MarceD.
komentáře u knih

Hodně jsem se četbou trápila. Hlavní hrdina mě deptal. Ale zároveň jsem nutně potřebovala vědět, jak to dopadne. Bylo to dost chmurné čtení, které jsem ještě nějakou dobu vydýchávala a hodně mě to vrátilo k našim rodinným diskusím o tom, jak bychom obstáli v životě v takové vypjaté době. Štěstí, že o tom můžeme jen diskutovat a nemusíme to prožívat.


Byla jsem k Markétě Lukáškové trochu skeptická a po knize jsem sáhla, protože jsem byla na nádraží ve čtenářské nouzi a tahle knížka se mi akorát hodila velikostí do kabelky (spolu s Michaelem Třeštíkem), tak jsem ji koupila. A dobře jsem udělala a omlouvám se za svou nedůvěru. Skvělé propojení tří příběhů napomáhá spádu knížky a graduje až do finále. Když mi zbývalo asi 80 stran do konce, musela jsem to prostě dočíst na jeden zátah, neexistovalo knihu odložit a nechat na druhý den.


Taková klasika školní povinné četby. Veselé čtení o neveselých událostech a neveselé době.

Další ze série romantických útěků, kde je zápletka i rozuzlení předem jasné. Přesto jsem to přečetla s chutí a aspoň zprostředkovaně si užila trochu New Yorku.


První kniha, kterou jsem od autorky četla a rozhodně mě zaujala. Zajímavý příběh, přerod z dítěte do dospělého, navíc v kulisách Neapole.


Po dlouhé době jsem si zase dala Třeštíkovou a já mám ten její styl vlastně docela ráda. I tohle vyprávění o jednom ztroskotanci mě bavilo a líbilo se mi, jak autorka brousila až k nevyhnutelnému konci...


(SPOILER) Musím říct, že něco takového jsem fakt snad ještě nečetla. Skvělé popisy myšlenkových toků postav versus to, co doopravdy řeknou nahlas. Konec velmi nečekaný (aspoň pro mě), ale vlastně úplně dokonalý.


Příjemné romantické čtení, s nadsázkou i humorem. Mně se možná líbila nejvíc ze všech autorčiných knih.


Ježkovyvoči, to byla ale divočina, klasický Hartl. Ale zase jsem asi ani nic jiného nečekala. Byla to správná letní odpočinkovka.


Další ze série knih, kde mě rozčilují hlavní postavy. Tady mě krom hrdinů rozčilovala i absence uvození přímé řeči, což pro mě bylo v tomto případě mimořádně matoucí. Jinak kniha s banálním dějem, protknutá rádobyhlubokými myšlenkami v mailech, které se vyměňují hlavní hrdinky.


Bože, ta Vladěna, ta mě vytáčela. Jsem se u čtení vždycky tak naštvala. Fascinuje mě, že knížka byla vlastně o ničem, ale přesto jsem ji přečetla s chutí, i když naštvaná.


Už dlouho jsem se u knihy necítila tak nekomfortně. S každou další povídkou jsem užuž chtěla knihu odložit, ale něco mě vždycky donutilo číst dál. A nelituji, byl to zajímavý čtenářský zážitek.


Pohodové čtení na sobotu, když se nikam nemusí a člověku se nic nechce. Opět podobná zápletka jako u předchozích titulů, tentokrát decentně okořeněné mírně detektivní linkou. Příjemné, jednoduché čtení.


Sestupná tendence knih. Přišlo mi, že až autor už trochu vaří z vody a výsledek mi přišel trochu násilný až trapný. Ale nepopírám, že některé pasáže pobavily a rozesmály.


Lehké čtení na podmračené zimní večery. Jednoduchá zápletka, která se bez výraznějších zvratů posunuje k vyvrcholení. To je snad jediná, mírně překvapující část. Možná pro nás, kdo si žijeme běžné a stereotypní životy, to může být trochu varování, kam až může, vyhrocené ad absurdum, dojít.


Jedna z nejsilnějších knih, které jsem kdy četla. Na jednu stranu jsem k ní byla připoutaná, na stranu druhou jsem se vůbec nemohla odhodlat k dočtení posledních 150 stran. Neskutečné příběhy z neskutečné doby, které se přesto odehrály.


Úžasný mrazivý román, jehož myšlenky si v sobě už nějakou dobu nosím a ještě jistě ponesu. Dějová linka ze současnosti je aktuálně velkým tématem a budu ráda, když se nenaplní vize budoucnosti.
Kniha je čtivá, jazyk příjemný.


Kniha je rozhodně zajímavě pojatá. Po řemeslné stránce asi toho nelze moc vytknout. Snad jen mizerně provedenou korekturu (pokud vůbec), protože jinak nechápu, jak by mohlo projít, aby v textu bylo, že se vězni pokusili o útěk z KT Osvětim v roce 1994.
Osobní pocit pak mám z obsahu spíš negativní. Plno alibismu, fňukání a prohlašování neviny. Tomu se mi nechtělo ani trochu věřit - že by vysoko postavený důstojník SS nevěděl o tom, co se děje okolo něj. Navíc jeho lidské kvality (pro mě) zpochybňuje i fakt, že opustil manželku, tři děti a čtvrté na cestě.


Hodně jsem od knížky odbíhala, takže jsem ji četla fakt dlouho. Ale stále člověk zůstával v obraze, nebylo nutné se vracet v ději. Postavy opět mně sympatickým způsobem zvláštní. Nijak prvoplánové.


Podle mě velmi povedená kniha a moc příjemné čtení. Ač kniha nemá žádný dramatický děj plný nečekaných zvratů, čte se moc dobře. Zajímavé prostředí exotické Brazílie, lehoučký závan milostné zápletky, sympatické postavy a hlavně vyjasněný konec. Opravdu super.
