Lucissia komentáře u knih
Výborná knížka, kterou si před Vánocemi půjčíme v knihovně znovu. Milá, krásně ilustrovaná, veselá i poučná. Trošku jsem si musela při předčítání domýšlet, aby syn ještě nepoznal, že na Mikuláše chodí i nepraví Mikuláši. :-) A to, že tam byla kočka Andělína, byla pro nás, kočkomily, velká třešinka na dortu. :-)
Moje druhá kniha od pana Vašíčka a i když je čtu, jak se zdá, od konce, opět velké nadšení. Tajemno, stručná fakta, žádné psychologické rozbory... Mně autorův styl opravdu vyhovuje. Navíc doplňující fotografie a kresby, asi se budu muset kouknout i na seriál.
Také, jako některým zde, se mi moc nezdála souvislost s New Yorkem. Jinak jsem ovšem spokojená a to moc. :-)
Knížka mě zaujala svým názvem, proto jsem si ji v knihovně půjčila. A musím říct, že jsem byla velice mile překvapena. Mně se kniha hodně líbila, byl mi blízký styl psaní, mělo to spád a děj, byla přiměřeně dlouhá. Mám radost nad třemi příjemnými hodinkami s touto knihou. Přitom jsem si na mapách hledala zmiňované domy a uličky... Opravdu mě to bavilo. :-)
Přečteno za necelou půlhodinku v čekárně. Víceméně obyčejný přiběh kotěte a jeho malé paničky, ale hezky vyprávěný a navíc doplněný velkými ilustracemi. Pro děti poutavé a mohli jsme si ukazovat, hledat a srovnávat text a obrázky. Doporučuji. :-)
Sice jsem u této knížky neřvala smíchy tak jako u jeho předchozí a ani nebyla tak zábavná, ale stála za přečtení a pěkně jsem si u ní odpočinula. :-)
Tak jsem ráda, třetí díl Čendy byl o něco lepší než díl druhý. Už to opět mělo hlavu i patu, objevila se milovaná kukačka a mravenec Jarda. I když první díl je asi nedostižitelný, i při téhle knize jsme se bavili a drželi Čendovi palce. :-) Utíkám půjčit další knihu od pana Čecha. :-)
I když mám jinak knihy paní Rožnovské ráda, tak tahle se mi tedy nelíbila. Nějak mi to nešlo do pusy, když jsem předčítala, nebavilo to mě i syna, zasmáli jsme se jen jednou a scény, když děda s vnučkou vytopili koupelnu a nebo když se pomazali těstem, to nám k smíchu moc nebylo. Dočetla jsem to jen proto, že nemám ráda rozečtené knihy... :-)
Taky se musím přiznat, že jsme byli opravdu natěšení z prvního dílu a tohle bylo malinko zklamání. Souhlasím s komentáři pode mnou, chtělo to více kukačky, méně písmenek... Anebo prostě jen první díl měl nastavenou vysokou laťku a ta se těžko překonává. Nicméně začínáme číst třetí díl. :-)
Tato knížka mě v dětství minula a dostala jsem se k ní až teď. A byla opravdu nádherná, vůbec čtení nelituji. Laskavý příběh s kouzelnými ilustracemi pana Čapka. Až bude syn trošku starší, určitě mu ji dám na přečtení. :-) A na Mapách jsem tu Kovářskou uličku taky hledala...
Taky musím podotknout, že jsme se doma za smíchy za břicho nepopadali, ale občas jsme se uchechtli a pohádky se nám líbily. Navíc jsou báječně kreslené a dokazují, že čeština je úchvatná. Jsem ráda, že jsem je předčítala. :-)
Knížku jsem chtěla přečíst synovi, tak jsem ji nejdřív otestovala na sobě. :-) A příběhy to jsou pěkné, laskavé, mají hlavu a patu. Ale možná je na ně ještě v pěti letech malý, počkáme. Co se mi moc nelíbí, jsou ilustrace, ale zas na druhou stranu, dětem se právě takové líbí. :-)
I když mám jinak Antonína Sovu ráda, tato sbírka mi moc nesedla. Můžu ovšem vyzdvihnout krásné doprovodné ilustrace a mou zamilovanou báseň Rybníky, kterou umím od střední zpaměti. :-)
Nevím, no... Poctivě přečteno do padesáté strany a pak už jsem to nedala. Já prostě na složité vypisování charakterů postav nejsem. Nerada nechávám knihy nedočtené, tak jsem to ještě prolistovala, ale za mne jen dvě hvězdy... :-)
Kdybych mohla, dala bych hvězd i deset. To byla tak nádherná kniha, kterou jsem dnes před spaním předčítala, jak už se mi dlouho nestalo. Milá, laskavá, překrásně ilustrovaná, hraje si se slovíčky... Pane jo, to muselo dát takové práce... Máme ji půjčenou z knihovny, ale budu ji muset koupit, tak nás se synem chytla za srdíčko. Nádhera.
Pane Čechu, jste borec. :-)
Pro menší děti ideální. Hodně obrázků, podle kterých se dá vypravovat, málo písmenek. Nás bavila a za deset minut jsme ji přelouskali. :-)
Dobrá kniha, čert ví, odkud se u mne objevila. Myslím, že dnešní děti už asi bavit nebude, přece jenom dnešní doba je o něčem jiném a taky ty trošku šroubované věty... Ale zas na druhou stranu má detektivní zápletku, vyzdvihuje čestnost a pravdu. A i když je kniha lehce poznamenána dobou, ve které je napsána, mně za přečtení stála. A možná si ji jednou přečtou mé děti. :-)
Jednoduchý milý příběh, málo čtení, mraky ilustrací, co víc si může rodič pro večerní předčítání přát? Nám se knížka líbila a to moc. Doporučuji :-)
Kombinace Steklač - Born většinou nezklame. Pro mne je tato kniha příjemnou vzpomínkou na dětství, kterou jsem si teď připomněla. Musím souhlasit, že čeština francouzského komisaře je úžasná krkolomnice a výborně jsem se bavila. Určitě knihu jednou nabídnu na přečtení synům. :-)
Doteď si pamatuju, jak jsme kdysi dávno byly s mamkou v knihkupectví a ona mi u Kopyta a Mňouka řekla: Na to si pamatuju, to jsem četla v časopisech (a já už nevím v jakých), a moc se mi to líbilo. A knížku mi koupila a ta odstartovala mojí éru Kopyta a Mňouka. A klidně si ji přečtu i ve skoro čtyřiceti a bavím se skvěle. :-)
Kdyby maminka vzala na Old Shatterhanda rákosku, poručila mu, aby svlékl kalhoty a ohnul se přes otoman, tak by mu asi do smíchu nebylo. :-)))
Prostě je miluju i v dospělosti. :-)
Tak, i když jsou skoro všechny Lanczovky na jedno brdo, i když si po přečtení většinou řeknu, že jsem mohla číst něco "hodnotnějšího", i když... Stejně po nich sáhnu zas. A sáhnu po nich, když chci vypnout, když se chci zasmát, když nechci u knihy moc uvažovat, když si chci vzpomenout na devadesátky a své první lásky... Stejně jako u této, nečetla jsem poprvé a někdy v budoucnu si ji dám zas. :-)