Májenka193 komentáře u knih
LEHKÝ SPOILER: S pátým dílem se po bouřlivém konci předchozí knihy výrazně zpomaluje tempo a jako čtenáři máme možnost nahlédnout do příběhu ze strany Case. Prakticky celá knížka je retrospektivou a za mě skvělý tah. Rekapitulace děje očima toho druhého je velmi osvěžující, pomůže ujasnit některé souvislosti a mě osobně velmi bavilo připomenout si začátky hlavních hrdinů. Co mi ke konci poněkud chybělo, bylo vtažení zpátky do současného děje, knížka zkrátka najednou skončila a já si musela připomínat, jak se věci mají v současnosti, kdy Poppy spí a spí. Slibně vypadá úplný závěr, který otvírá nové dějovou linku. Milá autorko, nezklamej mě! :) Já jsem rozhodně natěšená.
LEHKÝ SPOILER: Díl, ve kterém autorka nabízí na jedné straně bezva věci, jako je odloučení hlavních hrdinů a s tím spojené novinky, které oba objevují. Pokračující proměnu Poppy, prohloubení tripartitního vztahu Cas - Poppy - Kieran (díky za to :)) a další nové vrstvy děje. Zároveň ale také díl, který se asi ze všech nejvíc vše zamotává. Autorka trochu zbytečně překombinovává rozličné úrovně bohů a jejich odnoží, i všech dalších bytostí. Docela by mě zajímal její dějový diagram k celé sérii, který si jistě před první knihou musela sestavit. Jestli už od začátku věděla, že bude čtenářům motat hlavu, nebo jestli jí fantazie jela na plné obrátky v průběhu psaní. Celou sérii jsem si ale velmi oblíbila, takže ani zde nemohu jinak, než dát palec nahoru.
Ačkoliv jsem komunismus zažila, nepatřím k těm, kteří by si jasně pamatovali na vymývání mozků režimem a mohli říct: "to jsem zažila". Proto jen fascinovaně čtu, co vše je možné v době, jež my v Evropě nazýváme Dobou informační. I tato kniha od Špitálníkové je ideální pro audio formát , který vřele doporučuji. Opět skvěle namluvená herci a herečkami, vypíchnout bych chtěla hned první Milenu Steinmasslovou nebo poslední Johanu Tesařovou. Téma KLDR je prostě jeden samostatný knižní žánr sám o sobě, něco mezi apokalyptickým dramatem, sci-fi a pohádkou s autorem, jehož fantazie nemá hranic.
Po dočtení prvního dílu jsem ve stavu naprostého emočního stresu běžela okamžitě koupit Železný plamen. Kadence, se kterou se četlo Čtvrté křídlo, zde nijak nevymizela, ba naopak. Obdobně jako u trilogie Ranhojičky se děj najednou rozbíhá za hranice školy pro dračí jezdce a směrem k novým postavám. To je na druhém díle velmi osvěžující, nechybí pikantní ani vtipné scény. Vztah Zadena s Violet se začne ubírat poněkud klikatějšími uličkami, do dospělejšího světa. Draci zůstávají i nadále jednoznačně nejzábavnější, nejúžasnější částí knihy. I ke konci knihy je stále spoustu neodhaleného, zvratové situace, které vám podráždí nervy, prostě ať už je leden 2025 a já můžu zase vplout do tohoto světa fantazie, který tolik miluju.
Syrové nepřikrášlené svědectví o tom, jak dokáže diktátorský režim stvořit … vlastně co chce. Mrazivé čtení (poslech v mém případě), u kterého kroutíte hlavou a nechápete, jak je možné mít takovou moc nad lidmi, tak propracovaný systém absolutna, a být tak vzdálen realitě, kterou žijete vy sami. Velmi poučné, děsivé …
Tento díl byl pro mě ve znamení očekávání, takové to jak nevidíte za roh, ale tušíte, že za ním bude nějaké další uau, a hrozně už to chcete vědět. Poppy místy otravně svázaná morálkou, ale odpouštím jí to, však ona se vyklube. Ke konci aspoň částečné odhalení a doufám, ze začátek dalšího dílu mě smete. S velkým gustem jdu na něj.
Jak se vyjádřila sama autorka, je to taková plyšová srdcovka. Děj má mnohem větší potenciál, než který autorka využila, a to je škoda. Na druhou stranu, přesto že je romance mezi krasobruslařkou a hokejistou poněkud ochozené téma, jako super zábavný bonus zde hodnotím partičku hokejistů a kamarádku Lo a všechny jejich scény.
Množství erotických scén a podrobnosti, s jakými jsou vykreslovány, mně jako dospělé ženě rozhodně nevadily. Řadit ale tuto knihu mezi romány pro ženy (a ne mezi erotické romány) je trochu na hraně. Doporučuji jako rychlé pikantní letní čtivo.
Ale tak nemusí to být úplně nutně pro děti a mládež, že ne? To bych tady nemohla psát, jak moc se mi to zase líbí. Jsem stále tak trochu na vlně a v očekávání dalšího dílu Empyrean, ale tato kniha mi opět potvrzuje, jak široký je svět fantasy a díky za to. Moc doporučuji a těším se na další díly juch
Couru jsem si poslechla v audioverzi od Jitky Ježkové. Další herečka, kterou je radost poslouchat. Chtěla jsem po delší době zkusit knihu tohoto žánru. Bohužel ani léto tomu nepomohlo. Kdyby to aspoň bylo trochu vtipné… Nejsem asi správný čtenář holčičích románů, neměla bych tedy ani hodnotit. Vkus se i v knihách vyvíjí a už se zkrátka těším na úplně jiný hlubší příběh…
V sedmém případu Martina Servaze jsem už bohužel měla detektiva tak nějak moc okoukaného. Jeho postava se neodklání od své profesionality, skvělé, ale osobnostně už mě moc nebavil. I jeho kolegové měli v minulých dílech zajímavější linky. Téma bylo tentokrat víc společenské, což se mi na druhou stranu líbilo, a jako vždy mě autor přiměl k zamyšlení, to mám ráda. Poznámek a záložek jsem v knize taky udělala několik, takže ve finále knihu hodnotím spíš kladně.
Vůbec nevím co napsat. Přitom mé dojmy z knihy jsou tak bouřlivé. Málo knih mě strhlo do svého světa tak jako tato. Asi se z toho musím trochu vypsat, stále plná emocí ze závěru knihy. Strhující děj bez chvilky odpočinku, hrdinka podle mého gusta oplývající dávkou humoru a ostrého jazyka, která sluší každému žánru. Hrdina se šrámy na těle i duši. Brilantně vybalancované. Skvělá angličtina (četla jsem originál) Prostě už mám v tašce druhý díl a lituji, že člověk musí taky někdy spát … Varování na závěr: pouštění hudebního podtextu “fantasy reading vás může dohnat k tomu, že slzu nepokrytě ukápnete třeba i v autobuse, ups
DROBNÝ SPOILER! Ostatní komentáře zde vystihují přesně i mé dojmy z této knihy. Za sebe přidávám snad jen dva poznatky. Zaprvé, v žádné knize jsem si zatím neudělala tolik záložek a nepodtrhla tolik zajímavosti. Zadruhé, milá autorko, já bych přeci jen chtěla naservírovat jasnější závěr knihy. :) knihu samozřejmě velmi doporučuji
Moje teprve druhá audiokniha. Hlas Martina Stránského podtrhl vše, co měl člověk nasát četbou, a ještě víc. Jedna z knih, kde se mimo jiné dovíte spoustu zajímavostí. Především však skvěle napsaný román plný napětí a správného tempa. Doporučuji velice
Série Hra o dědictví se četla, jako když zakrajujete ohřátý nůž do másla. Prostě svižně jak na horské dráze plné kliček, odboček a rozuzlení, která vás ženou číst dál a dál. Autorce patří obdiv za to, jak dokázala vymyslet všechny ty rébusy, kombinace a hádanky a nakonec tomu přesto dát jednotný řád. Jediná má výtka je namířena na složité vztahové kombinace postav. Občas jsem měla problém rozluštit kdo je čí otec, syn nebo vnučka. Vše ale autorce odpouštím za její fantazii na poli hádanek a her. Celou trilogii vřele doporučuji.
Vzhledem k některým ne příliš pozitivním recenzím jsem se trochu bála, ale vlastně jsem knihu zhltla na jeden zátah. Lily jsem přála dokonalého muže Atlase a sobě pikantní tak akorát scény. Ryle i druhému dílu dodával podprahové napětí, takže mně až příliš patetický přišel pouze finální Atlasův slib. Jinak fajn knížka.
Krásně čtivá kniha. Dějová linka stále v napětí a skvělá kombinace románu a pozadí historických událostí 14. století. Spoustu zajímavých reálií z doby morových ran, včetně soužití křesťanů s Židy nebo zvyklostí různých společenských skupin. Velmi doporučuji
Jeden z mých nejoblíbenějších dílů série o Harrym. Kdyby to šlo, dala bych hvězdiček třeba deset.
Láska láska láska, to je pro mě svět Harryho Pottera. Vymyslet svět kouzelníků s takovou precizností je prostě originál. Další plus, které musíte stále dokola obdivovat, je barvitá mluva jak v originále, tak v překladech knihy. Doporučuji zároveň pro zájemce o četbu v angličtině, první díl určitě zvládnete bez problémů.
Kniha celkem napínavá, děj by se podle mě dal mnohem víc rozvinout, konec knihy byl trochu zamotaný právě díky stručnosti, kterou autorka zvolila. Po knize jsem sáhla na doporučení a také proto, že je autorka “od nás. Jako prvotina dobrý pokus. Všem, kdo se pustí do psaní knihy, moc fandím, ale vlastně mě kniha žánrově ani stylisticky příliš nezaujala.