Magriva komentáře u knih
Väčšina strachopudných pasáží nie je explicitne vyjadrená, o to väčšie je napätie, ktoré zažívate. Neviem, či to zaradiť k hororu, paranormálnym javom, mystifikácii, ale o to tu asi nejde; ide o to, že sa kniha veľmi dobre číta a či už ju vnímame ako to alebo ono je na interpretácii každého čitateľa.
Mezi nesporné přednosti knihy patří brilatní stylistické zpracování a skvělá jazyková stránka, dále také mnoho otázek k zamyšlení, které jsem si při čtení knížky položila: např. učitel Nico je na jednu stranu lidské zrůda, na druhou stranu pozitivně ovlivnil budoucí život svého žáka- musím jím pouze pohrdat, nebo je všechno mnohem složitější? Je pedofilie postav nemoc, či snaha zažít něco nového? Je strach z odhalení jen cesta, jak pedofilii lépe skrývat, nebo jsou v tom i hlubší pohnutky o zvrácenosti činů? To je k těm kladům. Pokud jde o zápory, nepochopila jsem, proč je román situován do rakouského prostředí. Má to být kontrast chudáci trpící Češi (potažmo jiné ekonomicky chudší krajiny) versus dravý, nemilosrdný, tržní západní svět, ve kterém i pedofilie je pouhá komodita? Dále mi chybí hlubší psychologie postav- proč to dělají, co je k tomu vedlo, vše je jen tak načrtnuto, v náznacích. V neposlední řadě mám výhrady k jazyku postav, zejména těch neintelektuálních- je to příliš umělé, takto by se Popper pravděpodobně ve skutečném světě nevyjadřoval. Shrnutí? Budu zvědavá na další reakce čtenářů a rozhodně si přečtu i další autorovu knížku, protože tento člověk psát umí.
Nevím proč, ale toto bylo trochu pomalejší čtení, nicméně kniha ve mně zarezonovala, zejména poslední věta doslovu: svoboda je schopnost přijmout se, jací jsme... Řekla bych, že se v tom najde jakákoli rodina, ne přímo v životních osudech, spíš ve vnímání rodinných vztahů, ve skřípání komunikace mezi rodinnými příslušníky a v podstatě i v pochopení, že ne vždy to vnímáme správně, že se naštváváme a zabedňujeme zbytečně. Někdy prostě není třeba na druhé tlačit, je dobré nechat ty vztahy vyzrát, ale v žádném případě to neznamená nepracovat na nich. Jen čas ukáže, co z toho bude, a že třeba naše postoje byly hloupé. Je třeba si užívat čas, který s lidmi, které jsou nám nejblíž, máme.
Tyto nonsensové básně mě docela bavily, ale neoslovily mě natolik, abych jim dala více bodů. S poezií to mám prostě tak- buď mě naprosto nadchne, nebo jí dám 3 hvězdy, nic mezi tím.
Pěkná detektivka, vybrána jako součást letošní čtenářské výzvy. Slečna Marplová je prostě skvělá.
Už dlouho se mi nestalo, že bych se knížky nemohla nabažit. Je to úžasný průvodce životem I. M. Jirouse, doby, ve které žil, životními osudy těch, kteří se kolem Jirouse pohybovali. Skláním poklonu autorovi.
Asi takto: myslím, že dosť bolo Dána. Pre mňa sa už vyčerpal, patril k mojmu obľúbenému letnému čítaniu, ale už sa mi ho viac nechce čítať. Opakuje sa, niekedy je to skratkovité, laciné, nezábavné.
Je to nesmírně zajímavá a čtivá kniha o světě rostlin, s krásnými ilustracemi. Původně jsem koupila pro syna, sama jsem si ji ale s nadšením přečetla.
Majordomovo vyprávění je trošku suché, zdlouhavé, zajímavý je však úhel pohledu jiných postav, případně zprostředkování skrze ně, na určitou naivitu, lpění na svém postavení, důstojnosti. Vypravěč je zčásti komický, nelze mu ale upřít snahu o to co nejlépe dělat svou práci, i když přehlédne důležitou cestu ve svém životě, a to lásku a rodinný život.
Styl žáka základní školy, zkratkovité, někdy vševědoucí, trošku černobílé. Za mě nic moc.
Po několikatýdenní pauze jsem si přečetla další díl Neffovy pentalogie a bylo to krásné čtení. Zajímavé životní osudy, umně vedené dějové linie, co všechno může vyplynout z nedorozumění, jak může kdo na druhé zapůsobit. Je to nejen historický majsterštych, ale i psychologický.
Knihu jsem protrpěla, nepochopila jsem řetězení neuvěřitelných příhod malého chlapce. Přišlo mi to spíš jako řetězení těch nejneobvyklejších a perverzních situací.
Detektivka s literární zápletkou, klasicky výjimečný detektiv Cormoran Strike, fešná asistentka, pomsta, svět chudých a bohatých, talentovaných a netalentovaných. Za mě průměr.
Dominika Dána si dávkujem a len vtedy si ho viem užiť, inak sú vtipy otrepané, dej aj postavy predpokládateľné. Obdivujem však klasickú detektívnu prácu, vypočúvania, sledovania, postupné rozkrývanie motívov. Za mňa pekná, oddychová knižka, nič viac, nič menej.
Neskutečně čtivá knížka a nevadí mi ani trošku banální zápletka, jednoduše mě bavila. Několikrát jsem se zasmála, občas mi i ukápla slza, takové příjemné, oddechové čtení.
Toto byla má nejdéle čtená kniha od Nesba. Dost jsem se trápila- tématem, motivy, postavami, předvídatelností, křečovitostí apod.
Souhlasím s předchozím komentářem o roztříštěnosti stylu. Četla jsem knížky o vztazích mezi matkou-dcerou, synem-matkou apod. a ty byly velmi dobré a zajímavé, toto je taková všehochuť, i když pár zajímavých myšlenek jsem si i tady objevila.
Hlavně druhá polovina knihy se četla velmi dobře, autor skvěle vtahoval do příběhu, nicméně zápletka je taková nijaká a jako celek je to spíš průměr.
Četlo se to jedním dechem, ale přece jen těch příběhů bylo někdy až moc, takže to působilo příliš fragmentárně. Líbil by se mi hlubší vhled do příběhu Anny.
Už mám niekoľko Dánových detektiviek za sebou, preto hodnotím 3 hviezdami. Sposob rozprávania je podobných ako v ostatných knihách, je tam podobný humor, podobné rozuzlenie. Je to pekné, oddychové čítanie, po ktorom rada siahnem a prečítam si ďalší príbeh.