Magdalena_j komentáře u knih
Skoro 1000 stránek a nelituji (téměř) jediné. Jako obvykle velice čtivý příběh, nevybavuji si žádnou část, která by mě nudila. Dlouhé to bylo, ale já jsem ráda, na další knihu si zase dlouho počkáme, tak je fajn, že tato mohla vydržet o pár dní déle.
Příběh je zajímavý, rozuzlení je překvapivé. Možná bych uvítala více vysvětlení, protože vrah mě skutečně oklamal.
Doporučuji všema deseti. Pro toho, kdo žádný díl nečetl, doporučuji od 1. dílu.
Můj komentář bude asi dost zaujatý díky poměrně nedávné návštěvě vily.
Vila Tugendhat je naprosto neuvěřitelné místo, vrcholné dílo architektury. Všechny místnosti jsou skvěle vymyšlené a navržené. A chvíle, kdy poprvé scházíte po zatočeném schodišti do “Skleněného pokoje” - neopakovatelný zážitek. Navíc příběh rodiny Tugendhatových mě velmi zasáhl, po návštěvě jsem si o nich četla, co jsem našla. Kniha byla věc, na kterou jsem se ohromně těšila.
Román je psaný velmi poutavě. Ačkoliv byla pasáž (doba socialismu, kdyz skleněný pokoj sloužil jako tělocvična), která mě moc nebavila. Nejvíc mě samozřejmě nadchla první část o návrhu, stavbě, životu i útěku z vily.
Knihu doporučuji, ale ještě víc doporučuji samotnou návštěvu vily Tugendhat - stojí to za to.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Osud hlavní postavy je až zdrcující. Kolik neštěstí může stát vlastně za jedním špatný rozhodnutím.
Kniha je napsaná skutečně velmi poutavě, poslední část je na mě možná až příliš realistická, ale tak to prostě bylo. Hanu doporučuji všem, nejen těm, kdo si myslí, že mají v životě smůlu, protože o tom, co v životě prožije hlavní postava se dá jen stěží říct, že prostě měla smůlu…
Musím říct, že jsem asi nikdy takhle rychle nepřečetla takhle rozsáhlou knihu. Nejsem prvoplánový fanoušek detektivek, ale JKR je prostě neuvěřitelná vypravěčka. Kniha mě bavila od začátku do konce, není pasáž, kde bych se nudila. Navíc díky délce kniha "nikdy" nekončila.
Doporučuji všemi deseti. Cormoran a Robin jsou skvělá dvojka. Ten kdo nečetl předchozí, doporučuji číst postupně, v tomto díle byl vztah hlavních hrdinů rozhodně nejvíce rozebírán a kdybych předchozí díly neznala, asi bych se ze začátku v tomto ohledu ztrácela.
Detektivní případ byl jako obvykle krásně zamotaný a do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo to vlastně byl - což je skvělé.
Díky a těším se na další díl... =)
Přečíst si tuto knihu se rovná téměř nutnosti.
Příběh o tom, jak ne každý v nacistickém Německu byl nacista. O tom, jak jeden člověk dokáže zachránit druhého, i když o tom třeba ani neví. O nedůvěře a zlu. Napsáno úsporně a věcně. Kniha by mohla mít 500 nebo více stran, ale nemá a je to skvělé. Všemu co se děje je poskytnuto přesně tolik prostoru, kolik potřebuje, aby kniha neutrácela dech a pořád vás hnal dál.
Po Stalkerovi, který mě příliš nepřesvědčil jsem se do lovce králíků začítala nějak hůře, ale přibližně od třetin jsem knihu hltala. V první části mi chyběl Joona, možná to je ten důvod. Mě nevadí super-hrdinové, kteří vše vyřeší, v knize je pro mě hlavní postavou, a když tam neni, tak mi připadá, že trošku ztrácí dech.
Příběh byl tentokrát hodně zajímavý a líbil se mi. Dokonce, což se mi tedy ještě nestalo, jsem po rozpletení ustřední zápletky u jedné z vražd Lovci králíků trošku fandila, protože mě oběť strašně naštvala.
Doporučuji a rovnou otevírám Lazara.
Každá další kniha “Larse Keplera” je lepší a lepší. Písečný muž je hodně napínavý, kdyby šlo dítě kojit nonstop, tak ji přečtu v řádu hodin...
Vodítka nejsou moc čitelná, kapitoly opět kratičké, takže je hltáte jednu za druhou a nemůžete přestat.
Doporučuji všema dvaceti! =)
Knihu jsem přečetla za pár hodin. Je výborně vystavěná, nutí vás číst stále dál. Střídání myšlenek a prožitků otce a dcery, zajímavá návaznost posledních vět i střízlivá délka knihy jsou výborné. Jediné, co mě mrzí je, že na další knihu paní Mornštajnové nudu čekat minimálně rok.
Pro mě byla Houbařka zajímavá kniha na zajímavé téma. Trošku mě v ní nesedělo období, možná to bude někomu připadat zvláštní, ale já si ji stavěla pořád někam do 70 let. To, že měla mobil mě vždycky "překvapilo" =D.
Trauma hlavní hrdinky mě děsilo a zajímalo zároveň. Ve finále mě trošku štve, že nebylo nahlas vyřčeno, co se skutečně stalo. Samozřejmě je to z příběhu jasné, ale na druhou stranu je to skutečně tak jasné?
Na knížce se mi líbila atmosféra, kterou autorka vystavěla, líbil se mi les i chatrč ve Dvorcích. Co mě trošku vadilo byla laxnost hlavní hrdinky vůči kvalitě života. Přišlo mi, že se se svou situací tak smířila, že jen úvaha o práci ji totálně uzemnila. Vlastně mě to za ní samotnou, jako chytrou dívku, hrozně mrzelo.
Na knize jako takové mě nadchla délka kapitol a jejich návaznost. Kapitoly jsou krátké, takže má příběh spád, ale zároveň se dá kniha odložit, protože autorka více méně střídá dvě dějové linie.
Knihu doporučuji. Téma je pro mě neotřelé a zajímavě pojaté.
Konečně!
Až ve třetí knize jsem se dočkala konce, který není totálně překombinovaný a nezkazil mi dojem z celé knihy. Myslím, že třetí díl je povedený. Zápletka je hodně zajímavá a čtenáře nechává v napětí. Nic není úplně jisté.
Čtvrtý díl jsem bohužel četla jako první, takže jsem ochuzena o překvapení na konci, ale to je moje chyba. Těším se na pátou knihu, jak se to všechno nakonec vyvrbí. =)
V podstatě omylem jsem přečetla nejprve 4. díl (Motiv X), který je tedy výrazně lepší. Chtěla jsem ale celou sérii přečíst, protože první zkušenost s Fabianem byla skvělá. U prvního dílu je vidět, že se autor asi ještě maličko hledal, protože ten čtvrtý mě pohltil úplně jinak, podstatně více a knihu jsem si také víc užila, takže za mě určitě vytrvat.
Kniha Oběť bez tváře je možná trochu překombinovaná a ke konci strašně předvídatelná, ale zároveň vás určitě nebude nudit. Asi bych nepotřebovala tolik informací o rodině hlavního hrdiny, ale co už.
Doporučuji a určitě doporučuji u série setrvat.
Nalákalo mě zajímavé tema podobne hunger games. Bohužel jsem v teto knize nenašla ani špetku z jejich propracovanosti. Četla jsem tu knihu hodně dlouho - ač ma pouhých 300 stran. Přišlo mi to ploché... Nejspíš nejsem cilovka. Kniha není vyloženě špatná, jen jsem čekala víc, lepsi jazyk, propracovanost. Jedine, co se ji nedá upřít je nepredvidatelnost - spoustu situaci byste nečekali, příběh ma několik zvratu, změn prostředí a tak dále. =)
Asi jako většina čtenářů i já jsem četla původní sérii v době, kdy vyšla. Tehdy se mi líbila, proto jsem se pustila do “pokračování”. Bohužel ale musím konstatovat, že jsem v mezidobí ze žánru young adult vyrostla a ač jsem knihu přečetla za pár dní, musím říct, že mi dala zabrat.
Měla jsem problém se stylem, jakým je psaná - množství nepotřebných detailů atp. Klidně mohla mít o 100 stran a o 1000 detailů, jestli si Coriolanus strčil kapesník do přední nebo prostřední kapsy batohu nebo si dal k obědu kapustovou polévku a zajedl to chlebem nebo slucharem méně...
Hlavní “hrdina” mě čím dal tím víc vytáčel - sledovat jeho myšlenky v poslední části knihy bylo ubíjející. Vlastně posléze mi začala vadit i Lucy Grey a štve mě, že nevim, “kde tedy byla/je”... Do posledních cca 80 stran jsem se musela více méně nutit.
Myslím, že je celkem škoda, že autorka knihu vydala s takovým časovým rozestupem od Hunger games. Většina původních čtenářů jí odrostla, takže pro ně bude kniha zklamáním a nevím, kolik si najde čtenářů nových. Filmy už jsou též starší...
Na mě už možná moc brutální, ale příběh je povedený. Vraha jsem neodhalila, měla jsem jiný tip. Musím říct, že je celá zápletka je možná už trochu překombinovaná, ale celkově má kniha dobrý spád, který opět nutí číst dál a dál.
Přečtení doporučuji.
Kniha mě bavila. Měla spád, překvapivé úseky i zajímavé zvraty. Těším se na další díl.
Jedna z nejoblíbenějších knih, které mám. Kdo nečetl, určitě by to měl napravit.
Sběratel sněhu... velmi zvláštní kniha. Má tři dějové linie - předválečné až válečné období, 50. léta a současnost. Jsou oddělené v samostatných kapitolách, které jsou většinou dost krátké, díky čemuž má knížka spád. Postupně se do sebe příběhy začínají navzájem vpíjet...
Během první půlky jsem místy uvažovala, jestli mě to baví nebo ne. Trošku jsem se ztrácela v některých dějových linkách - především 50. léta byla o hodně postavách. S postupem času se kniha vyvíjí tím "správným" směrem. Zlepšuje se orientace i začtení. Nakonec jsem poslední třetinu knihy přečetla skutečně jedním dechem, ačkoliv nebylo až tak těžké rozulit některé zápletky.
Knížku určitě doporučuji. Je v mnoha ohledech zvláštní, ale zároveň skvělá.
Prostě kniha o životě. Není napínavá, ani vzrušující, tak nějak prostě je... a je velmi pěkně. Není to ani top z toho, co jsem kdy četla, ani odpad. Je to takový zajímavý pohled do života jedné neapolské čtvrti, který vás někdy hrozně štve a jindy vás pohladí.
Další díly si přečtu ráda, ale pokud by neexistovaly, srdce by mi to nervalo.
Kniha mě překvapila. Začátek je takový všeljaký, ale poměrně rychle se do začnete a příběh se svižně rozvíjí.
Trošku mi kniha asociuje s detektivkami R. Galbritha, takže kdo je jejich fanouškem, mohl by se najít i zde.
Kniha má dvě hlavní dějové linky, které se postupně proplétají. Jedna současná, jedna zpět o 70 let.
Přibližně v půlce knížky tušíte, jak to asi všechno dopadne, ale na druhou stranu jsem to nerozlouskla úplně, což mě hrozně potěšilo.
Závěrečných 5 kapitol je možná trošku zbytečně přehnaných...
Přečtení určitě doporučuji.
Celou knihu totálně položilo posledních 100 stran. Ale popořadě - vůbec nerozumím tomu, proč je toto druhá kniha, dokonce jsem se několikrát během čtení ujišťovala, jestli skutečně nemá být první. Nemá. Dějově je ale postavená před první díl.
Příběh mi přišel poměrně zajímavý, hodně překvapivý, což není pravidlem (často na pachatele přijdu hodně rychle nebo mám aspoň podezření). Je to opět o velkém množství postav, zamotané mezi Švédsko a Dánsko, ale OK. Bohužel ten závěr je podle mě totální slátanina. Nedokážu si pomoct...
Upřímně, kdybych omylem nepřečetla 4. díl (Motiv X), jako první, tak bych asi s autorem skončila, ale čtvrtá kniha mi přišla dobrá, takže dám šanci ještě třetímu dílu a budu doufat v lepší zítřky. =)