Magriva
komentáře u knih
Vyhoření
Anselm Grün
A. Grün je jako vždy poutavý, hluboký, srozumitelný. Nabízí konkrétní způsoby, jak zase získat energii.
Běž, chlapče, běž
Uri Orlev (p)
Buď je kniha primárně určena dětskému čtenáři, nebo je stylisticky spíše průměrná. Příběh je jímavý, čte se dobře, ale není ničím výjimečný. Rozhodně znám lepší díla s židovskou/válečnou tematikou. Tato kniha mě příliš neoslnila.
Odkaz: Skutečný příběh
Philip Roth
Krásně a citlivě napsáno o vyrovnávání se s nemocí otce, se smrtí, s vlastními démony, které s tím vším souvisí. Ohromně lidské a citlivé.
Medzi nebom a peklom
Štefan Hríb
Bezák je inšpiratívny človek, chcelo by takých viac, a to vo viacerých oblastiach. Veľa rozpráva o Bohu, církvi, ale aj o človeku, zmene.
Čeština nově od A do Ž
Markéta Pravdová
Poutavě a srozumitelně psáno o jazykových nářečních variantách, o původu slov a jmen, výklady pravopisné a úprava písemností. Myslím si, že je to knížka pro každého, kdo mluví (a myslí) česky. Vřele doporučuju.
Norma
Sofi Oksanen
Je to pro mě mnohovrstevnaté dílo- napětí, detektivní zápletka, problémy třetího světa, bezbřehá touha po penězích, po dítěti, po tom mít. Hlavní hrdinka se v tom všem pohybuje, snaží se tomu přijít na kloub, a navíc se ještě potýká se svou mimořádností. Moc se mi líbí, když je každá kniha autora trochu jiná, u S. Oksanen se to daří.
Rodiče a děti
Zdeněk Matějček
Čtivě, empaticky a citlivě napsaná kniha o rodině, vývoji dětí. Velmi pěkné jsou zde autentické kresby dětí z poradny. Říkám si, že nastávající (i stávající) rodiče by mohli procházet nějakým školením, které by jim ukázalo, čeho se vyvarovat (ne co mají a nemají dělat), protože i v této knize je patrné, že být dítětem nebo rodičem je vývoj, nedá se na to stoprocentně připravit, budete chybovat, ale aspoň budete vědět, co můžete dělat, aby to v rodině bylo lepší.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Krásné a otřesné. Krásně psáno o otřesných zkušenostech. Je to lidské, plné touhy, bolesti, lásky, naděje, strachu, umírání, a přitom pořád tak naléhavé a aktuální.
Židovský policejní klub
Michael Chabon
Zpočátku jsem se trápila, ale pak se to rozjelo. Možná jsem se nemohla začíst, neměla jsem správnou náladu, nevím. Každopádně je to brilantně stylisticky rozehrané, pěkně popsaná psychologie postav, nicméně ne úplně můj šálek kávy.
Konečná diagnóza
Arthur Hailey
Po letech jsem si knihu kvůli výzvě znovu přečetla a četlo se to opět skvěle. Nechybí napětí, drobná psychologická kresba postav, vhled do lékařského prostředí. Je to populární četba, oddechovka, nehraje si na nic hlubokého, nic nezastírá, ani nepředstírá.
Nebe nemá dno
Hana Andronikova
Je to moc hezká knížka, oslovila mě, protože jsem někdy souhlasila, přitakávala, myslela si, že mi mluví z duše, na druhou stranu jsem se někdy stavěla s myšlenkami a názory do opozice, odmítala její postoj. Obdivuju lidi, kteří jsou jiní, jdou proti proudu a nebojí se být jiní. Líčení její cesty je velmi osobní, dokázala jsem se do jejích pocitů vžít; zároveň nechybí humor, někdy černý. A je jen málo knih, ve kterých objevím něco, co ve mě zarezonuje, tady toho bylo více.
Královna jihu
Arturo Pérez-Reverte
Zpočátku jsem si říkala, ach jo, zase něco o drogách, postupně mě ale příběh natolik vtáhl, že jsem posledních 200 stran přečetla jedním dechem. Vřele doporučuju.
Umění být
Erich Fromm
K předchozímu příspěvku přidám své: "Moderní člověk je člověk mas, vysoce socializovaný, ale velmi osamělý." (s. 26). Nebo: "...být šťasten je údělem jen mála lidí, zatímco trpět údělem všech." (s. 29).
V této knize je mnoho krásných myšlenek, myslím si, že si vybere každý. Autor hovoří o umění naslouchat, o únavě, o osvobozující moci pravdy, o soustředění, meditaci, sebeanalýze, vlastnění, lakomství apod. Je to krásná a cenná kniha.
Katedrála a jiné povídky
Raymond Carver
Moje počáteční (a vlastně celoživotní) nechuť číst povídky se poslední povídkou změnila a přišla jsem na chuť tomuto mikrosvětu, ve kterém se na malém místě odehrávají příběhy, které se mohou stát i nám, které jsou plné lidskosti, empatie, smutku, ale i radosti a optimismu. Je to krásně napsané dílo a Raymond Carver má můj velký obdiv.
Baby Jane
Sofi Oksanen
Dobře odvyprávěný příběh, ale téma banální. Tato kniha autorky mě neoslovila.
Anatomie lidské destruktivity
Erich Fromm
Našla jsem si zajímavé pasáže i myšlenky, ale jako celek je pro mě kniha průměrná. Mnohem radši mám jiná jeho díla, např. Mít, nebo být. V tomto tématu mi přijde jako mistr, zde spíš jako někdo, kdo se- přiznejme že se ctí- vypořádá s náročnou problematikou destruktivity. Zdá se mi to, nebo Fromm taky rád vidí problémy bipolárně?
Oči modrého psa
Gabriel García Márquez
Márquez podle mého gusta to nebyl- spíše než magický realismus jde o fantasmagorie smrti.
Mechanické piano
Kurt Vonnegut Jr.
Kdyby kniha byla více apokalyptická, méně zaměřená na hlavní postavu, dala bych více bodů. Není to špatně, ale přílišné pitvání v životě Protea mě iritovalo a čtení postupovalo pomaleji. Téma strojové civilizace, kde je lidská práce ponížena, lidé ztrácejí smysl života je ale nesmírně zajímavé, navíc závěr knihy je výborný- takhle nějak bych to od lidstva čekala já. Více by se mi líbilo, kdyby byla více rozvedena myšlenka vlivu výše uvedené civilizace na běžný život, ne pouze na jednoho hrdinu.