Mandlevest komentáře u knih
Vůbec nerozumím tak nízkému hodnocení, zejména v souvislosti s tím, jak vysoká hodnocení mají jiné tzv. "rychločtecí" série, ale reklama zřejmě funguje oběma směry a téhle napínavé, velečtivé detektivce spíše ublížila. Nevím, jestli je podobnost s jinou sérií čistě náhodná nebo ne (myslím tím Coleho sérii Hadrového panáka, kterou zbožňuju a je také v modrých číslech:-)), ale mně to přišlo hodně podobné, snad jen, že Cole dopřává, i přes hrůznost zločinů, svým hrdinům více humorných scén, které děj odlehčí. Ale i tak se Sam Holland povedla napsat opravdu výborná detektivka, kterou jsem si užívala od první stránky až do samotného závěru. A tak jako před časem u Hadrového panáka a dalších jeho dílů jsem vůbec neřešila věrohodnost a schopnosti padoucha, zda toho všeho byl schopen, stejné to bylo i u Kopíráka. A ještě se musím zastat překladu, Lenka Faltejsková se ho , dle mého, zhostila na výbornou, od knihy se nedá odejít a já její překlady vysloveně vyhledávám. Takže, zejména milovníci knih D. Coleho, tohle si nenechte ujít. A já se těším na další knihu, v zahraničí již vyšla.
Nový rok, (pro mě) nová série. Něco se v ní bude stříhat a už obálka napovídá, že vlasy to asi nebudou :-). Detektivní příběh s brutálními vraždami, to nemusím, ale v poslední době k tomu mají autoři nějaká nutkání, kterým většina z nich neodolá. A stejně tak tomu, že když už je vyšetřuje relativně sama se sebou srovnaná policistka, přidají k ní nestandardního podivína. Ale tady to všechno funguje na jedničku a já knížku přečetla v podstatě na jeden zátah:-). Nepřekombinované vyšetřování po brutálním vrahovi se střídá s psychologickou linkou, která se v závěru, pro mě, překvapivě propojí s případem. Výborný začátek série, který mě moc bavil. A tak díky DK a moji oblíbení. Bez Vašich nadšených komentářů by mě tato série minula.
Jako vždy dokonalé. Promyšlené, originální, chytré, napínavé, neodložitelné. A k tomu všemu postavy Cyruse a Evie, hlavních hrdinů této skvělé série. Oba si prožili své a bojují se svými démony, přesto v sobě mají nějakou zvláštní zranitelnost, která ve čtenářích vzbuzuje spoustu emocí. A ty dialogy mezi nimi, to je radost číst. Speciálně v thrillerech či detektivkách jsou většinou jakousi vatou, plnou klišé , ale ne tak u tohoto autora. Zde se dozvíte hodně zajímavých myšlenek a postřehů, je to mistrovsky vypointované a mě to ohromně baví. Autora jsem objevila teprve před pár lety, zde na databázi, a byl to jeden z mých nejlepších úlovků "ever" ( jak by řekla moje dcera :-)). A tak jestliže máte čtecí krizi (což se občas stane i těm největším knihomolům) anebo chcete začít něco nového a originálního a váháte, mistr Robotham a obě jeho série jsou trefa do černého. Je třeba číst chronologicky, zdravá závislost zaručena :-).
Můj velký oblíbenec, Brian Freeman, ve vrcholné formě, tahle knížka mě tedy vzala u srdce. Netajím se tím, že autora mám hodně ráda, zejména jeho sérii s Frostem Eastnem, ale Shelby Lake, hrdinka této nové série, mu minimálně šlape na paty. Freeman umí obdařit své hrdiny sympatickým člověčenstvím, dá Vám nahlédnout do jejich hlavy a porozumět jim (stejně tak to umí i jiný mistr a to M . Robotham). Celý příběh se jeví jako detektivka, ale pro mě byl něčím víc. Emotivní, smutný, ale hlavně originální. Líbila se mi část "před" a možná ještě více ta druhá "po deseti letech". A moc mu slušel i konec příběhu, překvapivý, dojemný, zcela v souladu s celkovým laděním příběhu. No, snad se dočkáme i prequelu Ursulina, který je napsán a budu doufat, že i se Shelby, v případných dalších knihách, ale u Briana nikdy nevíte :-). Poutavá kniha, kterou nebudete moci odložit. A tak posílám velké doporučení.
Tohle je taková pomalá romantika, ve které hlavní roli hraje "příběh", který Jojo Moyes tentokrát vymyslela pro své čtyři hrdinky, které se sejdou na "lodi pro nevěsty" vstříc novému životu. A každá hrdinka je trochu jiná a na loď ji přivedly jiné, často nevyzpytatelné, cesty osudu. Krásná, laskavá kniha od mé oblíbené paní spisovatelky, kterou si vždy užiju naplno. Možná může zklamat toho, kdo bude očekávat rychlou romantiku, banální dialogy a pře(s)míru erotiky. Ne, to v tomto romanticko-historickém příběhu nenajdete, takto Jojo nepíše. Ale často spletité osudy osamělých duší, doufajících, že i ony najdou ten svůj kousek štěstí, toho se Vám dostane mírou vrchovatou. Plný počet, jak jinak :-).
Knihu jsem četla před lety a hodnotím zpětně, ač to skoro nikdy nedělám. Ale inspirovala mě k tomu Jaruška (Šánka) svým krásným komentářem. A také to, že jsem si ji významně připomněla loni na dovolené, kdy mi z ní nejmladší dcera nadšeně předčítala celé pasáže a já namísto slunečně naladěné pláže byla chvílemi v nehostinných vřesovištích ve víru šílené lásky, nenávisti a pomsty a trochu se divila, co že si to to "dítě" zase vybralo za dovolenkovou četbu ( netušíc, že tento rok budu poslouchat dlouhé pasáže z Oblomova, kterého vystřídá Doktor Živago :-), no jo:-)). A tak se přidávám k vysokému hodnocení, je to kniha, která se nečte úplně lehce, ale kdo jí propadne, nezapomene na ni. A ještě ...nevím, jak je to u jiných mladých, ale já jednu, z knihy, nadšenou náctiletou čtenářku dobře znám:-).
Je těžké se v posledních dnech začíst do nějaké knihy a alespoň na chvíli se zkusit odpoutat od všeho špatného co se kolem nás děje. Mistr Robotham je taková moje knižní jistota a jeho další případ série s Josephem O'Loughlinem je toho důkazem. Skvělé, dynamické, chytré čtení, které Vám nedá vydechnout až do samotného závěru. Tato jedinečná série má ještě dvě pokračování a já doufám, že se dočkáme i překladů. A já se budu těšit! Výtečná kniha, doporučuji začít výborným prvním dílem V podezření a slibuji, že každý díl bude lepší a lepší :-).
Jako bych v tom malém, zapadlém knihkupectví byla spolu s hrdinkou Grace také a chtěla přiložit ruku k dílu. Vše pěkně přerovnat, uklidit, vytvořit lákavou výlohu, doporučovat, vyprávět si o knihách, předčítat a samozřejmě objevovat nové a nové příběhy. Moc krásná kniha, zasazená do období 2.světové války. Dojemný a silný příběh, na který nezapomenu.
Knížku, kterou jsem dočetla, hodnotím maximem z vícero důvodů. V době, kdy se obálky knih staly významným komponentem prodejnosti a snaží se nalákat barvami a nádhernými, tematickými scenériemi, s hrdinkami vyhlížejícími lepší zítřky (a není to myšleno pejorativně, já se také často nechám zlákat), tady výše uvedené nenajdete, na první dobrou je obálka snadno přehlédnutelná (a přitom je překrásná). Také názvy knih prodávají, u této knihy si ho nejspíše napoprvé nezapamatujete. Musím ale napsat, že obálka a název dokonale vystihují obsah knihy. Intimní, neokázalé, v popsaných pocitech výtečné, zdánlivě obyčejné vyprávění ženy (herečky), která ovlivněna přicházejícími roky a pochybnostmi o sobě i okolí, udělá rozhodnutí, které změní vše, co změnit lze. Není to veselé čtení, spíše melancholické, ale ten příběh je prostě krásně napsaný a moc se mi líbil. A tak se vracím k prvním větám a vím, že příště u mě obal a název knihy nebude rozhodovat ani v nejmenším. Bude stačit jméno autorky, jejíž Závity ulit si rozhodně přečtu a další novinku budu netrpělivě vyhlížet. A nakonec díky všem mým oblíbeným za krásná hodnocení této knihy, která mě ke knize přivedla.
Tak musím napsat, že příběh dvou žen, Irmy a Edity, matky a dcery, vyprávěný na pozadí tragických událostí našich dějin mě bavil ještě více, než předešlá autorčina kniha, kterou jsem četla. Paní Körnerová píše opravdu čtivě, její příběhy mají v sobě kouzlo opravdovosti a jakési obyčejnosti života, se kterou se čtenář, byť dobu příběhu neprožil, může lehce ztotožnit. Příběh o podobě mateřské lásky a rodinné soudržnosti, příběh krásný a hluboký a velmi, velmi čtivý. Heřmánkové údolí si nenechám ujít !
Každý rok objevím, zde na DK, nějakého autora a jeho knihu nebo sérii, který mě z nějakých těžko vysvětlitelných důvodů míjel a objevila jsem ho dosti pozdě. Ano, tato série je, zřejmě, můj letošní objev roku. Skvělé, skvělé, já se nemohla odtrhnout. Jsem vděčný fanoušek hutných detektivních příběhů, kde se primárně vyšetřuje a do té kriminalistické linky jsou včleněny i soukromé linky vyšetřovatelů nejen jako vycpávka, ale jako další plnohodnotná složka příběhu. A zde se to autorům opravdu povedlo, postavy vyšetřovatelů jsou opravdu zajímavé a já se moc těším, jak se budou jejich osudy dále vyvíjet. I zde je na dramatické zápletky víc jak zaděláno :-). Výborná série, zajímavá, napínavá a chytře napsaná. Mně ani ten protivný, sebestředný Sebastian tolik nevadil, bylo to , pro mě, docela oživení a jeho příběh mě opravdu zaujal. A tak díky, DK, zase jsi to dokázala :-). Určitě si půjčím i další díly, nemůžu se dočkat.
Jestliže jsem dala autorovým knihám Sama proti všem a Dvojník maximální hodnocení, bylo by velmi nespravedlivé, kdybych Vzpomínky hodnotila níže, ze všech uvedených se mi líbily nejvíce. A nemohu si odpustit dojem, že mi minimálně atmosférou připomínaly romány mého oblíbeného G. Mussa, v takovém lehčím, ještě o fous čtivějším hávu, to prostě Brian Freeman umí. A tak jsem se, po trošku krkolomném začátku, nechala unášet tímto napínavým, originálním příběhem a přiznám se, trochu se bála, aby to konec vše nepokazil. Nestalo se, konec byl, za mě, skvělý. Nijak se netajím tím, že tento autor je můj velký oblíbenec a já vítám každou jeho přeloženou knihu. Ale je třeba přiznat, že u jeho posledních románů, abyste si je užili naplno, je třeba nesrovnávat s vynikající sérií s Frostem Eastonem, kdy její pokračování se mi jeví v nedohlednu:-). Že by ani autor sám nevěděl jak naložit s šokujícím koncem Klikaté cesty :-) ? Nechme se překvapit, každopádně i Vzpomínky jsou moc dobré čtení a já se moc těším na Hluboký sníh. Vyjde zanedlouho.
Moje oblíbená série, tento díl jsem si chtěla "šetřit" na dovolenou, která se blíží, ale nakonec si ji se mnou užijí jiné knihy :-). Pro Lottii Parkerovou mám slabost od prvního dílu. Určitě není dokonalá, ale tak nějak lidsky se se vším, doma i v práci, pere, jsem vždy úplně vynervovaná spolu s ní, a to si o tom jenom čtu:-). V tomto případu jsem se občas ztrácela ve všech těch jménech, také důvody, které vedly ke všem vraždám, mně nějak nepřesvědčily, ale četlo se to výborně, opravdu se od knihy nedá odtrhnout, takže tyto marginálie lehce odpouštím. Akorát... nevíte proč ty policejní náčelnice nechtějí být po boku takových skvělých kolegů konečně šťastné a spokojené? To je nějaká diagnóza nebo co? :-).
Po dočtení dalšího dílu z této velmi populární amišské série přemýšlím, co za tím je, že ji čtenáři (většinou) tak milují a jsou jí věrní. Jelikož je toto již desátý příběh s Kate Burkholderovou, vše zajímavé ze života Amišů už asi známe, zápletky jednotlivých příběhů nejsou složité, řekla bych, že jsou si i trochu podobné a vývoj soukromé linky s Tomasettim také nepřináší příliš vzruchu:-). Přesto, anebo právě proto, se na každý další případ této série těším. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala a Kate, ač ta její naivita je až úsměvná, mám čím dál raději. Tak zase někdy:-).
Ať už letos přečtu cokoliv, a že toho snad ještě bude :-), tato kniha bude určitě patřit k tomu nejlepšímu, co jsem přečetla. Užívala jsem si každou stránku, emoce pracovaly, přemýšlela jsem i slzy přišly. Nádherná knížka, která Vás nutí přemýšlet, ale nemoralizuje. Autorka pokládá řadu závažných otázek, ale odpovědi nechává na čtenářích. To, když se povede, opravdu miluju a tady tomu tak bylo. Co nás dělá lepší matkou? Biologie anebo láska? Komu budete více rozumět? Paní Richardsonové, jejíž ohníčky byly uhašeny životem, který si vybrala, aby je nacházela v "černé ovci" rodiny dcerce Izzy anebo Mie, která je nechá hořet a žije nespoutaná konvencemi? Životy obou žen a jejich rodin se dramaticky protnou. Všichni něco ztrácejí, "oheň" má ve strhujícím finále ničivou , ale i očistnou povahu. Výborná kniha, výborná autorka. Skoro se mi chce napsat Backman v sukních. Talentovanou autorku si okamžitě dávám do oblíbených a těším se na její další knihy. Silný příběh o mateřství v mnoha podobách, který Vám nedá vydechnout. Skvělé čtení, nenechte si ho ujít.
Kdybych předtím netrávila čtecí chvíle s Keplerovými a Pavoukem, asi bych po této romantice s velkým R nesáhla. Kdo mě sleduje, ví, že tento žánr skoro vůbec nečtu a když už, tak se mi líbí máloco. Ale tahle knížka byla super. Sic plná klišé, s hrdiny, kteří jsou krásní, bohatí a úspěšní a už po prvních stranách víte, jakého se dočkáte konce. Ale Natasha Boyd mě dokázala absolutně vtáhnout do děje, klišé mi nevadilo, bichle mi nevadila a já obracela stránku za stránkou :-). Ať budete číst tento prázdninový příběh, plný sympatických hlavních i vedlejších hrdinů, cestování po francouzském pobřeží a plný vůní kulinářských specialit a prázdninové atmosféry kdykoliv a kdekoliv, bude se Vám líbit. O prázdninách Vám umocní letní, přímořskou atmosféru a v únoru Vás navnadí k těšení se na nadcházející dovolenou, třeba zrovna ve Francii . V rámci žánru příjemné čtení, které absolutně splnilo mé představy. A hodnotím maximem, skvěle jsem si u knihy odpočinula.
V té přehršli novinek, které se na nás hrnou každý týden se mi často vyplatí odolat :-) a přečíst si nějaký můj osobní rest. Tak to bylo třeba i u této knihy od Jodi. Četla jsem před časem Vlka samotáře, a tak jsem trochu tušila, co čekat. Ale nakonec jsem dostala ještě víc a to zcela nečekaným a strhujícím závěrem knihy. A vůbec, po trochu pomalejším začátku se, v druhé části, příběh rozvine zejména v deníkově pojatém příběhu Alice, v pěkné drama. A potom postava Jenny (ach!), které v hledání matky pomáhá bývalá slavná veštkyně Serenity a soukromý detektiv Virgil. No, užila jsem si tento tajemný příběh o lásce, zejména té mateřské, vrchovatě. A paralela s životem slonů, podaná tak, jak to autorka umí, příběhu dodala další rozměr. Skvělé čtení.
V této knize jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Hluboký příběh, plný rozhodování, pochyb, bilancování a všeho toho "něčeho", co tvoří naši životní cestu. A protože příběh napsala Jodi Picoult, oddala jsem se tomuto vyprávění lehce a plně, tak už to s jejími knihami prostě mám. A nebyla by to Jodi, aby knize nedopřála ještě přidanou hodnotu, zde z prostředí egyptských vykopávek, to já mám ráda a ráda jsem se ponořila do historie té doby a místa. Ale kniha je především milostný román, o dvou cestách, o tom, zda rozhodnutí, která v životě , v určitých chvílích, uděláme, jsou správná a kam ( a ke komu) nás dovedou. Ač jsem ne se vším s hlavní hrdinkou Dawn úplně souhlasila, měla jsem pro ni pochopení a doufám, že si vybrala cestu, která, za mě, byla autorkou naznačena, ale kdo ví? Cesty osudu jsou často nevyzpytatelné. Krásné, náročnější čtení, které ve Vás bude doznívat a budete o něm přemýšlet. A ta obálka, ta je prostě přenádherná.
Při vší úctě k mému oblíbenému autorovi a jeho moc povedené sérii "roční období", tohle bylo něco úplně jiného (což chválím, to umí málokterý spisovatel), ale prostě slabšího ( což je mi líto). A už vůbec knize nepomohl odkaz na přebalu k Agathě Christie, ta psala přece jen o dost rafinovanější detektivky s více propracovanou zápletkou, nehledě na postavy detektivů. Tohle byl takový čajíček, četl se lehce, sem tam vzbudil i úsměv na tváři, ale atmosféře, na jakou jsem u autora zvyklá, však zůstal něco dlužen a kdo je vrah mě taky moc nebralo, knížku jsem večer zavřela pár desítek stran před koncem a v klidu dočetla až ráno:-). Nicméně, hodnotím jako lepší průměr (3,5*), jako odpočinková četba s kapkou napětí to nebylo špatné a za mírné zklamání asi může moje vyšší očekávání. A to mám i pro nadcházející sérii, která zanedlouho vyjde, Pán hory, s novou vyšetřovatelkou. K té si Anders nikoho nepřizval a já se těším, že se vrátí ke stylu detektivek "ročního období", který mi seděl o dost více.
Milé povídkové překvapení a musím říct, že i pěkné předvánoční čtení, byť přímo k Vánocům se váží dva příběhy. Ale i ty ostatní, ač na pár stránkách, nebo i ta první, rozsáhlejší, Vás okouzlí a navodí sváteční, dojemnou atmosféru, která k těmto svátkům neochvějně patří. Jojo opět ukazuje, že i na malém prostoru umí vymyslet opravdu lidský, krásný příběh. Po dlouhé době povídky, které jsem si vychutnala maximálně. Mají v sobě vroucné člověčenství, teplo domova i vůni tajemných dálek. Dojemně romantická knížka v tom nejlepším smyslu slova na dva, třeba předvánoční, večery. A ještě chválím obal a ořízku, obojí v pastelových barvách mých oblíbených makronek:-).