MarceD.
komentáře u knih
Pravidla péče o dřevěné podlahy
Will Wiles
Asi jsem nebyla cílová skupina. Marně jsem čekala na ten černý, britský humor, ale asi jsem ho neuměla odhalit, pokud tam byl. Většinu času mi bylo spíš za hrdinu (a asi i autora) trochu trapně a říkala jsem si, že by měl hrdina spíš vyhledat nějakou odbornou pomoc...
V šedých tónech
Ruta Sepetys
I když rozsahem docela útlá, tak obsahem mohutná knížka. Pro Pobaltí mám velkou slabost, i o jeho pohnuté historii něco vím. Ale i tak mě tenhle příběh dostal. Příběh o tak silném poutu nejen mezi lidmi, ale i o poutu k vlasti a k životu. Drsné a přitom a úchvatné.
Město nad městem
Lucie Brejšová
Podle mě velmi povedená kniha a moc příjemné čtení. Ač kniha nemá žádný dramatický děj plný nečekaných zvratů, čte se moc dobře. Zajímavé prostředí exotické Brazílie, lehoučký závan milostné zápletky, sympatické postavy a hlavně vyjasněný konec. Opravdu super.
Dlouhé loučení
Kjóko Nakadžima
Velmi poutavé téma i vývoj příběhu. Naprosto mi ale nevyhovoval nespisovný jazyk v přímých řečích, taky sem tam nějaký renonc v korektuře/ překladu (podpadky - to jsem myslela, že na nějaké patnácté straně přestanu číst, nebo třeba tyčinky ve smyslu jídelní hůlky). Nebýt tohoto, dala bych rozhodně vyšší hodnocení.
Polštář
Cynthia D'Aprix Sweeney
Co se stane, když lidi počítají s penězi, které ještě nemají, ale o kterých jsou skálopevně přesvědčeni, že na ně mají nárok? A když jde ještě o sourozence? Bude z toho jedno velké mrzení, které si asi umí představit skoro každý, kdo procházel nějakým živějším dědickým řízením. Líbil se mi vývoj postav i určité napětí, kam se kdo posune a navíc jsem ráda za jasný a uzavřený konec, tak to mám ráda.
Vítězové
Fredrik Backman
Musím opět dát plný počet hvězdiček. Tak moc jsem se bála knihu dočíst a zároveň jsem ji tak moc potřebovala dočíst. Opět jsem míchala slzy smutku se slzami dojetí. Takhle to umí jen Backman.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Panebože, to bylo zase čtení. Zase jsem se jednou nemohla rozhodnout, kdo z těch všech lidí mě štve nejvíc. První polovinou jsem se tak nějak prokousávala, ale tu druhou půlku jsem snad vdechla, ta se četla v podstatě sama. Styl psaní a vyprávění Radky Třeštíkové se mi ohromně líbí...
My proti vám
Fredrik Backman
Další skvětlý Backman. Chvíli se člověk u čtení spokojeně usmívá, chvíli má slzy na krajíčku. Autor dává spousty náznaků, které ale nakonec mohou dopadnout jinak než by se v první chvíli mohlo zdát. Mám moc ráda Backmanův styl psaní.
Pekárna v Brooklynu
Julie Caplin
Další ze série romantických útěků, kde je zápletka i rozuzlení předem jasné. Přesto jsem to přečetla s chutí a aspoň zprostředkovaně si užila trochu New Yorku.
Vila v Itálii
Julie Caplin
Příjemné letní čtení s očekávaným vývojem a opět plný krásných popisů italského pobřeží a korunované popisy jídla, drinků. Myslím, že po mírném propadu u knížky z Francie se tohle zase trošku zvedlo. Aspoň v rámci možností žánru.
Chalupa
Pavlína Křivánková
Další ze série knih, kde mi je aspoň jedna z hlavních postav mimořádně nesympatická. Nicméně kniha jako taková se mi četla dobře, neveselé zápletce navzdory. Závěr pro mě byl trochu nečekaný, ale to je jedině dobře. Epilog mi naopak už přišel trochu navíc a lehce matoucí.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
To bylo krásné, sice smutné, ale fakt krásné čtení. Popis neutěšeného života v poválečných letech a v době po převratu, a přesto obsahující tolik optimismu a naděje....
Dědina
Petra Dvořáková
Jak docela často píšu, v knížkách se sem tam objeví postava, která mě štve. Tady to bylo jinak. Tady mě štvali úplně všichni. Taková míra pokrytectví, vyčůranosti a sobeckosti, ježkovy voči. Sice jsem si myslela, že mě to chvílemi zabije, ale přesto jsem Dědinu přečetla s chutí a užívala jsem si každou stránku.
Krasojezdkyně
Jojo Moyes
Krásné čtení, kde jsem fandila snad všem hlavním postavám. Poutavý příběh, dobře napsaný...
Kniha, kterou posypal hvězdný prach
Nora Eckhardtová
Co na to říct? Autorka se asi snažila do knížky dostat od každého kousek. Kousek dramatu, kousek milostného románu, kousek sci-fi, kousek historického románu. Výsledkem je Eintopf, ze kterého mě akorát bolí žaludek. Škoda, vypadalo to slibně, ale skončilo to zklamáním.
15 roků lásky
Patrik Hartl
Zatím asi nejlepší, co jsem od Hartla četla. Narozdíl od Nejlepšího víkendu nebo Okamžiků štěstí ve mě tohle nějakým způsobem zarezonovalo a zůstalo.
Prolhaný život dospělých
Elena Ferrante
První kniha, kterou jsem od autorky četla a rozhodně mě zaujala. Zajímavý příběh, přerod z dítěte do dospělého, navíc v kulisách Neapole.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Další skvělý Backman. Začátek byl pro mě sice trochu matoucí, ale nedala jsem se a zbytek čtení jsem si náležitě užila.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Ač to byl nápor na psychiku, tak výborná kniha. Děsivé podhoubí u rodiny z lepší společnosti. Hlavní hrdinka nemá moc sil, aby se z toho zvládla vymanit, ač jí život podává pomocnou ruku od někoho, od koho by se to úplně nečekalo.
Pád výletního mola
Mark Haddon
Asi nejzvláštnější povídky jaké jsem kdy četla. Ale zároveň mě ta zvláštnost nutila číst dál a dál až byla najednou knížka přečtená.
