madem komentáře u knih
Autorku jsem znala z knížek Scarlet. Ve srovnání s tím, je Zlato tabákových polí mnohem lépe napsané. V této knize je skvěle popsaná Amerika po válce. Hlavní hrdinka je na začátku velmi naivní, ale vypracuje se a konec všechny překvapí.
Tak nějak jsem si sedla, že si přečtu jednu povídku a skončila jsem po půl knížce. Přitom je to jen krátký výčet starých kriminálních případů.
Tak nějak jsem si sedla, že si přečtu jednu povídku a skončila jsem po půl knížce. Přitom je to jen krátký výčet starých kriminálních případů.
Kniha popisuje bláznivé a barevné období po první světové válce. Všichni mají peníze a žádné starosti. Jejich život je jeden velký a nikdy nekončící večírek.
Jenže ono všechno skončí, přijde krize, dojdou peníze a zbude jen hořkost.
Vím, že starověk nebyl nikdy moc veselý. Ale tahle knížka předčila moje očekávání. Autorka s hrdiny své knihy vůbec nemaže a dobře neskončí téměř nikdo.
Pro mě nejslabší kniha od autora, prostě mi nesedl hlavní hrdina.
Moc toho o nanotechnologiích nevím a tak mi trvalo, než knížka zabrala. Pak jsem se chvílemi fakt bála a konec je skutečně děsivý.
Někdy mě napadá, že knihy bez detektivů jsou od Christie ty nejlepší.
Jako vždy se autor připravil a nastudoval si vše potřebné z medicíny, chodu nemocnice, psychologie, psychiatrie, informatiky. Vše jsem mu věřila, a byla jak přimražená, co se může jednou stát. I když je kniha už starší, svoje kouzlo má stále.
Od začátku jsem byla zvědavá, jak spolu jednotlivé příběhy souvisí. Kniha mě vtáhla do děje a za jeden den jsem ji "slupla jako malinu."
Velmi letmý životopis tří českých královen. Autor ale neuvádí moc letopočtů, moc nevysvětluje, pouze jim do úst a do hlavy vkládá myšlenky, které mohly mít a také nemuseli. Vše je nepřehledné a neuspořádané.
Když shrnu fakta, tak ke každé je to jedna A4.
Kniha nemá vůbec žádný spád a nešlo se do ní začíst.
Poezii moc neznám a nečtu, ale výzvy je výzva. Ve sbírce jsem našla jen velmi málo mě známých básní (Villon, Rilke Verlaine) a mnoho nových. Nejvíce mě zaujaly: Polštářek malého děvčátka, Litanie k svatému duchu od R. Herricka a Modlitba za babičku.
Pro mě jedna z nejlepších knih vůbec. Ukázka toho, co je člověk schopný obětovat pro svůj sen. Knížka se četla sama.
Film jsem také zkoušela, ale byl mnohem, mnohem slabší.
Na první díl to nemá. Je pomalejší rozjezd, ale ten konec je naprosto famózní.
Přiznávám, že takové knížky běžně nečtu. Ale je čtenářská výzva a v naší knihovně je to jedna z mála knih vydaných letos. Jinak bych si ji nevybrala. Na mě je příliš "sladká". Má pár menších překvapení, ale na zadek jsem si z ní nesedla.
Pro mě nejslabší kniha od autora. Je to pár skvělých nápadů roztažených do celé knihy. Kdyby to bylo jen pár stránek a celá kniha tak nabitá, tak super, ale takhle ne.
Mám ráda Haileyho knihy. Vždy je dost napětí, akce, trošku romantiky, správný hrdina. Navíc se vždy autor seznámí dobře s prostředím, o kterém píše, a já věřím, že se to mohlo stát.
Dost dlouho jsem si během četby myslela, že autor vyměkl a že kvality předchozích dílů nedosáhne. Ale ne. Jen se děj rozjíždí pomaleji. Až to bouchne. Moc děkuji, fakt jsem se nasmála.
Kniha se je na začátku trochu rozvláčnější, než nám autor vykreslí venkov, postavy zde žijící.
Pak děj mírně zrychlí a na konci bych čekala velký spád. Ve skutečnosti je to opět mírné a poklidné.
Jsem od autora zvyklá na konce rychlé a zcela nečekané, přišlo mi, že to snad psal někdo jiný.