Lucissia komentáře u knih
Na tuto knížku mám krásné vzpomínky, a strašně ráda jsem v ní listovala a prohlížela si ji. Teď jsme ji přečetli se synem a i s odstupem téměř 30 let mě předčítaní bavilo, syna moc zaujala, pořád se na něco vyptával... A vůbec mi nevadí, že je tam JZD, Československo, Národní výbor a tak. Nechápu, proč pro tohle někdo takové knihy odsuzuje. Vždyť je to jednou naše minulost, tak se s tím musíme smířit. Já jsem se synovi snažila něco vysvětlit, tak už vidím, jak dnes ve školce perlí :-) A snad úplně nejvíc ho dostal ten nakreslený počítač na jedné z posledních stránek. To byly oči jak tenisáky. :-D Knížku si bude určitě ještě dlouho prohlížet a já sama se k ní ráda vrátím s druhým synátorem. :-)
Knížku jsem si vybrala do Čtenářské výzvy. Dobrá knížka to rozhodně byla, ráda jsem ji přečetla, chvílemi jsem měla až husí kůži. Ono hodně i k tomu přispívají zvláštní fotografie. Do dalších dílů se ale pouštět nebudu, protože tento žánr mi není až tak blízký. Nicméně času při čtení rozhodně nelituji. :-)
Pěkné kočičí příběhy, napsané pro začínající čtenáře. Ilustrací je v knize dost a krásně doplňují text, nám se moc líbila. :-)
Výborné pohádky, neotřelý námět, kombinace Pospíšilová - Vydrová nikdy nezklame. Utíkám do knihovny, pro další knihu. :-)
Pěkná kniha. Sice kopíruje trošku jinou, co jsme četli, ale to nevadí. Příběh je to hezký a milý a moc pěkně se mi to předčítalo a syn pozorně poslouchal. Opět krásné ilustrace paní Zmatlíkové. Můžu jenom doporučit. :-)
Kvůli obrovskému úspěchu prvního dílu jsem musela v knihovně půjčit i tuto knížku. Moc pěkné počtení, zvládli jsme to za jeden večer, vše doprovázeno hezkými ilustracemi. Styl paní Pospíšilové nám sedí, takže to určitě nebude poslední přečtená kniha od ní. A jak jsem se v knihovně dívala, čeká nás jich ještě pěkných pár kousků. :-)
Pro mne zajímavé počtení, ale pro nynější puberťáky to asi nebude to pravé. Jako vzpomínka fajn, sice té spartakiády tam bylo ke konci knihy až až, ale myslím, že po téhle knize už dnes sáhne málokdo. :-) Já jsem byla spokojená, kromě pár drobností. :-)
Tak já půjdu asi proti proudu, ale mne knížka až tak moc nebavila a přesně i syna. Jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale vracet se k ní už nebudu. Ovšem ilustrace paní Zmatlíkové jsou jako vždy super. :-)
Knížka plná pohádek, některé jsou povedené a záživné, jiné trošku méně. Vadí mi trošku počítačové ilustrace a sem tam hrubky ve slovech. Nicméně synovi se některé pohádky líbily a nakonec i ty obrázky, takže bych ji sice nezatracovala, ale ani ji nemůžu rovnat k lepším, co jsem předčítala... :-)
Knížka po mém strýci a věřím, že když ji v devíti letech četl, tak měl zatajený dech a napětí mu lezlo i ušima. :-) Stejně jako mně kdysi. Teď jsem ji oprášila a pořád je to milá knížečka, kterou si ráda jednou přečtu se syny. Jen si budu muset přesně zjistit, co to je ta dvoulampovka a tlampač. Ale moc přesně, protože už teď slyším ty otázky. :-) Milé pootočení za dobou, kdy nebyly počítače, tablety a ogaři létali po venku. :-)
Tyto knihy od pana Steklače miluju. O Boříkovi jsem četla na základce, na střední i po maturitě. Pak byla delší pauza a s chutí jsem si Boříka dala znovu po snad 15 letech. A pořád super. A vzpomínala jsem, jak já jsem jim záviděla tu partu, Prahu, když byl Bořík sám doma, což mně se nestávalo, školu... A prostě všechno. A vždycky mě dostávaly ty dlouhé souvětí, když Bořík něco vysvětloval, a když na konci toho souvětí mluvil o úplně něčem jiném, než o čem začal. Pan Steklač prostě chlapecké duši rozumí a věřím, že je pořád chlapcem... :-)
Dočteno. Kniha mi opět vyrazila dech, i když už ne tolik, jako ta předchozí. Ale nedokázala jsem přestat číst, dokud matce i babce nedošlo zadostiučinění. A bylo mi moc moc líto Carrie. Pořád musím uvažovat, jak jim matka tak pokřivila povahu, že vlastně nedokázali být všichni šťastní. Možná by knize neuškodilo mít o sto stran méně, ale konec byl opravdu vydařený. Asi se ke ní, tak jako k předchozí nikdy nevrátím, jen kvůli tomu utrpení dětí, ale za čas si dám pokračování.
Včera přišel syn ze školky, že jim paní učitelka četla pohádku, kde je kouzelná křída a strašidlo. A taky tam holčička napsala místo Vrána kráká - vrána kaká. A všechny děti ve školce se tomu smály.
Dnes jim paní učitelka knížku dočetla a synovi se tak líbila, že jsme si ji museli půjčit a teď před spaním jsme ji přečetli znova. A určitě ne naposled. :-) Což mluví asi za vše.
A ilustrace paní Vydrové tomu opět dodávají to krásné kouzlo dětských knížek. :-)
Roztomilý příběh, který syna opravdu bavil a u kterého měl hromadu otázek. Určitě se ke knížce vrátíme. :-)
Opravdu zajímavé téma :-) Přečteno za tři večery a moc se nám to se synem líbilo. Ilustrace Markéty Vydrové tomu opět dodávají život. Ke knize se určitě vrátíme. :-)
Knihu odehrávající se v Praze jsem si vybrala do Čtenářské výzvy. A opravdu nelituju. Čtivé, tajemné, místy až strašidelné.. Seriál jsem neviděla, tak nemůžu srovnávat, ale kniha stojí za přečtení. Jak už bylo řečeno pode mnou, trochu jsem se ztrácela v hromadě postav a jmen, ale to je jen maličkost. Taky je na jednu stranu škoda, že je konec jen v náznacích, na stranu druhou si můžeme ledacos domyslet. A nevím, jestli jsem tu taková jediná, ale moc v knize nedokážu rozeznat, co je pravda a co fikce. :-) I když, to nevadí... :-)
Pěkná knížka o kočičím a myším přátelství a společném putování. Nám se sice líbilo, ale protože toho máme o kočkách opravdu hodně načteno, musím být spravedlivá a dát jen čtyři hvězdičky. Četli jsme prostě lepší příběhy, i zpracování knihy je takové "laciné" a do toho sem tam hrubka... Za což ovšem možná autorka nemůže. :-)
Knihu jsme kdysi dostali, ale protože neznám tyto večerníčky, nezaujala mne a tak jsem čtení odkládala. Ale došlo i na tuto knížečku a jsem opravdu nadšená. Tak milé příběhy se mi moc pěkně předčítaly. Syna to taky převážně bavilo. Jen mi trošku vadily koncovky milej, malej, pěknej... A jak byl příběh o Velikonocích, musela jsem překládat do valaštiny, u nás máme šmigrust a rapače a buďačku... :-) Určitě se ke knížce vrátíme a budu se snažit sehnat i pokračování. A na večerníčky se taky podíváme :-)
Pamatuju, že tuhle knížku měla kdysi dávno v knihovničce moje babička a já i sestra jsme si ji moc rády půjčovaly. Teď to novější vydání jsem koupila synovi a bylo to moc krásné čtení, syna to opravdu zaujalo, přece jen to je něco jiného než ostatní knihy. Určitě se k Vavřincovi vrátíme a rádi. :-)
Krásná knížka, kterou jsem si jako dítě půjčovala z knihovny a teď jsem ji synkovi koupila a předčítala. A já jsem si zavzpomínala a on určitě nezapomene. To je prostě klasika, která je věčná. Příběhy jsou laskavé, neuspěchané, pohodové, krásně kreslené i psané srdcem. Máme tyto knížky o Vavřincovi rádi. :-)