majklus komentáře u knih

Na dojáky moc nejsem, ale tohle je opravdu asi nejdojemnější dílo, co se mi dostalo kdy do rukou. Příběh je asi notoricky známý, takže nový popis smyslu nemá. Vývoj postavy je zachycený opravdu bravurně a uvěřitelně a kolik nám toho poví nikoli o hlavním hrdinovi, ale o nás všech ostatních!

Po dočtení zůstane kniha dlouho v mysli, dá se říct, že opravdu dokáže když ne otevřít, tak alespoň pootevřít oči v mnoha směrech. Přečíst by měl každý, já se určitě ke knížce ještě vrátím.

Škoda že toho u nás od autora nevyšlo více...

16 25.10.2021

Zjevení! Neskutečná atmosféra. Tajemno, beznaděj, strach. I přes tu metráž přečteno jedním dechem.
Ke knize jsem přišel jak slepej k houslím, dlouho se pozapomenutá válela jako horizontální výplň vršku police knihovny a to zcela neprávem. Myslím, že to bylo pro mě asi až moc kýčovitou obálkou, nevím.
R. Fabian umí psát.

9 22.05.2021

Náhodou za mě velká spokojenost. Čekal jsem dle zdejších hodnocení poloprůšvih, ale dostal jsem něco, co se do mě opravdu trefilo. Že děj neuhání moderním "thrilerovým" megatempem s ohňostroji akcí na každé stránce je právě něco pro mě. Vůbec mi nedělalo problém se začíst a za pár večerů bylo hotovo. No a ten svět, ten byl vykreslený tak dokonale, až mám pocit, že ho autor musel vidět na vlastní oči. Postavy mi přirostly k srdci a nerad jsem se s nimi loučil... co chtít víc?
Ne vše se vysvětlí - beru to jako výzvu vlastní imaginaci. A pravda, ten konec mi přišel trochu uspěchaný...
5.5*, kniha na mě zapůsobila o dost více než celé slavné Silo.

8 22.05.2021

Kniha o jedné z nejzneuznanějších postav pozdně antického / ranně středověkého světa. Rytířská oddanost, jež nebyla oceněna. Vojenská genialita, která nebyla plně využita. Vděku se hlavní postava nedočkala ani za porážku a faktickou anexi dvou ze tří velkých západních germánských království, ani za stabilizaci východní fronty, ani za odražení bulharského vpádu. Přestože mu celá východořímská říše de fakto vděčila za svou existenci a možnost transformace v říši Byzanskou, trvající pak ještě téměř tisíciletí...

Osud tohoto muže je skoro nepochopitelný a zároveň velmi podobný jeho o století staršímu západořímskému předchůdci Aetiovi.

Kniha je čtivá, historicky poměrně věrná jak je u autora zvykem.

7 17.01.2020

Perfektní, pro mě velice čtivé! Kniha není primárně o Franklinově expedici a ani to nikde neslibuje. Je to příběh lodi a jako fanoušek historické i moderní mořeplavby počinu tleskám velice. Moc jich totiž česky není...

6 10.06.2022

Jako velmi melancholická povaha jsem se v knize našel. Není to oddechovka jako nesmrtelný Robinson, o vlastní přežívání v divočině kniha moc není. Je o tom, co se člověku honí v hlavě a duši když sám sedí u stolu s láhví vodky hledíc z okna. Sám ale ne osamělý. Teď v zimě, když mám tu výsadu moci si zatopit v krbovkách, je to na večer uhrančivé čtení. Jen tu vodku nemám, preferuji bourbon. :-)

Škoda trochu z mého pohledu uspěchaného závěru. Kniha mohla být o 50 stran delší. Nečekal jsem srceryvné loučení, ale tohle také ne. Stálo to za to? Odcházel z těžkým srcdem? Těšil se pryč? Na to si musíme odpovědět sami....

6 17.12.2020

Po Toulavé Zemi, dočtené minulý týden, jsem si dal Kulový blesk. Bezprostředně po dočtení mám pocit, že autor měl zůstat u povídkové tvorby, která byla skvělá, nápaditá, čtivá. On tedy Kulový blesk je taková "povídka", jen roztažená na 400 stran. Těch prostředních cca 200 je totiž docela zbytečných. A je to velká škoda.

Nebudu se vrtat v autorově vnímání fyzikální teorie - ale opravdu to není "lahůdka pro studenty a absolventy Matfyz a ČVUT", jak tu někdo psal - pro lidi co měli alespoň pár semestrů kvantovky či jiné pokročilejší fyziky je to naopak velké utrpení a musí se na dílo koukat prostě jako na pohádku pro dospělé. Musím konstatovat, že relativitu ve Vzpomínce na Zemi pochopil autor o dost lépe, než kvantovou fyziku v Kulovém blesku. Ale za to bych body netrhal, je to knížka pro "mejnstým".

Co mě ale zklamalo je vlastní dynamika a styl podání příběhu. Spousta postav je jednoúčelově plochých, hlavní hrdina na mě působil emočně prázdně, a to i přes trauma v dospívání a poněkud svérázně osamělou cestu životem. A to je opět škoda.

Dalším problémem je tempo. Prvních řekněme 50 stran jako rozjezd ujde, pak však přijde ten již zmíněný cca dvousetstránkový mrtvý chod. Ke konci se tempo zvedne a kniha se díky tomu dočíst dá celkem dobře.

Možná už jsem prostě té Číny plnej, všech těch soudruhů majorů, divných jmen a poněkud despektního pohledu na okolní svět. Dám si teď od Lioua oraz, pořídil jsem Stephensonův Anatém, tak pokud to dám, určitě se pochlubím subjektivním srovnáním.

Není to brak, ale autor má lepší knihy. Ale téma pro mě zajímavé....

60%

5 10.06.2022

Tento styl se mi čte velmi dobře, přesto to docela trvalo - 550 stran "těsnopisu" dá zabrat. Spíše než často vzpomínaného Motýlka mi kniha připomínala Dantovu Božskou komedii, provází nás po všech místech a prostředích z doby konce věků. S hlavním hrdinou tak absolvujeme pobyt v nelidském vězení, v temných skrýších vyděděnců i na plném slunci v centru posledního opravdového města na Zemi.
Vůbec mi nevadilo, že ne všechny záhady tohoto zajímavého světa byly vysvětleny - forma deníku to podle mě skoro vylučuje. Nebylo by asi úplně věrohodné pokud by zrovna hlavní hrdina vše vysvětlil a uspěl tak tam, kde celé generace neuspěly a k tomu na několika frontách...
Za mě palec nahoru, ten svět jsem přes jeho nepříliž vábné vlastnosti opouštěl docela nerad. Poetičtější a lepší nez Děti času.

5 14.03.2021

Dlouho přemýšlím, co ke knize říct, aby jí to v některých očích neshodilo a v jiných zase nebudilo přemrštěná očekávání.

Skleník se vymyká i na poměry sci-fi. Každý opravdový fanda žánru by ale po něm měl sáhnout nebo se o to alespoň pokusit a dát šanci.

Na mě kniha působí až lyrickým dojmem, pokud na ní člověk nemá náladu, tak může být hodně těžce ztravitelná, zvláště v první cca třetině.

Odměnou ale bude ponoření se do naprosto cizího, fantastického světa miliardy let vzdáleného od současnosti, kdy Slunce postoupilo do finální epochy existence a stává se zářivým obrem spalujícím naši nebohou Zemi. Zemi, která přišla o svoji rotaci a tím i možnost oddechnout si během nočních hodin od spalujícího žáru. Komu nadbytek světla nevadí jsou rostliny - a nabídnutou šanci bezezbytku využijí. Autor popisuje neuvěřitelný ekosystém, který se na planetě za dlouhé věky vyvinul, jmenovitě nás seznámí s desítkami prapodivných rostliných tvorů. A leckdy to bude seznamování hodně tvrdé...

Prožijeme objevnou cestu spolu se zbytky jedinců našeho vlastního druhu, cestu za poznáním tolik změněného světa a potká nás i nějaké to zamyšlení. No nestojí to zato?

Čtěte pomalu a zažívejte. Nejspíš už nikdy nic podobného znovu nevznikne.

Za mě lepší než Nonstop.

5 27.11.2019

Musím dát plný počet, ale "druhý Hyperion" za tím prvním o chlup zaostává. Příběhové linky v prvním díle vyprávěné za sebou se nyní odehrávají paralelně, děj se dále komplikuje a katarze na konci knihy nechybí, ale...

Ne, kecám, je to bomba, jsem jenom zhýčkaný předchozím dílem, poprvé je prostě poprvé. Už navždy.

5 26.11.2019

Tohle je teda materiál! Hyperion se mi přesně trefil, nemám co knize vytknout. Snad jen že skončila.
Nechápu, jak se mi podařilo knihu tak dlouho ignorovat, asi za to může pro mě nehezká obálka, nevím. Každopádně Simmons je pro mě nyní TOP spisovatel a musím přečíst vše, s čím má něco společného.
Kniha chytne po několika stránkách a už nepustí. Nádherně prokreslené postavy, některé vám budou protivné a některé budete milovat až vám bude líto se s nimi rozloučit. Literární styl formou menších uzavřených (ale vzájemně propojených) příběhů mi naprosto vyhovuje a nápaditost osudů jednotlivých postav je jedinečná. Po dočtení poslední stránky mě přepadl strach a obavy - je možné v druhém díle udržet laťku a je vůbec možné vymyslet ještě něco originálnějšího a všechny rozjeté linky uzavřít a uspokojivě vysvětlit?

5 26.11.2019

Silo je dobré. Originální, napínavé, uvěřitelné. Asi ve dvou třetinách jsem ho ale opustil a k dočtení se přinutil až po několika týdnech. Dodnes nevím co to způsobilo - napadá mě snad jenom jediné - ta kniha nedá člověku vydechnout, je to nekonečný ohňostroj akce a hloubavé momenty, které pro mě bývají nejcenější, se jí vyhnuly. No nakonec jsem to dokázal a nelituji....

5 26.11.2019

Je mi záhadou, proč se mi tento autor vlastně tak dobře čte. Kulturní prostředí by se mnou nemělo mít velký průnik, jména jsou pro mě nesrozumitelná a často se mi pletou. Přesto jsem knihu opět konzumoval pouhé 3 dny. Povídky mi přišly vyrovnaně dobré, čtivé, nápadité, nejvíce se mi asi líbila Hora.

Každopádně doporučuji každému fandovi pravé sci-fi. Snad jenom lehkou naivitu autorova myšlení bych zmínil - silně přehání úlohu OSN a zrovna dnes máme možnost vidět v přímém přenosu, jak je organizace bezzubá i při o několik řádů méně významném problému, než autor ve svých dílech řeší. Ale i tato jeho "víra" je mi velmi sympatická a hanět ho za ni neumím...

4 06.06.2022

Johoho!
Na knížku jsem narazil náhodou při velkých nákupech knih během lockdownu a dostal jsem se k ní teprve tento týden, ovšem přečteno na dva zátahy!
Nejsem velkým milovníkem detektivek, přečetl jsem snad dvě a na další se ani nechystal. Jaké štěstí, že že jsem udělal tady výjimku...

S mixováním žánrů je to těžké - zpravidla pak výsledek spíše nevyhovuje nikomu, než aby po něm sáhli všichni. Tady je to ale trochu jiné, takové přirozenější. Neznělo to vůbec bláznivě. S hlavní hrdinkou jsem neměl problém se sžít, časem jsem si jí i oblíbil a bál se o ní, ostatní charaktery bohužel tak prokreslené nejsou. Trochu mi vadila jejich skladba - prakticky všichni zlomení, denně v baru, spousta traumat z dětství, snad ani jedna úplná rodina... ale prý to k "severskýmu" stylu patří.

Děj odsýpá rychle, hluchá místa jsem nenalezl. Sci-fi část je pro mě uvěřitelná, střízlivější verze cestování časem, která se snaží vyhnout časovým paradoxům a vypadá funkčně. Ale ani tady to není bez zádrhelů, což je vlastně hlavní linka příběhu. Motivace všech postav se nakonec vysvětlí dle mě uspokojivě, vše do sebe zapadne. Bylo to skvělé čtení.

Takže dostaneme fůru napětí, jedno velké tajemství a spoustu menších, místy syrovou brutalitu. Pozorný čtenář asi odhadne princip pointy o něco dříve, než by měl, ale v podstatě to nevadí. Ani to, že se úplně všechno nevysvětlí - prostě víme jen to, co se hlavní hrdinka na své pouti sama dozvěděla, proč si na to vlastně pořád lidi stěžují? Vždyť celé to sci-fi je tak trochu o tajemství, o tom si věci představit, zkonstruovat ve své mysli a přemýšlet a přemýšlet.... není to přece doslovná instruktáž na rozborku vysavače. :-)

Já jsem velmi spokojen, 420 stran za 2 dny se mi dlouho nepovedlo. Doufám, že o autorovi neslyšíme naposled a i do tohoto universa bych se velmi rád ještě někdy podíval.

pět a půl * z šesti

4 11.07.2021

Nebude to pro každého, rozhodně.

Příběh se odvíjí jen velice důstojně a pomalu, vlastně je z počátku veden jen velmi pozvolným poodhalováním toho velkého tajemství, cože se to vlastně stalo? Přitom se blízce poznáme s hlavní postavou i těmi vedlejšími, neméně důležitými. Některé si zamilujeme, některé nám budou možná lhostejné, ale každá tu má svoje místo a když po dočtení nad knihou přemýšlíte, tak je každá nezastupitelná.

Jak příběh postoupí, dostaneme se k "vědeckotechnické" části cesty na jinou planetu. Ta je podána sice poněkud naivní cestou, ale mám vypozorováno, že právě to bývá recept k "nezastarávání" díla už po pár letech. I tady vše po cca 30ti letech od vydání působí uvěřitelně, některé věci však uhodnout nejdou ani při veškeré snaze (R.I.P. radioteleskop Arecibo).

Konec slušně graduje, úplné finále je z mého útlocitného pohledu poněkud pro silné nervy. Po posledních řádcích jsem ještě dlouho přemýšlel...

Končím jak jsem začal - nebude to kniha pro každého. Mě tempo příběhu naprosto vyhovovalo - v kontrastu se současnou "techno-thriller sci-fi". Celým příběhem se vine tlustá nit ( spíše laso) vztahu člověka k Bohu a Boha k člověku. Nedá příliš práce vymyslet, že to je v knize to hlavní a celý ten vědecko-fantastický svět je jen takové pozadí. Snad i proto jsem z obou časových rovin příběhu měl raději tu "po návratu", tu o nezdolné víře člověka oddaného Bohu, který k němu cestu hledá i po nepředstavitelných ranách a rozčarováních...

Bravo, tohle mělo smysl. Snad u nás vyjde i pokračování.
Za mě 95%.

3 05.04.2023

20 tisíc mil PO moři.

Hezký nápad, svět pěkně prokreslený, postavy uvěřitelné. Na každé pokračování v četbě jsem se vyloženě těšil, kniha je taková skoro Robinsonovská, fascinuje mě, jak si autor poradil s neexistencí souše - odkud brát dřevo, kovy, rostlinné produkty, léky... opravdu nápadité. Jen ten konec jsem nějak nepřekousnul, jakoby k tomu příběhu ani nepatřil. Asi jsem se moc těšil na nějaké překvapivé "wow" vyvrcholení...

Za přečtení ale kniha stojí, i za ty peníze, byť jich tentokrát opravdu není málo, jak už tady zaznělo. Ačkoli když jsem viděl kolik chtějí za druhý díl Simmonsova Endymionu, tak jsem ho ani nekoupil...

4.5* z šesti

2 09.07.2021

Útlá knížka na dva večery nás zavede na pouť po pěkném světě se zajímavým ekosystémem. Neměl jsem problém se začíst, děj plyne velmi poklidně, pointa se však nechá odhadnout relativně záhy, což ze čtení udělá poněkud lyrickou záležitost. Mě to ale nevadí. Říkám si, jaké to asi je nekonečně se loudat pralesem, zkrmit tuny a tuny listí a jen tak si přemýšlet. Nemoci číst, psát a netoužit po tom. Prostě jen tak být. Bavili by mě to? Nevím, nevím, "slonům" moc není z mého pohledu co závidět. Ale výlet to byl hezký.

2 17.06.2021

Bear je prostě takovej mazák, že mu to i v těch TV seriálech věřím a dokonce jsem si kdesi na eshopu pořídil jeho křesadlo a pořád ho nosím v batohu. Nikdy nevíte... :-D

Za mě je kniha psaná o mnoho čtivěji než drtivá většina "horolozcovek" a je tu mnoho faktických informací, má to spád... 90%

2 17.03.2021

Susskinda mám rád. Obdivuju ho za jeho práci s polo / laickou veřejností, jeho cyklus přednášek ze Standforsdké univerzity je dokonalý a veřejně dostupný na youtube. Pokročilejším zájemcům velmi doporučuji.

Kniha je čtivá a pro mě naprosto srozumitelná ( pracoval jsem však před cca 20ti lety 2 roky ve Fyzikálním ústavu AV, takže nejsem úplný laik, nicméně od fyziky jsem už těch 20 let pryč ). Některé myšlenky jsou velmi zajímavé, byť se svět od data vydání knihy již poněkud posunul.

Trochu mi vadí autorovo "amerikánství" které pěkně rezonuje ve větách typu: "... 't Hooft, poslední velký evropský fyzik...", tomu se musí člověk pousmát. Leonard by se asi měl někdy pořádně podívat do CERNu, na ENO apod. Také řevnivost s Hawkingem z knihy úplně kape a když o něm píše Susskind jako o sebestředném a arogantním, tak jsem si hned říkal jestli u toho autor nestál u zrcadla...
Nicméně drsného Susskinda musí mít člověk tak nějak rád :-)

Nicméně knihu mohu doporučit každému vážnějšímu zájemci o problematiku černých děr, strunové teorie a kvantové mechaniky. Za ty peníze jsem dostal několik nádherných večerů u krbu a skleničky medového bourbonu.

2 04.11.2020

Za mě asi lepší než Čelisti. Četl jsem už před nějakým tím pátkem, ale dodnes si velmi přesně pamatuji pasáže s líčením vylovených moří. V podstatě mě to navedlo na problematiku průmyslového rybolovu....

2 26.11.2019