makemake
komentáře u knih
Lov lososů v Jemenu
Paul Torday
Nikdy jsem si nemyslel, že budu číst knihu o rybách s takovým zápalem a nadšením. Výpravná, lehce nostalgická story o konci jednoho manželství, úplně pitomém nápadu, který dá unavenému životu nový směr a o tom, že věřit vždycky nemusí znamenat jen jedno. Knížka živá jako bystřina, ve které se proti proudu ženou lososi!
Zázemí
Jana Šrámková
Po novele Hruškadóttir jsem po nové Šrámkové hrábnul všemi deseti - a opět nemůžu litovat. Mám rád její nostalgii, obzvlášť tu, kterou lze přenést do věcí tak blízkých jako je vlastní dětství, vzpomínky a samotná nejdůležitější bytost, kolem které se celé vyprávění a vzpomínková mozaika pevně obtáčí - babička. Lehké, křehké a poetické vyprávění o hřmotné a velké duši někoho, kdo už není fyzicky, ale pořád jakoby ulpíval na drobnostech současného života - na žlutým, na proutečcích, na duši, stejně tak, jako někde hluboko uvnitř, kam se ani prsty nedá dosáhnout...
Sváteční vraždy
Daniela Fischerová
když mi Daniela sdělovala, že začala psát detektivky, díval jsem se trochu ... divně. Fischerová a detektivky? Jak chce proboha v detektivkách využít tu svou nekonečnou slovní zásobu, květnatost a hravost, která její texty tak perfektně dokresluje?
Nedůvěřivě jsem si od ní vzal tehdejší novinku Tři vraždy a král - a bylo jasno. Ona to prostě umí! Má to šmrnc, má to vtip, má to příběh! A ač se vraždí, je to vždycky tak nějak laskavé a odpustitelné. Rozehrává příběhy podobné Vlčí Boudě, experimenty s lidmi, které se prostě nějak zvrhnou a vždycky tu zůstane někdo, kdo se konec nedozví. Fischerová prostě zatím do starého železa patřit nebude! Minimálně pro mě ne!
Poslední promítač ze Sudet
Dalibor Funda
Když babička přijela v noci ze Sudet, odkud utekla jako Němka, do Sudet, kam se vrátila jako Češka, pochopil jsem, že tohle bude stát za to! Mokrej flek na koberci, Lubík a vyprávění o medvědovi a školní jídelně, kde stará Brabcová...no vždyť víte...místo, kde hrušky voní hořce i sladce, kde chodí fotky se zašifrovanou zprávou....neskutečně jsem se bavil i dojímal. Ohromně doporučuju nejen v písemné podobě, vyzkoušejte i jako audioknihu načtenou Jiřím Lábusem - a počůráte si sedačku v autě! Děkuju pane Fundo za krásně prožitý čas s vaší rodinou :)
Rybí krev
Jiří Hájíček
knížka smutná jak opuštěný liščí doupě o vykořenění, ztrátě domova a vzpomínek, které se k místu vážou. Trosečnický opus Hany, která se snaží plavat proti proudu, zvítězit v předem prohrané bitvě výstavby Temelína a vyhlazení vesnic v tzv. "bezpečné zóně", vás nejspíš na první čtení neohromí, ale ten zmar nakonec pod kůži pronikne - a zůstane dlouho a protivně zadřený, jako zapomenutá tříska. Pro mě nejlepší novodobý román o ztrátě domova. Dávám všech pět a půl fiktivní!
PS: Pořád se mi nedaří z hlavy vypudit pasáž s poslední bojovnicí ze vsi - paní Zaoralovou....
Než se setmí
Reinaldo Arenas
Od začátku přemýšlím, co mi tak hrozně vadilo? Jazyk? Překlad? Deníkový záznam? Nevím - každopádně věřím, že doba, režim a život na Kubě byl, je a ještě nějakou dobu pro lidi, kteří nesedí režimu, bude pěkně krutý. Tři hvězdičky za odvahu mluvit o sobě takhle otevřeně. A půl fiktivně za pravdu o G.G. Marquézovi
V tomhle případě bych doporučil filmovou verzi - Javier Bardem je výborný, režie skvělá, z nicmoc knížky je najednou příběh!
Skála
Peter May
šikovně napsaná detektivka, nostalgická a studená jako Atlantik, který omývá Skálu, kde se toho tolik stalo - ale, co se na Skále stane, na Skále tady zůstane! Btw: pro dokonalý požitel bych ještě potřeboval ochutnat jedno guga!
Závan klíčovou dírkou
Stephen King
Vrátit se na malý okamžik ke svému milovanému ka-tet, bylo jako po dní žízně ponořit ruce do studenýho pramene. Děkuju sai Kingu za možnost ještě na chvilku vklouznout do příběhu Temné věže! Se Smrtidechem v zádech, v bezpečí díky brumlákovi, vyslechl jsem tvůj příběh, sai. A věř, byl to dobrý příběh. Dlouhé dny a příjemné noci!
Pí a jeho život
Yann Martel
Ještě teď cítím sůl na kůži, před očima mám všechny barvy oceánu a s Pí Patelem prožívám to převeliký zklamání, že se Richard Parker ani neobtěžoval otočit. Můj knižní favorit vonící rybinou, smutnej až k zbláznění a silnej jako ranní kafe v Kostarice. Znáte ten typ knížek, kdy záměrně oddalujete konec, protože je vám líto knížku dočíst? Kdy s nevolí a strachem pozorujete jak tloustne přečtená a úží se nedočtená část? Kdy vás straší stále rostoucí čísla stránek? Tak přesně tohle je Pí a jeho život!
Na závěr vzkaz pro Pí Patela: Věřím ti všechno, milej Pí Patele. Tygrem počínaje, surikatou a masožravým ostrovem konče!
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
cestu na podivnými dětmi lze ujít bez zaškobrtnutí, neohromí, ale příjemně utíká, v posunu ji moc a moc pomáhají úžasné fotky, které dokreslují děj a pomáhají přijmout všechny ty "podivné" děti, kterých je příběh plný. Za text tři hvězdičky, za úpravu knížky jedna navíc.
PS: Doufám, že se z toho slečna Peregrinová vykřeše, nevím, jestli budu mít chuť přečíst si plánované pokračování!
Marťanská kronika
Ray Bradbury (p)
Miluju tu ukrytou nostalgii v povídkách Marťanské kroniky. Byl jsem "tam" s první, druhou i třetí výpravou v jedné, druhé i třetí dimenzi, zažil osamělost posledního obyvatele, schizofrenii vyzvánějících telefonů, i trapné setkání poslední pozemské dvojice. Rád se na Mars s panem Bradburym znovu vrátím! A ne jednou.
Špičkou jazyka
Sarah Waters
Nejsem znalec lesbické literatury, ale mám rád Dickensovský styl vyprávění, a tak jsem špičkou jazyka alespoň otestoval, jak chutnal život "jiných" v Anglii minulého století. Skvělá, výpravná sága, která měla všech pět Ká literárního textu, od kolize, ke katastrofě přes katarzi :) , aneb jak chutná sláva a jak hořký je pád do úplného bahna společnosti. Děkuju, paní autorko, cesta byla dlouhá a chutnala po ústřicích a soli...
Lovec draků
Khaled Hosseini
výtečná, .... smutná, skvělá, nespravedlivá! navždy uvnitř!
Pod kupolí
Stephen King
seriál je na spadnutí, trajler vypadá dobře, tak se budeme těšit, jestli to tentokrát vyjde, nebo to prostě dopadne jako většina (ne)zfilmova(tel)ných Kingovek!
2013 - seriál ani nezapínejte! Je tak blbej, amatérskej a nudnej, že vám akorát vysaje pod kopulí všechen vzduch! Zůstaňte u knihy, je li vám život milej!!!
Jakub fatalista a jeho pán
Denis Diderot
dlouho se mi do ní nechtělo, ale nakonec jsem marně mírnil nadšení, hýkal blahem, smál se jako blázen, nad tou nadčasovostí, Saturninem sedmnáctého století! Kdybych umřel dřív, než bych se k ní dostal, bylo by mi to fakt líto
Další dálniční atrakce
Tom Robbins
Bravo, pane Robbinsi, provozovat bleší cirkus, ve špajzu mít schované tělo Pána Ježíše, a nakonec odletět balonem, to jste prostě celej vy. Doufám, že než si mě najde Zubatá, přečtu od vás všechno a ještě něco víc!
I na kovbojky občas padne smutek
Tom Robbins
U Robbinse miluju, kterak dokáže psát román a do toho zamotat nějaké to závěžné téma...tu vznik Camelek, tu vatikánské tajemství, tu život jeřábů. Vědeckou práci zahrne do knížky plné obřích prstů, lezeb, nemytých vagín, stařičkého Hraběnky a Hodinových lidí! Scénu, kterak kovbojky se spuštěnýma kalhotama napadnou Hraběnku, asi nikdy z hlavy nevymažu :)
Zátiší s Datlem
Tom Robbins
Božíšku v těstíčku! Konečně vím, jak to bylo s cigáry s velbloudem a poznal jsem lásku jako trám!
Parfém bláznivého tance
Tom Robbins
Asi moje nejoblíbenější kniha z pera pana Robbinse, ač by ji směle mohlo konkurovat několik dalších (I na kovbojky občas padne smutek , Hubené nohy a všechno ostatní...) - dvě roviny, dva příběhy, postavy natolik šílené a bláznivé, až se vám chce bláznivě tancovat, jíst po kilech červenou řepu a vyrazit do rozkvetlých luk a toužebně vyčkávat, až vám nos zaplní pach tisíciletého kozla! Vydejte se na tu cestu, a vyjdete jiní!
Slepota
José Saramago
Uf, znepokojivé až k uzoufání, ač jsem znal filmovou podobu a s knížkou zpočátku bojoval - to, než jsem si zvyknul na tok děje, urychlení absencí uvození přímých řečí , stejně se mi hrůza dostala hluboko do žaludku, ovinula mě jako anakonda a začala mě požírat, dokud mě úplně nepozřela. Saramango mi dovolil být jedním z těch, co nevidí, projít tím šílenstvím a vyjít jako někdo jiný. Absence jmen hrdinů mi jen dodala na pocitu opuštěnosti a izolace, ta s černými brýlemi, šilhavý chlapec, první muž, lékař a jeho žena, ti všichni mne na pár večerů vzali mezi sebe tam - do pekla zvaného Slepota!