Majuš333 komentáře u knih
'Líbat Brantleyho je jako líbat anděla smrti.'
Amo opäť nesklamala :) Len ma mrzí, že už pomaličky so sériou finišujeme :(
PS: Opäť veľká vďaka Baronetu, že nám servíruje Amo! Dúfam, že rok 2023 nám prinesie ešte viac kníh od tejto autorky :)
A tiež ďakujem za preklad, korektúru a prebal knihy! Zase všetko dokonalé :)
„Copak jsi zapomněla, že v tobě dokážu číst jako v otevřený knize?“
„Jak?! Jak to děláš? A hlavně, mohl bys s tím přestat?“
Sevře mi paži pevněji. „Protože každá tvoje kapitola je napsaná pro mě.“ Sklouzne prsty z mé brady na tvář. Jemně mě stiskne a přitáhne si mě blíž. „A nepřestanu.“
Klišé? Možno áno!
Ale aj z obyčajného klišé dokáže dobrá autorka vykúzliť niečo viac... Lauren Blakely tou autorkou určite je.
A netreba zabúdať, že 'Můj klenot' bol v originále vydaný v roku 2016, čiže v čase medzi BB a Turbulenciou... Stavím sa, že v tej dobe by mala táto kniha iné hodnotenie...
Tohle je konec mého sobotního večera. Můj kocour mě sledoval, jak si honím nad představou svojí nejlepší kamarádky.
„Ani muk,“ zasyčím na něho. Podívá se jinam, domýšlivě zvedne bradu.
Ale moje tajemství si nechá pro sebe. A já to jeho taky.
Zasranej malej voyeur.
Čitateľnosť tomu uprieť nemôžem, ale na zadok som sa z toho rozhodne neposadila...
'Když se nedíváš na ošklivé věci, ošklivé věci si tě nevšimnou, že ano?'
'Temný thriller, který si s vámi pohraje jako kočka s myší.'
Stačila mi táto jediná veta a neverila som nikomu a ani ničomu...podozrievala som snáď aj dážď či piesok... A po dočítaní mi ešte dlho trvalo, kým som prišla na to, ako správne podať tento komentár, aby som ľudí neodradila a zároveň nič neprezradila...
'Nedokončený rukopis' je TEMNÉ TORNÁDO, ktoré je naozaj vynikajúco a napínavo napísané/preložené. Môžete si pri ňom spievať NONSTOP, pretože Vás vážne prinúti čítať bez prerušenia, no z tých niektorých drsnejších pasáží mi prišlo zle...
Bolo to síce výborné, ale:
Prvú hviezdu uberám za Vica a jeho správanie k MammaM!
Druhú hviezdu uberám za záver! Ten záver ma sklamal, ale nielen tým, ako to dopadlo, ale hlavne štýlom písania a aj prekladom... (Myslím koniec Caleba Traskmana a nie Jean-Luca Traskmana.)
'Prví krok je za okraj.'
Nerozumiem tomu poslabšiemu hodnoteniu... Nie som síce cieľová skupina, ale 'Straky' bola taká nenáročná oddychová jednohubka na jedno popoludnie :)
(Ale kedy sa už konečne naučím, že skôr, ako sa do nejakej knihy pustím, mám si pozrieť, či nie je na pokračovanie??? To ma naozaj štve...)
'Jedna je zármutek,
Dvě radost nosí,
Tři nesou děvčátko,
Čtyři hošíka, o něhož matka marně prosí,
Pět stříbro, šest zlato značí,
Sedm pak hluboké tajemství stračí.'
'Je výročí děsivých vražd. A celé to začne znovu...'
"Kniha, kvůli které zůstanete vzhůhu celo noc." J.Deaver
'DOPADNOUT VRAHA MŮŽE JEN ŽENA, KTEROU VRAH VYCHOVAL...'
'Literární prvotina, která šokovala i oštřílené mistry napětí!'
"Zvráceně dobrý debut. Nikomu tady nesmíte věřit ani slovo!" P.Swanson
"Rodinná tragédie, děsivé tajemství a napětí, jež vás bude svírat až někde v žaludku." A.J.Finn
"Zvraty, které neodhadnete, příběh, který vás přilepí ke stránkám." K.Slaughter
"Takhle nadšená jsem z thrilleru nebyla už dlouho." CH.Cain
Toto všetko stojí na prebale... Rozhodne so všetkým súhlasím, ale chýba tam jedna podstatná vec. Chýba tam varovanie, že je to MASAKER! Nie kvôli brutalite, ale kvôli tomu, že na Vás pôjdu infarktové stavy!
A nedá mi, opäť nevyzdvihnúť dokonalý prebal. Jednoduchý obrázok: symfónia farieb vystihujúca podstatu, ktorá sa skrýva vo vnútri.
Tento thriller sa nečíta, on sa hltá! S hlavnou hrdinkou Chloe som prežívala úplne všetko. Žalúdok som mala zauzlovaný, sem tam som nedýchala, bola som do toho zažratá tak moc, že ma aj búchanie chvosta o podlahu vyplašilo...
A samé ZVRATY, ZVRATY, ZVRATY!
Ak je toto autorkin debut, tak klobúb dole!!! 'Záblesk ve tmě' radím k najlepším thrillerom, čo som kedy čítala!
Thrilleroví nadčenci, teraz apelujem na Vás [ určite viete, ktorí to Ste, mám Vás aj v obľúbených :) ], ak Vaša hladná duša prahne po naplnení, neváhajte ani sekundu a siahnite po tejto knihe. Tento príbeh Vás rozseká :)
PS: Babouš to zase vystihol... JE TO PSYCHO!
'Krutá zima. Daleko od lidí. A někde tu číha vrah.'
Najprv ma uchvátil dokonalý prebal knihy... Moje omámenie ešte umocnila anotácia... A všetko zavŕšila predstava príbehu: Zbožňujem, keď sa expedícia vydá na zasneženú horu, kde na nich číha vrah...
Takže som sa na 'Smrt v ledu' nadšene triasla asi tak, ako sa moja štvornohá Láska Bella nadšene trasie na cukríky Tic Tac :)
A určite nie som sklamaná... Bolo to strhujúce, mrazivé, skrátka výborné!
'Když uslyšela venku zvuk, rozbušilo se jí srdce.
U dolního okraje jejího stanu zaslechla kamínek. To jen zafoukal vítr, pomyslela si.
Ale když sebrala odvahu znovu se nadechnout, uslyšela zvenčí něco jiného - pískání. Čtyři tóny. Hluboký, hluboký, vysoký, hluboký. A pak kroky. Pomalé těžkopádné kroky. Blížili se.
Srdce jí bušilo jako splašené.'
Autor píše veľmi zvláštnym spôsobom... Ako som lúskala jednotlivé stránky, niekedy prišiel pocit, že čítam 'návod na použitie' alebo 'príbalový leták' k liekom... Proste bez akýchkoľvek emócií... Ale nakoniec sa tam emócie predsa len našli a to hlavne láska: Maxova láska ku Scout a Stanovi :)
'BOLEST JE JEN SLABOST, KTERÁ OPOUŠTÍ TĚLO'
'Dotkl se mě ďábel.'
'Pět zatracených minut.'
Keďže 'Elitní klub králů' je moja srdcovka a Amo Jones je pre mňa kráľovnou, tak nemôžem hodnotiť inak, ako plným počtom bodov :)
A úplne chápem, že knihy od Amo nesadnú každému, ale pre mňa sú pokladmi...
Ďábel a svĕtice I. má určite miernejší dej ako predchádzajúce časti (králi nám asi zmäkli), ale to by nebola stará dobrá Amo, aby to neokorenila a nepohrala sa s nami :)
PS: Veľmi pekne ďakujem Baronetu, hlavne prekladateľke Renate Heitelovej a korektorke Daniele Čermákovej. Dámy, dokonalá práca, u mňa 'knižný orgazmus'. Ďakujem.
A prebal knihy je tiež nádherný :)
'Každý z nás má příběh. Když zemřete, vzpomínky na vás ulpí v myslích lidí, jež necháte za sebou, nesmazatelným písmem. Můžou se vrátit a otevřít oblíbené kapitoly, když potřebují útěchu, nebo jednoduše přeskočit scény, na něž chtějí zapomenout, nemůžou je však vymazat. I pokud vytrhnete stránku z velmi dobře napsané knihy, vždycky v ní zůstane stopa po tom, co tam dřív bylo.'
„Rozkaž mi ještě něco, andílku,“ pobídne mě. „Ani nevíš, jak mě to vzrušuje.“ Poplácá mě po zadku a já najednou vidím rudě.
Určite nie som cieľová skupina, ale vôbec mi to nevadí, pretože to bolo výborné a chytá ma absťák, lebo nemám pokračovanie!
Poznáte to, keď je kniha taká skvelá, že nechcete, aby skončila a zámerne radšej čítate po kúsočkoch a naťahujete to, jak sa len dá? Tak toto bol môj prípad...a koniec prišiel aj tak príliš skoro a príliš rýchlo :(
PS: Súhlasím s Kateřinou (Ketfl) a tiež ďakujem nakladateľstvu za dokonalý preklad, fakt sa to čítalo samo :)
„Chci uzavřít další dohodu.“ Handlíř přimhouří oči.
Čekám, že něco řekne, ale on mlčí. Čas se vzmužit.
„Já, ehm…“ Povytáhne obočí. Vyklop to, Callie. „Já si tě chci koupit na noc.“
Ach _ ty _ vole _ na _ kole.
Pitomá, pitomá puso. Táhni do horoucích pekel.
Handlíř nasadí dokonale nečitelný výraz. „Cože to, prosím?“
Cítím, jak rudnu. Asi se propadnu studem. Ne, beru zpět. Kéž bych se mohla propadnout. Všechno by bylo lepší než tu stát jako idiot a lapat po vzduchu jako ryba na suchu.
Handlířovi zacuká koutek a z nějakého důvodu je právě tohle ještě mnohem horší. Že jsem radši nemlčela.
„Chci si jen povídat,“ vyhrknu. „Bude to naprosto nevinné.“
Bože, teď ještě ke všemu zním jako zoufalec. Ale co si to namlouvám? Já jsem zoufalec. Zoufale toužím po společnosti.
Anotácia a začiatok knihy mali výborný odpich, ale potom to už nejako strácalo grády a nieslo sa to v mdlom, nudnom a depresívnom duchu... Všetky postavy mi pripadali ako prvotriedni stroskotanci... Ešte porozmýšľam, či sa pustím do pokračovania...
A dve * strhávam za hafana, vždy tvrdím, že dobrá kniha sa dá napísať aj bez týrania zvierat a mne to v tých knihách proste vadí...
'Blud je teorií jednotlivce. Teorie je bludem společenství.'
Je len málo kníh, ktoré v človeku vyvolajú 'zvláštne' pocity... A ešte menej kníh je takých, nad ktorými človek po zaklapnutí knihy ešte veľmi dlho premýšľa. 'Na hraně' je jednou z nich a určite sa k nej budem opakovane vracať.
PS: Prebal knihy je až mrazivý, to oko Vám vidí snáď až do duše...
„Ksakru, pane kapitáne, mám stejnou hodnost jako vy! Přestaňte se mnou jednat jako s elévkou, víc po vás nechci! To snad není nic složitýho, ne?“
Novak se konečně uvolil na ni pohlédnout a nabídl: „Mám s sebou prášky na uklidnění, kdybyste potřebovala.“
Julie nebyla schopná slova.
'Veselé Velikonoce všem. Tyhle si zapamatují.'
Moje prvé stretnutie s autorkou a určite aj posledné... Opäť pôjdem proti prúdu, pretože svoje dojmy zhrniem do troch slov: prázdne, chladné, bezcitné...
Postavy boli nesympatické všetky, len zahľadené do seba a svojich problémov, ktoré mohli pri troche snahy vyriešiť a nie len stále o nich 'kecať'...
'Každý příběh musí mít svého hrdinu. A ten hrdina potřebuje nějaký cíl. A tohle je můj příběh… takže, jaký mám cíl? Chci, aby se všichni dozvěděli pravdu. Protože někdo tady lže.'
Vynikajúce, oddychové čítanie, ktoré Vás nenechá odložiť knihu z rúk, až kým sa nedozviete, kto je vrah...
'Od mojí smrti už uplynuly dva roky, a rok od chvíle, kdy se poprvé odvysílala Pravda o Erice . V Severn Oaks se různé věci změnily.'
Priznám sa, že aj keď mi Jefferson Winter chýbal, do tejto časti série som sa púšťala s malou dušičkou, keďže bomby nie sú mojou šálkou kávy... Ale bolo to naozaj dobré a môžem len doporučiť :)
„Co na mě tak zíráte?“
„Přemýšlím.“
„A nemohl byste to dělat tak, aby se vám neprotáčely oči v důlcích? Není to pěkný pohled.“
Winter se pokusil tvářit se vážně.„Lepší?“
„Moc ne...“
Na prebale stojí:
"Zvrhlý král mě roztrhal na cucky a nechal mě vykrvácet. Na tohle jsem nebyla ani trochu připravená."
A ja musím len súhlasiť. Bolo to drsné, strhujúce, živočíšne, miestami mrazivé a jednoducho vynikajúce :)
'Člověk si nemůže zahrávat s ďáblem v jeho pekle a přitom se modlit, aby nezačal hořet.'
"Když nahlédneš do propasti, i ona nahlédne do tebe."
Babouš to vystihol presne, s každým jeho slovom stopercentne súhlasím :)
Dodám len, že mi pri niektorých scénach bolo Imbusa ľúto (nechcem prezrádzať), keďže havkovci majú ten "šiesty zmysel" vycítiť, keď "niečo prichádza"...
"Kdo se neumí divit, kdo neumí žasnout, ten mrtev jest a jeho oko vyhaslé."
'Mĕl to být jen mýtus...'
Tak toto bolo niečo neskutočné :) Bolo to spaľujúce, iskriace, sarkazmom sršiace... Grécku mytológiu zbožňujem a ešte keď je zasadená do dnešnej doby s podtónom erotiky, niet čo vytknúť :)
Hádes a Persefona mi ako hlavné postavy neuveriteľne sadli, sú to vlastne moje najobľúbenejšie osoby v gréckej mytológií.
A samozrejme, že sa teším aj na Psyché a Erosa :)
'Proč bych mĕla dýchat, když mám Háda? On je mým vzduchem.'
Priznám sa, že mám trošku zmiešané pocity... Celé to na mňa pôsobilo takým chladným dojmom... A Madison s Nateom mi tiež moc nesadli, chýbala mi medzi nimi ta povestná iskra :( Brody bol pre mňa skvelým spestrením :)
Ale určite si pokračovanie prečítam, pretože veľa vecí zostalo zahalených pod rúškom tajomstva...
„Zkuste si představit,“ pronese zamyšleně, „že jednoho dne vyjde slunce v den, kdy pro nás oba všechno skončí.“
'Mlha se neslyšně valila z moře jako oživlá příšera bez rukou a nohou...'
Zamrazí a vcucne Vás to hneď na prvej strane... Autor sa s tým rozhodne nepára a hneď Vás hodí do vody, takže oceňujem vynechanie zbytočnej úvodnej omáčky...
Krátke kapitoly sú ďalšie plus, dej odsýpa ako hodinky a hlavní hrdinovia Rudi a Lykke sú skvelá dvojka. Vrele doporučujem.
Wunderbar :)
'Čas a příliv na nikoho nečekají.'