Mandlevest
komentáře u knih
Horké vafle a ledové koupele
Karin Härjegárd
Tohle bylo moc hezké čtení. Mně byla Helena sympatická, není jednoduché, ve zralejším věku, začít v podstatě znovu, ale když v sobě , po čase, najdete tu sílu, změnit letité stereotypy a jít si za svými sny, vždycky se to vyplatí. Tady autorka hrdince vypomohla charismatickým prostředím švédského horského městečka, podnikavou kamarádkou, ale hlavně Vaflárnou, kde si Helena začne plnit své roky potlačené sny. A kniha voní kávou, která se zde pije po litrech:-), voňavými vaflemi a kdoví čím jiným. A taky se tu otužuje v mrazivých horských jezírcích a jezdí na běžkách, až jsem měla chuť ty svoje, roky nepoužité, znovu oprášit :-). Opravdu pěkné čtení, nenáročné, ale vkusně napsané s překrásnou obálkou. A má pokračování, to si určitě přečtu. A pár vánočních stránek se také v knize dočkáte, tak ho v tyto předvánoční dny zkuste :-).
Dej mi pokoj
Petra Štarková
Zvláštní kniha, na kterou jsem byla zvědavá a určitě nelituji, že jsem si ji půjčila. Má vysoké hodnocení a já se nedivím, je to hodně čtivá záležitost, subtilní rozsahem stran, ale autorka, která je psycholožka (a je to hodně znát) promíchá osudy svých šesti hrdinů opravdu čtivě a napínavě. Každý z nich se pere se životem jinak, nikdo z nich není bez problémů, no, závidět jim určitě nebudete. Ale je zde i určitá naděje, jen je třeba ji uchopit a nebát se. Autorka čerpá inspiraci ze své bohaté praxe a je znát, že lidským duším opravdu rozumí. Je to její prvotina pro dospělé čtenáře a já doufám, že není poslední. Zajímavé čtení, psychologická sonda do několika lidských osudů, která se těžko odkládá a já ji určitě doporučím.
Hloubka nenávisti
Sharon J. Bolton
Dlouhé čekání na další díl s mou oblíbenou Lacey Flint a jsem trošku rozpolcená jak hodnotit. Navíc, stejně jako v několika jiných komentářích, mě příliš neoslovilo téma, ale to je asi můj problém. Začátek se jevil skvěle, začetla jsem se hned a stejně tak to mám i s koncem. Trochu problém byla ta střední část, vlekla se mi a za mě mohla být trochu kratší. Ale jako celek je to celkem povedená kniha, určitě hraje roli moje slabost pro hlavní hrdinku i to prostředí a stupňující se napětí umí autorka pěkně vygradovat. Přesto se mi zdá, že předešlé díly byly o trochu lepší. Uvidíme, kam chce ( a chce li vůbec?) autorka dále se sérií pokračovat. Úplný konec naznačuje, že obě možnosti jsou ve hře :-).
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Knihu jsem koupila minulý rok dceři, která začala studovat medicínu, pro inspiraci a taky pro poučení. A letos jsem si obojího užila, v rámci ČV, i já. Věřím, doufám , že většina lékařů je jako Marek Dvořák. Zapálených, lidských, nebojácných, empatických, bojujících za záchranu života do posledního dechu a kapky krve. Zejména v jeho specializaci, záchranáře a lékaře na urgentním příjmu, jsou tyto vlastnosti velmi důležité. A taková je i tato kniha, absolutně bez patosu, místy syrová, místy dojemná, hodně upřímná, ale hlavně lidsky a srozumitelně napsaná, každý si z ní odnese i něco do svého života. Moc jsem se bavila při otázkách o studiu. Vloni jsem si, jako milující a přející máma, užila nervy s dcerou, která se učila na anatomii a histologii a učebnice anatomie od pana Čiháka byla její jedinou věrnou kamarádkou na několik měsíců:-). Moc bych si přála , ať už si vybere jakoukoliv specializaci, aby jednou přistupovala k pacientům jako Marek Dvořák. Fundovaně, s respektem, ale velkou dávkou člověčenství. Výborné čtení, moje poslední v letošní čtenářské výzvě, která mi přinesla opět několik nečekaných čtenářských zážitků, děkuji za ně.
Štěstí jiskří jako sníh
Pauline Mai
Ještě že jsem si v knihovně půjčila ty vánoční romantiky dvě :-). Po tom prvním zklamání jsem se nebojácně pustila do druhé knihy a přesvědčila se, že i v tomto žánru se dají najít opravdu pěkné příběhy s vánoční atmosférou. Já si knihu tentokrát nemusela dávkovat a dala jí skoro na první dobrou. Začíná smutně a určitá nostalgie prochází celým vyprávěním, ale příběh je moc hezky a hlavně vkusně napsaný. Je plný naděje, rodinné pospolitosti, přátelství a také voní různými vánočními dobrotami a čajem, který hrdinka Madita s láskou připravuje. A dočkáme se i tajemného Santy, toho si určitě zamilujete jako já:-). Laskavý, dojemný příběh, který umí vzbudit emoce. Určitě doporučuji a hodnotím, v rámci žánru, maximem, nemůžu jinak :-). A od autorky si ještě něco přečtu, píše skvěle. A ta obálka:-), ta je stejně kouzelná jako příběh sám.
Nedokončený příběh
Rebecca Yarros
Knih tohoto typu a žánru jsem přečetla už mnoho, ale zde mě zaujalo velmi pěkné hodnocení mých oblíbených a také autorka, která sklízí v této době ohromný čtenářský zájem jiným(i) románem(y), bohužel, možná pro mě, v žánru, který nevyhledávám. A tak jsem zkusila svůj osvědčený, dvě dějové linie, jedna současná, druhá válečná a k tomu milostná romance, které se dočkáme v obou liniích. Je už takové pravidlo, že ty příběhy z minulosti jsou zajímavější, více se na ně těšíte, nesou více emocí. Ne, že by autorka tu současnou nějak odbyla, ale přece jen, ta současnost nese více klišé, nepomůže jí dramatičnost a emoce z doby minulé, válečné. Ačkoliv se mi příběh líbil a četl se opravdu hezky, nějak se ke mně nedokázaly dostat emoce, abych ho prožila niterněji, k hrdinům obou linek jsem se nedostala tak blízko, jak asi autorka zamýšlela a jak by se, vzhledem k námětu, slušelo. A navíc, trochu bych krátila, ta cesta k překvapivému závěru trvala , na můj vkus, moc dlouho. Nevím proč, ale vzpomněla jsem si na knihu Skříň plná Diora od Natashy Lester, trochu mi ji v něčem připomínala, každopádně ta se mi pod kůži dostala o dost více. Příjemné čtení, s dojemným koncem, které nezklame a potěší mnoho romanticky naladěných čtenářských duší.
Eva
Verena Kessler
Niterné, intimní čtení, které nehraje na city a ta civilnost mu hodně sluší. Samotné příběhy čtyř žen o naplněném i nenaplněném mateřství v sobě nesou emocí dost. Je to subtilní kniha, přečtete ji za večer, ale určitě ve vás vyvolá dosti otázek. Sama jsem máma tří dětí a i přesto, že jsem nic z toho, co hrdinky knihy, neprožila anebo spíše nemusela prožít, dokázala jsem se do většiny z nich vcítit, tak dobře je kniha napsaná. Dojemné čtení, o kterém budete přemýšlet.
Havran
Daniel Cole
Já se tak těšila, Daniel Cole a jeho série Hadrový panák mě, na rozdíl od mnoha jiných, fakt bavila, ale tohle se vůbec nepovedlo, pro mě jednoznačně největší knižní zklamání roku, ach jo. To, co ve výše uvedené sérii,pro mě, fungovalo na jedničku, a to černý humor a výborně vymyšlené postavy vyšetřovatelů, zde nefungovalo vůbec. Přišlo mi to jako nějaká parodie na thriller, humor mě tentokrát vůbec nebral a já trpěla a jen z úcty k autorovi se dobrala konce, který tedy taky neoslnil. Navíc se mi kniha moc špatně četla, za mě byl překlad kostrbatý, spousta dlouhých vět, divně poskládaných, některé jsem musela číst znovu, abych je pochopila. A jako protiváha spousta citoslovcí, no, myslím, že tohle se taky nepovedlo. Přemýšlím, že změna překladatele příběhu moc nepomohla, spíše naopak. A tak budu přísná, ale spravedlivá, a ač jsem četla, že pokračování Havrana je již v procesu a část knihy by se měla odehrávat v Praze, kterou si tento fakt sympatický autor zamiloval, já u toho určitě nebudu:-(.
Němá dívka
Hans Rosenfeldt (p)
Tak jsem chtěla vyzkoušet to půl* hodnocení, ale to bych musela číst něco jiného než tuto skvěle napsanou sérii, tady je to hodnocení jednoznačně maximální. Má to vše, co si od napínavého krimi příběhu přeju, aby měl:-). Dějové linky vyšetřování (tentokrát) hodně brutální vraždy se tam skvěle a nenásilně prolínají se soukromím jednotlivých vyšetřovatelů. A co opravdu oceňuji, mají svůj vývoj, který vzbuzuje i naši zvědavost, netočí se ta soukromá linka v takovém opakovacím, natahovacím módu jako u některých jiných sérií. Prostě není to odbyté, autoři si s ní dali práci a to já ocením. Navíc jsou tam opravdu skvělé momenty, kdy si řeknete "wow, co z toho asi bude?" a linka nevede do ztracena, ale připraví půdu pro další vzrušující momenty. Momentálně jedna z nejlepších detektivních sérií, kterou čtu. Nemůžu se dočkat dalšího dílu:-).
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Asi takto :-))... výběru romantického příběhu s vánoční tématikou jsem věnovala velkou péči. Už jen proto, že jsem dlouhé roky tento žánr nečetla a dobře vím, že to není nic, do čeho se umím ponořit a vychutnat si to. Letos jsem si dala svou osobní výzvu a řekla si, všichni to čtou:-), tak to prostě taky dám. A tak jsem už v předstihu zarezervovala v knihovně dvě knihy (pro jistotu), které slibovaly, dle anotace, alespoň nějaký děj a zápletku:-). Rezervace se splnily obě:-)), mám je doma a tento příběh už je dokonce za mnou. A musim říct, že to opravdu byla osobní výzva, nečekaně v počtu přečtených stránek za den. Já si to fakt musela dávkovat. Začátek ještě ušel, dala jsem cca 50 stran, ale jak se objevil mužský hlavní hrdina a začala "zápletka", začalo to drhnout :-). Nakonec jsem si stanovila 20 stran denně, knihu neodložila, dočetla, možná jako úlitbu těm sentimentálním Vánocům, možná kvůli staré paní s růžovými vlasy a tetováním a zlomenou nohou k tomu, neempatickému otci v Keni :-), možná kvůli oslíkům a kocourovi, snad to trochu zachránilo to prostředí předvánoční skotské vesničky, ale bolelo to, bylo toho všeho na mě až moc :-). A jako třešnička na dortu se mi jevil překlad, oslovení "děvče" a "chlapče", no, něco podobného si pamatuju, když jsem potajmu četla babiččinu prvorepublikovou červenou knihovnu a příběhy o septimánce Světle a jejich kamarádkách :-). A tak teď nějak nevím, co s druhou knihou, i s nostalgií se musí pracovat opatrně :-). Zasloužené poctivé dvě a půl *. Ale!! romantičky, naladěné na předvánoční příběh, ve kterém se plní sny a vše dopadne jak má, nenechte se mým komentářem odradit. Chyba byla určitě na mém přijímači:-). No, a teď něco drsnějšího, třeba pana Hjortha a Rosenfeldta, Němá dívka už čeká:-).
Romy a světla Paříže
Michelle Marly
Ach, to bylo dojemné a krásné, moje oblíbená edice opět nezklamala. Příběh lásky francouzského divocha Alaina Delona, který učaroval svým vzhledem , ale i nesporným hereckým talentem, nejedné ženě a Romy Schneider, puritánsky vychované rakouské herečky, skvělé Sissy, které málokdy odolám a při četných reprízách se alespoň chvíli vždy kouknu :-), ale ještě víc jsem ji obdivovala v pozdějších dramatických rolích, je napsán a popsán skvěle. A to až tak, že jsem si v knihovně objednala knihu Láska v Paříži, abych se dozvěděla ještě trochu víc než umožnil beletrizovaný příběh. Nebyla to lehká láska, ale byla hluboká a niterná a pro Romy, zdá se, osudová. Dávala, ale i brala. Romy se musela sžít s prostředím Paříže a vybojovat si nejen lásku Alaina, ale i své místo na slunci ve filmovém průmyslu. Od knihy jsem se prakticky neodtrhla a ještě si něco dohledávala. A musím vidět film Bazén, prostě musím:-). Skvělé čtení, skvělá obálka a skvělá edice. Velké doporučení.
Vražedná naděje
Wendy Dranfield
Tak trochu změna žánru, po těch několika rodinných či romantických knihách pořádné napětí neuškodilo, ba, nebojím se napsat, potěšilo. Čtvrtým díl série a pořád mě to dosti baví a budu pokračovat, po čase, dalším dílem, který už je k dispozici. Já to mám s těmi detektivními série trochu složité. U dosti autorů ( všeobecně velmi oblíbenými) mě x té díly přestanou bavit, zdá se mi to pořád stejné a osobní linky uměle natahované a tak už nečtu Brynzu, Marsons a nakročeno má i P.Gibney, prostě mnoho dílů a pořád, pro mě, to samé dokola a k tomu otravná soukromá linka. Samozřejmě mám své oblíbence, ale když tak uvažuji, nejsou to typičtí " chrliči" a série umí ještě v dobré formě ukončit ( např. K . Ohlsson, Adler Olson, můj miláček Robotham:-). A tak uvidíme, kam zamíří tato série, zdá se, že to má autorka docela dobře promyšlené a zapojuje v každém díle další postavy. A Madison a Natea jsem si velmi oblíbila, přes prožité, ta soukromá linka je opravdu fajn a ( zatím) plná očekávání:-). Dobrá série, kdo chce zkusit něco nového a čtivého, s chutí do toho:-).
Zkouška ohněm
Katherine Center
Kdo od této autorky už něco četl nebude zklamán, já čtu její knihy už několik let a , v rámci žánru, jsem vždy spokojená. Nějaký příběh se mi líbí trochu více, záleží asi na tom, jak mně sednou hlavní hrdinové. Ani tato kniha není žádná prvoplánová romantika, jako i v jiných knihách se v ní řeší i různá rodinná či zdravotní trápení, byť na lásku, samozřejmě, také dojde. Jako plus beru prostředí požární stanice, kde se velká část knihy odehrává i to, že ženy hasičky, jakkoliv schopné, to v době napsání knihy neměly na první dobrou v převážně mužském kolektivu úplně snadné, ale to už se , myslím anebo doufám, trochu změnilo. No, Cassie , hlavní hrdinka, zvládala ale vše na výbornou, a to až tak, že pro mě trochu ztratila kouzlo autenticity a ani jiskření mezi hlavními hrdiny mě moc nebralo. Suma sumárum nedávno přečtená Bodyguardka se mi líbila trochu více, bylo v ní více humoru a nebrala se tak vážně. Ale kdo ví, do čeho jde a má autorku rád, bude spokojen :-).
Rozčarované
Marie Vareille
Já nevím, ale romány o sesterství, o ženské sounáležitosti, o přátelství, o tom pravém, které nemá hranice " má dáti, dal" :-), těm prostě neodolám. Tento napsala současná francouzská spisovatelka Marie Vareille , která mě před časem naprosto dostala svým příběhem o Lásce ve světě lichých ponožek a tak očekávání byla velká. A já zase zamáčkla slzu a tento příběh, do kterého autorka , dle Poděkování, zakomponovala reálnou událost člena rodiny, mě opravdu okouzlil. Je to trochu jiné než zmiňované " liché ponožky" , ale stejně dojemné a křehké. Takové příběhy miluju a jsem vděčná DK, že jsem tuto autorku objevila. Není to žádné náročné čtení, přesto mě každý z jejich příběhů obohatil a vzbudil pozitivní emoce. Moc doporučuji nejen Rozčarované, ale i skvělou Lásku ve světě lichých ponožek anebo romanci Někdy je hezké, že mě miluješ. Budou se Vám líbit.
Když přišli psi
Scarlett Wilková
I kdyby Scarlett Wilková neměla dar vypravěčského umu, který čtenáře od prvních stran připoutá k příběhu, musela bych smeknout, a to za témata novodobých dějin, která si , pro své příběhy, vybírá. Ale ona je ,bezesporu, múzou políbená vypravěčka, která umí ve svých subtilních, famózně vypointovaných, příbězích, vytvořit příběh, který vezme za srdce. A navíc odkrýt kousek nepříliš dávné historie, abyste si mnoho věcí připomněli. A zde, jako významná kulisa, moje milované Beskydy, kraj "razovity", s lidmi, kteří pod tvrdou slupkou skrývají vřelé srdce. Nádherný román, dojal mě, ale i donutil k přemýšlení. Prosím, přečtěte si ho, abychom, přes všechny běžné starosti, nezapomínali. Jeho poselství je více jak aktuální.
Firma
John Grisham
Finišuji se čtenářskou výzvou a musím říct, že mě také letos seznámila s tvorbou autora, od kterého jsem dlouho chtěla něco zkusit a odkládala to. Letošní téma číslo 2, kniha nebo autor, o kterém se mluví v seriálu Přátelé, mě nasměrovala k tomuto autorovi neb volba mezi ním a D.Steel byla pro mě jasná:-). Právnický thriller se vším všudy, s nutností se dosti soustředit . Přiznávám, sem tam jsem některý odstavec jen přeletěla očima, ne úplně jsem byla v obraze, přece jen, ne všem právnickým souvislostem jsem rozuměla. Ale...i přesto mě příběh nepustil, byl napínavý a gradoval do posledních stran. Rozmýšlela jsem nad hodnocením, ale nakonec se přiklonila k maximu. Film ani seriál jsem neviděla, ale umím si představit, že to byla napínavá a akční podívaná. Kdo rád knihy z právnického prostředí, určitě doporučím. Výborná knížka, užijete si ji.
Poklesky maloměsta
Ken Jaworowski
Kniha, k jejímuž přečtení mě inspirovala opět DK, jmenovitě komentář Kekik, ke kterému přibyly poté komentáře Intelektuálky a Dely111, moc děkuji svým oblíbeným za tip, a bylo rozhodnuto:-). Navíc jsem knihu objevila v knihovně mezi novinkami a vůbec nelituji, že jsem ji k požehnanému množství rezervací také přibrala:-). A byla to opravdu čtivá, zajímavá a originální jízda, kterou dáte maximálně za dva večery. Autor jde přímočaře po ději, žádná hluchá místa, žádné filozofování a i když se ráda ponořím i do tohoto typu knih, této ta "akce" sluší. Tři hrdinové, tři osudy, tři životní situace, tři rozhodnutí a jedno město. Všechny tři příběhy měly něco do sebe a bavily mě. Každý měl v sobě i něco dojemného, byť nejvíce emocí vzbudil asi ten Calliin, ale mě se hodně dotknul i ten Andyho. A i když jsem jen velmi okrajový čtenář knih S. Kinga a tak si nedovolím srovnávat, něco jakoby na mě dýchlo z jeho knih. Výborná knížka, kterou milovníkům nevšedních napínavých příběhů s přesahem doporučím.
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
O co později jsem tuto autorku objevila, o to více se mě její příběhy ze života dotýkají. A konkrétně tento stál tedy za to. Eva, Hana, Viktor...matka, dcera, vnuk a příběh jednoho roku, ve kterém všichni prožijí něco mimořádného, jsou nuceni vystoupit ze své komfortní zóny, něco nacházejí, něco ztrácejí. Opravdu oceňuji jak autorka dokáže proniknout do duší dětí i seniorů, obsáhnout dosti odlišné vidění a prožívání světa, klobouk dolů! A mezi nimi Hana, herečka, máma a dcera. Ale také žena, která si chce urvat i pro sebe ten kousek štěstí a úspěchu. No, skvělé to bylo, zase jsem se nemohla odtrhnout. A musím zmínit i konec knížky, poslední kapitolu, zamáčkla jsem slzu. A tak, kdo jste ještě Petru Soukupovou neobjevil, zkuste ji a ponořte se do vnitřních monologů jejich hrdinů, budou Vám blízké, budete jim rozumět. Ten styl psaní možná není na první dobrou jednoduchý, ale časem se do něj ponoříte a už Vás nepustí. Maximální hodnocení, určitě vyhledám i další autorčiny knihy.
Toskánské dědictví
Julianne MacLean
Takový rodinně romantický příběh ve dvou dějových rovinách, jehož hlavní přidanou hodnotu vidím v prostředí, ve kterém se odehrává, ve vinařském kraji kouzelného Toskánska. Co se týká samotného příběhu, nebyl špatný, ale jako bych už všechno někdy někde četla a musím se přiznat, že hlavní hrdinky obou dějových linek mně nijak významně k srdci nepřirostly. Důvod je prostý, ani jedné jsem moc neporozuměla, obě musely udělat zásadní rozhodnutí, ale vše to tak nějak klouzalo po povrchu a působilo nepříliš věrohodně. Přes všechny připomínky hodnotím poměrně vysoko. Je to takové pohodové čtení, zručně napsané a tak si myslím, že se to bude , především ženským čtenářkám, líbit. Já jsem ale čekala přece jen trošku víc. Ta čtvrtá * je za překrásný kousek Itálie, kde se kniha převážně odehrává a prostředí toskánské vinice, to se autorce povedlo moc. Já tam letos, po letech, chtěla, ale nakonec vyhrálo pobřeží Amalfi a Neapolský záliv. Tak za rok, určitě, těším se moc :-).
Skryté obrázky
Jason Rekulak
Tak jsem přistoupila na to, že existují věci mezi nebem a zemí, do kterých nevidíme, maximálně je můžeme cítit, nepodivovala jsem se, nešťourala jsem, nekroutila jsem hlavou a nezvedala oči k pomyslnému nebi, prostě jsem tuhle lehkou, ale napínavou, duchařinu přijala se vším všudy a bavila se parádně. Je totiž skvěle napsaná, těžko se od příběhu budete odtrhávat. A nechybí spousta obrázků, od těch dětsky naivních kreseb až po ty dokonale vystínované. Jedno ale mají společné....Já nejsem cílová skupina pro tento žánr, ale občas vystoupit ze své čtenářské komfortní zóny se vyplatí. A tak díky DK a komentářům mých oblíbených čtenářek jsem strávila trošku strašidelné, ale hlavně velmi napínavé, dva večery. Sedlo mi to skvěle a tak hodnotím adekvátně vysoko a doporučím.
