los diskuze u knih
myslím, že ve slovenském překladu zvolili trefnější název, líp vystihuje obsah = Lekce
to Elya: inspirací je staré křesťanské učení o svobodě lidského ducha = člověk může být tělesně mučen, ale duchem zůstává svobodný, protože sám rozhoduje o tom, že nebude agresi oplácet agresí (kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem)
k otázce čtenáře witiko:
nemám knihu u ruky, ale pokud to není krkolomnost překladu (viz čeština a její lexikální negace, gramatická negace a záporová shoda), pak nemyslí se ve druhém případě (ani spící ani bdící) spíš to, že objekt získává vlastnost teprve k okamžiku interakce s jiným objektem/pozorovatelem?
to Naias: no jo, máte pravdu, děkuju, já vůl slepej...
Můžete mi prosím někdo prozradit, co vidíte na obrázku na obálce druhého vydání nahoře? Na první pohled to vypadá jak čerstvě vytržená stolička (zub), ale ať koukám, jak koukám, vidím jen nějakou stylizovanou medúzu. A o těch se v příběhu nepíše... Máte někdo lepší oči?
shoduju se se čtenářem hvozdik, zjevně také nejsem cílovka
autorce by spíše seděl nějaký blog nebo i pravidelný fejeton v "lifestylovém" periodiku, komentující aktuální dění v kultuře i ve společnosti, ale na román tohle možná milé, ale úplně prázdné povídání prostě není ("menším i větším rodinným tragédiím" se jinak říká běžný život; pubertální nápady typu "jakou bys chtěl mít příchuť, kdybys byl žvýkačka" můj úsměv nevynutí)
březen 2023: v Británii začali přepisovat dle regulí "korektního jazyka" dokonce i Orwellův román 1984 = přijde mi absurdní cenzurovat román o totalitě, zejména pasáže o politicky korektním jazyku
při čtení o důležitosti dlouhého spánku jsem si vzpomněl, kolik významných osobností vědy či politiky je proslulých velmi krátkým spánkem (Einstein, Edison, Churchil, prý i Leonardo da Vinci nebo Napoleon), co si o tom myslet?
ad Adode, knihu jsem četl - velmi pozorně - a vyjádřil jsem se k jejímu obsahu: nechci, aby (potenciální) studenti literatury považovali tuto publikaci za učebnici, protože vybrat z přednášek, které autorka absolvovala na FF UK, pouze vtipy a pasáže, jimiž přednášející odlehčuje náročný výklad literární historie, není podle mého ten správný způsob popularizace vědy
možná mě měl varovat už doslov českého vydání, v němž se píše, že příběh ve čtenáři vyvolá lítost, soucit a pláč - ach jo, zase jdu proti proudu: snad nerozumím americké mentalitě, ale aktuální "politicky korektní" témata sexuality a rasy-třídy mne ve vyprávění úplně minula, nepochytil jsem, v čem byla pro příběh důležitá; a tak jsem prostě četl jen psychoterapeutickou studii jednoho patologického případu, sledovaného po několik desetiletí v retrospektivách samotného klienta i z perspektiv jeho nejbližších; sebepoškozování patří (jak jsem se dočetl v odborných knihách) k pudovému nastavení většiny živočichů a u člověka se zjevně projevuje o to sofistikovaněji, čím inteligentnější postižený jedinec je (někdo i v parném létě preferuje dlouhé rukávy, jiný svou minulost nápaditě zamaskoval celoplošným tetováním), ale ani tak jsem k postavě Juda nenašel cestu - a čím delší bylo vyprávění, tím víc se mi tento hysterický, narcistický a sobecký neurotik příčil; v životě často i mnoho let přehlížíme to nejviditelnější a zpětně se divíme, proč jsme to neviděli a něco s tím nedělali, nicméně mi přijde velmi nevěrohodné, že jak nejbližší kamarádi, tak všichni ostatní okolo (a že jich je) celé ty roky Judeovo chování tolerují, jen pasivně přihlížejí, brečí s ním, dojímají se jeho osudem a vůbec "hrají jeho hru", případně se vypořádávají z následky jeho činů, ale nikdo nezasáhne (dokonce ani lékař - opravdu by tolik let tajně ošetřoval nehojící se rány a přihlížel blížící se amputaci končetin?)
cynický závěr: kdyby se řízl pořádně, mohlo to být o polovinu kratší
až umřu, tak takhle bude vypadat moje peklo!
tohle je náš trest za moderní (rozuměj zábavné) výukové metody, jimiž máme nahradit tu nudnou a náročnou frontální výuku, ty hrůzy 90minutové (sic!) přednášky bez powerpointové prezentace a dvojí pauzy na čurání a biokafe se sojovým mlékem (cigaretu ne, dnešní vysokoškoláci nekouří)
gratuluju, paní kolegyně, všichni si odteď budou pamatovat, s kým souložila Němcová a s kým nesouložila Světlá, to je opravdu to nejdůležitější, co si z dějin české literatury mohou odnést; pokud je tohle výsledek naší několikaleté práce vzdělat vás, tak jdu od nového roku radši zametat ulice
nedávno jsem se zeptal studentů na jejich myšlenkový vzor a výrazná část se shodla na Havlovi; pak jsem se zeptal, které jeho dílo, ať už drama, nebo esej, konkrétně četli... budete mi věřit, že nikdo žádné? ale odpapouškovat čtenářský deník z wiki umí přesně, v bodech, ne ve větách...
takže, milá Zoe, "těším se", až si na Instagramu začnete popotahovat nohavice
na obale by mělo být velkými písmeny uvedeno, že autor je kreacionista a evoluci ve skutečnosti popírá
tak si představuju třeba mladého Čapka, jak si vezme příručku...
proč se teď proboha vydává knižně každá školní práce? takové amatérské, nevyzrálé a redakčně neupravené psaní patří maximálně někam do fanzinu nebo na blog...
domnívám se, že kdyby se kniha dočkala nového, moderního překladu, našlo by si k příběhu cestu více čtenářů
Mne by zajímalo, proč všichni čtou z Dyka zrovna Krysaře? Vždyť má daleko lepší díla...
no jo, ale vysvětlujte dneska dětem, co to znamená družstevní vajíčko...
dobrovolně se hlásím, že chci vést DIALOG!
(ještě že u nás bylo Bravíčko!)
chápu, že jako překladatel knihy k ní máte blízko, ale právě proto Vám chybí odstup
- přepracování románu velmi uškodilo, úplně zbortilo původní (dobře promyšlenou) konstrukci
- a mezi začátkem a koncem je jaký vypravěč?
- monopol jistě nemá, ale navazovat se má s inovací
ano, v podstatě má dva konce, autor odhalil původní verzi, ale "přílišná závislost na předloze" se projevuje nejen v námětu, ale i ve vypravěčské technice; mimo téma ženské emancipace třeba v pokusu o nespolehlivého vypravěče, ale 30 let po Fowlesovi je Faber prostě odvar
doporučuju všem, aby si nejprve přečetli všechny 4 dochované verze legendy o sv. grálu
Evelin50: no jasně, co chcete přečíst?
ano, přečtete si přesně to, co čekáte, že si přečtete, doporučuju proložit Wildovým De profundis
dopoledne jsem vyslechl na vlnách Českého rozhlasu rozhovor s autorkou, odpoledne jsem prolistoval knihu... a večer se mi po té mediální masáži s intenzivním pachem reklamy a bulváru hrůzou zkroutily i chlupy v nose