lutze
komentáře u knih
Všímavost a Já
Jan Benda
Hodnoceno z pohledu laika, nikoliv psychologa.
Často si stěžuju, že populárně naučné knihy by místo 300 stránek mohly mít jen 30 a obsahově by nikdo neutrpěl.
To rozhodně není případ této knihy.
Každá stránka obsahuje velké množství informací a citací, které vás odkazují hlouběji a hlouběji do tématiky. Na tuto knihu je mít třeba prostor a čas.
V principu se jedná o jedno z nejkomplexnějších vysvětlení principů, na kterých funguje psychoterapie.
Zároveň dává kniha návod na to, jak se sebeaktualizací pokračovat pomocí meditace (ano, meditace je úzce navázaná na východní medicínu) a mindfullness.
Nejedná se o dogmatické přesvědčování, toho co by člověk měl a neměl dělat, spíše o logické kroky, které vám s největší pravděpodobností rozvinou vyšší úroveň všímavosti s kontextem který je třeba pro pochopení "proč se to tak děje".
Pokud je vaším cílem být spokojenější, klidnější ve svém nitru a zajímá vás, jak kultivovat svoji osobnost, tohle je ta správná kniha.
Stručná historie času
Stephen W. Hawking (p)
Všeobecně je kniha velmi konzistentní a napsaná tak, že jsou informace dávkovány postupně a vždy se k nim lze vrátit a znovu si téma/pojmy osvětlit, pokud z toho člověk v průběhu čtení vypadne. Asi neexistuje kniha, která by dokázala tak systematicky podat tak abstraktní téma.
Deník Dity P. - Kuchařka
Dita Pecháčková
rozhodně skvělá kuchařka s pochopitelným popisem všech receptů. Recepty jsou doplněny komentářem kuchařky, který mi připomíná deník patnáctileté holky, která se chystá svými hyperbolami vynahradit chabou stylistiku. Nicméně, je to kuchařka a po vyzkoušení receptů nepochybuji o tom, že skvělá. Jen toho komentáře je škoda...
Tradinář: Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů
Monika Kindlová
Tedy...Záměr je dobrý, tradice jsou určitě téma, které je třeba akcentovat, bohužel, pokud se o ně zajímáte, tuto knihu rozhodně nedoporučuji.
Vizuální stránka je velmi povedená, nicméně i tu kazí dost chabý a zmatečný obsah a především forma, jakou je text psán. Chápu, že stylistka není v tomto žánru primární, ale u knih bych očekávala určitou úroveň.
“a když vidím, že ovoce jakoby bublá”
“Když je trochu usušeno (tedy nakrájené kousky se začnou kroutit)”
Dokázala bych mnohdy špatný slovosled a slovní vatu odpustit, pokud by kniha více vysvětlovala proč se tradice dělají a co je za nimi. Myslím, že je hezké učit se vyrábět nové věci a sdílet čas se svojí rodinou a mít všechno rád a dělat si radost a všechno dělat s láskou atd. Tato kniha je spíše komerčního motivačního charakteru a tradicí se dotýká jen pramálo.
PS: bojím se, že pokaždé když někdo řekne “ghíčko”, umře koťátko.
Pod skleněným zvonem
Sylvia Plath
Ze začátku se téma jeví jako snění s mnohdy realistickým nádechem, jehož se občas dotkne stísněnost a předsudky doby, ve které se autorka pohybuje. Časem ale dojde dech, srdeční tep se zrychlí a míra úzkosti hluboko v podvědomí naroste. Zpod tohohle zvonu neuniknete, pokud knihu nedočtete.
Mimo dosah
Samanta Schweblin
Zprvu rozptýlený děj, který se postupem času slévá v bizarní smyčku, která neponechá nikoho klidným. Kniha, jejíž příběh může být vykládán různými způsoby na základě povahy čtenáře...anebo ne?
Prach, který se snáší ze snů
Louis De Bernières
Příběh z prostředí 1.pol.20.století, očekávala jsem tedy něco na styl Downton Abbey, o to věčí to zklamání bylo. Až na některé pasáže mě kniha neoslovila. Nejspíš záměrně otravně ufňukaná hlavní hrdinka která sobecky komplikuje životy všech zúčastněných. Postavy, které mě zajímaly mnohem více byly málo rozvinuté a autor se nimral v hlavní lince, která je dost mdlá. Musela jsem se nutit, abych knihu dočetla...
Chvála pomalosti
Carl Honoré
Nejsem fanoušek knih o "změně života" "o tom, jak mít skvělý život" apod., tato kniha ale, ač se na první pohled nemusí zdát, pojednává o něčem mnohem hlubším a rozhodně stojí za přečtení.
Mezi svými
Amos Oz (p)
melancholické, kruté místy až krutě idylické příběhy z lidského života.
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
moc milý a pozitivní příběh, uvěřitelné a autentické postavy, určitě doporučuji ke čtení
Teorie podivnosti
Pavla Horáková
krásný jazyk, zajímavé myšlenky, bohužel postava hlavní hrdinky je místy velmi plytká a celé to na mě působilo jako stěžování si člověka, který je sice poměrně dost inteligentní a kreativní, ale příliš rezignovaný vůči svému životu a možným změnám
