Mabie komentáře u knih

Téměř celá kniha je příběh v příběhu, kdy Roland vypráví své ka-tet o minulosti a o dobrodružstvích těsně poté, co jako čtrnáctiletý odešel z domova. V knize je pár skvostných momentů nebo postav (třeba nervydrásající hádankářská soutěž, řidina a samozřejmě stará čarodějnice), ale oproti předchozímu dílu, kterému vévodil psychopatický Blaine Mono, je to výrazně slabší literární počin.
Je to dlouhý milostný příběh mladičkého pistolníka s jeho osudovou láskou Suzan (na moje gusto zbytečně rozvleklý a plný vzdechů a toužení), trochu je tu o přátelích Cutberthovi a Alainovi, ale hlavně je to o zradě a Rolandových důvodech životního pocitu viny.
Pokud King sám napsal, že se mu kniha psala těžko, je to na ní tentokrát znát.
Takže ano, je to o Rolandově kruté ka, ale jako by to nebyla tak úplně Temná věž. I přesto ale zapadl ten dlouho chybějící dílek do puzzle a příběh putování za Temnou věží dostává zase další a nový rozměr.
Za mou osobu tentokrát tak 3,5*. Baže!

10 11.11.2023

Třebaže sérii o Ondřeji z Rohatce považuji za Niedlovu nejslabší sérii, tento třetí díl mě velmi bavil. A zaujalo mě nejen vyprávění o hlavním hrdinovi, ale hlavně zarámování příběhu do 40. let 14. století - korunování markraběte Karla římským králem, konflikt mezi Anglií a Francií, který přerostl ve stoletou válku, bitva u Kresčaku, smrt Jana Lucemburského, jako největšího rytíře Evropy té doby.
Uznávám, je to pohádka pro dospělé, ale pokud hledáte oddechovku s trochou drsné historie, je to ta správná kniha pro vás.

10 23.08.2023

Dlouho mě odrazoval autor, od kterého jsem přečetla už tři knihy a ani jedna se mi nelíbila. Navíc hokejová tematika! Ale o hokeji to vlastně není, je to příběh o maloměšťáctví, dospívání, síle davu, ale především o vztahu rodičů a dětí. Silná kniha o bolesti, odvaze a lásce. Hodně prvoplánová, ale dobrá.
Tentokrát mě Backman mile překvapil.

10 01.08.2023

(SPOILER) Tentokrát jsem již byla připravená na to, že Sága o Zaklínači není primárně o Geraltovi. Navíc Čas opovržení byl výrazně akčnější než předchozí díl. Pořádná fantasy plná intrik a politikaření, s perfektními dialogy i občasnými vtípky a spoustou, spoustou postav. Děj nahuštěný akcí a zvraty - sugestivní popis bloudění Ciri kdesi v poušti, Geralt který jen díky dryádám přežil zranění od čaroděje, Ciri, která objevuje svoje čarodějnické dovednosti a dokonce i defenestrace a nebo malý jednorožec.
I tentokrát mám ale několik výtek:
- občas jsem se ztrácela v postavách,
- mátla mě příslušnost jednotlivých čarodějů ke konkrétním vládcům,
- postrádám mapu všech království, abych se ukotvila v prostoru.
Jak tu kdosi již zmínil, stále více se tato sága začíná podobat Hře o trůny.
Je to velmi dobré! A opět je nutné zmínit vynikajícího Martina Fingera.

10 21.06.2023

Pratchett dokáže skvěle parodovat společnost, dělá si šoufky z minulosti, rýpe do lidských přání a celkově potvrzuje, že jeho fantazie nemá meze. Je to nejen překroucená historie, kdy během přehlídky absurdního a bláznivého humoru defiluje řada známých i nových postav - kromě jedinečného Smrtě, nepřehlédnutelného Mrakoplaše a vražedného Zavazadla se spoustou nožiček potkáme i amatérského démonologa Erika, pekelného démona Quizozapleta, byrokratického pekelného úředníka Astfgla a dlouhou řadu dalších kreaturek.
Nakonec ze všech těch nesmyslů a potrhlých vtípků vyplynou vtipné postřehy i hluboké myšlenky a nezbývá než jen smeknout před Pratchettovou dovedností slovotvorby.
Nebylo to to nejlepší co jsem od Pratchetta četla, ale za 4 hvězdy to je zcela určitě.

"Je to nějaký chlápek, který se vysmíval bohům, nebo co. Musí valit ten kámen nahoru do toho kopce a pokaždé, když už je tak tak nahoře, kámen mu vyklouzne a skutálí se dolů."

Démon zvedl hlavu. 
"Jenže předtím," zatrylkoval, "musí pokaždé vyslechnout Směrnice a nařízení pro nezdravou a nebezpečnou práci v oblasti zvedání a přemisťování těžkých břemen."
- no prostě Peklo :-)

10 17.02.2023

Komu se série líbí, bude spokojený: popis bitvy krále Jana Lucemburského s Matúšem Csákem Trenčanským je vskutku epický a Wofram Katzinger zajistí konečné vítězství svému králi naprosto spektakulárním způsobem. Je tu i romantika, intriky, zrady, zkrátka vše, co do tohoto druhu literatury patří. ALE…
V tomto dílu mi vadilo neustálé a opakované shrnování těch předchozích, stejně jako chyby v ději (kůň Csáka je během jednoho koňského života jak kobyla tak hřebec, Fratello je na dvou místech současně, jména lidí jsou jiná než mají být, Wolfram odešel do Svaté země v 6 letech místo ve 12). Celkový dojem byl, jako by tento díl nepsal původní autor. Velmi nekvalitní práce korektora!

10 24.01.2023

V posledních letech se mi zdá poměrně složité najít ve fantasy něco, co nevykrádá myšlenky jiných autorů a dýchá nápaditostí. Musím uznat, že Robert Jackson Bennett je rozhodně spisovatelem, jehož nápady jsou neotřelé a překvapivé ať už se jedná o “skribování” v Záhutí a nebo “ztrátu Božstev” v Božských městech.
I přes určitou podobnost s prvním dílem bylo tentokrát vše složitější a jako by přinášelo naléhavější poselství. Hrdinové bojovali nejen s nepřáteli, ale i se svou vlastní minulostí a obecně všechny postavy byly daleko propracovanější a věrohodnější.
V tomto dílu se mi, ještě daleko více než Shara Komaydová v tom prvním, líbila generálka Turyin Mulagheshová, které autor nadělil (tak trochu v duchu George R. R. Martina) měrou vrchovatou. Samozřejmě nezklamal Sigrud a překvapivě dobrých bylo i několik nových postav, přičemž ani o záporáky nebyla nouze. Generál Biswal byl prototypem pěkného šmejda, kterého jsem z duše nesnášela.
Postavy byly rozmanitější, dialogy šťavnatější, výsledné emoce silnější a pokud bych měla tento díl popsat opravdu stručně, bylo by to “Pyrrhovo vítězství”. Pět hvězdiček dávám naprosto bez uzardění.
Věřím, že i ve třetím dílu autor nasazenou laťku udrží a moc se těším na Sigruda Harkvaldssona.

10 03.08.2022

Příběh je nesourodá změť naprosto nenavazujících epizodních příhod, které propojují ústřední postavy Stín a pan Středa (proč jim proboha nenechali původní jména?!).
Přiznávám Gaimanovi neobyčejnou barvitost jazyka, schopnost “vymalovat” některé scény a propojovat různé kultury, ale co tím chtěl autor říci, to opravdu nevím. Je to slepenec postmoderních mýtů, které se nakonec zas až tak nespojily.
Za mou osobu jde o k smrti nudnou road movie, cestu odnikud nikam… Kdosi tu knihu přirovnával k vínu a já evidentně nejsem znalec vína.
Omlouvám se všem, kdo tu knihu milují a hodnotí ji tak vysoko, já k nim nezapadnu a dokonce ji po jedné třetině odkládám nedočtenou.
Sorry Mr. Gaiman.

Moje první kniha od této autorky.
“ Mateřská rozpolcenost to je přání, aby děti co nejrychleji vyrostly, a současně palčivá touha, aby navždy zůstaly malé.” Ano, je to tak :-)
Knihu jsem přečetla za jedno dopoledne a mnohokrát se zasmála. Občas sice hořkosladké, ale přesto vtipné vyprávění o situacích, které nám většinou po čase připadají vtipnější než ve chvíli, kdy je žijeme.

10 07.05.2022

Zpočátku pomalejší tempo, ale pak kniha nabízí všechno, co má správná fantasy mít - hezký příběh, sympatického hlavního hrdinu, opravdu nechutné záporáky, spoustu dalších postav, u nichž si nejste jistí, zda jsou dobří nebo zlí, i vtipné hlášky. Autor pod Londýnem stvořil svět, který je plný nebezpečí, nesmyslů, kouzel a fantazie a zaplnil ho pestrou směsicí nejrůznějších figur i figurek. Je to kaleidoskop nejrůznějších nápadů, skvělých slovních hříček, zábavných scének a všechno dohromady vás to baví i děsí současně - pohyblivé trhy, opravdu hnusní Croup a Vandemar, dívka, která umí otevírat jakékoliv dveře, krásné “sametky”, které z vás polibkem mohou vypít život, podle městské čtvrti Islington v Londýně pojmenovaný anděl (který zničil Atlantidu a je horší než ďábel) a nakonec, když si nedáte pozor, tak si vás domestikují obyvatelé Shepherd's Bush. Zkrátka jak psal v předchozím komentáři MartyMcFly “To je jako by v historickém podzemí Plzně pod Zbrojnickou ulicí byla zbrojnice plná stráží, nebo na Anglickém nábřeží měla tábor pravidelná armáda UK”.
Příběh je spletitý, bláznivý, ale líbil se mi. Připomínal mi svět Zeměplochy a vůbec styl psaní Pratchetta, což mám také ráda.
Jediné co bych knize vytkla je překlad. Ne že se mi snad nelíbilo jméno lady Dvířka (je trefné vzhledem k její schopnosti otevírače všech dveří), ale nikdo jiný nemá své jméno přeložené. Ponechala bych proto vše buď v originálním znění a nebo se naopak snažila přeložit co nejvíce jmen.
Shrnutí - kniha je velice povedená (ačkoliv pro někoho, kdo nemá rád fantasy, je to asi blbina).

(SPOILER) MUDr. Hynek Grábl je ztroskotanec, zhrzený čtyřicátník s nefunkčním manželstvím, alkoholik, slaboch a kolem jeho pocitů se motá celá kniha. Postava i prostředí jsou sice vykresleny hodně plasticky, dialogy jsou uvěřitelné, autorka evidentně zná prostředí velmi dobře, ale charakterové vlastnosti hlavního hrdiny se mi nelíbily, nenašla jsem na něm nic, čím by mi byl sympatický. Snad jen, že je to výborný chirurg, ale osobně bych se od takového lékaře nechtěla nechat operovat ani bych nechtěla, aby operoval kohokoliv z mých blízkých. A na konci, kdy dojde k jeho “polepšení” mi to přijde docela nepravděpodobný zlom, kterému jsem neuvěřila.
Knihu jsem si vybrala na základě hodnocení v DK a také kvůli čtenářské výzvě, ale v tomto případě to byl výstřel do vzduchu. A i když se říká “konec dobrý - všechno dobré”, za mne je to kniha, ke které se už určitě nevrátím.
P.S.
Docela mě překvapilo, kolik lidí považuje knihu za “čtivou” nebo “oddechovku” i když ji hodnotí málo hvězdičkami. Za mě byla docela fuška ji vůbec dočíst a za oddechovku považuji něco jiného.

10 01.01.2021

(SPOILER) Samotný námět se mi líbil, ale autor nevyužil jeho potenciál a zaplevelil příběh několika kostrbatými liniemi příběhu, překombinovanými akcemi, nedotaženými nápady a řadou stereotypů, takže jako mnohé jiné, ani tento titul bych nezařadila mezi bestsellery. Zklamalo mne zprofanované téma “vrah jde po vyšetřovateli”, velmi nepravděpodobně byl nalezen seznam obětí, občas se člověk ztrácel v osobách i v ději a cítila jsem opravdové zklamání ze závěru, kde zůstalo mnoho nevysvětleného - jak vrah některé vraždy provedl? Sešitá mrtvola - kam se poděly zbytky těl? Nebylo moc pochopitelné spojení mezi Wolfem a vrahem a nějak mi nedával smysl vytvoření panáka.
Na druhou stranu Wolfovy flashbacky z nemocnice Svaté Anny se mi líbily, stejně jako se mi líbil popis některých postav (včetně jejich náladovosti, prostořekosti, slabostí a vtípků).
Suma sumárum 3* jsou až až.

10 28.09.2020

Miluju Hercula Poirota a tato kniha je opravdu moc pěkná. Byl to krásný dárek, ale díky formátu dost nepraktický. Toto není kniha, kterou by si člověk vzal na cestu do práce, aby si ji četl v tramvaji, protože v lepším případě hrozí vykloubení ramene. Jak několik čtenářů již zmínilo - hledala jsem polohu, ve které by se dala kniha delší dobu držet. Jediné štěstí bylo, že je to soubor povídek a tak jsou pauzy po relativně krátké době žádoucí.
Jinak jsem ale moc ráda, že byly vydány všechny povídky s tímto geniálním, ale směšným majitelem šedých buněk mozkových.

10 25.07.2019

Jako dítěti se mi tento převyprávěný příběh opravdu moc líbil.

10 02.04.2019

Poprvé jsem knihu četla kdysi v době dávno minulé, kdy se na dobrou literaturu každý čtvrtek stály fronty. Dodnes pro mne zůstal Arthur Hailey moderním, resp. nadčasovým autorem a okouzluje mne jeho výborné mapování popisovaného prostředí i dar přesvědčivě vykreslit postavy. A třebaže od prvního vydání Konečné diagnózy uplynulo mnoho desetiletí, stále je to velmi čtivý příběh.
V románu se průsečíkem všech drobných i větších nemocničních střetů stává oddělení patologie, kde je nejvýraznější postavou hlavní patolog doktor Pearson - starý a zkušený, ale současně unavený, většinou nepříjemný lékař, který k velkému objemu své denní práce už nezvládá sledovat aktuální vývoj medicíny.
Ve vyprávění figuruje spousta drobných statistů, kteří jsou v nemocnici zaměstnaní a nebo se tam objevují jako pacienti, ale ústředním tématem je hlavně názorový střet mezi starými zkušenými lékaři a těmi mladými, kteří mají sice málo praxe, ale jsou ještě plní nových poznatků ze škol …a také nadšení, které už ti staří ztratili. Z pohledu dnešní doby jsou popisované léčebné a laboratorní metody možná zastaralé, ale střet dravého mládí a zkušeného stáří je stále aktuální a Arthur Hailey podal svůj příběh mistrovsky.
I dnes se mi kniha líbila a doporučuji ji.

9 16.10.2024

Tato kniha je sice fantasy detektivka, ale v reálu je to absurdně vtipná burleska, která musí okouzlit každého, kdo má v sobě alespoň pár molekul smyslu pro ironii a nadsázku. Výborná zápletka, cynické vtípky, perfektní rozuzlení a hlavně ty neskutečné postavy s detailně propracovaným charakterem! Parodií drsného vyšetřovatele je ústřední hrdina - kapitán Elanius a jeho mužstvo. V geniální frašce, parodující nejrůznější lidské slabosti, se představují seržant Tračník, desátník Nóblhóch alias Noby a svobodník-čekatel Karotka Rudykopalson. Jako bych viděla naši politickou scénu v plné zbroji!
Nelze samozřejmě nezmínit celou řadu dalších nezapomenutelných figurek, jako je třeba lady Berankinová s jejími bahenními dráčky, "obchodník" Kolík Aťsepicnu nebo knihovník, jenž se nedopatřením změnil na lidoopa. Ook!
Stylově bych tento geniálně namíchaný koktejl z nadsázky a ironie shrnula jako: úžo žůžo dobrodrůžo.

"Tenhle kšeft s mystikou, to je něco úžasného. Řeknete jim lež a když už ji nepotřebujete, řeknete jim jinou a pochválíte je, jak skvěle pokračují po cestě moudrosti. Místo, aby se vám vysmáli, jdou za vámi jako ovce…"

„Ser že lafém!“

"Asi by si nepřál, abychom se potulovali po okolí a mordovali jeho vlastní rod. Co myslíš?"
"No, pane, lidi to tak ale dělaj", řekl gardista umíněně.
"Jo ták" řekl kapitán "no to je ale něco jinýho" a poklepal si významně na stranu své helmy. "To je proto, že jsme inteligentní".

„...opodál se válela uzenka z výroby Kolíka Aťsepicnu. Někdo ji tam odhodil, protože už po prvním ukousnutí zjistil, že vlastně až takový hlad nemá.“

P.S.
To si prostě musíte přečíst!

9 25.09.2024

(SPOILER) Vlastní příběh není příliš rozsáhlý, ale o to silnější. Spád, originální zápletka, vše hezky proložené reáliemi té doby (potěšil výraz "dědek na Hradě", který už je naštěstí minulostí). Posloucháno jako audiokniha a kultivovaný projev a příjemný hlas Jana Maxiána i Jitky Ježkové byl na výbornou.
Od krátkého pomalejšího úvodu, kdy si novinář nehraje na hrdinu a všeználka, ale přenechá problém specialistovi, příběh postupně graduje až k vynikajícímu závěru. To celé bez jakékoliv slabší pasáže, od začátku do konce opravdu hutné. Spolu s Děvčátkem to pro mě bylo (ze zatím načteného od Martina Goffy) to nejlepší.

"…znal systém, protože byl dlouhé roky jeho součástí, věděl jak pevné můžou být vazby mezi lidmi uvnitř a že někdy jde o bratrství daleko nad rámec nejen společenských vztahů, ale i nad rámec zákona."

P.S.
A kromě toho mám ráda happyendy :-)

9 06.09.2024

Po přečtení několika knih o Miko Syrovém mě tato kniha hodně zklamala - zápletka vlastně žádná, dialogy většinou jen souhrn klišé, "zásadní situace" hodně banální, opravdové vyšetřování téměř nula.
Pokud pominu silné téma a klasicky autorův výborný jazyk, toto bylo jako celek slabé. Ještě jednu šanci Terencovi dám, ale raději už nebudu mít taková očekávání. Z té knihy, která je spíš než detektivkou pokusem o psychologickou sondu, na mne dýchá snad autorův syndrom vyhoření či co. Umí to líp.

9 05.09.2024

Detektivky moc nečtu, ale toto byl spíš psychologický příběh z policejního prostředí od kterého jsem se nemohla odtrhnout.
A ukončit něco takového v polovině - to se nedělá! Jinak to bylo naprosto perfektní.

9 04.08.2024

Je neuvěřitelné, že této knize je už více než 70 let a přesto je stále stejně skvělá. V minulosti jsem byla nesmírně zklamaná knihami Julese Verna, když jsem se k nim po desetiletích vrátila a nebyla schopná se prokousat tím rozvláčným textem. Asimov je dodnes "moderní", čtivý, jeho Nadace je vizionářská, dokonale propracovaná a alegorie jsou nadčasové. I dnes po tolika desetiletích v nich lze najít obraz naší společnosti.
"K násilí se uchylují jen neschopní, kterým už nic jiného nezbylo."

P.S.
Zajímalo mne jak toto téma rozpracoval Apple ve své současné sérii a ačkoliv se jedná o zcela jiná příběh, je také dobrý.