtivě odsuzovaná okolím a bulvárem?), jednak psychická onemocnění (otcova posttraumatická porucha, matčina nastupující demence?)

proč se kniha jmenuje po jedné z vedlejších postav, to jsem nepochytil (snad vyjádření lásky k mamince?)

4 04.02.2023

když nějakou knihu doporučí profesor Pelán (ba co víc - sám ji přeloží a doplní komentářem), tak je to sázka na jistotu: "Šášův" Candido je satirou na sicilskou morálku, v níž se střetává tradice s politickým poválečným vývojem, a ideový střet katolicismu s komunismem

doporučuju k četbě při znalosti Voltaira a nezapomeňte přitom obdělávat svou zahrádku!

4 25.01.2023

Ptakopravec má všech 5 P: prvoplánové, povrchní, prostoduché, prázdné, přiblblé (a ještě) plkání

ale pěkný průvodní obrázek, teda "pikčr"

...a pamatujte, když uvidíte v zemi díru, z které se kouří, tak je tam určitě schovaný skřítek Trčka!

napínavé a veselé vyprávění, originální pohádkový svět a nezaměnitelné ilustrace

4 04.01.2023

hodně popularizovaný výklad, který by se dal shrnout do jedné kratší studie, obsahově zaměřený téměř výhradně na angloamerický kontext; sice jsem si moc informací nevypsal (jak mám ve zvyku u edice ZIP), ale o to je to zas zábavné čtení: nevěřil bych, že budu někdy číst pojednání o statistice, a v knize nebude jediný graf (a čísel minimum) - nepočítám ty ilustrační grafy, kde nejde o čísla, ale o vizuální provedení křivky (zde ovšem drobná výtka - obrázky jsou černobílé, ale v textu se popisují jejich barevné části)

jo a grafikovi edice opět dík za vtipný obrázek na přebalu!

4 27.12.2022

u první antologie jsem nadával, že chybí seznam zdrojů ilustrací - v přítomném druhém dílu jsou, takže moje puntičkářské já je uspokojeno, a i když jsem se nebál a děj i pointu u všech zařazených povídek odhadl už na jejich začátku, musím chválit výběr povídek, překlad a samozřejmě velmi působivé vizuální provedení antologie

doporučuju zejména povídky "Skutečnost a padělek" a "Přeměna"

4 23.12.2022

Divá Bára je jedno z alter-eg Němcové, ok, emancipované ženy to měly vždycky těžký; Karla je další idealizovaný příběh, snad s reálným jádrem, inspirovaný pobytem na Chodsku (tehdy žili lidi v jedné světnici, spolu celý rok, ve dne v noci, fakt by si nikdo za cca 15 let nevšiml, že dívce nerostou prsa, ale vousy, atd. atd.), prostě jak někdo může považovat Němcové psaní za "realistické", to opravdu nechápu: v čem?

třeba v obrazech z okolí domažlického sice popíše kroje a zvyky, sem tam vloží nějaké nářeční slůvko, ale popisy mezilidských vztahů nejsou odpozorované, charaktery černobílé, selektované na dobré a zlé bez vývoje, děj nevěrohodný, upravený do pohádkově útěšné kostry "přes obtíže vše dobře dopadne a zlo je potrestáno"

mimochodem vesnička Medákov se od 14. století nazývá Mrdákov, což v polovině 19. století nemělo dnešní vulgární význam: mrdati = rychle (se) hýbat, vrtět, mrkat

4 15.12.2022

shoduju se s čtenáři Oponn a Legens - jako historický dokument ok, ale obsah pro dnešního člověka naprd (nevím, jak to mají křesťani, ale kdybychom všichni rezignovali, dřepli do kouta, sebemrskačsky si trhali žíly a fňukali v pokoře před něčím, co nás převyšuje...)

4 13.12.2022

ideální jako večerníček pro velké kluky: vyčůrat se sovami, stáhnout roletu a usnout nad půllitrem, potěší a kapku rozesmutní

4 04.12.2022

naštěstí to není rýmované, to by mi šla hlava kolem už po prvním jednání; Čestmír patří k Tylovým prvotinám a doba si žádala "historické drama vysokého stylu", ale dneska se to dá číst fakt už jen jako kuriozita - nicméně pobavilo mne autorovo zkracování jmen, aby mu vyšly slabiky do desetislabičného verše: tak je občas z Vladislava Vlaslav a z Čestmíra Čmír

4 26.11.2022

tento román je zařazen mezi thrillery? hned bych ho šoupl mezi grotesky a černohumory... náročně komponované, propracované a všemi možnými (nápaditými a vtipnými) odkazy a narážkami na vědu i umění, stejně jako paralelami a digresemi napěchované vyprávění, v němž se nakonec všechny v časoprostoru zprvu oddělené světy (minulost, přítomnost, budoucnost, čas jdoucí pozpátku a časoprostorové superpozice) propojí a částečně i překryjí (a občas se taky šipka času otočí, nebo dojde k "viditelnému" zakřivení prostoru), prostě taková pěkná románová interference

jo, a pane Schrödingere, mám pro vás dobrou a špatnou zprávu...

4 04.11.2022

souhlasím se Snoopi: kvalitní, obsažná a nezbytná příručka: nejenže člověk není online permanentně, ale na netu opravdu není vždycky všechno

4 30.09.2022

nádherná knížka pro malého rybáře, realistické ilustrace a zasvěcené průvodní slovo, kam se hrabou moderní příručky s fotografiemi!

4 29.09.2022

Maidlovi dunivý zádoplác za znovuuvedení Spiesse do české literatury a vynikající překlad, myslím, že skvěle vybalancoval míru lingvisticko-translatologické piety k osvícenskému textu a současně přihlížel k požadavkům moderního čtenáře

+ doporučuju pozorně přečíst doslov, kterým Maidl uvádí do dobového kontextu: ano, Petermännera ad. četla všechna naše velká literární esa a množství aluzí a převzatých motivů, postupů a zápletek v jejich díle to jen a jen potvrzuje

dnešnímu čtenáři může vyprávění přijít naivně pohádkové, ale zase když sleduji současnou filmovou tvorbu z marvelského či disneyovského světa...

4 25.09.2022

tak nějak mnoho povyku pro nic, téma v současnosti už nijak kontroverzní (ba mám mnohdy dojem, že mnozí se duševními poruchami, o nichž se domnívají, že jimi trpí, spíše chlubí a pyšní); od prvních stránek je zřejmé, že Björn je nějaký typ autisty, a okolí se s tím neumí a nechce vyrovnat, toť vše

4 14.08.2022

milá humoreska, která (tak jako mnohé podobné) dokazuje, že vojna, iniciace a přechodový rituál, proměňující tělo i mysl, je to nejuniverzálnější téma k hovoru, které dokáže spojit lidi napříč generacemi, povahami, národy a regiony, politickými názory či stupni inteligence, vždycky se u něj shodneme, potěšíme a nostalgicky vzpomínáme/zapomínáme

zajímalo by mě, co mají jako "potkávací téma" dnešní kluci (počítačové hry?)

4 14.08.2022

petrarka72 (viz níže) to vystihl přesně: v žánru budovatelského románu ční Páteř výrazně nad průměr, jazyková originalita těží z mísení stylů, šíře slovní zásoby (od spisovné roviny přes floskule po dialekt, slang a argot) i obraznosti pojmenování (např. sluneční zarděnka se odkutálela k protinožcům), experimentuje se i s formou i jejím grafickým napodobením (velikost a zvýraznění písma, novinový titulek, leták, úryvky z úředních lejster, protokoly, zápis ze schůze, dopis, deník, myšlenky a řeč polopřímá, dramatizovaný dialog - výslech atd.), taky samotný příběh zaujme jak věrohodnými postavami, tak prostředím stavby hutí, ale z té výsledné "převýchovy" vypravěče a jeho "prozření" mi krapet běhal mráz po zádech (teda možná víc ze soudružky Kafkové)

4 06.07.2022

příběh o chlapci/mladém muži, který to opravdu myslí dobře a chce dělat správně, ale vždycky se vše nějak zvrtne a on způsobí neštěstí

důmyslně zakomponovaná kompozice opakování/zrcadlení: osudy postav se vzájemně podobají, aniž spolu mají něco společného; těžko jsem se porovnával s titulní postavou: na jednu stranu mi byl sympatický určitou prostoduchostí, na druhé mě iritovala jeho arogance; nejvíc mne zaujaly pasáže z Tomova působení v armádě (škoda že mu není věnováno více prostoru);

finále na mě moc "happy and hollywood", a protože jsem hned od prvních stránek nepochyboval o příčině požáru, nedostavilo se ani závěreční překvapení při rozřešení Tomova vztahu s otcem; naopak palec nahoru za realistický konec podporování indického "chlapce z ulice"

4 02.07.2022

oddechové čtení pro ženy od ženy, kde se řeší vztahy rodinné a milenecké, staré i nové křivdy a tak; kdyby nebylo těch tchajwanských reálií, asi bych to nedočetl, alegorie s (černým) jazykem mi přijde primitivní, ale v její souvislosti aspoň body za obálku s nápadem

tohle se mi líbí:
"Láska znamená především to, že musíš respektovat, když tě někdo nechce."

4 23.06.2022