MarceD. komentáře u knih

Povídky jsem nečetla už hodně dlouho. A když jsme nějaké kdysi četla, bylo to takové rychlé čtení, které poměrně rychle odezní. Tyhle povídky takové rozhodně nejsou. Přestože jsou o úplně obyčejných lidech a obyčejném životě, tak ve mě zůstaly neobyčejně rezonovat.

5 21.02.2022

Když je venku hnusně. Když je toho v práci moc. Když je tak trochu smutno. V takový moment se hodí takové čtení, které není náročné a kde vím, že to dobře dopadne. I když i tady se potkáváme s obligátním nadužíváním některých obratů, tak přesto měla tato kniha míň předem odhadnutelný děj než jiné autorčiny knihy. A nevím, čím to, ale během čtení jsem zkusmo pohledala letenky na Island. Navnadit to fakt umí...

6 28.01.2022

Zajímavé a poutavé čtení o životě se schizofrenií. Ale kniha není smutná, ani nějak depresívní. Jen nabízí výlet do hlavy nemocného.

24.01.2022

První, co jsem od Třeštíkové četla. Moc jsem nevěděla, co od toho čekat. Reakce na ni jsou velmi rozporuplné. Mně se to líbilo. Líbil se mi styl psaní, líbilo se mi, že to bylo o ničem a vlastně o všem. Navíc snad každý kolem sebe máme nějaké ty Elišky, Lenky, Jarky nebo Hynky...

9 03.01.2022

Další z várky nelehkého čtení. Povídky, které se více či méně dotýkají jednoho rybníka. Co povídka, to pohnutý lidský osud. Od sedmnáctého století až po to dvacáté. Michal Vrba umí psát velmi poutavě, navíc umí skvěle pracovat s jazykem, což dodává všemu na autentičnosti.

7 03.01.2022

V poslední době si vybírám knihy, kde mě hlavní postavy strašně štvou. A ani v tomhle případě tomu nebylo jinak. Byla jsem naštvaná a zároveň jsem nemohla přestat číst. Toxické podhoubí rodinných vztahů bylo popsáno velmi autenticky a naprosto uvěřitelně.

7 16.12.2021

Jednoduché a odpočinkové čtení na zamračené víkendové odpoledne. Od začátku je jasné, kam se to bude ubírat a vlastně to vůbec nevadí. Moc se mi líbily popisy z Kodaně, kterou mám moc ráda.

5 14.12.2021

Hodně jsem se četbou trápila. Hlavní hrdina mě deptal. Ale zároveň jsem nutně potřebovala vědět, jak to dopadne. Bylo to dost chmurné čtení, které jsem ještě nějakou dobu vydýchávala a hodně mě to vrátilo k našim rodinným diskusím o tom, jak bychom obstáli v životě v takové vypjaté době. Štěstí, že o tom můžeme jen diskutovat a nemusíme to prožívat.

4 14.12.2021

Kniha jako taková se mi moc líbila, byla nepochybně zajímavá. Ale přístup autorky/hlavní hrdinky mě hrozně vytáčel. Bez hlubšího zájmu o tradice a život židovské rodiny, ale s plnou pusou předsudků a odsudků. Chápu, že na konci 80. a začátku 90. let nebyl tak snadný přístup k informacím, jaký máme dnes, ale přesto se informace získávat daly.

5 04.11.2021

Zvláštní knížka, zvláštní čtení. Často jsem od ní odbíhala, abych si po přečtení další stránky říkala, proč jsem odbíhala. Mírně netradiční zápletka s bizarními zvraty. Co mě opravdu bavilo, tak byla jména postav...

18.05.2021

Příjemná knížka, styl Markéty Lukáškové se mi moc líbí. Svěží jazyk a kniha rychle plyne, přestože v podstatě nemá žádný děj. Hodně příhod, hlavně z mladšího věku, mi bylo velmi blízkých, jako bych četla o sobě.

1 15.02.2021

Těžké čtení, dávala jsem si pauzy a četba mi docela trvala. Ale rozhodně zajímavé. Rozšíření obzorů o vládě Rudých Khmérů, o které jsem sice něco věděla, ale toto bylo velmi autentické.

2 21.01.2021

Určitě zajímavý námět konfliktu víry a homosexuality. Navíc posazený do současného českého prostředí. Možná by si takové téma zasloužilo trochu profesionálnější zpracování, toto mi přišlo takové školácké.
Ale rozhodně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.

1 12.10.2020

Jednoduché, rychlé čtení. Příjemné v tom, že se v postavách může člověk do určité míry poznávat.

1 19.08.2020

Kniha podle skutečného příběhu. Popis života bez příkras, bez neuvěřitelných příběhů, kterých jsou knihy "...z Osvětimi" plné.
Čtivé a poučné.

6 12.08.2020

Po dlouhé době jsem se vrátila k četbě Johna Irvinga, opět mě to naprosto pohltilo. Košatý příběh, spousta postav. Paráda

1 12.08.2020

Byla jsem k Markétě Lukáškové trochu skeptická a po knize jsem sáhla, protože jsem byla na nádraží ve čtenářské nouzi a tahle knížka se mi akorát hodila velikostí do kabelky (spolu s Michaelem Třeštíkem), tak jsem ji koupila. A dobře jsem udělala a omlouvám se za svou nedůvěru. Skvělé propojení tří příběhů napomáhá spádu knížky a graduje až do finále. Když mi zbývalo asi 80 stran do konce, musela jsem to prostě dočíst na jeden zátah, neexistovalo knihu odložit a nechat na druhý den.

4 17.02.2020

Naprosto obyčejná knížka, bez výrazné zápletky a přesto se četla lehce a skoro sama a těžko se odkládala. Vše bylo poměrně snadno uvěřitelné - že jsou muži schopni se takhle, jen mezi sebou, citově otevřít.
Mrzí mě, že jsem nestihla tuhle knížku v rámci Listování Lukáše Hejlíka, určitě to musela být pecka.

8 12.02.2020

Sestupná tendence knih. Přišlo mi, že až autor už trochu vaří z vody a výsledek mi přišel trochu násilný až trapný. Ale nepopírám, že některé pasáže pobavily a rozesmály.

3 16.01.2020

Vzpomínky na dobu před, během i po druhé světové válce od pamětnice, která čerpala ze svých deníků i zážitků. Část války byla spolu s dalšími ukrývána v bunkru pod domem na Haliči, aby nedošlo k jejich deportaci do ghetta a do koncentračního tábora. Kniha možná není tak čtivá jako jiné knihy, které se zabývají tématem holocaustu, ale přináší mnohem více autentický náhled na život.

1 15.01.2020