Mandlevest komentáře u knih

Volné pokračování knihy Horké vafle a ledové koupele a vůbec nebylo horší. Příběh autorka tentokrát pojala ve dvou časových rovinách, ale nešidila ani jednu z nich, pěkně se četly obě. Ta současná, s hrdinkou Helenou, kterou známe z první knihy, rozvíjí její příběh po rozvodu s manželem a přestěhováním se do švédského horského městečka. Musí čelit dalším životním výzvám a rozhodnutím a je to sympatické čtení tak jako v minulém dílu. A pak je tu linka z počátku osmdesátých let, kde je originálně zakomponováno filmařské prostředí, které změní život hrdince Hildě, která umí vyhlášené vafle a taky trochu šije:-). Je to milý příběh, s krásnou atmosférou horského městečka, velmi hezky a čtivě napsaný. A má ještě třetí díl, snad vyjde i u nás, určitě bych si ho přečetla. A navíc Švédsko je země, kam bych se chtěla podívat, sním o tom už od puberty, kdy jsem milovala skupinu ABBA :-). Takže trefa i do letošní ČV.

21 22.01.2025

Co podnětného k této sérii napsat :-). Snad jen, že u 15. dílu se nic překvapujícího ze života Amišů dozvědět nelze, že si opět projdeme rekapitulací zásadních okamžiků z minulosti Tomasettiho i Kate a že se naučíme pár nových číselných policejních kódů, to je jasné:-). A pak je tam taky nějaké to policejní vyšetřování, nepříliš složitě vymyšlené, vraha jsem si tipla ve třetině knihy a vyšlo to:-). Tak jsem si říkala, že to tentokrát na maximum nebude stačit, že se tak trochu vaří z vody, ale .. já pro tu neohroženou Kate Burkholderovou mám obrovskou, až maminkovsky dojemnou, slabost :-). A tak hodnotím, jak hodnotím, posledních pár stran jsem si pěkně pobrečela. Ale že to trvalo!

45 20.01.2025

Zase budu děkovat DK a jejim ať už oblíbeným anebo náhodným uživatelům, objevila jsem zde tolik výborných českých autorek ( mj. Šťastná, Prášková, Soukupová, Katalpa, Votyová aj.) a několik jich mám ještě v hledáčku. Píšou skvěle, každá trochu jinak, ale je to výborné čtení, které mi zůstává v paměti a k autorkám se vracím. A tak budu trochu propagovat i tuto knihu, která nemá moc přečtení, ale je skvělá a já autorku přidávám k té stále početnější řadě českých talentů. Nenápadná knížka s něžným obalem, ale místy dosti drsným setkáním s realitou. Čtyři ženy, čtyři různé příběhy propojené tématem mateřství a rodičovství, které se nenápadně a jemně propojí v moc hezkém závěru knihy. Velké překvapení, knihu jsem prakticky nemohla odložit. Věrohodné, emotivní, místy napínavé, smutné i nadějeplné, ale hlavně výborně napsané. Sonda do života maminek, žen, dcer a kamarádek, která se moc povedla. Doporučuji.

52 18.01.2025

Chvíli jsem se začítala, možná i trochu bojovala s těmi nesourodými kapitolami se spoustou, v té chvíli, nahodilých myšlenek. Tak jsem nechala text jen tak plynout a čekala na TEN moment, kdy se to klubko osob, situací a myšlenek začne rozmotávat. Věděla jsem, že se to stane a že potom se již od příběhu neodtrhnu. Protože ho napsala V. Perrin a já od ní četla skvělou knihu Tři a protože je mi francouzská literatura a její autoři blízká. Bussi, Musso, Vareille, to je pro mě záruka zvláštně tajemných příběhů s atmosférou, které dovedou vtáhnout a nepustit. A tato autorka to také umí skvěle. Tento příběh je hořkosladké čtení, je posmutnělý, já tu radost stejně jako Jarka (Šánka) necítila. Spíše naději, která se opatrně, po všem prožitém, drala na povrch. A to by nebyla V. Perrin, aby nám nenechala něco zásadního, avšak velmi překvapivého, do závěrečných stran. Krásná kniha, asi ne pro každého, nečte se lehce, ale mě okouzlila.

75 16.01.2025

Opět napsáno lehce a s nadhledem, bavila jsem se, často se i zasmála a úplně jsem viděla jak se podobně baví i autorka při psaní. Tohle není takový ten pravý psychothriller, za mě je to spíše něco jako černá komedie, čtivá, jednoduchá, nenatahovaná, místy dosti humorná a výborně vypointovaná. A také výborně přeložená, Brock alias Brokoličák a zmeškané schůzky:-)), fakt jsem se bavila. A proč nejdu v hodnocení na maximum? Autorka prvním dílem této série nastavila sama sobě opravdu vysokou laťku a ačkoliv jsem spokojená, za mě, překvapivý
efekt prvního dílu trochu chyběl. Uvidíme , co vymyslí v třetím pokračování. Já u toho určitě budu:-).

70 14.01.2025

Kniha Happy Place na nás koukala vloni na Mallorce v každé poličce s knihami v místních supermercados :-). A já se moc těšila na české vydání. Pro tuto autorku spolu s Ali Hazelwood mám v žánru romantického čtení asi největší slabost. A rozhodně jsem nebyla zklamaná, Emily Henry prostě umí vybudovat pěkný příběh, který netrpí romantickým klišé, infantilními dialogy anebo přemírou erotiky. Četla jsem vše, co pro dospělého čtenáře napsala a rozhodně se chystám i na Funny Story, která by měla u nás vyjít letos. Tento příběh byl trochu vážnější, ubylo humoru, ale vyznění bylo stejné jak jsme u autorky zvyklí, nadějeplné a moc sympatické. A tak se spolu s hlavní hrdinkou Harriet a jejím bývalým snoubencem Wytem vydejte do míst, kde jí (jim) bylo dobře. Nebudou tam sami a nejen oni budou skrývat niterné tajemství. Pěkné čtení, romantické s přesahem a sympatickými hrdiny, kteří Vás budou bavit. Ač kniha sbírá rozporuplná hodnocení, u mě boduje na maximum. A ta ořízka :-), ta je opravdu nádherná.

63 11.01.2025

Dočteno už včera, ale přemýšlela jsem, jak ohodnotit. Někdy udělám tu věc, že si přečtu bezprostředně před začátkem četby komentáře a nebudu to dělat, ať chci nebo ne, často mě to ovlivňuje a mám tendenci knize mírně nadržovat :-). Krásným příkladem je tato kniha. Šla jsem do ní, že to bude něco mimořádného, co mě od začátku úplně pohltí a ejhle, nic se nestalo. Příběh na mě působil jako červená knihovna, jednoduše napsaný a já si říkala, že půjdu ( spolu s Květ) proti proudu. Že je to tak prvoplánově americky podané, bez hlubší emoce, jen na efekt. Ale čím déle jsem četla ( a podvědomě přemýšlela, proč má kniha tak nadšené čtenářky) nějak se mi ten příběh víc dostával pod kůži, byť jsem si byla vědoma, že zejména historická linka, prostě byla těžko uvěřitelná červená knihovna. Ale mě paradoxně čím dál víc bavila a vzbuzovala víc emocí linka současná a ten překvapivý konec se mi líbil. A tak hodnotím tzv. šalamounsky, spíše jako mírný nadprůměr, za což vděčí jednak čtivost, ta je nepochybná a jednak opravdu hezký konec a vůbec celá ta současná linka, ve které se tak "netlačilo na emoce" a vyzněla, pro mě, mnohem dojemněji a upřímněji. A taky Paříž, speciálně Montmartre, tu jedinečnou atmosféru jsem tu našla. Ve finále tedy pěkné odpočinkové čtení, které se bude líbit.

60 10.01.2025

Prvních pár desítek stran jsem se nemohla začíst a chvíli jsem přemýšlela, že knížku dám dceři, že ta ji asi docení, vzhledem ke věku hrdinů a témat zde řešených, více a mohla by ji zaujmout. Ale nějak, sama nevím proč, se mi to nechtělo vzdát, kniha není nijak obsáhlá a tak jsem pokračovala a ejhle... Něco se stalo, že by Ta věc s Ráchel ? Sama nevím, ale co vím, že jsem se od knihy už neodtrhla a dočetla ji až do samotného konce na první dobrou. Je to určitě čtení, které osloví více mladší věkovou kategorii, ale je to i zajímavá sonda nejen do jejího života, ale i do sociálních poměrů v Irsku, neplánovaně zde příběh v klidu můžu zařadit do čtenářské výzvy a splnit téma překonávání životních překážek. Mě hlavní hrdinka neiritovala, vzbuzovala ve mně, přes místy rozporuplná rozhodnutí a činy, spíše soucit a fandila jsem jí. Mám raději, když hrdinové mají své lidské chyby jako každý z nás, ale dovedou se z nich aspoň částečně poučit a hledat to své místo v životě, kterýž je často dosti drsný. A tak , po tom zvláštním začátku, hodnotím vysoko, protože autorka opravdu umí zaujmout a má bezesporu velký vypravěčský talent. A ta obálka, ta je skvělá :-). Hezky jsem si početla a knihu určitě doporučím.

66 08.01.2025

Tak jsem se chvíli zdržela s ukončením této velkoryse pojaté ságy sedmi sester a jejich otce, kterému říkaly Táta Sůl. Už víme, že jeho pravé jméno je Atlas, ten, který drží na ramenou všechnu tíhu světa a prostřednictvím této obsáhlé knihy sledujeme i jeho příběh, který celou ságu ukončuje. A je stejně fascinující, o to víc, že nám odhaluje to, proč, jak a kdy jednotlivé dívky adoptoval a dal jim domov a svou bezvýhradnou lásku. Musím opravdu smeknout před Lucindou a jejím synem Harrym, který dílo dokončil, jak nezapomněli na žádný detail, na žádnou zásadnější postavu, která se objevila v minulých dílech a jak vše do sebe zapadalo. Byla jsem až překvapená, ač jsem sérii začala číst už před delší dobou a mezi jednotlivými díly měla docela mezery, jak se mi vše znovu vybavovalo a jak jsem se v mysli vracela k jednotlivým sestrám, jejich cestám po různých kontinentech, za poznáním svého původu. Ano, tento příběh Atlase byl asi nejvíce pohádkový, ale ta cesta jeho nelehkého osudu mě fascinovala. Lucinda Riley byla nesporně královnou romantických příběhů, vlídnou a laskavou. Tohle je opravdu krásné čtení, kdo ho neobjevil, pusťte se do prvního dílu, určitě si Vás podmaní.

71 06.01.2025

První přečtená kniha v tomto roce a také první komentář k ní :-). Jsem moc ráda, že mohu chválit a hodnotit vysoko. Ačkoliv by se podle obálky mohlo zdát, že se bude jednat o trochu prvoplánový jednoduchý příběh lásky v době války, není tomu tak. Ano, je zde romantická linka, ale ačkoliv ve vyznění knihy, zejména emocionálním, hraje důležitou roli, nenajdete zde jednoduché dialogy a erotické jiskření. Je začleněna, velmi vkusně, do příběhu zejména o přátelství, statečnosti a sounáležitosti lidí, žijících v italské vesničce v období druhé světové války. Těžká doba, spousta smutných osudů, krutá síla náhody a maličká kapka magického realismu, no, užila jsem si to moc. Velmi jsem si oblíbila postavu Angela, jeho vývoj přátelství ke kontroverznější postavě Jacopa, to bylo skvělé. Mám prostě slabost pro tyto příběhy z italských vinic ve složité době a tento mě rozhodně nezklamal. Je smutný, o to realističtěji působí, ta doba taková byla. Pro milovníky tohoto žánru určitě doporučuji, navíc kniha svým obsahem splňuje minimálně tři témata letošní čtenářské výzvy:-).

72 03.01.2025

Poslední letošní komentář a to s knihou od autorky, kterou zde moc nešetřím a zdaleka nejsem z většiny jejich knih tak nadšená jako mnoho jiných čtenářů. Ale! Zase zde zafungovalo, že knížka, která se většině líbí méně, u mě zaboduje. Obdivuji autorku, kolik ze zdánlivě jednoduché situace dokázala vytěžit a to způsobem, že já se ani chvilku nenudila. I ten lapenovský konec měl v sobě, pro mě, tentokrát vtipnou pointu :-) a vůbec mi nevadilo, že příběh dál nepokračoval. Prostě dobré, napínavé, nikterak náročné čtení na konec roku, které jsem odměnila skoro maximem.

84 30.12.2024

Hodně psychologické, ve střední části knihy už trochu natahované čtení, ale ve výsledku to nebylo špatné a já hodnotím poměrně vysoko. Námět není úplně originální, něco podobného jsem již v minulosti určitě četla, ale zde oceňuji, že si autorka opravdu dala práci v tom, aby Vás sváděla na různé cesty možného vysvětlení. Zkušenějšímu čtenáři tohoto typu psychothrillerů bude asi celkem brzy jasné, jaké finále se odehraje, ale i tak to bylo napínavé. Typický psychothriller, poctivě promyšlený a napsaný, který v ničem nevyniká, ale ani nezklame. A teď něco rychlého s koncem, který určitě nikdo , tím myslím vůbec nikdo, neodhadne. Ano, jdu na S. Lapenu :-).

73 29.12.2024

Tohle se nečetlo úplně lehce, ale osud poslední baronky v Čechách mě nesmírně, nejen knižně, obohatil. Ano, je to cca od půle knihy dosti ponuré čtení, ale určitě ne osobností hlavní hrdinky, ta svítila, přes absurdnost doby , jasně a odhodlaně. A já zase vyhledávala další informace, je to pro mě opravdu velmi obohacující, setkávat se s reálnými příběhy těchto výjimečných žen, jejichž, často těžký osud, vás může v lecčem inspirovat. Minimálně v tom, že lusknutím prstů může být opravdu hůř než si dovedeme představit. Osud Blanky a Kristiána, kteří se provinili pouze tím, do jakého prostředí se narodili, jejich nezdolnost a síla ducha je velmi inspirující. A ač ten dramatický příběh byla drsná realita jednoho životního osudu, nelituji, že jsem po knize sáhla v období Vánoc, spíše naopak. Silných příběhů není nikdy dost, tento se mi dostal pod kůži a já objevila další českou autorku, jejiž tvorbu znovu vyhledám. Píše skvěle.

84 27.12.2024

Tohle bylo moc hezké čtení. Mně byla Helena sympatická, není jednoduché, ve zralejším věku, začít v podstatě znovu, ale když v sobě , po čase, najdete tu sílu, změnit letité stereotypy a jít si za svými sny, vždycky se to vyplatí. Tady autorka hrdince vypomohla charismatickým prostředím švédského horského městečka, podnikavou kamarádkou, ale hlavně Vaflárnou, kde si Helena začne plnit své roky potlačené sny. A kniha voní kávou, která se zde pije po litrech:-), voňavými vaflemi a kdoví čím jiným. A taky se tu otužuje v mrazivých horských jezírcích a jezdí na běžkách, až jsem měla chuť ty svoje, roky nepoužité, znovu oprášit :-). Opravdu pěkné čtení, nenáročné, ale vkusně napsané s překrásnou obálkou. A má pokračování, to si určitě přečtu. A pár vánočních stránek se také v knize dočkáte, tak ho v tyto předvánoční dny zkuste :-).

86 21.12.2024

Zvláštní kniha, na kterou jsem byla zvědavá a určitě nelituji, že jsem si ji půjčila. Má vysoké hodnocení a já se nedivím, je to hodně čtivá záležitost, subtilní rozsahem stran, ale autorka, která je psycholožka (a je to hodně znát) promíchá osudy svých šesti hrdinů opravdu čtivě a napínavě. Každý z nich se pere se životem jinak, nikdo z nich není bez problémů, no, závidět jim určitě nebudete. Ale je zde i určitá naděje, jen je třeba ji uchopit a nebát se. Autorka čerpá inspiraci ze své bohaté praxe a je znát, že lidským duším opravdu rozumí. Je to její prvotina pro dospělé čtenáře a já doufám, že není poslední. Zajímavé čtení, psychologická sonda do několika lidských osudů, která se těžko odkládá a já ji určitě doporučím.

77 18.12.2024

Dlouhé čekání na další díl s mou oblíbenou Lacey Flint a jsem trošku rozpolcená jak hodnotit. Navíc, stejně jako v několika jiných komentářích, mě příliš neoslovilo téma, ale to je asi můj problém. Začátek se jevil skvěle, začetla jsem se hned a stejně tak to mám i s koncem. Trochu problém byla ta střední část, vlekla se mi a za mě mohla být trochu kratší. Ale jako celek je to celkem povedená kniha, určitě hraje roli moje slabost pro hlavní hrdinku i to prostředí a stupňující se napětí umí autorka pěkně vygradovat. Přesto se mi zdá, že předešlé díly byly o trochu lepší. Uvidíme, kam chce ( a chce li vůbec?) autorka dále se sérií pokračovat. Úplný konec naznačuje, že obě možnosti jsou ve hře :-).

69 18.12.2024

Knihu jsem koupila minulý rok dceři, která začala studovat medicínu, pro inspiraci a taky pro poučení. A letos jsem si obojího užila, v rámci ČV, i já. Věřím, doufám , že většina lékařů je jako Marek Dvořák. Zapálených, lidských, nebojácných, empatických, bojujících za záchranu života do posledního dechu a kapky krve. Zejména v jeho specializaci, záchranáře a lékaře na urgentním příjmu, jsou tyto vlastnosti velmi důležité. A taková je i tato kniha, absolutně bez patosu, místy syrová, místy dojemná, hodně upřímná, ale hlavně lidsky a srozumitelně napsaná, každý si z ní odnese i něco do svého života. Moc jsem se bavila při otázkách o studiu. Vloni jsem si, jako milující a přející máma, užila nervy s dcerou, která se učila na anatomii a histologii a učebnice anatomie od pana Čiháka byla její jedinou věrnou kamarádkou na několik měsíců:-). Moc bych si přála , ať už si vybere jakoukoliv specializaci, aby jednou přistupovala k pacientům jako Marek Dvořák. Fundovaně, s respektem, ale velkou dávkou člověčenství. Výborné čtení, moje poslední v letošní čtenářské výzvě, která mi přinesla opět několik nečekaných čtenářských zážitků, děkuji za ně.

88 13.12.2024

Ještě že jsem si v knihovně půjčila ty vánoční romantiky dvě :-). Po tom prvním zklamání jsem se nebojácně pustila do druhé knihy a přesvědčila se, že i v tomto žánru se dají najít opravdu pěkné příběhy s vánoční atmosférou. Já si knihu tentokrát nemusela dávkovat a dala jí skoro na první dobrou. Začíná smutně a určitá nostalgie prochází celým vyprávěním, ale příběh je moc hezky a hlavně vkusně napsaný. Je plný naděje, rodinné pospolitosti, přátelství a také voní různými vánočními dobrotami a čajem, který hrdinka Madita s láskou připravuje. A dočkáme se i tajemného Santy, toho si určitě zamilujete jako já:-). Laskavý, dojemný příběh, který umí vzbudit emoce. Určitě doporučuji a hodnotím, v rámci žánru, maximem, nemůžu jinak :-). A od autorky si ještě něco přečtu, píše skvěle. A ta obálka:-), ta je stejně kouzelná jako příběh sám.

74 10.12.2024

Knih tohoto typu a žánru jsem přečetla už mnoho, ale zde mě zaujalo velmi pěkné hodnocení mých oblíbených a také autorka, která sklízí v této době ohromný čtenářský zájem jiným(i) románem(y), bohužel, možná pro mě, v žánru, který nevyhledávám. A tak jsem zkusila svůj osvědčený, dvě dějové linie, jedna současná, druhá válečná a k tomu milostná romance, které se dočkáme v obou liniích. Je už takové pravidlo, že ty příběhy z minulosti jsou zajímavější, více se na ně těšíte, nesou více emocí. Ne, že by autorka tu současnou nějak odbyla, ale přece jen, ta současnost nese více klišé, nepomůže jí dramatičnost a emoce z doby minulé, válečné. Ačkoliv se mi příběh líbil a četl se opravdu hezky, nějak se ke mně nedokázaly dostat emoce, abych ho prožila niterněji, k hrdinům obou linek jsem se nedostala tak blízko, jak asi autorka zamýšlela a jak by se, vzhledem k námětu, slušelo. A navíc, trochu bych krátila, ta cesta k překvapivému závěru trvala , na můj vkus, moc dlouho. Nevím proč, ale vzpomněla jsem si na knihu Skříň plná Diora od Natashy Lester, trochu mi ji v něčem připomínala, každopádně ta se mi pod kůži dostala o dost více. Příjemné čtení, s dojemným koncem, které nezklame a potěší mnoho romanticky naladěných čtenářských duší.

78 07.12.2024

Niterné, intimní čtení, které nehraje na city a ta civilnost mu hodně sluší. Samotné příběhy čtyř žen o naplněném i nenaplněném mateřství v sobě nesou emocí dost. Je to subtilní kniha, přečtete ji za večer, ale určitě ve vás vyvolá dosti otázek. Sama jsem máma tří dětí a i přesto, že jsem nic z toho, co hrdinky knihy, neprožila anebo spíše nemusela prožít, dokázala jsem se do většiny z nich vcítit, tak dobře je kniha napsaná. Dojemné čtení, o kterém budete přemýšlet.

67 03.12.2024