Luca235 komentáře u knih

Knize nelze upřít, že mě vtáhla na 150% a nepustila až do konce.
A teď si budu sama v sobě hloubat, co tím chtěl autor říct a jak si vše vysvětlit. I zde v komentářích je několik rozdílných pohledů. Kdo nechce klasiku a jasný konec, musí si přečíst jako povinnou četbu.

2 28.02.2024

Původně jsem chtěla knihu jen ohvězdičkovat, ale když jsem četla některé místní komentáře, nedalo mi to a chci se vyjádřit. To jako vážně někdo tak ujíždí na mučení v koncentracích,že mu to pak v knize chybí? Že je někdo zklamaný, když nedostane dostatečnou dávku krvavé lázně? Já si každopádně myslím, že to, co prožila paní Heda po návratu do Prahy a poté i po procesu s jejím manželem, pro ni možná bylo o dost horší a šílenější než samotný koncentrák. Tam měla proti sobě jasně definované nepřátele. Tady se nepřáteli stávali její známí, kolegové, nadřízení, sousedé. A že líčí hlavně svůj život? O tom snad ví nejvíce, ne? Naopak oceňuji,že se o svých nejmilejších nerozepisuje do detailu. Ne každý třeba stojí o publicitu.
Děj více prozrazovat nechci. Ale k přečtení knihu doporučuji stoprocentně.

4 04.01.2024

Komu z nás se to nestalo! Dozvěděli jsme se nějakou informaci, která nás nenechala chladnými a z nějakého důvodu ji předali dál. Naštěstí většinou asi ne s takovými následky. Někdo píše, že rozuzlení je těžko uvěřitelné. Úplně s tím nesouhlasím. V životě lidském se občas dějí věci, které ani sebelepší scenárista nevymyslí. Každopádně ke knize jako takové...Četla se lehce, dá se říci jedním dechem. A není důvod ji nedoporučit.

7 30.10.2022

Před deseti, patnácti lety bych si řekla, že ten příběh je pěkně přitažený za vlasy a možná bych knížku ani nedočetla. Ale s věkem člověk zjišťuje, že lidské osudy jsou nevyzpytatelné a občas se vztahy mění rychleji, než se nadějeme. Oceňuji vánoční atmosféru, styl vyprávění i to, že kniha nekončí všeobjímajícím happyendem. Samozřejmě se dá vytknout, že je tam jen jedna jediná záporná postava a ostatní jsou jak lilie, popřípadě polepšené lilie, ale na druhou stranu - kdy jsem nějakou literární postavu chtěla profackovat? Takový záporák se jen tak nevidí!

5 17.09.2022

Já vždy ocením, když si vyberu vhodnou knížku pro vhodnou příležitost. Tuto jsem odhadla na lehké, nenáročné a veskrze pozitivně vyznívající čtení na víkend a trefila jsem se. Určitě se tam najdou také nějaká zajímavá fakta o způsobu života v Indonésii, ale cestopis to opravdu není. A jak tu někdo hodnotí, že hrdinka působí namyšleně či arogantně, to si vážně nemyslím. A to mám na arogantní lidi silnou alergii.

1 24.04.2022

Po delší době jsem se dostala ke čtení a náležitě si to užívala. Pěkně to ubíhalo, hltala jsem další a další stránky. Oběť jsem odhadla dobře, vraha si také tipla. Ale popravdě, závěr byl trochu zklamání. X stránek se připravujete na nějaké překvapivé resumé a pak jen pár řádků a dost. Za mě děj lepší než závěr.

2 09.02.2022

Kolikrát už jsem ho četla? Ani nevím. Ale naposledy to bylo nahlas a na střídačku s mým jedenáctiletým synem. Pro oba úžasný zážitek!

19 18.10.2021

Kniha byla rozhodně zajímavá, hlavní hrdinka mě však svým přístupem "prudila" už od začátku války. Ale takových pasivně přihlížejících je bohužel všude a v každé době většina. Oceňuji, že jsem se dozvěděla mnoho nového, jednu hvězdu ale ubírám za zbytečné natažení děje až do současnosti. Nestalo se mi poprvé, kdy autor za každou cenu musí zmínit historii Československa za celé dvacáté století, a vždy je to spíše ke škodě věci.

6 19.09.2021

Na knihu jsem se těšila, pak jsem si přečetla zdejší hodnocení a svá očekávání mírně upravila. A můj názor? Střídání časů a míst mě nijak nerušilo, to jsem zažila již v jiných knihách. Ale stejně to jaksi nebylo ono. Proč? Snažila jsem se najít důvod a nakonec mně to došlo. Vyprávění bylo takové povšechné, odtažité, nedokázalo čtenáře pohltit. Přestože tam byly popisovány neskutečné hrůzy, autorka to podávala tak, že to ve mně nedokázalo vyvolat žádné velké emoce. Ne, nejsem z ledu. Ale v některých knihách, i když popisovali jen to, jak šli vězni na apel, pomalu jsem cítila tu hrůzu, zimu, paniku...Tady byly zmíněny mnohem drastičtější věci a skoro nic. Možná to byl záměr. Vždyť i Stanislava prý poté podala zprávu o svém působení v táboře bez emocí, obviňování, jen věcně popsala fakta. Závěr byl o něco lepší, proto nakonec čtyři hvězdy. Ale třeba Osvětimská knihovnice, to je prostě úplně jiná káva!

5 25.02.2021

Možná proto, že jsem od začátku od knížky nečekala žádný zázrak a brala ji jen jako oddechovku na dovolenou, nemohu říct, že jsem zklamaná. Asi by si dílko zasloužilo jen 3 hvězdy, ale díky mému současnému citovému rozpoložení dávám 4...

03.08.2020

Když jsem knížku objevila v knihkupectví, hned bylo jasné, co bude mým dárkem k narozeninám. Pana profesora mám ráda a líbí se mi jeho názory. Knížka se četla skvěle, i když se samozřejmě člověk musel více soustředit než u nějaké povídky nebo detektivky. Vřele doporučuji!

3 05.06.2020

Rozhodovala jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nakonec dávám 4, a to zejména za postavu Ruby a umístění děje do neotřelého prostředí Aljašky. Co mi, stejně jako mnoha jiným čtenářům, vadilo, je nereálnost mnoha situací. Trochu jako klasický americký akční film, kdy hlavní hrdinové umí všechno a přežijí nemožné. Ale jako čtení na dlouhou cestu - proč ne.

2 03.12.2019

Mé první setkání s dílem paní Mornštajnové, na které jsem se už kvůli oslavným komentářům a vysokému hodnocení jejích knih velmi těšila. Bohužel, za mě docela zklamání. Vyprávění v této knize mi přišlo takové letem světem, historické události jen naznačené, jak v učebnici vlastivědy pro 4. třídu. Postav bylo zbytečně mnoho, a tak se mi nepodařilo vytvořit si k žádné z nich nějaký vztah, ať již pozitivní nebo negativní. Navíc je to vyloženě ženské čtení, na což mě bohužel nikdo neupozornil :-( Přes mnohé výtky jsem uvažovala o 4 hvězdičkách, ale za ten konec je to za 3.

3 09.11.2019

Nevím,proč mě tato kniha tak oslovila už jen svým názvem,když mám raději psy než kočky. Ale nelituji ani chvilky,kterou jsem s ní strávila! Docela pěkný příběh,sem tam nějaký vtípek,ale hlavně spousta krásných myšlenek. Kdyby se jimi člověk dokázal každý den řídit,byl by život rozhodně jednodušší. No,zkusím to. A manželovi nechám zarámovat toto: "Když se člověk zlobí,první,kdo tím trpí,je on sám...." :-)

7 28.10.2019

Hlavní,co bych potenciálním čtenářům doporučila,je udělat si na knihu dost času a nedělat mezi čtením dlouhé přestávky.Já ji musela v polovině na necelé 2 týdny odložit a pak jsem dost tápala.V obou časových liniích je totiž dost zdánlivých maličkostí,které postupně získávají na významu. Jinak je kniha velmi zajímavá, rozuzlení překvapivé. Drobné útržky z osobního života vyšetřovatele Tommyho mi přišly nadbytečné a zbytečně kontroverzní,neustálé kouření všech postav v minulosti i přítomnosti mě pak přímo "vytáčelo". Proto chybí ta pátá hvězdička...

2 12.09.2019

Takovou knížku jsem potřebovala! Pořád čtu o vážných a tragických věcech, tak jsem si naordinovala něco oddychového. Moc sympatický hrdina, fajn zápletka, trochu předvídatelný, ale pozitivní závěr. Doporučuji nejen na dovolenou.

5 06.08.2019

Velmi poutavě napsaná kniha s tématem holocaustu, která se hodně dotýká osudů české židovské komunity a samozřejmě nejen jí. Oceňuji, že jsem se mohla seznámit s postavami, kterým byli předlohou skuteční lidé (Hirsch,Kraus,Pestek,...), což podnítilo mou zvídavost, abych pátrala po jejich skutečných osudech. Hlavní hrdinka se mi líbila pro svou přímost, nadhled i schopnost přiznat si své slabosti a přesto si zachovat vnitřní sílu. Dle autora je i skutečná Dita taková a já o tom nepochybuji, protože když někdo přežije popsaná zvěrstva a nezešílí z toho, stane se z něj mimořádně silná osobnost. Obdivuji všechny, kteří přežili, dokázali pak prožít plnohodnotný život a ještě uměli podat svědectví o těchto hrůzách. Ne za účelem senzace a zisku slávy, ale proto, aby se lidstvo poučilo a nikdo už nemusel zažívat to, co oni.

12 30.07.2019

Třetí kniha od této autorky a potřetí 5 hvězd. Styl vyprávění, i když pokaždé trochu jiný, se mi prostě líbí. Příběh mě zcela pohltil. Je to opět období 2. světové války, avšak z poněkud jiné perspektivy. Utrpení Židů je nám dobře známo, ale kolik dalších lidí z různých částí Evropy,různé národnosti, věku i společenského postavení prožívalo své osobní tragédie, to už se tolik neřeší a lidem dnešní doby jaksi uniká. Stejně tak jako mnohá, méně známá, fakta, která v knize najdeme - tragédie lodi W. Gustloff, zločiny Rusů-osvoboditelů, osudy států v Pobaltí... Autorce patří velký dík za tuto osvětu, kterou dokáže zasadit do skvěle vystavěných příběhů.

7 02.07.2019

Je mnoho skvělých knih, které mají ale poněkud pomalejší rozjezd a často ještě po pár desítkách stránek přemýšlím, jestli se mi chce pokračovat. To ale není případ této knížky. Začetla jsem se hned od prvních řádků a skončila ještě ten samý den poslední tečkou :-). Někomu se může zdát, že je to takový klídeček po válečných tématech z dalších autorčiných knih, ale zdání klame. Hlavní hrdinka má i přes nepříznivé počáteční podmínky tu skvělou výhodu, že ji má mnoho lidí rádo a podporuje její životní plány. Ve skutečnosti je mezi námi mnoho těch, kteří takové štěstí nemají, a rozhodně nejde jen o děti kriminálníků a prostitutek. Vymanit se z prostředí, kde je hlavním cílem nový mobil na splátky, cigarety a chlast, vyžaduje minimálně stejnou vůli, jako měla Jo, alespoň jednoho člověka na Vaší straně a taky kupu štěstí. Nejen učitelé mohou vyprávět...

8 18.06.2019

Prvních 100 stránek mi vůbec neutíkalo a kdyby to nebyla knížka od J. Harrisové,možná bych ji i odložila. Ale pak se to zlomilo a příběh mě pohltil. Možná v tom sehrálo roli i setkání se starými známými z Čokolády. Konec jsem si představovala trochu jinak, ale s tím se dokážu smířit :-) Doporučuji všem, kdo si chtějí vychutnat pohodovou atmosféru bez uspěchanosti dnešní doby.

6 11.06.2019