marcolka komentáře u knih
První hrdinka alkoholička - stalkerka, druhá nevyrovnaná, nevyzrálá a nevděčná vražedkyně a třetí hysterka a fiflena, která se vyžívá v přebrání manžela jiné. První hrdina žárlící despota a cholerik, druhý hrdina chorobný lhář, děvkař a psychopat a třetí mužská postava také nepříliš sympatický uprchlík muslim. To je bilance hlavních postav tohoto thrilleru. Pachatele jsem sice neuhádla, přišlo mi, že ve finále to mohl udělat prakticky kdokoliv, tudíž tu určitá zvědavost pohánějící mě, abych tuto knihu dočetla, byla. Celkově shrnuto tato kniha neomráčila ani neurazila. Rozhodně lepší než autorčina druhá kniha "Do vody". Ale obě knihy jsou opravdu mediálně nafouknutá bublina a značně přeceňované.
Na knihu jsem četla hodně recenzí a moc jsem se na ni těšila. A..byla úžasná. Nebyl to žádný prvoplánový horor, jaké známe. Nebylo tam žádné krvavé masakrování, žádní duchové a přitom...kniha vyvolávala strach a velice nepříjemné pocity a hodně hodně věcí k zamyšlení. Opravdu super kniha, můžu jen doporučit. A po přečtení jsem si musela pustit v knize zmiňovanou písničku :-D :-D
Tuto knihu jsem měla dlouho v knihách, které jsem měla v plánu číst. Z důvodu, že se jedná o knihu z mého oblíbeného Brna a i vilu samotnou jsem několikrát míjela. No, musím říct, že lituji, že jsem se do ní nepustila už dříve. Moc pěkná knížka, rychle se četla. Jediné čeho lituji, že až na popisy vily samotné jde o smyšlený příběh lidí, kteří v ní žili. Myslím, že většinu čtenářů, přepadne po dočtení knihy touha si ihned vyhledat nějaký dokument o domě a skutečné rodině, která v této jedinečné vile žila a určitě bude chtít i vilu osobně navštívit. Já tedy ano.
(SPOILER) Tak tohle je síla. Jsem ve 3/4 knihy a mam silne nutkání se k obsahu knihy vyjádřit. Momentálně citim hnus a nenávist. Respektive nejprve to byla lítost vůči hlavní hrdince, smutek nad tím, jak se dokážou ti nejbližší k sobě navzájem chovat. Hnus nad tím pomyšlením, že tohle se někde opravdu může dít. Nejhorší je, že tyto věci tak ovlivní výchovu, a to tak, že už od malička vytvarovává z malé smutné,osamocené, týrané holčičky bezcharakterní nešťastnou ulhanou osobu, která bez milosti zničí život všem okolo. Až dočtu možná svůj soud pozměním, úplně změním nebo utvrdim. Uvidíme........Tak dočteno. Tato kniha byla opravdu mazec. Hlavní hrdinka si na konci knihy svou reputaci trošičku napravila. Konec moc překvapivý nebyl, nějak jsem to celou dobu tušila. Zůstává rozum stát nad tím, jak může jeden zvrácený člověk s mlčícím srabským spolupachatelem zkazit tolik životů a nebýt za to potrestán.
Jsem z této knihy poněkud rozpačitá. Tolik chvály jsem na tuto knihu slyšela a četla. Tak dlouho byla odkládaná a nakonec nyní už přečtená díky čtenářské výzvě. Ale... tolik deprese a negativismu, výčty těch nejhorších lidských vlastností a ponurá krajina. No, nevím, mě tedy neuchvátila a nebýt výzvy asi bych ji nejspíš odložila. Přečetla nebo nedočetla jsem už horší knihy, ale pro mě tedy mnoho povyku pro nic.
Desuplne cteni. Zazivam stavy fyzicke nevolnosti pri pomysleni, ze by tohle mohly zazit moje deti. Mam tendence neustale je objimat a ujistovat se, ze jim nic takoveho nehrozi. A mam strach, ze by neco podobneho mohlo prijit. Misto a cas narozeni si nikdo nevybira. Po precteni podobnych knih jsem vdecna za to, kde ziju a co mam, prave nyni. Tolik zoufalstvi a beznadeje obsazene v radcich teto knihy. Precetla jsem uz dost knih s touto tematikou, ale tuhle zatim snasim nejhur. Na druhou stranu, je to ctive napsane a je dobre, ze svedkove teto doby, zpristupnili svoje vzpominky formou knihy vsem, kdo maji zajem a odvahu si to precist. Tahle spachana zverstva a odvahu lidi, kteri je prozili a prezili nesmime nikdy zapomenout. A meli bychom se poucit, aby se jiz nikdy neopakovala. Stejne tak by se nemelo zapomenout na obeti teto hrozne doby. Obdivuji vsechny, kdo meli a maji odvahu se do tohoto tabora podivat. Normalne vetsinou pocituji pri precteni knihy touhu nebo alespon zvedavost navstivit popsana mista, v tomhle pripade urcite ne.
Tisíce planoucích sluncí...... syrový příběh, jehož čtení vyvolává řadu velice intenzivních pocitů - zlost, vztek, beznaděj, bezmoc, místy až nenávist. Místo děje Afghánistán - divoká země s mnoha nám nezvyklými zvyky a obyčeji. Lidé tu žijí obklopeni neustálým strachem, boji o moc a náboženským fanatismem. Ženy nemají žádná práva a musí plnit řadu nesmyslných nařízení. Hlavní hrdinky jsou sympatické ženy, každá vychovávána jiným způsobem, které i přes počáteční vzájemné špatné vztahy, nalézají k sobě navzájem cestu porozumění, přátelství a mateřské a dceřiné lásky. Osud Marjam je krutý, takřka od začátku do konce, ale byla to velice statečná a obdivuhodná žena a v závěru života i svým způsobem šťastná. Tuto knihu můžu každopádně doporučit.
Velice pěkná a důmyslně napsaná kniha. Po přečtené anotaci jsem se na ni moc těšila, ale je pravda, že teď po přečtení musím konstatovat, že jsem čekala úplně něco jiného. Ale jsem ráda, že jsem se k jejímu přečtení úplnou náhodou dostala. Tento námět byl pro mě nový a dosud neokoukaný. Moc se mi líbilo jak kousky příběhové skládačky postupně krásně zapadaly a doplňovaly se. A je velmi drsné jakou dokáže mít jediný člověk moc nevratně ovlivnit, ne-li přímo zničit život tolika osob.
1984 - tato kniha mě lákala již dlouho, asi i proto, že se jedná o rok mého narození. Autor napsal tuto knihu před svou smrtí v roce 1950. Musím říct, že měl úžasnou představivost a fantazii. A je také neuvěřitelné, jak byl ve své době ohledně některých věcí předvídavý. V některých pasážích až mrazí z toho jak jsou pravdivé. Na jednu stranu uznávám, že je to obdivuhodné dílo, které by si měl každý alespoň jednou v životě přečíst, na stranu druhou jsem při čtení hrozně trpěla, jak mě to místy nebavilo, jelikož sci-fi je žánr, který opravdu nemusím. Ještě musím podotknout, že bylo nesmírně zajímavé souběžně se čtením této knihy sledovat seriál "Svět pod hlavou".
Važ si toho co máš. A s tím co máš se vždy dá pracovat. V dnešní době sociálních sítí, kdy se v nich každý prezentuje takovým způsobem, aby si každý myslel, jak dokonalý život vede. Nebo to tak může nezúčastněnému divákovi připadat a přitom nic není takové jaké se zdá. I kdybychom se najednou ocitli v životě, který si myslíme, že by byl dokonalejší a lepší než ten současný, i tak by se v něm nacházely okamžiky zklamání, strachu, smutku, neštěstí...Jak se říká " nic netrvá věčně", ani ty špatne ani ty dobré období. Život je prostě o tom vyvážení a o tom, že se tyto období prostě střídají. Vždycky je šance v tom špatném obdobi, že bude líp.
Život je rozvětvený strom, má mnoho větviček po kterých je možno se dát a tím svou životní cestu pozměnit nebo ze základu celou změnit. Vše budoucí zavisi na našich rozhodnutích. I těch nejmenších. Každý skutek hraje roli. Každé rozhodnutí může ukazat nové větve a rozšířit obzory.
Kniha byla super. Miluju ty knihy s tématem paralelních vesmírů.
Opět skvělá kniha z období 2. světové války. Musím hodnotit plným počtem hvězdiček. I když z počátku mi trvalo než jsem si zvykla na styl psaní. Místy jsem se musela k některých větám i několikrát vracet z důvodů pro mě něčím nezvyklého stylu psaní. K přečtení této knihy je potřeba velkého soustředění a nic nesmí rozptylovat. Postupem času jsem si na tento styl zvykla a kniha se četla sama. Mám už přečteno spoustu knih z tohoto období, námětem patří tato k těm lepším, ale styl psaní byl opravdu něčím zvláštní.
Tahle kniha by zasloužila minimálně 10 hvězdiček. A to včetně nádherné obálky. Krásně a rychle se četla. Sympatičtí hlavní hrdinové. Poutavý a důmyslně propracovaný děj bez hluchých a zbytečných míst a popisů. Ach a ten smutný a dojemný konec, ze kterého běhal mráz po zádech. A teď už jen závidím těm, na které zážitek ze čtení této knihy teprve čeká.
Nádherný, dojemný příběh. Příběh o skutečném, všedním životě, jedné neskutečné a nevšední ženy. Ženy statečné a houževnaté, se srdcem na pravém místě, která se skvěle poprala s úskalími života a krutého režimu. Jsem nesmírně ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou a je mi ctí, že jsem si ji mohla přečíst. Moc se těším, až si přečtu další knihu od této autorky, pojednávající o běžném životě obyčejných lidí v dřívější republice.
Paní Körnerová, děkuji. Vy prostě umíte.
Miluji Reachera a všechny knihy s ním. Ale toto se moc nepovedlo. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem se dozvěděla zase něco o jeho dětství, dospívání a působení v armádě, ale.... Je těžko uvěřitelné, že by byl Reacher už jako teenager takový jako v dospělosti. Chytrý, inteligentní a důvtipný ano, proč ne, ale takto vycvičený, takto zkušený, takto nelítostný, takto disciplinovaný ....., já vím, vyrůstal s armádou za zády, ale i tak. Co se týká stylu a slohu, je stejný jako jsem zvyklá v knihách o něm. Povídky jsou psány stručně, ale přišly mi také napsány dost zmatečně. Jen tak mimochodem, také opravdu nevím, kam dali v tomto případě rozum ti, co obsazují herce do filmů. Ty, v knihách i těchto povídkách, neustále připomínané a popisované přitažlivé proporce postavy Reachera a nakonec obsadí Toma Cruise. K smíchu. Filmová zpracování knih tímto hodně pozbyla zajímavosti a ztratila.
Tak jsem se dodatečně dozvěděla, díky jedné dobré duši, že se Cruise obsazuje sám. :-D :-D Tak to potom jo. Měl by se nad sebou zamyslet, kazí dojem fanouškům :-D A těm, kteří to věděli se omlouvám za neinformovanost.
Mně se to líbilo, ostatně jako všechny díly Aristokratky. Pohodové, vtipné, oddychové.. Doufám, že vyjde ještě nějaké pokračování, abychom se dověděli jak bude pokračovat vztah Maxe a Marie a příhody ostatních obyvatel Kostky.
WAU! Tak tato kniha byla jedním slovem skvělá. Svižně se četla už od první strany. Jelikož jsem pár takových knih už přečetla, tak zápletku jsem zčásti uhodla, ale jen z malé části, zbytek byl překvapení. Také je pravda, že tento druh knih má mnoho společných prvků. Pak záleží na tom jakým slohem a jak poutavě jsou napsány. Takhle se opravdu povedla. A už se neskutečně těším na další knihu od těchto autorek. Nezbývá než dodat: "Dobře Vám tak, paní Parrishová".
Kniha je napsána velice čtivou formou. Byla napínavá, sice v některých věcech předvídatelná, ale i tak mě v závěru některými věcmi překvapila. Na toto téma jsem již několik knih četla, ale i tak mě stále mrazí z toho, že se toto může dít někomu v našem blízkém okolí, aniž bychom si my ostatní čehokoliv všimli. Jak to ti tyrani mají všechno promyšlené. A jak toto vůbec někdo může provést blízkému člověku. Díky za to, že tohle neznám. I když kdo ví co kdo v mém okolí skrývá....
Tuto knihu jsem si vybrala do tématu Čtenářské výzvy jako "Knihu žánru, který běžně nečtu". Ne, sci-fi a fantasy opravdu normálně nečtu, ale toto je třetí kniha sci-fi, kterou mám na základě výzvy přečtenou, z toho druhá od Blakea Crouche a výsledek? Je úžasná. Strhující, fascinující. Nikdy jsem nevěřila, že tohle o nějakém sci-fi řeknu, ale je to tak. Rychle a lehce se četla, což je u tématu fyziky, astronomie a podobných věd co říci. Spisovatel skvěle vysvětlil o co se jedná. Téma nekonečné chodby a mnoha dveří s nekonečně mnoha variantami života je fascinující, lákavá, ale i dost klaustrofobická. I přes určitou lákavou představu neuvěřitelně mnoha možností žití, bych určitě být na hrdinově místě nechtěla. I když to dopadlo, jak nejlíp za daných okolností mohlo. Autorova Temná hmota a i kniha Městečko Pines se mi moc zamlouvají.
Nepříliš obsáhlá, ale úžasně citlivě a čtivě napsaná knížka. O tom jak dva lidé, ze dvou úplně rozdílných světů můžou nalézt lásku a porozumění. Děj zasazený do krásné, divoké horské přírody mezi na první pohled jednoduchý lid, i přesto skrývající zajímavé rozmanité povahy a mající svá tajemství. Mezi lid, uznávající staré zvyky a obyčeje bez moderních výdobytků. Nutnost a nakonec i touha hlavní hrdinky zapadnout mezi ostatní.
Je v nás trochu z obou vlastností...jsme hodní i zlí. Záleží na situacích a okolnostech, kdy která vlastnost převládne.....Tato kniha evokuje myšlenku..."zabíjej nebo budeš sám zabit". Velice silná syrová kniha. Zůstane v mysli dlouho.