Mandlevest
komentáře u knih
Legenda Emöke
Josef Škvorecký
Já se snažila, ale já v tom "to něco" co okouzluje mnohé čtenáře pana Škvoreckého v jeho knihách nemůžu najít, ač se snažím. A přitom bych měla vítat rozsáhlá, květnatá souvětí, protože jsem si vědoma, že je sama, samozřejmě méně sofistikovaně, tvořím, například i v těchto hodnoceních:-). Ale nějak se mi to špatně čte. A tato kniha, příběh, nebyl výjimkou. Jako bych sledovala staré, černobílé, Formanovy filmy, ani ty patřičně nedocením,moc mě nebaví. Ale čtenářská výzva se neptá a tak jsem statečně bojovala. Budu upřímná a víc jak dvě* dát nemůžu. Ta třetí je za to, že jsem knížku zvládla přečíst na trase Praha/Neapol, v oblacích, a ten dosti turbulentní let mi uběhl jako nic :-).
Strom čarodějnic
Elena Collins (p)
Moc pěkný příběh, který se svou atmosférou bude hodit pro nadcházející podvečery, kdy na řadu přijde zapálená svíčka a nějaký ten svařáček :-). Já ty duchařské příběhy moc nemusím, ale zde toho bylo tak akorát, aby mě to nerušilo a fantazie mohla pracovat a dodalo to příjemně strašidelnou atmosféru. Navíc ty dva příběhy se, díky tomu, v závěru pěkně prolnuly a úplný konec mě potěšil. Dojemný příběh je zejména ten historický, ze 17. století, ale mně se líbil i ten současný, který nepůsobil jako vycpávka a měl, pro mě, také své kouzlo. Pomalu plynoucí příběh, moc pěkně napsaný, který voní divokou krásou přírody a také bylinkami a kouzly, které se ne vždy mohou vyplatit. Příjemné odpočinkové čtení, které mi padlo do noty. A teď vzhůru za dobrodružstvím, pobřeží Amalfi čeká:-).
Hrob v horách
Hans Rosenfeldt (p)
Jestliže je tento díl, v rámci série, hodnocen čtenáři jako nejslabší, mám se tedy opravdu na co těšit, mě tedy bavil i tento na maximální hodnocení. Je pravda, že linek a potažmo různých jmen bylo docela hodně, ale autoři netápou, všechny linky mají dokonale promyšlené, žádná vycpávka, žádné zbytečné natahování, prostě to sviští a čte se to skvěle. Tahle série byla , pro mě, letošní trefa do černého, tenhle styl psaní, hutný s prolnutím osobních příběhů do toho detektivního, ten mám nejraději. A tento autorský švédský tandem je vskutku jedinečný. Je to chytré, má to hlavu a patu a je to nebezpečně návykové. Němá dívka bude brzy následovat, ty konce jednotlivých dílů mně prostě nedovolí dlouho otálet:-). Skvělé čtení.
Astrid Lindgrenová
Susanne Lieder
Knihy z této edice mám ráda a na tuto, o Astrid Lindgrenové, jsem se těšila moc. Její knihy jsou pohlazení po duši, zejména Děti z Bullerbynu jsou, pro mě, jednou z nejhezčích a nejmilejších knih mého dětství, kterou jsem jako dítě četla několikrát a ještě potom předčítala i svým třem dětem, které byly stejně všechny nadšené, nehledě na to, že mám dvě dcery a jednoho syna a nejstarší a nejmladší dceru dělí skoro dvacet let. Ano, tato kniha nestárne, prostě všichni jsme chtěli, aspoň chvíli, být dítětem z Bullerbynu a zažívat ta úžasná dobrodružství. O to víc jsem byla zvědavá, jaký život prožila dáma, která zažila takové dětství ( ano, ta kniha je vzpomínková). Nebyl to život jako z pohádky, prošla si dosti krutým obdobím zejména v roli matky, kterou se stala velmi brzy a ani její manželství nebylo tak idylické, jak si přála a doufala. Ale takový je život, někdy dolů a potom zase nahoru a je třeba ho se ctí zvládnout. A Astrid Lindgrenová, žena s velkým talentem pro vyprávění příběhů a velkou čistou duší, ho zvládla na jedničku. Možná mi v příběhu chybělo trošku víc emocí, kniha je napsána jednoduše až trošku naivně, ale zachycuje ty chvíle života, které byly v jejím životě důležité. Pěkná knížka, jednoduchá a odpočinková, která ve Vás vyvolá vzpomínky a touhu nakouknout opět do vily Vilekuly anebo se vydat do báječného Bullerbynu. Čtyři a půl * a spokojenost.
Skleněný muž
Anders de la Motte
Byla to zase napínavá jízda od první do poslední stránky a mnohé už zde bylo napsáno v komentářích, které budou jistě přibývat jako houby po dešti:-). Tato série s Leo Askerovou se bude číst a hodně líbit. Autor prostě umí čtenáře vtáhnout do děje a ta trocha tajemna či sci-fi je tak nenásilně a dosti zajímavě zakomponovaná do příběhu, že i ten, kdo tento žánr obvykle míjí, je spokojen. Pracuje se zde sugestivně i s atmosférou, to Anders umí na výbornou, přesvědčil o tom i ve své detektivní sérii "ročního období". No a postavy , zejména Leo a její otec, na mě občas působí jako komiksové postavičky, nevím proč, ale jsou zajímavé a jejich vztah originální a to mám ráda. V tomto díle mě ale nejvíc bavila postava hospodyně, paní Schillerové, ač se mihla i v dramatických scénách, pořád jsem se usmívala a úplně ji měla před očima:-). Já se fakt snažila, ale ta asociace byla silnější než já :-)). Výborná série, originálně a napínavě vymyšlená a napsaná skvělým autorem. Kdo je ochotný popustit uzdu fantazie, přijde si na své.
Dámský klub půlnočního plavání
Faith Hogan
Lehce předvídatelný, ale moc pěkně napsaný příběh s atmosférou, která na Vás dýchne divokou přírodou, vůní oceánu a křikem racků. Ano, děj se odehrává ve vesničce, na západním pobřeží Irska, kteréž je rodištěm autorky a je to znát. Přenese ji na Vás dokonale a k tomu přidá, za mě, uvěřitelný příběh, o ženském přátelství, nástrahách života a také trochu o mateřství a lásce v různých podobách. Ano, a taky se tam chodí plavat, ve tmě a za jakéhokoliv počasí, to jsem obdivovala a tyto stránky si užívala. Já moře miluji, ale za tmy z něj mám velký respekt a nikdo by mě tam nedostal:-). Pěkné, místy emotivní čtení, možná spíše pro věkově zralejší ženskou čtenářskou obec, která sem tam nějaký ten životní "kopanec" zažila a umí se do života hlavních hrdinek lépe vcítit a pochopit je. Akorát ta miniaturní písmenka mi dala trochu zabrat, ale to nic nemění na pěkném hodnocení příběhu. Čtyři a půl *.
Had a perla
Kate Quinn
Moc jsem se těšila a možná to byl ten problém. Navíc jsem před pár lety četla knihu Paní Říma, první ( a jedinou) u nás vydanou knihu z této "římské" série a ta se mi líbila více ( snad vyjde znovu a celá série). Nicméně moje trochu nižší hodnocení nic nemění na tom, že Kate Quinn je skvělá vypravěčka a kdo má chuť na lehkým perem napsaný historický román, vyprávěný střídavě , po kapitolách, milenkou Rodriga Borgii, pozdějšího papeže, Giulií, kuchařkou Carmelinou a osobním strážcem Leonellem, pusťte se do čtení. Rod Borgiů je na vzestupu a o dramatické zápletky není a zřejmě v brzkém pokračování nebude nouze. Určitě si ho přečtu, ačkoliv nehodnotím úplným maximem. A ještě obálka, ta se opravdu povedla :-).
Dálnice
Lenka Potůčková
Kdyby autorka psala milostné romance a žila v Americe, zdatně by svým stylem mohla konkurovat tamní královně těchto romancí D. Steel. Popisný, zcela bez emocí, s malou porcí dialogů a opakováním určitých myšlenek, ale hlavně opravdu zvláštní stavbou vět a volbou slov. Tak mě napadlo, zda používání slova "drobně" není její " know how" :-), zde se také objevuje, i když ne tak často jako v první knize Návrat nežádoucí. Já bych tedy použila slovo " "jemně" případně "trochu" , ale budiž:-). Na druhou stranu, byla jsem napnutá, zda se dočkám a ono jo :-). Přes výše uvedené a hodnocení v modrých číslech a značné výtky v komentářích, které jsem pročetla, hodnotím maximem. Pro mě, byl ten bezemoční styl, k době, kterou popisovala, v pořádku. Já ji čtvrtstoletí svého života zažila. Ano, lidé žili v takové bezemoční šedi, emoce se nenosily, spíše byly nebezpečné, hlavně v práci či společnosti, musely se nechat za zdi domovů. Zažila jsem některé situace, kterými si procházela Simona, byla jsem jen o trochu starší než ona. Také jsem nemohla studovat svou vysněnou češtinu a dějepis, těžko jsem se s tím smiřovala. Ta odevzdanost, která se z příběhu jedné rodiny přenáší na čtenáře mě právě přiměla dát plné hodnocení a také to, že jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Ano, tak se žilo. A konec? Stejný jako v prvotině autorky, Návrat nežádoucí, také jsem myslela, že bude ještě pokračování a ejhle, nový příběh. Není to žádné těžké čtení, ale vyvolá, u mých vrstevníků, spoustu vzpomínek. Zjevně to nebude čtení pro každého, ale mně prostě tato autorka baví a fandím jí, a to víc než "drobně" :-).
Knihomolové
Emily Henry
Pro mě nejlepší knížka od Emily Henry, bavila jsem se moc. Tato autorka má dar vytvořit opravdu sympatické hrdinky, které se neberou až tak moc vážně, prožívají situace, které by se mohly stát i jejich vrstevnicím, ale hlavně mají smysl pro humor a srdce na pravém místě. Tak nějak tušíme, že budou pohledné a úspěšné, ale Emily Henry se nezdržuje popisováním jejich krásy a inteligence, staví jim do cesty situace veskrze lidské, které z nich dělají životaschopné, sympatické kamarádky nás všech. I ten pan Božský, který v romantické komedii musí mít své místo, neokouzluje svým pozadím či svaly, ale obočím:-). Tohle je tak milé, vtipné a zábavné čtení, celou dobu jsem se usmívala ba i nahlas zasmála, ale jsou tam i dojemné pasáže. Trošku, ač pointa a konec knihy je úplně jiný, mi kniha připomínala skvělou Lásku ve světě lichých ponožek, možná tím dojemným sesterským vztahem a tím jak krásně to mezi hlavními hrdiny jiskřilo. Výborná knížka, s poselstvím, která se bude líbit. Trochu se divím, obecně, nižšímu hodnocení knih od Emily, já jsem na tento žánr dost vybíravá a bavím se u jejich knih skvěle. Takže nevím jestli doporučovat, ale prostě musím :-). Za mě skvělá oddychovka, která Vás nepustí. A já se moc těším na autorčinu novinku, tu si nenechám ujít.
Tiché hlasy
Patricia Gibney
Tak nejdříve něco k obálce. Krev mi v žilách netuhla ( tyto upoutávky u této série mě vždy spolehlivě pobaví:-)) a barva kabátu taktéž v pořádku, v době mladosti jsem podobný měla a k tomu mi babička upletla ohrnovací čepici z mohéru v podobné barvě. Nostalgie velká :-)). Tato série patří mezi mé oblíbené, autorka píše v podobném duchu, v tomto díle se tolik neřešilo soukromí, ale spíše vyšetřovalo a bylo to, za mě , ku prospěchu příběhu. Trochu se bojím, kam nás soukromá linka Lottie zavede, trocha vzruchu a peripetií není na škodu, ale nesmí se pořád točit dokolečka, uvidíme, jakým směrem se autorka vydá. Napínavé, s několika linkami, které se protnou a vysvětlí nám, trošku kostrbatě, jak to bylo. Vraha jsem neuhodla a za scénu jeho odhalení a hlavně zneškodnění jsem chtěla dát hvězdičku dolů, to bylo docela úsměvné. Ale budiž, v rámci žánru mě to pořád dosti baví, takže opět do plna :-).
Zrada Bílé růže
V. S. Alexander
O Bílé růži jsem něco věděla, o skutečných hlavních postavách tohoto ,z velké části, studentského spolku, který letáky a nápisy bojoval proti fašismu ve své zemi, která vedla nespravedlivou a krutou válku, také. Ale Sophie a Hans Schollovi nejsou hlavními hrdiny této zajímavé a čtivé knihy, je jí fiktivní postava Natálie Petrovičová, která vypráví svůj příběh, ve kterém se s reálnými postavami potkáme, ale spíše okrajově. Proč je příběh takto koncipován autor vysvětluje na konci knihy v Poznámce autora. Už mám načteno dosti knih o tom, jak válku prožívali samotní "obyčejní" Němci anebo němečtí Židé. I zde lidé bojovali proti fašismu, žili ve strachu ze zatčení nebo popravy. Tento příběh byl další zajímavý vhled do doby a místa. Nebudu hodnotit , ač se opravdu první část knihy, popisující některé z akcí Bílé růže, zdá být naivní, jestli to tak mohlo být anebo ne. Vzhledem k historickým okolnostem a konci Bílé růže třeba ano. Každopádně od druhé části knihy jsem se nemohla odtrhnout. Drsné čtení, hodně napínavé s dojemným koncem. Moje první kniha od autora, ač mám už dlouho v hledáčku jeho Ochutnávačku, a velká spokojenost. Nakonec hodnotím maximem, mně se to prostě líbilo.
Mrazení
Sharon J. Bolton
Tohle bylo tedy schizofrenní čtení, moje oblíbená autorka mi opět potvrdila, že umí překvapit :-). Mám to s ní trochu jako na houpačce, má výborné knihy, zejména sérii s Lacey, ta je skvělá, ale stalo se mi, že jsem její samostatný román odložila a nedočetla, vůbec mě nebavil. Ke knize Mrazení : dvě linky, ta příběhová "thrillerová" s Olive mně přišla ulítlá a divná, četla se dobře, ale jinak to byla taková s prominutím " slabota" s nevěrohodnými a nesympatickými postavami a s koncem, sic vysvětleným, ale smysl to moc nedávalo. Ale! Potom tu byla druhá linka, vyšetřovací s Garrym a Lexy a ta mě bavila moc, ta byla skvělá. Tato policejní dvojka byla originální, velesympatická, se zajímavým vývojem, vtipnými situacemi, no, já si ji zamilovala:-) a bavila se skvěle. Odtud plyne ta schizofrennost, ale autorka umí psát, o tom žádná, takže čtivost knihy jako celku , v krátkých kapitolách, zaručena, proto hodnotím jako celek v průměru vysoko. Je to jiné, než její "temné" příběhy s atmosférou, je to lehčí čtení, přes některé smutné skutečnosti, které v příběhu najdete, spíše psané s nadsázkou a vtipem. Alespoň já to tak vnímala. Zejména za tu vyšetřovací část čtyři * a doporučení.
Troufalá vášeň
Penelope Douglas
Kdybych přečetla na dovolené, kam jsem si původně knihu vezla, ale nedošlo na ni, možná jsem dala pět *. Opravdu, docela nečekané překvapení, pěkný příběh, sympaticky napsaný, popisující v dosti pomalém tempu milostnou zápletku mezi mladičkou Jordan a životem poučenějším, aspoň dle věku, Pikem. Upřímně, někdy se mi hrdinka zdála zralejší než neodolatelný Pike, ale pro vyznění knihy, které mohlo sklouznout v opravdu velkou, nedůvěryhodnou banalitu, to bylo jen dobře. Ty první 3/4 knihy, ve kterých autorka nastavuje situacemi erotické dusno a zkouší dokdy tomu oba hrdinové odolají se mi líbily více než ta poslední, kdy to dopadne tak, jak všichni tušíme a erotice se nevyhneme, ale budiž :-). Ale úplný závěr se mi líbil moc, usmívala jsem se a byla spokojená. Ještě podotknu, že změna názvu knihy v překladu je trochu zavádějící, ano, několika erotickým scénám se v knize nevyhneme, ale původní název odpovídá celkovému vyznění tohoto romantického příběhu o hodně více. Ač bych trochu krátila počet stran( proto o * méně) , početla jsem si fakt ( nečekaně) pěkně. Od autorky teď zase něco nového vyjde, takže na další dovolenou je to jasná volba.
Estée Lauder - sen o kráse
Laura Baldini (p)
Další výborná kniha z edice Významné ženy od Ikaru a já budu zase lobovat za její objevení novými čtenáři:-). K příběhu Estée Lauder, ženě i s českými kořeny, ženě odvážné, která se nebála jít za svým snem, ženě, která se nebála feminismu v tom nejlepším slova smyslu a naštěstí našla milujícího partnera, který ji na cestě za úspěchem podpořil a nebál se role muže v domácnosti a otce jejich synů. Estée se dožila úctyhodného věku, skoro sta let a jsem si jistá, že jako vynikající obchodnice by autorku této knihy Lauru Baldini okamžitě angažovala do svého marketingového týmu, ano, i já jsem zatoužila pořídit si některé ze zázračných krémů, tak dobře a sympaticky je tato kniha napsaná:-). Není to složité čtení, nezahltí Vás informacemi, ale dá Vám povědomí o jejím životě či jeho významné části a vzbudí ve Vás zvědavost něco navíc zjistit i na internetu. A tak Vám příběh této dámy, autorky citátu " Nejkrásnější tvář na světě? To je ta Vaše! " doporučuji k přečtení. Mnohé se dozvíte a bude Vás to jistojistě i bavit. A zase si neodpustím, obálka je překrásná.
Příchuť zla
Wendy Dranfield
Výborná série, čtivá a napínavá se sympatickou Madison, které zdatně sekunduje Nate. Oba dva už vyřešili, zdá se, své kostlivce ve skříni a tak se mohou vrhnout na vyšetřování dalších případů, které na ně v městečku Lost Creek čekají. A nebude jich málo, na goodreads už je osm dílů série, ten osmý vyjde na podzim, a všechny jsou nadprůměrně hodnocené. Vždy mám radost, když objevím sérii, která mě zaujme nejen vyšetřovaným případem, ale má i něco navíc. Zde se moc povedl psí parťák Brody a také se rýsuje jedno moc zajímavé vyšetřování, které se stalo už před lety. No, je se na co těšit, já u toho určitě budu, čtvrtý díl, který u nás již vyšel, je zamluvený v knihovně. Plný počet, bez dlouhého přemýšlení :-).
Bodyguardka
Katherine Center
Knížka, kterou jsem teď potřebovala číst. Jednoduše napsaná, s hromadou klišé, ale to klišé si nehraje na životní pravdy a moudrosti světa. Je odlehčené lehkostí a vtipem a opravdu sympatickými hlavními hrdiny, kterým budete fandit. Autorku mám ráda a těším se na její novinku, která zanedlouho vyjde. Milé čtení, absolutně jednoduché, ale vkusné, s trochou drsnosti a trochou romantiky, bez erotických scén a přece tak zamilované a vtipné. Přečteno na první dobrou a bavila jsem se moc. Čtyři a půl * s doporučením.
Kdyby
Simona Votyová
Kdyby...trochu podobné pojetí knihy jako u pana Hartla Okamžiky štěstí. Stejný základ příběhu u Hartla, který si vystačil sám v obou vyprávěních, zde dvě odlišná rozhodnutí a příběh zde vyprávějí dvě autorky, matka a dcera. Simona Votyová je ,u mě, již prověřená autorka, kterou mám ráda a i zde se svým pojetím příběhu u mě zabodovala více jako její dcera Sabina Voty. Vyhovoval mi více styl psaní, a ač zde opravdu zakomponovala až přesmoc problémů dnešního světa, v zásadě mi to nevadilo. Její příběh jsem četla jako první, možná to trošku ovlivnilo můj pocit, že ten druhý příběh, ač s odlišným "kdyby" už mě tolik nezaujal. Dnes jsem plná emocí, ryze mateřských, což se vlastně k této knize více jak hodí. A tak si neodpustím...KDYBY byl svět v pořádku a lidé si vzájemně respektovali svůj původ, svoji víru, svůj světonázor a respektovali jeden druhého, byla by dnes, teď , má dcera , která je ve Vídni, spolu s kamarády, na koncertě své oblíbené zpěvačky, na který se přes rok těšila a měl jí být odměnou po náročném roce studia medicíny. KDYBY ten koncert byl, nemusela se mi zítra vrátit domů. KDYBY. Ano, jsem plná emocí a vzteku a také vděčnosti, život je tak křehký a nikdy nevíme, kdy si to "své" KDYBY budeme muset položit. Dávejte na sebe pozor, prosím.
Dcery hněvu
Elena Bellmar (p)
Tak je to za mnou :-), dovolená i kniha z prostředí, kde jsem ji trávila. No, letos mi ČV s některými tématy dává docela zabrat. Na druhou stranu, nemohla jsem loňskou a letošní dovolenou trávit třeba v Řecku?, tam by byl výběr knih daleko větší:-). Takhle jsem se trochu protrpěla detektivkou z prostředí Mallorky a musím říct, že kdybych ji nezapisovala do výzvy asi bych ji odložila. Moc mě to nebavilo, bylo to, za mě, jednoduše napsané, ale já se v ději místy trochu ztrácela, asi tím, že mě případ vůbec nedokázal vtáhnout. Ale asi můj problém, kniha nemá špatné hodnocení. Nicméně na Mallorcu a Španělsko obecně dopustit nedám, ať se píše cokoliv. Je tam nádherně a místní lidé moc milí. Dvě * a ta třetí je za to kouzelné místo, kam autorka děj zasadila a taky trochu za mou výdrž, že jsem to nevzdala.
Tajné milostné dopisy Olivie Morettiové
Jennifer Probst
Autorka tyto rodinné příběhy, s tajemstvím ukrytým v minulosti, psát umí a je zárukou čtivého příběhu, který sice ničím zvláštním nepřekvapí, ale ani nezklame. Příběh tří sester, překvapivého dědictví a prostředí autorkou milovaného pobřeží Amalfi a městečka Positana Vás okouzlí letní náladou a navnadí Vás na to, tento magický kousek Itálie objevit. A když k tomu všemu Jennifer Probst, v retrospektivě, vypráví osudový příběh jedné nenaplněné lásky, budete spokojeni. Spolehlivé nadprůměrné hodnocení, dostala jsem přesně to, co jsem od knihy očekávala, ačkoliv kniha Italské léto se mi líbila o trochu více.
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Než něco napíšu ke knize, osobní vzpomínka, snad nevadí:-). V dětství, cestou novým autem do Bulharska ( jo, jo, rodiče byli dosti dobrodruzi:-)) jsme přespávali v Rumunsku, já se ségrou v autě, rodiče ve stanu, na loučce u lesíka. Ráno přišla malá holka, v mém věku, stála a koukala. Já jedla oplatky, jmenovaly se Dukla, mé oblíbené, pamětníci si vzpomenou:-) . Dala jsem jí je a ona se usmála a běžela si je zahrabat do lesíka do země. Vůbec jsem nechápala. Za chvíli se přiloudali dva kluci, asi starší bratři, a já pochopila, že všichni mají hlad a ona si svůj poklad před nimi schovala. Nikdy jsem na tuhle příhodu nezapomněla, někdy si vzpomenu, jaký osud dívku potkal, jestli žije, jak se má.....Kniha R. Sepetys mě emocionálně rozbila. Ač napsaná, možná záměrně, spíše "reportérským" stylem, samotný příběh, doba a poměry v Rumunsku těch emocí v sobě nesou tolik, že další opravdu nepotřebují, možná by byly spíše na škodu. Mrazivá výpověď, tolik,tolik potřebná, je třeba si pořád připomínat, kam vede touha po moci. Nikdy jí není dost a hranice mezi svobodou a totalitou je tak tenká, stačí věřit slibům, že bude líp, bez našeho přičinění. Že lepší svět a život zařídí někdo za nás. Ale tak to nefunguje, budiž tyto příběhy mementem. Tento příběh jsem přečetla jedním dechem, nemohla jsem se odtrhnout. Skvělá knížka, přečtěte si ji, abychom nezapomínali.