magnolia komentáře u knih

Knihu jsem nedokázala dočíst, i když jsem se dostala přes její polovinu. Nelíbila se mi a mám z ní divný pocit a nedokázala bych ji ani doporučit. Začátek, ta současnost, mi připadala zajímavá, ale to probírání minulostí s mnoha temnými (divnými) postavami a osudy, mě úplně odradilo. Tak ani nehodnotím (no, aspoň vím, proč jsou na obálce ti gumoví medvídci). Z duše mi mluví komentář Pett.

Zajímavé, malá knížečka a docela napěchovaná psími myšlenkami, lidskými osudy a dobovou atmosférou. Přinutilo mne to, podívat se blíže na osudy básnířky E.Browningové, které jsem přála uzdravení a lepší život s milovaným mužem. Napsáno jinak, než se píší dnes knihy, ale mělo to napětí i trochu humoru (ještě více než od V.W. mě bavily občasné deníkové poznámky od E.B.). Jen toho psíka mi bylo zpočátku častokrát líto.

8 16.10.2016

Tak od četby mě odrazuje už anotace, ale náhodou jsme knihu dostali darem do knihovny a zaujal mě komentář Jane007. Proto jsem si uvedenou pasáž našla a přečetla a dodávám: dospělý vipet opravdu nejde schovat pod bundu ! A omlouvám se všem, za tenhle pejskařský komentář, knížka si určitě svoje čtenářky najde :)

Další letošní (dívčí) retro román, tentokrát z 50.let minulého století. Na čtení jsem se těšila, bylo takové podzimně zasmušilé, i když se odehrává v různých ročních obdobích, během asi dvou let. Bavilo mě vyprávění hlavní hrdinky, obdivovala jsem ji za odvahu i přímost, kterou se naučila pod vlivem okolností a současně chápala její slabosti, tak lidské a vlastní mladé dívce. Jen mi často připadalo, že se vše odehrává v mnohem starší době (nežli polovina 20.století), asi způsobem jednání některých osob i samotné Eilis (ale to je jen můj pocit, nezpochybňuji nic). Je to hezky napsané a není to ani červená knihovna, ani naopak něco složitě intelektuálského. Takový ženský irsko-americký příběh.

9 09.10.2016

Dalžší z knížek rodičovské knihovny - název mi utkvěl, na příběhy si nevzpomenu, ale stejně se mi asi nejvíc líbily obrázky Mirko Hanáka.

7 06.10.2016

Knížka o lásce, jak té sourozenecké, tak i té první, která je zde spojená s tragickými následky. Thea vyrůstá v uzavřené a celkem bohaté rodině, která se stýká jen s částí příbuzných. To je také částečně příčinou toho, co následuje. Bylo mi They líto, chápala jsem ji a soucítila s ní, protože byla tak mladá a nezkušená. Naopak chování těch starších a dospělých osob (především matky, ale nejen členů rodiny) vůči ní, mě silně rozhořčovalo. Knížka je laděna psychologicky a melancholicky, zabývá se myšlenkami hrdinky, ale děj je zajímavý i jinak (život na dívčím internátě, začátek hospodářské krize, dospívání), i když spíše vážný. Nakonec se dá říci, že všechno zlé, je pro něco dobré - ale právě takové zahájení dospělosti a taková podoba přerodu dívky v ženu, byly smutné (byť to mohlo dopadnout ještě hůře). Myslím si, že knížka je docela reálným obrazem toho, co se děje často v rodinách (mezi matkami a dcerami) a v životě mezi muži a ženami-dívkami.
(Doporučuji recenzi od DariDerek.)

11 24.09.2016

Příjemná obálka knížky, velká odvaha a zážitky mladé autorky, která si zaslouží můj obdiv (chápu, že se jí chtělo zápisky vydat). Zapsáno docela sympatickým způsobem, upřímně i s trochou tajemství. Není to klasický cestopis (je bez obrázků), tak nezbývá než si představovat místa, lidi, situace... Zajímavé je, že drsné prostředí, divoká zvířata a samota byly pro autorku opravdu náročnou zkouškou odolnosti, ale potrápit ji dokázaly i některé vztahy s problematickými muži. Naštěstí to vyrovnávala další nově objevená i stará přátelství.

8 12.09.2016

Další kniha z Afriky (neplánovaně se mi letos dostávají pod ruku, i když jsem k tomuto kontinentu nikdy nijak netíhla), zase zajímavá, pro mne objevná. Hlavním místem děje je oblast Západní Sahary s historickými vazbami na Španělsko, což je dobře popsáno v doslovu. Příběh lékařky Monseratte se prolíná s osudy její první lásky, ale její vyprávění mě bavilo víc, nežli vojenský život legionáře. Nechybí tu láska, napětí, poznávání jiných kultur, následky politických machinací, které odnášejí ti nejchudší a stávají se tak věčnými uprchlíky. Zaujal mne národ Sahařanů, skromný způsob obživy a pohostinnost těch, kteří mají sami tak málo. Malinko jsem se občas ztrácela v čase, místy je čtení náročnější (ale ne zase tolik).

15 04.09.2016

Dávám za dceru (15), protože to byla (konečně!) mnou doporučená kniha, která jí opravdu zaujala - a to mi udělalo radost (snad se taky brzy vytasí s komentářem :) A koukám, že není jediná...

13 30.08.2016

Dobrý a čtivý román, zajímavé postavy kladné i záporné. Bavilo mě to téměř celou dobu, mělo to napětí i různé zápletky. Drsné popisy jsem někdy tedy přeskakovala a zakázala jsem si pochybovat o úžasných schopnostech hlavního hrdiny (i když ...). Ale jo, občas se to dá, ale té korupce tam bylo vrchovatě (ačkoli ta je možná více uvěřitelnější, nežli jiné popsané skutečnosti).

23 29.08.2016

Při čtení románu z Indie, se mi vybavila knížka z dětství - pohádky z exotického prostředí od autora s nezapomenutelným jménem. Opičky, šťavnaté mango, sárí a pěkně pestré obrázky Z.Krejčové.

7 23.08.2016

Tak váhám mezi plným hodnocením a tím skoro plným. Jsem moc spokojená s tím, jakou další zajímavou knížku pan G. napsal. A že to je již třetí, jím vytvořený, zajímavý mužský hrdina, kterému člověk musí držet palce, od začátku do konce. První polovina knihy mě úplně vtáhla, hrdinovo popisované dětství a mládí v Indii mělo to správné románové kouzlo, jako by tam člověk byl a všemu přihlížel a vše spoluprožíval. Mít čas, knížka by se dala přečíst za jeden den. Kromě příběhu se dozvíte dost o životě v Indii v nedávné minulosti a o její smutné současnosti. Ke konci je děj více dobrodružný, ale poutavá je celá kniha, ani jedno slovo zbytečné - autor umí. Jediné, co mi nesedlo, byla obálka (trochu zavádějící, i když pěkná fotka), ale to je jen můj dojem. No a ještě to, že bych ráda četla dál a dál...

11 22.08.2016

Já jsem se také bavila a téměř při každém fejetonu (asi 4 byly slabší, zejména ty politické). Už začátek byl vtipný (kočičí mafiáni - přesné) a potom mě hodně rozesmálo téma automatických překladů z Wikipedie. Autor je všímavý a často i originální, na rozdíl od jiných. Není to snadné, psát vtipně. (A hledání Bzuka v obrázcích, to je takový bonus pro hravé čtenáře).

12 20.08.2016

Další milá knížka od FN, tentokrát o cestování, nejen po Evropě, ale i Asii a Africe. Líbí se mi, jak autor po svém přibližuje fakta o navštívených zemích a památkách a nejvíce pak jeho veselé příhody a různá zamyšlení. Jediné, co bych si ke knížce ráda dopřála, to by byly jeho fotografie, protože FN na cestách fotografoval, rád a určitě také pěkně.

9 17.08.2016

Jak ráda jsem si připomněla humor FN. Je tak český a jedinečný. Knížku jsem četla poprvé v době jejího 1. vydání (doma mám to z r. 1993, rozšířené). Není to čtení jen o chalupaření, ale také o životě na venkově (dříve a v nedávné době), o zahradničení, o řemeslech a hlavně o lidech. A ať píše autor o sobě nebo o jiných, dává co proto různým lidským slabostem a chybám (a krásně nepilovsky přehání). Stejně ale dokáže vyzdvihnout sílu dobrého slova, sounáležitosti a klaní se různým dovednostem, těm často skromným a zdánlivě obyčejným lidem, které jistě všechny sám potkal. Skvostné jsou kapitoly o malování, stěhování, elektrikářská kapitola, no, vlastně celá knížka, až po tu poslední, nebeskou kapitolu. Knížka mi připomněla moje prázdniny u babičky, tátovu dílnu, vlastní zahradnické a kutilské omyly a taky třeba film Na samotě u lesa. Knížka na noční stolek a vtipná oslava češtiny pro každého.

15 10.08.2016

Knížka mě překvapila tím, jak jsou všechny povídky dobré (Čekání na kocoura mě tak nechytlo). Tady jsem si užívala různé hrdinky (ty převažují) i hrdiny, dospělé i dětské, v různých životních situacích. Je to srozumitelné, příjemné čtení, které je především o lidech a jejich trápeních i rozhodnutích. A zvířecí přátelé do příběhů vstupují nenápadně a nevtíravě. Zajímavé příběhy k zamyšlení.

16 07.08.2016

"Měla jsem farmu v Africe..." to jsou známá slova z filmu Vzpomínky na Afriku, která se mi vybavila několikrát během čtení. Knížka se odehrává v té samé době, je tam i Karen Blixenová a Denys (ten přelétavý a svobodomyslný letec a lovec, s filmovou tváří R.Redforda), viděni zde jiným pohledem, zajímavějším a v dalších souvislostech. Postav je v knize ještě více, ale hlavní hrdinka Beryl zastíní všechny ostatní a její příběh je tak krásně napsaný, že pro mne osobně je prostě skutečný. Je to poutavý román o svobodě, lásce a přátelství, o odvaze a marném boji s lidskou závistí a předsudky. Doporučuji každému. (Vadila mi jen ta okrajově zmíněná skutečnost, že úžasný Denys lovil slony kvůli slonovině, ale i to je nejspíš smutná pravda). Knížka je čtivá od první do poslední věty, včetně poznámky autorky a možná i vás přinutí ke hledání dalších informací, souvislostí, obrázků ...

20 04.08.2016

Nejdříve jsem měla pocit, že je to o dost slabší příběh, nežli první kniha o Torstenovi. Ale po delším rozjezdu jsem se zase naladila na autorovu notu, smířila se s tím, že ne všechno je tak vtipné a některé postavy mě zatraceně štvou (což bylo záměrem) - a na konec jsem se zase dobře pobavila i zasmála. Oceňuji nápady i humor, je to další oddechovka na dovolenou - nebo i po ní.

6 01.08.2016

Rozhodně nečekejte romantiku, ale opravdu memoáry a vzpomínky, především na Afriku. Vyprávění zabírá období autorčina dětství a mládí v Zambii, kde se usadili její rodiče - farmáři, začátky vztahu s manželem a pozdější společné přestěhování severozápad USA. Osudům autorky dominují nahodilé příběhy nekonformní rodiny (s rodiči ne zrovna ukázkovými), která se v Africe zcela asimilovala, přesto nebo právě proto, jací byli její členové. Autorka má dar přemýšlivého vyjadřování a sebeironie, píše zajímavě a čtení mě bavilo s každou další stránkou více. (Být tam větší dávka humoru, připomínala by mi knihy B.MacDonaldové - tou svojí odolností a líčením docela hrozných událostí a příhod s nadhledem). Trochu si s rodiči i vyřizuje účty, přitom je cítit lásku i obdiv k nim. Humor tu také najdete, ale o ten tu nejde, protože podmínky a způsob afrického života, byly často na hranici života a smrti, ať už byly příčinou válečné nepokoje, nemoci a další nebezpečí exotického prostředí. Také její manželství provázely dramatické okamžiky. Líbilo se mi, že vzpomínky nejsou suchopárné a některé neotřelé myšlenky a přirovnání (signální vlajky), stejně jako třeba názvy kapitol, mě vyloženě těšily. Je to kniha o rodinných vztazích, které vás formují a díky kterým se odvíjí i další život (pokud přežijete do dospělosti, což se autorce navzdory všemu, povedlo).

10 26.07.2016

Tak u čtení téhle knihy by neškodilo, psát si tahák nebo poznámky o tom, kdo je čí a s kým má co společného. Zpočátku mi čtení připadalo zajímavé, ke konci už bylo, toho náhodného a nekonečného propojování, na mě moc. Také mi občas unikaly časové posuny (dříve, nyní), v té smršti událostí, jmen a náhod. Jinak, ale celkem nenáročné čtení s jednoduše popsanými postavami různých typů a povah lidí, od celkem sympatických a chybujících, až po ty hloupé, bezcitné nebo jinak protivné, kterých byla převaha. Něco mi tam přebývalo a něco chybělo.

25 24.07.2016