MamaKnihomolka komentáře u knih

Už od prvních stran jsem věděla, že se mi kniha bude líbit. Bez žádné omáčky a zbytečností. Text se dobře četl a děj rychle ubíhal, takže za tři dny byla kniha přečtená.
.
Milovala jsem úsměvné špičkování mezi Allie a Kadenem. Občas mi Kaden připomínal Grinche, ale každý kdo četl, musí souhlasit, že Kaden je sexouš na entou.
.
Je to romanťárna, takže svým způsobem víte jak to dopadne, ale i tak musíte číst a číst. Tuto knihu jsem dlouho odkládala a vůbec nechápu proč. Rozhodně doporučuji každé slečně, paní i vdově. :D

4 09.07.2020

Vtipné, trefné, pravdivé obrázky a texty. V mnohém jsem se našla. Parádní vložka mezi knihami. Úsměvná kniha pro každého knihomola.

4 25.05.2020

Další úžasná kniha, která se řadí na druhé místo mých nejoblíbenějších knih od Colleen, i když to ze začátku vůbec nevypadalo.
Když jsem knihu začala číst, příběh mi připadal laciný a bez nápadu. Co taky čekat od sobecké a arogantní puberťačky, která se najednou zamiluje do grázla s tetováním a pochybnou pověstí. Mimochodem Holder se mi hned zalíbil stejně jako hlavní hrdince.
Kniha obsahuje neuvěřitelně silný příběh plný smutku, lží, lásky a odpuštění. Doslova mi pukalo srdce nad shonem všech událostí, které postupně odkrývaly nové a nové lži a já si říkala: ,, Sakra, to už je moc. To už stačí. To přece nemůže zvládnout."
Jak Sky prohlásí, že by potřebovala oddych po konci kapitoly, který si ve vší smůle ona dál nemohla, tak já mohla a i musela abych ten celý příběh mohla rozdýchat.
Nedokážu si představit být v kůži Sky a věřím, že na lidské duši a psychice takovýhle nápor musí zanechat stopy.

4 14.04.2020

Na tuto knihu jsem byla velice zvědavá. Sice nejsem fantasymaniak, ale byla všude a ty recenze se nedaly přehlédnout. A jsem ráda, že jsem se do ní pustila.
Rozhodně oceňuji velmi originální námět a celkově myšlenku celé knihy. Smrt je pro všechny záhadou a moc zajímavé téma. Kniha je psána čtivě a jednoduše. Krátké kapitoly dodávají knize plynulý děj, od kterého se nedá snadno odtrhnout.
Během čtení jsem často přemýšlela jaký svět je vlastně lepší. Jestli Věk smrtelnosti nebo Věk smrtek kde má nad vším přehled Nimbus, člověk zemře jen pod rukama smrtek, jsou oživovací centra a podobné věci. Tato kniha mi nedala spát a vyprávěla jsem o ní snad každému a přemýšlela během celého dne co se asi bude dít a jak to vše dopadne. Rozhodně by byl z knihy super film.
Jinak co se týče postav tak mi v hlavě rozhodně utkvěla Smrtka Goddard a jeho arogance a nevraživost. Živě jsem si ho představovala jak s chutí kosí masy lidí a ovládá ostatní.

4 02.03.2020

Rozhodně oceňuji skvělý námět. Protože už jen unášení dětí je záhadné a mrazivé, natož když autor knihu ještě přikoření vraždami a mrtvolami.
Pro mě mnohem lepší začátek než u Šelmy. Rychlejší vtažení do případu, žádná omajda kolem. Moc se mi líbilo jak se Theo vyvíjí a dotahuje věci do konce.
Velmi mě oslovilo, že se autor v knize zmiňuje o sériových vrazích, kteří opravdu existovali a popisuje i jejich působení.
Čím víc jsem se posouvala ke konci, tím víc jsem měla úzkostný pocit a husí kůži.

4 23.02.2020

Skvělá, úsměvná oddechovka, která je neuvěřitelně čtivá. Kniha na mě působí strašně optimisticky.
Mnohokrát jsem se dost zasmála a přistihla se jak přikyvuju na souhlas.

4 18.01.2020

Tato kniha se autorce povedla mnohem více než Hlasy. Úžasný popis lesů a schovek. Oceňuji nápad s takovouto hrou a schovky, které se nalézají podle směrnic.

4 01.01.2020

Kniha se mi moc líbila, i když jsem už od třičtvrtě knihy věděla kdo je za tím vším. Super nápad na problematiku a dobře zamotané. Romantika mě vůbec při čtení nevadila ani nerušila, naopak.

4 01.01.2020

Ač tento žánr čtu jen velmi zřídka, tak film mám moc ráda, proto mi přijde fajn přečíst si i knihučíst a odpočinout si od thrilerů a detektivek.
Překvapilo mě jak je kniha neobyčejně čtivá, snadno se čte a děj rychle a plynně ubíhá.
Sice postavy nejsou moc propracované, ale vůbec mi to v příběhu nevadilo.
Hodně lidí knihu srovnává a filmem, ale proč? Každé zpracování má něco do sebe. Rozhodně povedený fantasy příběh.
Těším se, až ji jednou budu synovi číst.

4 01.01.2020

Příjemná, čtivá oddechovka. Velmi silné téma a příběh.
Člověk se zamyslí jaké vnitřní pocity a trápení týrané ženy mají a jak těžké je z toho vycouvat ( pokud to někdy ještě jde). Celkově ke knížkám autorky jsem se dostala až dlouho po její smrti a tato mě obzvlášť zajímala už jen proto, že vím jak autorka skončila a čím si prošla.

4 01.01.2020

Povídková kniha od začínajícího nakladatelství Solis se skvělými lidmi v týmu. Sama jsem mohla svou povídkou přispět a jsem moc ráda za tu příležitost.
Jelikož je to kniha vánočních povídek s názvem Vánoční kalendář a těch povídek je tam 31 + jedna novoroční, přímo to vybízí číst každý den v prosinci jednu. Proto jsem uspořádala společné čtení, které jsem si vážně užívala a každý prosincový den si zpříjemnila jednou povídkou.

Tak jak to u povídek bývá, některá je skvělá, některá průměr a někdy to člověku prostě nesedne a spíš se trápí, než že si čtení užívá. To je risk povídkových knížek.
Líbila se mi ale ta rozmanitost a originální nápady. Od romanticky laděných povídek, přes fantasy, scifi až po historii, erotiku nebo horor. Nehledě na to, že povídky nebyly dlouhé. Proto jsem si většinou povídku četla ráno u snídaně a těšila se z ní celý den. Některé bych naopak delší chtěla, ale to je věc názoru. :)

Solis je začínající nakladatelství a Vánoční kalendář byl takový náhlý popud, takže chápu, že nebylo moc času, ale příště bych lépe seřadila povídky. Některé si přímo o to říkali. Škoda, že 5. prosince nebyla povídka Peklo, více by se to hodilo. I poslední - novoroční povídka není zrovna pozitivní. Čekala jsem nějakou nabíjecí, inspirativní povídku, která člověka nakopne do nového roku.
Nejvíce se mi líbily povídky: Duch Vánoc, Losování, Pro silné povahy, Vánoční msta, Život pod psa

3 31.12.2023

Tato tenká kniha v sobě skrývá neskutečné věci. I přesto, že má velmi pozitivní recenze a dokonce byla ve výběru do Bookerovy ceny, jsem nevěděla co od ní čekat a nebýt spolupráce, která mě donutila si přečíst anotaci by mě ani obálka nenalákala.

Znáte někoho kdo trpí Parkinsonovou chorobou ? Já ne, ale musí to být hrozně náročné jak pro příbuzné, tak i pro samotného nemocného. Díky Eleně nahlédnete do pocitů postiženého touto 'k*rvou nemocí ' jak Elena sama říká.
Další co z knihy přímo křičí je komplikovaný vztah matka - dcera. Ten vztah se mi nějakým způsobem příčil. Přišlo mi, že Elenu dcera vůbec neměla ani trochu ráda a už vůbec nedokázala pochopit, že to co Elena dělá nebo naopak nedělá, nedělá schválně.
Co je pro zdravé lidi jednoduché a úplně přirozené, pro nemocné Parkinsnem je to skoro nadlidský úkol. Kniha přímo vybízí se vžít do Eleniny situace.

V této útlé knížce se toho skrývá tolik. Autorka se zabývá současnými problémy, kdy se ženám brání mít kontrolu nad svým vlastním tělem, mýty o mateřství, celkové omezení žen ve společnosti, nemoci a omezení ve stárnoucím těle a nevšímavost a arogance vůči invalidům.
Celkově má kniha i zvláštní styl psaní. Občas to na mě působilo jako doslova útržky Eleniny mysli.

Za mě je smrt Eleniny dcery a její snaha přijít pravdě na kloub je jen jakési pozadí toho všeho. Ve skutečnosti se v knize odehrává něco mnohem hlubšího.
Celá kniha je vlastně rozdělena do tří částí a je to jeden den Eleniny cesty za někým, kdo by ji mohl pomoct.

Toto je úžasná kniha o poznání, utrpení, uvědomění si, pokoře, vytrvalosti a ochotě měnit věci.
Kdo neví co k Vánocům, tuto si rozhodně napište na seznam!


P. S.
Až před vámi bude sotva chodit nějaký starý člověk a bude mu zkrátka něco trvat dlouho. Buďte trpěliví a empatičtí. Protože nikdy nevíte co prožívá, jak nebo čím trpí.
A ještě jedna věc, která nic nestojí... Buďte k nim laskaví.

3 01.11.2023

No... Jak začít... Grace, Grace, Grace... Postava tak naivní a dětinská, u které mi přišlo, že má snad vše naopak. Protože to, že ji někdo utvrdí v tom, že tu mají obrovský problém, když má na krku dvě kulaté ranky po kousnutí, ji náplní klidem, je fakt zvláštní reakce... A pak přicházeli další a další situace a reakce Grace, které člověka prostě zarazí. Celkově mi nějak přišlo, že Grace není zrovna nejostřejší tužka v penále.
Celou dobu čtení jsem si několikrát pokládala otázku: Proč autorka vytvořila Grace tak naivní až tupou? Proč prostě nemohla říct: "Jsou tu upíři, draci a čarodějnice? Hustýýý!"
Takže jsem občas koulela očima, smála se, culila, vrtěla hlavou a funěla.

Flint mě bavil. Stejně jako Jacob ve Stmívání. Neberte to jako, že Stmívání a Touhu srovnávám, jen ti upíři jsou zkrátka až moc vážní, chybí jim smysl pro humor a úsměvy :).
Tím se dostávám k Jaxonovi. Uhranutá jsem z neho nebyla. Přišlo mi, že sám občas neví co chce, ale jeho minulost a starosti mě zajímali. Co jsem uvítala, byly na konci asi tři kapitoly z jeho pohledu a trochu jsem pochopila jak co myslel a cítil.

Ironické až sarkastické názvy kapitol pobavily.
Bohužel se mi nedařilo vcítit se do jakékoli postavy. Akční scény ne, že by nebyly nezáživné, ale nedařilo se mi je správně prožít.
Neřekla bych, že jsem na knihu stará, ale mladší ročníky si ji určitě užijí více.

Co se týče příběhu, tak bych to uzavřela tak, že je to taková seznamovačka s hlavními postavami a problémem, který nastal. Je to první díl ze šesti, takže to beru jako takový úvodní díl série. A doufám,že další díly budou lepší a autorka ukáže, co v ní je.

3 17.07.2023

Druhý díl dystopické série Unwind Dystology v boji za lidská práva pokračuje v mnohem akčnější míře!
Nové postavy a s nimi více rozjetých pohledů a příběhů. Zároveň jsou příběhy spolu propletené a na konci vše zapadne na své místo. Nechybí více akce ani napětí.

Čtenář se více dozvídá o válce, která předcházela zákonu o rozpojování. Vyvstávají nové a nové otázky a ne jen morální. Zároveň jak je od lidstva očekáváno, chce mít nad vším kontrolu a vše dokonalé. Proč teda nestvořit dokonalého člověka (nebo monstrum)?
A jak bylo už v prvním díle nastíněno, tajný tábor rozpojenců bude stále tajným nebo tam není vše tak jak se zdá?

Už od začátku jsem věděla, že tento díl bude lepší. I přesto, že v recenzích někteří čtenáři hodnotí tento díl hůře a víc se jim líbil první (Bez šance).

Neal je u mě sázka na jistotu a stále při čtení jeho knih žasnu, kam až sahá jeho fantazie.

3 19.06.2023

Této knihy byl jednu dobu plný instagram, ale mě nějak nelákala. Náhodou se mi dostala do čtečky a já měla chuť na nějakou takovou knížku. Musím říct, že se četla hodně dobře, byla čtivá a střídání pohledů postav bylo fajn. Nebýt toho, Knoxe chování by jinak nikdo nechápal.
Ava se podle mě chovala divně (hlavně na začátku, musela jsem si na ni zvyknout), kor na takový výlevy jako: vyprsknu tichým smíchem apod.
Celkově mi tam ty postavy nějak neseděli. Hlavně jejich chování bylo divné. Chvíli se chovali a názorově byli na 13 let a za chvíli zas na 30. Nějak jsem jim to všechno nevěřila. Ale jejich vůli jsem obdivovala!

Celkově to byl zajímavý příběh a námět, ale nějak mi prostě nesedl. Konec se zbytečně protahoval a nebavil mě.
Věřím, že mnoho čtenářek si ji zamilovalo, ale mě příběh nějak nepohltil (I přesto, že, to co se stalo Avě bylo hrozné).

3 13.05.2023

Dystopie miluju. Hlavně pro tolik šokujících věcí, které člověka ani nenapadnou, přitom jsou hrozně zajímavé a děsivé zároveň. A v tomhle je u mě Neal sázka na jistotu. Četla jsem od něj Sucho i sérii Smrtka (kromě posledního dílu ) a vždy jsem byla svým způsobem nadšená. Vždy jsem dostala to, co jsem chtěla.

A tady to nebylo jiné i přesto, že jsem čekala úplně jiný příběh. Vlastně to co bylo až ke konci knihy, jsem čekala po celou dobu knihy. Jsem ale zklamaná? Rozhodně ne. I přesto, že jsem si u nějakých pasáží říkala, proč čtu o tomhle? Ale později vše má smysl.
Je vidět, že autor měl vše promyšlené a naplánované. Stupňování napětí nechybí a o akční scény není nouze.
Nechybělo tolik podnětů a otázek k zamyšlení.. No, který rodič by prakticky poslal své dítě na smrt?

Tato kniha je o právu na život, smyslu lidské existence, vzpouře, přežití a sounáležitosti.


Těším se až se pustím do dalšího dílu (Bez citu) a tam se dozvím více o sběrných táborech a hlavně pokračovaní příběhu.

3 02.05.2023

Od autorky jsem četla sérii s Cassie Blakeovou (Město duchů, Tunel kostí, Most duší) a ač nejsem cílová skupina, ráda občas proložím svou četbu něčím takovým a jsem vždycky moc potěšená.
Nejdřív mě uchvátila jen ta boží obálka a u klasické knihy i ořízka. Koukala jsem po knize už hodně dlouho a byla jsem nadšená, když jsem si ji konečně pořídila aspoň jako ebook. Kniha obsahuje i povedené a záhadné ilustrace, kterými se určitě více pokocháte v klasické knize.

Příběhu vládne ponurá a záhadná atmosféra. Autorka má tak skvělý styl psaní, který vás vtáhne do děje a já osobně jsem si knihu v hlavě přehrávala jako film, což miluju.
Kdybych nemusela uklízet, spát a celkově se starat o rodinu a mohla si zalézt do nějakého tmavého rohu nebo měla Harryho neviditelný plášť, přečetla bych knihu za pár hodin.

Moc se mi líbila hlavní postava. Olivia, která si prožila své a vlastně o sobě a své rodině nic neví. Ani neví, proč ji nejde mluvit ať se snaží, jak se snaží. Líbilo se mi, jak se postupně nachází a zjišťuje informace o své záhadné rodině a rodičích a hlavně o podstatě deníku, který má odjakživa.

Z celé knihy jsem byla vážně nadšená až když došlo na konec, mé nadšení opadlo a cítila jsem se až zklamaná. Čekala jsem ho propracovanější a trošku akčnější. Celkově by si příběh určitě zasloužil více stran a dokážu si představit více informací o historii rodiny i celého temného světa.
Trochu to na mě působilo, jako kdyby to autorka už chtěla mít za sebou (i když věřím, že to tak nebylo).

3 31.03.2023

Po prvním dílu série Texting hned na druhý.
Tentokrát oba protagonisty příběhu známe. Zoe Deliina kamarádka a Caleb Deliin bývalý přítel.
Caleb byl zajímavější, než jsem si myslela.
Ale nebavila jsem se tolik jako s Deliou a Zachem. A když už, byli původci vtipu oni. Tudíž se ani moc nedivím, že má tady nižší hodnocení (76%), ale tentokrát podle mě oprávněné. ALE rodiče Zoe byli boží. Tak správně šibnutí. Jen škoda, že v příběhu nebyli častěji.

Přijde mi, že autorka používá stejná slova, slovní spojení nebo klišé jako v prvním dílu. Vždyť to jsou jiné osoby, proč by měli mluvit a vyjadřovat se jako někdo jiný?
Jinak text byl čtivý a děj rychle ubýhal, hlavně díly mailům a SMS, kterých tam bohužel bylo mnohem víc. Zůstala bych u mailů. Ostatně je to i v názvu. Občas jsem se ani v těch textovkách nevyznala, protože se tam hodně přeskakovalo, aniž by to bylo označeno nebo na to upozorněno.

3 08.03.2023

„Vlčí moudrost říká:
Miluj svou rodinu.
Starej se o ty, kdo jsou ti svěřeni.
Nikdy se nevzdávej.
Nikdy si nepřestávej hrát.“

Elli H. Radingerová — odbornice na život vlků čtenáři představuje, jaký je život vlků a dokázat, jak moc si jsou vlci a lidé podobní. Autorka ukazuje jací jsou vlci ve smečce, jak se chovají, jak se o sebe starají a jsou si navzájem oporou. Bez jakýkoli přikrášlení popisuje jejich lov, ale i celkovou hierarchii ve smečce, starost o staré vlky a o mláďata.
Autorka jen nepíše knihy a nepozoruje vlky v křelísku pod slunečníkem. Sedí v křoví v -30°C a bez hnutí (někdy i bez dechu) pozoruje spící vlky a čeká na cokoli. Miluje je a věnuje jim celý život. Studuje je, bojuje za ně a učí lásku k nim i ostatní. Snaží se ukázat, že vlci nežerou děti a nenapadají lidi. Spíš naopak. Mají svůj svět a jejich život je důležitý pro ekosystém. Také zmiňuje své oblíbené vlky a jejich osudy.
•••
Tuto knihu jsem si chtěla hrozně dlouho přečíst. Vlky mám moc ráda a jak autorka píše, vzbuzují ve mně takový zvláštní pocit, ale přesto nevím jaký bych měla pocity vidět ho tváří v tvář.
Knihu krásně doplňují fotografie vlků ve volné přírodě.
Hodně se mi líbil i doslov autorky, kde dává menší návod, jak se připravit na pozorování vlků a co dělat, když se s nějakým setkáte.

3 29.01.2023

Colleen je má nejoblíbenější autorka, která mě nikdy nezklame. Její knihy mě totiž dokáží rozervat na kusy a pak zas pomalu poskládat zpět. U této to sice nebylo takové, ale rozhodně mi při čtení bylo velmi úzko už od 11. strany.
•••
Beyah mi přirostla k srdci už od prvních stránek. To jak žila v chodbě, s drogově závislým člověkem a celkově ji v životě nepotkalo nic dobrého. Tím si u mě našla zvláštní místo. Nejhorší totiž je, že tak někdo opravdu žije a nejsmutnější je, že v tom žijou děti.
Samson mi nijak zvlášť k srdci nepřirostl, ale to neznamená, že jsem s ním nesoucítila.
•••
Někdo píše, že je obálka i název hrozný. Mám pocit, že tak úplně tu knihu nepochopili, protože mě se obálka líbí moc. Klidně bych ji brala jako plakát. I název dává smysl.
•••
Jsem ráda, že jsem se zápletkou byla vedle. U 9. listopadu jsem totiž věděla jak se bude příběh vyvíjet a zkazilo mi to celý prožitek ze čtení. Kosti v srdci jsem si vážně užila.

Je to pěkný příběh o smutku, naději, zklamání, lžích, ztrátě, první lásce, ale i nalezení směru a smyslu života.

3 25.01.2023