Mandlevest komentáře u knih

Kristinu Ohlsson mám hodně ráda, její sérii s Fredrikou Bergmanovou jsem hltala jedním dechem a moc mě mrzelo, že ji autorka románem Potopa ukončila. Také pro sérii s Martinem Bennerem mám slabost, ale tento případ mě, stejně jako mou oblíbenou ddkk, poněkud zklamal. Ne v tom jak byl napsaný, četl se moc dobře a i Martin, opravdu originální hrdina těchto příběhů nezklamal a jeho slabost pro krásné ženy a láska k neteři mě opět dokázala pobavit i okouzlit. Slabina knihy je, dle mého, v zápletce, která je mírně řečeno divná, ne zvlášť napínavá a přitom zbytečně překombinovaná a se závěrem si Kristina taky moc hlavu nelámala:-). V doslovu píše, že psaní tohoto příběhu bylo pro ni velmi zábavné. Věřím tomu, protože i čtení této knihy je určitě fajn, akorát mi chyběla napínavá, výborně propracovaná zápletka, na kterou jsem u jejich knih zvyklá. Jak jsem se dočetla, příští rok vyjde u nás první díl nové detektivní série s novou hlavní hrdinkou. A já si ji určitě nenechám ujít.

75 24.09.2021

Začátek nové série a myslím si, že do vkusu se nejvíce trefí nadšencům knih Angely M. a Roberta B., což já úplně nejsem :-). Já raději i v detektivkách uvítám trochu psychologie, pohnutky jednání k provedení násilných činů (zde dosti nechutných) mně potom přijdou více uvěřitelné. Navíc anotace, dle mého, obsahuje více informací než by měla , chybí tam snad už jen jméno vraha :-). Přesto v hodnocení nebudu přísná, protože po knize Šikmý kostel by za a) dostala trochu nakládačku asi každá kniha :-) a za b) něco nenáročného v žánru krimi jsem potřebovala a úplně zklamaná jsem určitě nebyla. A tak hodnotím 4 pěknými * a nejen milovníkům výše naznačených oblíbených detektivních sérií doporučuji.

75 05.06.2021

Od této autorky se mi nejvíce líbila kniha Spálená obloha a nezmění se to ani po přečtení této knihy. Knize Chůva nelze upřít, že je napínavá, čtivá, určitě má atmosféru a v neposlední řadě celkem originální námět. Minulost se nám tu prolíná se současností, což mám moc ráda, ale..Většina hrdinů ( s výjimkou dcerky hlavní postavy) je více či méně nesympatická, jejich chování je zarputile nelogické (chápu, že to bylo třeba pro zápletku knihy, ale za mě toho bylo až přespříliš) no a konec to tedy úplně zabil :-).Na titulní straně knihy píše veleúspěšná Shari Lapena doporučení, že kniha má šokující závěr. O "šoku" se , dle mého, nedá mluvit, ale rozumím tomu, že se této autorce líbil. Je totiž zcela ve stylu závěrů jejich knih, a to minimálně "divný" :-). Nicméně, i přes výše uvedené, kniha se četla moc dobře, a tak ji hodnotím poměrně vysoko a těším se na autorčinu novinku, kterou již mám doma.

75 07.04.2021

Kniha, k jejímuž přečtení mě inspirovala opět DK, jmenovitě komentář Kekik, ke kterému přibyly poté komentáře Intelektuálky a Dely111, moc děkuji svým oblíbeným za tip, a bylo rozhodnuto:-). Navíc jsem knihu objevila v knihovně mezi novinkami a vůbec nelituji, že jsem ji k požehnanému množství rezervací také přibrala:-). A byla to opravdu čtivá, zajímavá a originální jízda, kterou dáte maximálně za dva večery. Autor jde přímočaře po ději, žádná hluchá místa, žádné filozofování a i když se ráda ponořím i do tohoto typu knih, této ta "akce" sluší. Tři hrdinové, tři osudy, tři životní situace, tři rozhodnutí a jedno město. Všechny tři příběhy měly něco do sebe a bavily mě. Každý měl v sobě i něco dojemného, byť nejvíce emocí vzbudil asi ten Calliin, ale mě se hodně dotknul i ten Andyho. A i když jsem jen velmi okrajový čtenář knih S. Kinga a tak si nedovolím srovnávat, něco jakoby na mě dýchlo z jeho knih. Výborná knížka, kterou milovníkům nevšedních napínavých příběhů s přesahem doporučím.

74 12.11.2024

Tak jsem přistoupila na to, že existují věci mezi nebem a zemí, do kterých nevidíme, maximálně je můžeme cítit, nepodivovala jsem se, nešťourala jsem, nekroutila jsem hlavou a nezvedala oči k pomyslnému nebi, prostě jsem tuhle lehkou, ale napínavou, duchařinu přijala se vším všudy a bavila se parádně. Je totiž skvěle napsaná, těžko se od příběhu budete odtrhávat. A nechybí spousta obrázků, od těch dětsky naivních kreseb až po ty dokonale vystínované. Jedno ale mají společné....Já nejsem cílová skupina pro tento žánr, ale občas vystoupit ze své čtenářské komfortní zóny se vyplatí. A tak díky DK a komentářům mých oblíbených čtenářek jsem strávila trošku strašidelné, ale hlavně velmi napínavé, dva večery. Sedlo mi to skvěle a tak hodnotím adekvátně vysoko a doporučím.

74 04.11.2024

Kdyby autorka psala milostné romance a žila v Americe, zdatně by svým stylem mohla konkurovat tamní královně těchto romancí D. Steel. Popisný, zcela bez emocí, s malou porcí dialogů a opakováním určitých myšlenek, ale hlavně opravdu zvláštní stavbou vět a volbou slov. Tak mě napadlo, zda používání slova "drobně" není její " know how" :-), zde se také objevuje, i když ne tak často jako v první knize Návrat nežádoucí. Já bych tedy použila slovo " "jemně" případně "trochu" , ale budiž:-). Na druhou stranu, byla jsem napnutá, zda se dočkám a ono jo :-). Přes výše uvedené a hodnocení v modrých číslech a značné výtky v komentářích, které jsem pročetla, hodnotím maximem. Pro mě, byl ten bezemoční styl, k době, kterou popisovala, v pořádku. Já ji čtvrtstoletí svého života zažila. Ano, lidé žili v takové bezemoční šedi, emoce se nenosily, spíše byly nebezpečné, hlavně v práci či společnosti, musely se nechat za zdi domovů. Zažila jsem některé situace, kterými si procházela Simona, byla jsem jen o trochu starší než ona. Také jsem nemohla studovat svou vysněnou češtinu a dějepis, těžko jsem se s tím smiřovala. Ta odevzdanost, která se z příběhu jedné rodiny přenáší na čtenáře mě právě přiměla dát plné hodnocení a také to, že jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Ano, tak se žilo. A konec? Stejný jako v prvotině autorky, Návrat nežádoucí, také jsem myslela, že bude ještě pokračování a ejhle, nový příběh. Není to žádné těžké čtení, ale vyvolá, u mých vrstevníků, spoustu vzpomínek. Zjevně to nebude čtení pro každého, ale mně prostě tato autorka baví a fandím jí, a to víc než "drobně" :-).

74 31.08.2024

Kdybych přečetla na dovolené, kam jsem si původně knihu vezla, ale nedošlo na ni, možná jsem dala pět *. Opravdu, docela nečekané překvapení, pěkný příběh, sympaticky napsaný, popisující v dosti pomalém tempu milostnou zápletku mezi mladičkou Jordan a životem poučenějším, aspoň dle věku, Pikem. Upřímně, někdy se mi hrdinka zdála zralejší než neodolatelný Pike, ale pro vyznění knihy, které mohlo sklouznout v opravdu velkou, nedůvěryhodnou banalitu, to bylo jen dobře. Ty první 3/4 knihy, ve kterých autorka nastavuje situacemi erotické dusno a zkouší dokdy tomu oba hrdinové odolají se mi líbily více než ta poslední, kdy to dopadne tak, jak všichni tušíme a erotice se nevyhneme, ale budiž :-). Ale úplný závěr se mi líbil moc, usmívala jsem se a byla spokojená. Ještě podotknu, že změna názvu knihy v překladu je trochu zavádějící, ano, několika erotickým scénám se v knize nevyhneme, ale původní název odpovídá celkovému vyznění tohoto romantického příběhu o hodně více. Ač bych trochu krátila počet stran( proto o * méně) , početla jsem si fakt ( nečekaně) pěkně. Od autorky teď zase něco nového vyjde, takže na další dovolenou je to jasná volba.

74 19.08.2024

Tak poslušně hlásím:-), že se jednoznačně řadím do týmu Francouzská lekce. Ta "anglická" byla po všech stránkách slabší, opravdu ji chyběla ta přímořská lehkost, rozmělnění klišé příběhu více dějovými linkami a taky ,pro mě, to tak mezi Andreou a Evanem nejiskřilo jako mezi hrdiny první knihy. A potom ten překlad, hned jsem se koukala jestli se nezměnila překladatelka a ono jo. No, těch hrdelních zvuků, mručení a bručení tam bylo víc jak dost:-), na druhou stranu, tentokrát jsem já pár pasáží ( kdy jsem se nestyděla:-)) četla dceři a nasmály jsme se :-). Ale dočetla jsem , N. Boyd psát umí, to je jasné, a v rámci romantických příběhů mi její styl bude vždy sympatičtější než třeba styl D. Steel. Knížka tak na tři a půl* , k celkově čtyřem jí pomohlo místo, kde jsem ji četla. K moři, na dovolenou, je jako stvořená. Ale neodpustím si...nechce autorka zase , místo naznačeného pokračování této serie, napsat nějaký historický příběh? Jde jí to skvěle:-).

74 21.07.2024

Pár desítek stran jsem si zvykala na autorčin styl psaní, ale potom tento "problém" jako mávnutím kouzelného proutku zmizel a já se úplně ponořila do tohoto báječného příběhu, který jsem prožívala spolu s hrdiny opravdu vroucně. Možná ten trochu rozpačitý začátek způsobila má velká očekávání, na tuto knihu jsem se mimořádně těšila, navíc srovnání s knihou od C. Lombardo Nejhezčí dny našich životů, kterou jsem si užila maximálně, mě navnadilo ještě víc. Tato kniha je , dle mého, přece jen trošku jiná a jiné srovnání s překrásným příběhem Malých žen jí vystihuje, dle mého, přesněji. Je to křehký, přemýšlivý příběh, působil na mě až starosvětsky, má také mnoho pěkných myšlenek a je překrásně ( dojemně) vypointován a to já miluju a vždy ocením maximálním hodnocením. A tak i já budu na sestry Padavanovy a jednoho nesmělého muže, hledajícího své místo v životě, vzpomínat s láskou a jakousi zvláštní něhou, kterou ve mně vyvolávali. Ta jejich cesta, často křivolaká se ztrátami i nálezy, to hledání, tápání, strach i radost, to bylo něco tak pravdivého a lidského! Krásný příběh, opravdový, s tou pravou dávkou sentimentu, která ve Vás vyvolá spoustu emocí. Jednoznačné doporučení, tohle čtení si užijete.

74 19.07.2024

Hodnocení v modrých číslech a tak málo přečtení, to je škoda, tohle je knížka, kterou jsem nemohla odložit. A tak přemýšlím, jestli za tak malý zájem může nepříliš povedená obálka anebo téma ( byť aktuální, dnes možná více jako jindy) anebo ten pomalu plynoucí děj, kdy nám autor umožní vidět svým hrdinům do hlavy, pochopit jejich myšlenky a rozhodnutí, porozumět jim. A to já miluju, když je příběh dobře napsaný, má dobře propracovanou zápletku, která vůbec nemusí šokovat, ale zaujme a probudí ve mně emoce tak jsem vždy maximálně spokojená. Elizabeth a Bryony, dvě kamarádky, matky a manželky. Jsou každá jiná, ale obě mají svého kostlivce ve skříni, který čeká na svou chvíli. Moc hezky jsou zde popsány i partnerské vztahy obou hrdinek, bylo to zajímavé, no, moc mě to bavilo. Silný příběh, dojemný, vzbuzující otázky, velmi dobře napsaný. Nedávno jsem četla podobnou knihu Šepoty, také jsem ji chválila, ale tato kniha se mi líbila ještě o trochu více. Hodnotím maximem, velké překvapení, které jsem nečekala.

74 25.06.2024

Druhý komentář k této knize s velkým doporučením:-). Komu se knížka líbila, ale forma rozhovorů mu moc nesedla, koukněte se na desetidílnou sérii, skvěle Vám knížku doplní a obohatí o ten příběh, který byl v odpovědích jednotlivých členů naznačen. Úplně vše není podle knihy, někteří hrdinové "dostali" i svůj malý příběh, který v knize nebyl, ale vůbec mi to nevadilo. A navíc, kdo se rád kouká na Sama Claflina, ale nepropadl jeho kouzlu úplně ( Než jsem tě poznala, Hunger games atd.) tady se to zaručeně stane:-). A v roli Daisy výborná vnučka Elvise Presleyho. Skvělé herecké i pěvecké výkony a ty písničky:-). Nejsou to ty z knížky, ale byly napsány přímo pro tento seriál a jsou fakt skvělé. Doporučuji shlédnout všema deseti :-). A kdo nečetl, dejte si knížku i seriál.

74 26.06.2023

Moc hezký příběh, v jehož centru dění je světoznámý hotel Adlon. Televizní zpracování románu jsem neviděla, ale před rokem, když jsem navštívila Berlín, jsem (bohužel jen zvenku :-)) obdivovala tuto majestátní budovu, hojně navštěvovanou státníky i "celebritami" dané doby. A o to raději jsem si přečetla tento velký rodinný román, kdy na osudech zejména Sonji Schadtové, pevně spojené s hotelem Adlon, sledujeme často tragický vír dějinných událostí v dlouhém období téměř devadesáti let. Autorka nejde příliš do hloubky, přesto Vás příběh nepustí a strastiplný osud hlavní hrdinky budete prožívat spolu s ní. Moc pěkná knížka, žádná červená knihovna, jak jsme od německých autorek zvyklí. Rodinné ságy , psané alespoň trochu v reálném, nepřeslazeném módu , mám moc ráda a tato mě rozhodně nezklamala.

74 03.05.2023

Uf, trošku jsem se trápila. A přitom ten příběh Delphine a její dcerky Em mě měl pouze těšit. Obě se sympaticky praly se životem, který, zejména Delphine , naložil, navíc obě byly knihomolky a taky se tam často vařilo a potom i zpívalo, dokonce i milovanou Paříž jsem letmo navštívila a zjistila, že tam v létě nutně musím jet :-), no, prostě samé pěkné věci. Navíc si autorka vyhrála i s vedlejšími postavami, které mají svůj příběh a vývoj. A je to rodinný příběh, ty mám moc ráda. Tak v čem byl problém? Sama nevím, možná styl psaní, možná překlad, ale já se k příběhu nevracela tak natěšená, jak bych z výše uvedeného měla. Příjemné čtení to ale určitě je a je i lehce inspirující. Já například zítra udělám k obědu kuře tandoori, které zde mj. také pojídali. Už jsem na to správně pálivé, v křehké jogurtové krustě upečené kuře skoro zapomněla :-). Takže vlastně spokojenost :-). Jo, a obálka je taky netradiční a fajn. Takže neměla jsem nakonec dát nejvyšší hodnocení? :-). Pěkný příběh, zkuste ho.

74 17.02.2023

Romantický příběh italské dívky Rosanny, obdařené nádherným hlasem jsem si užila beze zbytku. Ano, jedná se o romantickou literaturu, více či méně předvídatelnou, ale Lucinda Riley svým příběhům vždy uměla přidat nějaký lidský rozměr, to těžko definovatelné "něco", které Vás nutí, ač tušíte, co bude dál, otáčet stránku za stránkou. Moc pěkný příběh, který si zejména (ale nejen) romantické duše užijí na maximum.

74 22.11.2022

Docela zklamání :-(. Vzhledem k místu, době a jménu autorky, kterou mám ráda, jsem čekala přece jen více. Dva příběhy, současnost a minulost a tentokrát mě u srdce nechytil ani příběh z minulosti. Byl tak zvláštně vyprávěný, jenom z prostých konstatování událostí, bez bližšího popisu pocitů a emocí a to mi nestačilo. Nedokázala jsem ten příběh prožívat spolu s hrdiny, vcítit se do nich, uvěřit jejich rozhodnutím. Linka ze současnosti to nezachránila, ba naopak, byla šroubovitá, nepřirozená a nudná. A navíc hlavní ženské hrdinky, v obou linkách, ach jo, ty jsem těžko vydýchávala (takže vlastně nějaká emoce byla :-)). Minulá knížka autorky Počkej na mě v Paříži se mi líbila, Vinařova žena méně. Uvidím do třetice, novinka vychází v únoru.

74 12.02.2022

Ještě v polovině knihy jsem si myslela, že dám plný počet *, byť jsem úseky v nichž líčí Grace své utrpení (pro mě zcela nepochopitelné, že zašlo tak daleko) místy přeskakovala, ale bohužel v poslední třetině příběh ztratil spád, ve všech těch pohnutkach, proč se tak dělo, jsem se místy ztrácela a nebavilo mě to natolik, abych některé pasáže, kde se vysvětluje, četla znovu a zamýšlela se nad souvislostmi. Občas se mi to u detektivek stává a potom přemýšlím, jestli je zápletka opravdu nosná, když se takto složitě musí vysvětlovat. Ale Maddie a Harry jsou nad očekávání dobrá dvojka, která mě baví, takže hodnotím poměrně vysoko a dalšímu, případnému, pokračování dám šanci.

74 24.10.2021

Předesílám, že tady budu možná ne zcela objektivní, ale já tohoto autora prostě zbožňuju:-). Brian Freeman v tomto samostatném thrilleru prokázal, že nejsou jeho doménou pouze jeho ,pro mě, bezkonkurenční detektivní série (myslím tím jeho doposud napsané a přeložené díly série s Frostem Eastonem a také jeho kniha Zkaženost ze série s poručíkem Stridem, která je výborná, ale bohužel k překladu dalších dílů prozatím nedošlo, ale pevně doufám, že se to změní :-)). Tento samostatný thriller, trefně nazvaný Sama proti všem, Vás vtáhne od první stránky do napínavého děje, plného napětí, místy až duchařské atmosféry , která výborně graduje, no a konec ? Kdo již četl některou autorovu knihu, ví, že se vždy dočká vypointovaného, překvapivého závěru. Tento moc sympatický autor prostě umí psát skvěle a velice oceňuji originální zápletky, kterých se nám v každé jeho knize dostane. A jestliže mu napíšete pozdrav (byť jednoduchou angličtinou), není mu zatěžko Vám odpovědět a poděkovat Vám. Prostě sympaťák, stejný jako jeho hrdinové.

74 07.03.2021

Jako by tato autorka nebyla totožná s Anne Jacobs (mimochodem trošku jsem pátrala v knihách, co napsala a zdá se mi, že pod jménem Anne Jacobs píše autorka romantické ságy na pokračování a pod jménem Marie Lamballe uzavřené příběhy :-)), protože právě rodinná historická sága Panský dům mě vůbec nenadchla. Hluboká modř moře je ale, alespoň pro mě, trošku jiný šálek čaje. Uzavřený příběh s dvěma linkami, ta historická z období 2. světové války a ta současná vztahová, pátrací a o trochu horší, ale ani ta není vůbec špatná. Nadchlo mě prostředí bretaňského pobřeží, divokého a nezkrotného, které v budoucnu prostě musím navštívit :-) a také příběhy byly velmi hezky, čtivě zpracované, i přes úctyhodný počet stran děj ubíhal celkem svižně a nenudil mě. Shrnutím: žádnou literární bombu nečekejte, ale v rámci romantického žánru příjemnou oddechovou četbu s moc pěkným názvem knihy, nádhernou obálkou a v neposlední řadě s pěkným příběhem. A to jsem po četbě knihy Na smrt potřebovala, takže tentokrát určitě plný počet.

74 30.08.2020

Napínavá, čtivá série s vyšetřovatelkou Lottií Parkerovou mě baví. První případ jsem četla již před časem , ale docela snadno jsem vklouzla zejména do soukromé linky této vyšetřovatelky, která není, jak je v poslední době u populárních krimi sérií zvykem, právě jednoduchá. Na druhé straně musím přiznat, že pro ni mám, po svých trojnásobných zkušenostech, určité pochopení, protože zvládání pubertálních dětí, jejich nevyzpytatelných nálad, tajností a neochoty sdílet s dospělými "svoje vidění světa" vůbec není lehký úkol a chce to hodně trpělivosti, empatie a často sebezapření :-). V případě, který se opět dotkne právě dětí Lottie , se řeší uprchlické téma a také tolik diskutované sociální sítě. Hvězdičku snižuji za , pro mě, trošku upracovaný konec, možná až moc komplikovaný, aby do sebe vše zapadlo jak má . Ve výsledku velmi dobrá krimi, která Vás nepustí a série , ve které budu pokračovat.

74 17.08.2020

Ještě že umi Angela M. tak po čertech dobře psát, protože co se týká jednotlivých případů, jsou si, dle mého, dosti podobné. I přes tuto drobnou výtku, přečetla jsem knihu rekordně rychle a jelikož ctím desatero Patera Knoxe, vrah pro mě tentokrát nebyl až takovým překvapením. Spolehlivých pět a další díl už je na cestě.

74 15.07.2020