Luccinda komentáře u knih

Pokud hledáte knížku z druhé světové války, ve které neuvidíte hrůzy koncentračních táborů a není to ani taková depka, Z Paříže do Paříže vám určitě můžu doporučit. Skvělé čtení to bude také pro děti, které se s válečnou tematikou seznamují.

Mně už tahle knížka bohužel nic nového nepřinesla. V příběhu mi chyběly emoce, které bych v tomto typu příběhu čekala. Dějové byla knížka také slabší, což může být způsobeno i tím, že vše sledujeme dětskýma očima a vyprávění nejde příliš do hloubky.

02.04.2024

Ve druhém díle komiksové série Jednou budeš Arab nastupuje malý Rijád do školy. Seznamuje se tak se syrským vzdělávacím systémem, který je hodně odlišný od toho evropského a klade velký důraz na náboženské tradice. Rijád si také nachází první kamarády a poznává život v Sýrii.

Celkově byl druhý díl maličko slabší než ten první, nedozvěděla jsem se toho tolik, ale i tak mě čtení bavilo a těším se na pokračování Rijádova příběhu.

02.04.2024

Ačkoliv Zaostřeno na tebe není ta nejlepší, nejoriginálnější ani nejvtipnější romantická komedie, co jsem kdy četla, něco mě přimělo si tuhle knížku zamilovat.

Moc se mi líbilo, že autorka do příběhu vložila aktuální témata, jako jsou sociální sítě nebo bodyshaming. Hlavní hrdinka je fitness influencerka, která na svém profilu šíří myšlenky self-love a bodypositivity, což mi přišlo jako zajímavé téma, se kterým jsem se dokázala ztotožnit.

A to ani nemluvím o tom, jak skvěle jsem se při čtení bavila. Hlavní hrdinka možná nepatří k těm nejsympatičtějším, ale spolu s hasičem Scottem tvořili zajímavou dvojici, která se dostala do spousty zábavných situací. Takže tohle byla opravdu romantická komedie se vším všudy.

02.04.2024

Příběh Kaikéjí, třetí manželky krále Dašarathy, vychází ze starověkého indického eposu Rámájana, takže to bylo pro mě něco úplně nového a neznámého.

Kaikéjí je přirovnávána k románu Kirke od Madeline Miller a opravdu mají obě knihy mnoho společného. Jsou to příběhy silných ženských hrdinek uvězněných ve světě ovládaném muži, ve světě plném politických intrik, nenávisti a zrady. Na Kaikéjí se mi moc líbilo vykreslení indické kultury a mytologie, naopak vůbec mi nesedly postavy. Jejich myšlení a chování mi bylo záhadou, nechápala jsem, co je vede k tomu, aby jednaly tak nelogicky.

Jinak mě ale knížka moc bavila. Bylo osvěžující přečíst si něco jiného, nového. I proto bych vám ji chtěla doporučit. Pokud máte rádi příběhy z historie nebo rádi čtete o silných ženských hrdinkách, Kaikéjí by se vám mohla líbit.

04.03.2024

Metro je jen jedno, co si budeme nalhávat. Já vlastně ani nemůžu říct, že by mi styl psaní autora nějak sedl, přesto mě jeho tvorba z nějakého důvodu láká.

Jak jsem psala už u prvního dílu, Stanoviště je spíše taková oddechovka, která neurazí, ale ani nenadchne. Začátek druhého dílu mě tedy nebavil vůbec, politikaření v knížkách moc nemusím, ale pak se děj vrátil zpátky na Stanoviště a hned mě to chytlo. Stále mi tu ale chyběl ten propracovaný svět, který jsem si tak oblíbila v trilogii Metro. Tohle nebylo ani zdaleka tak dobré, ale špatné to taky nebylo.

04.03.2024

Casey McQuiston patří k mým nejoblíbenějším autorům LGBTQ+ románů, takže jsem se na tuhle novinku opravdu těšila, ačkoliv jsem už z ohlasů zahraničních čtenářů tušila, že bude trošku slabší než předchozí knihy. A musím potvrdit, že Červená, bílá a královsky modrá ani Poslední stanice to není.

Knížka není špatná, to vůbec! Obzvlášť pokud nemáte v žánru YA contemporary moc načteno, myslím, že by se vám Shara mohla vážně líbit. Bohužel, mně v tom chyběl ten humor a originalita, které jsou pro romány Casey McQuiston tak typické. A neřeším ani tak podobnost s Papírovými městy od Johna Greena (která je teda do očí bijící), ale mně už zkrátka tahle knížka neměla co nabídnout.

O tom, jak nevýrazná tahle kniha byla, vypovídá i to, že mám přesně týden po dočtení a já už si z ní prakticky nic nepamatuju a musela bych dlouho lovit v paměti, abych si vzpomněla aspoň na některý moment z příběhu. Bohužel se mi do srdce nezapsaly ani postavy, které mi byly nesympatické a ať jsem se snažila jakkoliv, nedokázala jsem se do nich vžít. Takže za mě průměr.

19.09.2023

Předchozí díl u mě patřil k největším překvapením loňského roku, byla to první kniha z žánru vysokoškolských romancí, kterou jsem četla, a rozhodně mě zbavila spousty předsudků. Zjistila jsem, že tyhle knížky nejsou jen láska a hromada erotických scén, ale že v sobě ukrývají i silná témata. Do knížky Někdo jiný jsem šla už bez těchto předsudků a jsem opět nadšená!

Na příběh Cassie a Auriho jsem byla zvědavá už od chvíle, kdy jsme je v prvním díle poznali. Už od začátku měli mezi sebou skvělou chemii a autorka v téhle knize jejich vztah krásně rozvinula. Knížka byla zase neskutečně čtivá, jakmile jsem se do ní začetla, už jsem ji nedokázala odložit. Hlavní hrdinové mi byli oba sympatičtí a hodně mě bavila i jejich záliba v cosplayích a různých fantasy sériích, ať už knižních nebo televizních.

Jediné, co musím knize vytknout, bylo to, jak dětinsky se občas oba hlavní hrdinové chovali. Přišlo mi, že Cassie i Auri hledají problémy tam, kde nejsou, až jsem někdy měla pocit, že snad čtu příběh dvou nejistých a naivních puberťáků. V tomhle ohledu byl za mě lepší první díl, kde se řešily vážnější problémy a hlavní hrdinové se chovali mnohem dospěleji. I tak to ale bylo skvělé čtení a já se moc těším na poslední díl téhle série, do kterého se pustím snad brzy.

13.08.2023

Tak tohle je Maasová tak, jak ji známe. Už žádné chození kolem horké kaše, v tomhle díle se příběh rozjel úplně neskutečně! Bavily mě všechny dějové linky a líbilo se mi, jak se to postupně začalo všechno propojovat. Jediné, co bych knížce vytkla, byl zdlouhavý začátek, kterým jsem se musela chvilku prokousávat, ale pak už to naštěstí jelo.

Znovu jsem se utvrdila v tom, že Chaol je ta nejotravnější a nejufňukanější postava ze všech. Ale ostatní postavy jsou čím dál zajímavější. Celaena / Aelin mě baví od samého začátku, Manon je láska, Jeřába jsem si taky oblíbila, ale nejvíc jsem zvědavá, jak to dopadne s Dorianem. Doufám, že v dalších dílech dostane ještě více prostoru.

19.07.2023

Společné putování pandy a dráčka plné moudrosti a laskavosti pokračuje v knize Cesta, která je stejným pohlazením po duši jako předchozí kniha Jamese Norburyho. Pokud jste si oblíbili příběhy Malého prince, Medvídka Pú nebo knihu Chlapec, krtek, liška a kůň, podle které vznikl i kratičký animovaný film, Panda a dráček vás určitě nesmí minout. Autor do příběhu vložil myšlenky vycházející z buddhistické filozofie, které vás zahřejí u srdce, přestože jsou to myšlenky, které určitě máme všichni zakořeněné hluboko v nás.

Cesta pandy a dráčka je doplněna o nádherné ilustrace, díky kterým si příběh užijete i po vizuální stránce. Je to prostě nádhera! Moc doporučuju jak Cestu, tak i předchozí knihu Panda a dráček, a můžete je číst i odděleně, příběhy na sebe přímo nenavazují.

14.06.2023

K mým top knihám za tento rok se sice Neřádi řadit nebudou, ale navzdory pomalejšímu začátku jsem si čtení moc užila a už se nemůžu dočkat, až se budu moct pustit do dalšího dílu.

Zdlouhavý začátek byl způsobený hlavně velkým množstvím postav, které se ve vyprávění střídaly a proto trvalo docela dlouho, než se v příběhu začalo něco dít. Pak už to ale byla jízda plná spousty nečekaných momentů. Hrozně mě bavilo, že jsem absolutně nedokázala předvídat, jak se hlavní hrdinové zachovají a kam budou jejich kroky směřovat. Oni to totiž nebyli žádní klaďasové, což se mi na nich líbilo asi nejvíc.

Skvělý byl i magický systém, který sice mohl být popsaný trošku detailněji, ale zároveň mi vlastně vůbec nevadilo, že jsme si některé věci museli domyslet. Díky tomu byla magie, tedy vlastně mágie v knize o to tajemnější.

16.04.2023

Bez srdce je prequel k Alence v říši divů, kterou jsem nikdy nečetla ani neviděla film, takže znám jen základní osu příběhu a rozhodně se nemůžu řadit k fanouškům. I tak ale musím říct, že se autorce skvěle podařilo vykreslit svět, který je pro Alenku tak typický. Knížka měla takovou tu správnou pohádkovou atmosféru a proto si myslím, že pokud Alenku v říši divů od Lewise Carrolla znáte a máte ji rádi, určitě si užijete i Bez srdce.

Mně na knížce vadila hlavně její délka. Napsat příběh, o kterém všichni dopředu ví, jak skončí, je už samo o sobě hrozně těžké, ale roztáhnout ho na 400 stran je ještě těžší. A to se autorce bohužel moc nepodařilo. Na mě to bylo příliš zdlouhavé, místy až nudné a nezáživné. A k srdci mi nepřirostly ani postavy, což se asi nejvíce odrazilo na mém hodnocení.

15.04.2023

Podle obálky, a vlastně i podle názvu jasná fantasy, takže jsem byla překvapená, že se mi do rukou dostal příběh ze současnosti, který je takovým mixem heavy contemporary a thrilleru. Líbilo se mi zasazení do prostředí a kultury původních Američanů, ale musím říct, že jsem od knížky čekala trochu více.

Za mě tomu chyběla čtivost. Nesedl mi styl psaní, takže jsem s knížkou dobrých 300 stran dost bojovala, nedokázala jsem se začíst a hodně jsem se ztrácela v postavách, kterých tam bylo prostě až příliš. Pak ale příběh dostal neskutečný spád a já jsem zbytek přečetla na jeden zátah.

V knize se objevuje spousta těžkých témat, jako je užívání drog, domácí a sexuální násilí, smrt blízké osoby nebo rasismus. Nebylo to tedy moc lehké čtení, ale právě to, jak skvěle byla tato témata v knize zpracována, pozdvihlo Ohnivcovu dceru v mých očích ještě o kousek výš.

18.02.2023

K Vánocům neodmyslitelně patří pohádky. Tentokrát se mi už ale nechtělo potisící koukat v televizi na tu stejnou verzi Popelky nebo Šípkové Růženky, a tak jsem sáhla po knize Netvoři a krásky, která obsahuje 12 klasických pohádek převyprávěných do moderní podoby.

Knížka má nádherné grafické zpracování, každou pohádku doprovází jedna velká ilustrace a několik drobnějších, takže tohle je opravdu radost číst. Knížku mám půjčenou z knihovny, takže jsem dokonce přemýšlela, že bych si ji kvůli těm ilustracím koupila, ale nakonec musím přiznat, že ačkoliv mě některé pohádky zaujaly, znovu už bych se do knihy nepustila, takže úplně nemám důvod ji mít doma.

Z dvanácti pohádek se mi opravdu líbily pouze čtyři (O Jeníčkovi a Mařence, O Locice, Petr Pan a O Červené Karkulce). Ne že by všechny ostatní byly špatné, to vůbec ne. Ale přišlo mi, že některé pohádky byly do knížky nacpané hodně na sílu, protože byly úplně bez nápadu, nedomyšlené a nebo tak nějak podivně (ne)ukončené (O malé mořské víle, O šípkové růži, O Popelce, Kráska a zvíře). Zkrátka, četla jsem už i lepší retellingy, možná by neuškodilo polovinu pohádek z téhle knížky vyškrtnout a dát tam opravdu jen ty, které za to stojí a nejsou tam jen do počtu.

Hodnocení pohádek:
O Červené Karkulce 4*
O Sněhurce 3*
O šípkové růži 1*
O Locice 5*
O Jackovi a fazolovém stonku 4*
O Jeníčkovi a Mařence 5*
Kráska a zvíře 3*
O Modrovousovi 4*
O Popelce 2*
O malé mořské víle 1*
O Rumpelníčkovi 3*
Petr Pan 5*

15.01.2023

Tyhle sbírky YA povídek českých autorů mám moc ráda a tak jsem si nemohla nechat ujít ani nejnovější Historky ze tmy, které spojuje hororová tematika. Vizuálně opět nádhera, od obálky a speciální pevné vazby přes barevnou ořízku až po krásné ilustrace ke každé povídce. Obsahově byla za mě tato knížka maličko slabší než předchozí dvě, nebylo tu tolik povídek, které by byly opravdu výjimečné, ale přesto se tu nějaké skvělé počiny našly.

Úplně nejlepší byla povídka Prasklina od Kateřiny Šardické. Bavil mě originální námět, příběh byl smutný, dojemný, místy i dost děsivý. A hlavně geniálně napsaný! Plným počtem hvězd jsem hodnotila také povídku Podzimní lucerny od Mário Itsami. Ta měla prostě skvělou dušičkovou atmosféru a pěkné poselství, líbilo se mi téma i zpracování.

Mezi ty povedené patří i povídky Rezonance, Toby, Útočiště a Mikuláš nosí smrt. Tyto čtyři byly něčím zajímavé a jedinečné, líbily se mi, ale něco jim zkrátka chybělo.

Naopak vůbec mi nesedla povídka Čubčí hrob od Magdaleny Mintové. Autorčin styl psaní se mi nelíbí (nesedla mi už její povídka v Nejkrásnějším dárku), téma bylo hodně morbidní a postavy mega nesympatické. Hodně slabá byla i povídka Dokonalý dárek od Sáry Vůchové, což je shodou okolností další autorka, od které už mám něco načteno a prostě si nerozumíme. Tady jsem si říkala jen “WTF?!”, asi jsem to nepochopila nebo nevím.

Hodnocení povídek:
Muž na zdi 3*
Prasklina 5*
Čubčí hrob 2*
Rezonance 4*
Dokonalý dárek 3*
V domu bez dveří 4*
Něco za něco 3*
Toby 4*
Útočiště 4*
Mikuláš nosí smrt 4*
Podzimní lucerny 5*

17.11.2022

Magie se vás dotkne hned na první straně a mě od té doby neopustil pocit, že čtu něco kouzelného. Cestování do jiných světů pomocí kufrů, které si pak cestovatel nosí s sebou, aby se mohl kdykoliv vrátit zpátky, bylo zpočátku trošku úsměvné, ale vlastně proč ne. Čas od času jsem měla problém s hlavními hrdiny - dvanáctiletá Flick byla na můj vkus až moc dospělá a Jonatán, který měl být jen o několik let starší, se choval jako dědula. Ale nakonec to fungovalo překvapivě dobře a vlastně jsem si ten návrat do dětství užila.

Knížku bych ale určitě doporučila spíše starším dětem na pomezí middle-grade a young adult. Přišlo mi, že na menší děti je napsaná až příliš složitě a taky je to pěkný cvalík, bezmála 400 stran není zrovna málo. Já bych řekla, že Jinosvěty budou mít podobnou cílovku jako například Divotvůrce, takže pokud se vám nebo vašim dětem líbil ten, určitě zkuste i tuhle sérii.

18.10.2022

Román Jeho poslední slova vás rozhodně nemohl minout. Pokud sledujete zahraniční knižní scénu, tak asi víte, že se objevil v Book Clubu Reese Witherspoon, a v posledních dnech se také mluví o chystané minisérii, ve které si jednu z hlavních rolí zahraje Nikolaj Coster-Waldau alias Jaime z Game of Thrones.

Ale víte co? Já bych k téhle knize ani žádné filmové nebo seriálové zpracování nepotřebovala. Tohle je totiž ten typ knihy, kterou čtete a celý příběh se vám promítá před očima, skoro jako byste ho sledovali na filmovém plátně. Bylo to skvěle napsané, autorka dobře pracuje s psychologií postav a fantasticky vykreslené jsou tu i rodinné a mezilidské vztahy, především mezi hlavní hrdinkou Hannah a její nevlastní dcerou Bailey. Zkrátka psychologické drama, jak má být.

17.09.2022

Tak tohle jsem prostě musela číst! Dystopický svět, ve kterém se kvůli smrtícímu viru přestane jíst zvířecí maso, a tak se uzákoní chov lidí určených k porážce a konzumaci. Všechno na téhle knize působí zvráceně a ano, mě tyhle zvrácenosti a nechutnosti zkrátka přitahují.

Myslela jsem (a zároveň doufala), že to bude drsné čtení, ale přiznám se, že až takhle nechutné jsem to opravdu nečekala. Autorka v knize do nejmenšího detailu popisuje, jak to v takových lidských chovech vypadá, jak probíhá převoz na jatka a následná porážka, jak fungují řeznictví a co všechno se z lidského těla konzumuje… No, je to síla. Nejednou se mi při čtení zvedal žaludek a to jsem si myslela, že toho vydržím docela dost. Zároveň mě ale příběh hrozně fascinoval a čím víc mi z něho bylo zle, tím víc jsem byla nadšená, protože přesně tohle jsem od knihy chtěla dostat a nakonec byl ten zážitek ještě mnohem lepší, než jsem očekávala.

Celou knihu jsem “zhltla” na posezení (v souvislosti s touhle knihou fakt super spojení ). Nějaký obsáhlý příběh ale od mrtvoly nečekejte, kniha má velmi jednoduchou dějovou linku a soustředí se spíše na popis fungování světa a kritiku společnosti. Hlavní pointu ale vidím v zamyšlení se nad masným průmyslem (minimálně po dobu čtení z vás kniha zaručeně udělá vegetariána), ale i nad tím, jak jsme jako lidstvo snadno ovlivnitelní, a že prakticky nemáme žádné morální hranice, jak si o sobě možná myslíme. Koneckonců jsme pořád jenom zvířata, která bojují o přežití...

05.09.2022

Smutný, dojemný příběh osudové lásky, která skončila tragicky, se snoubí s nadějí na nový začátek. Může člověk během života potkat více než jednu pravou lásku? To je otázka, kolem které se točí život hlavní hrdinky Aimee.

Ačkoliv se mi knížka jako taková moc líbila, nemůžu říct, že by mě zasáhla tolik, jak bych od ní očekávala. Kromě toho mi teda absolutně neseděla hlavní hrdinka, nebylo mi vůbec sympatické, jak byla už prakticky od dětství na Jamesovi “nalepená” a neměla žádné své vlastní záliby nebo ambice. V tomto jsme zkrátka s Aimee hodně odlišné a v mnoha ohledech jsem jí nechápala. I tak jsem ale s příběhem spokojená, jen nevím, jestli se pouštět do dalších dílů. Upřímně, kdybych nečetla epilog, tak by byl příběh krásně uzavřený a do druhého dílu bych se určitě nepustila. Teď nevím, asi uvidím časem.

07.07.2022

Spolu na věky je neskutečně zvláštní kniha kombinující hned několik různých žánrů. V jednu chvíli čtete milý příběh ze současnosti, jen abyste se za chvíli ocitli v drsné minulosti nebo prožívali dobrodružství v daleké budoucnosti. Všechny dějové linky propojuje jeden tragický milostný příběh. A ono to spolu překvapivě dobře funguje.

Námět je zkrátka skvělý! Bavilo mě prolínání dějových linií i poznávání hlavních hrdinů v průběhu věků. Za mě by si každá dějová linka klidně zasloužila svůj vlastní příběh, kde by je autorka mohla více rozepsat.

Takhle knížce trošku chyběl spád. První polovina knihy byla výborná, ale místo toho, aby ke konci příběh gradoval, tak jsem měla pocit, že ztrácí na tempu. Z konce jsem byla zklamaná, myslím, že ho autorka mohla vymyslet lépe. Celý námět měl určitě větší potenciál, ale i tak mě příběh bavil. Myslím, že podobnou knihu jsem v young adult ještě neviděla.

19.04.2022

Knih zpracovávajících téma poruchy příjmu potravy jsem už četla několik, žádná z nich ale nebyla natolik otevřená a upřímná jako Já jsem hlad. Oceňuji, že autorka šla takto s kůží na trh a sdílela v knize své zážitky a zkušenosti, což určitě nebylo snadné. O to hodnotnější pro mě příběh byl.

Překvapilo mě, že anorexie nebyla jediným vážnějším tématem, který autorka v příběhu popsala. Vše začalo komplikovaným dětstvím hlavní hrdinky, kdy se často potýkala s nepochopením ze strany rodičů. Absence blízkého kontaktu s rodiči, převážně pak s matkou, a nedostatek mateřské lásky odstartovaly spoustu dalších problémů, se kterými se hlavní hrdinka v životě potýkala.

Důležitou roli v příběhu hraje také víra a náboženství. Tady bych popravdě ocenila, kdyby autorka toto téma tolik nerozepisovala, úplně zbytečně zabíralo náboženství poměrně velkou část knihy. Oproti tomu samotná anorexie klidně mohla být rozepsaná více do detailů, aby si čtenář udělal ještě lepší představu, jak těžký je život s touto nemocí. I tak ale kniha předává velmi realistický obrázek a při čtení mi bylo mnohokrát hodně úzko. Určitě vám tedy knížku můžu doporučit, zatím je to nejlepší kniha s tematikou poruchy příjmu potravy, jakou jsem četla.

13.04.2022