Margarett_Lindd
komentáře u knih
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
U knih podobného stylu, nemůžu dát jinak než plný počet. Autentický rozhovor s bývalým šéfém pražské kriminálky, který zde prožil velkou část života a dal nahlédnout do jejich práce.
O to víc, pokud někteří mají pocit, že se u nás nic moc neděje, s porovnáním ve světě, tak jej pan Mareš vyvede z omylu.
Trhlina
Jozef Karika
Trhlina byla první kniha, kterou jsem od Kariky četla, na doporučení. A byla jsem upřímně nadšená natolik, že jsem ji následně přečetla několikrát.
S porovnáním s ostatními Karikovými díly je jiná a o to zajímavější. Navíc se mi u jeho knih obecně líbí, místa, do kterých jsou příběhy, zasazené. Baví mě pak mít při ruce mapu a sledovat spolu s hrdiny, kde se zrovna pohybují.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Na Julii Caplin jsem narazila zcela náhodou, když jsem v knihovně sháněla průvodce po Kodani a vyhledávač mi našel i tuto knihu. Nejdříve jsem na ni zanevřela, neboť se nejedná o žánr, který bych běžně četla. Ale po návratu jsem si ji přeci jen půjčila a následně i zakoupila. Kodaň, jako město, mě nadchla.
Moc se mi líbí, jak autorka umí popisovat místa a vytvořit líbivou atmosféru i příběh. Hned jsem se v duchu vrátila zpět do Kodaně.
Ano, člověk od téhle knihy nemůže čekat nic světoborného. Od začátku je jasné, jak příběh skončí. Děj je velmi jednoduchý a to je možná lepší, právě proto, že čtenář není zklamaný. Dostane přesně to, co očekává. Jde spíš o efekt příjemného počtení a pohlazení po duši.
Od autorky jsem doposud přečetla všechny knihy a průběžně si je znovu čtu, když mám náladu na něco jednoduchého a nechce se mi pouštět do něčeho úplně nového, o čem nevím, jestli mě nakonec nezklame.
Zajímavé snad jen je, že tento první díl je jako jediný psaný v ich-formě. Ostatní díly série už v er-formě. Nevim, jestli je to je kvůli překladu nebo to tak již psala autorka, ale nevadí mi to.
Propast
Jozef Karika
Nemůžu si pomoct, ale Kariku jsem si doslova zamilovala. Obzvláště Propast a Trhlinu. Obě dvě jsem již četla třikrát a nejspíš se k nim znovu časem vrátím.
Propast sice ve mě hodně evokuje Stephena Kinga, což by mohlo spoustě lidem hodně vadit, ale mě ne.
Celkově se mi líbí atmosféra Tatranských hor. V průběhu celé knihy jsem stale měla po ruce mapu a sledovala místa, kde se právě příběh odehrává.
Zkrátka na Kariku nedám dopustit.
Domek v Irsku
Julie Caplin
Julii Caplin jsem si velmi oblíbila. I přesto, že se nejedná o můj běžně čtený žánr.
Moc se mi líbí autorčiny popisy krajiny, jídla ale i samotné hlavní hrdinky mi jsou velmi sympatické. Navíc průměrně +/- v mém věku, takže o to víc s němi dokážu sympatizovat.
Autorka umí i skvělě vtáhnout do děje.
Jsem si jistá, že časem se ke knize vrátím. Již teď jsem ji nečetla poprvé. Domek je pro mě zatím asi nejoblíbenějším dílem. Možná také je to tím, že jsem sama v Irsku strávila delší dobu a po přečtení bych se tam snad nejraději na nějaký čas opět vrátila.
Útěk na venkov
Julie Caplin
(SPOILER) Sérii Romantické útěky jsem si od autorky velmi oblíbila, i když se nejedná o můj běžně čtený žánr. Tím, že právě tato kniha nespadá do této série, tak jsem ji původně neměla v plánu číst. Nakonec jsem po ní stejně šáhla, a jsem za to ráda.
Ella, hrdinka knihy, mi byla z kraje velmi, ale opravdu velmi nesympatická, ale postupem času, jsem si jí oblíbila, což předpokládám, tak byl autorčin záměr. Ale rozhodně mě to neodradilo. Naopak, Ellino chování k fence Tess, mě zase nepřišlo od začátku tak strašné, vzhledem k její prvopočáteční averzi. Samozřejmě, vím, ze se jedná o smyšlený příběh a jelikož sama psy nevyhledávám a neumím to s nimi, tak nevím, nakolik to její chování je nebo není špatné. Jen mě zkrátka přišlo celkem v pohodě a postupem příběhu už úplně v pořádku.
Příběh má klasickou dějovou linku, typickou snad pro všechny autorčiny příběhy. Jen, tady se moc neobjevují nova místa a nepoznavají nové chutě. Od začátku je vám jasné, jak příběh skončí, tím pádem nemůže překvapit. Nicméně je milý, nenáročný a ideální jako odpočinková četba.
Vila v Itálii
Julie Caplin
Autorka opět nezklamala. Moc milé a nenáročné počtení. Ideální odpočinkové dílo, u kterého čtenář nemusí přemýšlet a jen v klidu "vypnout".
Na téhle sérií mám moc ráda, jak autorka umí popisovat místa. A tady se mi prostředí obzvlášť líbilo. Sice se autorka ve všech knihách drží prakticky stejné šablony, tudíž bych asi nezvládla číst víc jak dvě tyto knihy za sebou, přesto je mám moc ráda a už se těším na další.
Jediné, co mi snad trochu vadilo, že mě Ernestova rodina přišla až moc "sluníčková", tedy až na Raphaela. Ale k těmhle knihám to asi zkrátka patří a celkový dojem mi to nepokazilo. Určitě se časem ke knize vrátím.
Lesní duch
Graham Masterton
Tak tahle kniha se mi přesně trefila do vkusu. Shrnula bych to jako tajemné a záhadné.
Závěr mě nakonec docela mile překvapil, tím, že jsem ho nečekala, i když byl velmi smutný. Určitě si časem od autora přečtu něco dalšího.
A popravdě, po přečtení jsem přemýšlela, zda mám vyrazit na procházku do lesa
Smršť
Jozef Karika
(SPOILER) Kariku jsem si velmi oblíbila. Smršť mě tedy zatím přišla jako jedna z těch slabších, přesto se mi líbila. Jen jsem měla trochu problém s poslední kapitolou. Musela jsem si ji přečíst několikrát, abych ji pořádně pochopila.
Knihu jako takovou jsem četla podruhé, ale z důvodu, abych si ji oživila předtím, než vyrazím na film, i když od něj nemám přílišné očekávání.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
Přestože standardně tento druh literatury není můj styl, tak z nějakého neznámého důvodu jsem si autorku oblíbila a k jejím knihám se vracím opakovaně. Vinice už mi přišla trošku slabší, ale přesto se mi moc líbila a i nadále budu autorčiny knihy číst. A jsem si jistá, že i tuhle si za nějakou dobu přečtu znovu.
Hornické vdovy
Kamila Hladká
Tuto knihu snad ani nemůžu jinak ohodnotit, než pěti hvězdičkami. Zkrátka autentické výpovědi žen, jejichž partneři tragicky zemřeli během práce v dole.
Zbouchnul jsem Satanovu dceru
Carlton Mellick III
Naprostá šílenost. Ale je to vlastně přesně to, co jsem od knihy očekávala. Takže žádné překvapení ani zklamáni. Pokud chcete někdo něco rychlého s jednoduchým dějem a spádem, plným šíleností (a lega), tak můžu jedině doporučit
Já si tedy další autorovy knihy neplánuji přečíst, ale kdo ví, třeba na to časem taky dojde. Jako oddychovka perfektní.
Hlubina
Jozef Karika
(SPOILER) Karikovi knihy mám velmi ráda, a sem tam si některou přečtu znovu. Ale tahle mě nakonec zas tak neoslovila. Cca. první dvě třetiny byly skvělé. Jako vždy nepříjemná a mrazivá atmosféra a dobře vykreslené prostředí. Hlavní hrdina je absolutně nesympatický, ale od čtení to neodradí. Nicméně, v momentě, kdy se děj překlopí do "duchařské" sféry, tak ztrácí na kvalitě. Chvílemi jsem se i v ději ztrácela a nutila jsem se do pokračování.
Mnohem víc děsivější, než samotné paranormální prvky mě přišli popisy a praktiky tehdejšího režimu.
Co určitě dodává na celkové atmosféře je, že text je psaný v ich-formě.
Celkově knihu hodnotím jako zatím nejslabší z těch, co jsem dosud od Kariky četla.
Skleněná těla
Erik Axl Sund
Moje první dvojice autorů od kterých jsem četla žánr severských detektivek a byla jsem mile překvapena. Kniha je hodně drsná, chvílemi docela nechutná. Není úplně pro každého. Většina kapitol je velmi krátká, pomalu spíš až takové úvahy, ale to mě nevadí, neboť se z toho stává ideální kniha do MHD.
Poslední rituál
Yrsa Sigurðardóttir
Za mě naprostá spokojenost. Zkusila jsem, pro mě, nový žánr a překvapivě mile mě potěšilo, jak se dobře četl. Jedná se o druhou knihu tohoto žánru, kterou jsem četla, ale teprve až teď můžu s klidem říct, že si určitě přečtu další. Detektivky jsem nikdy nevyhledávala a už ne ty severské, teď se to možná obrátí.
Kniha se čte velmi dobře. Obsahuje i celkem dost historie, což u tohoto žánru asi není úplně běžné, ale za mě fajn. Je sice pravda, že jsem asi čekala, že případ bude asi trochu víc ujetý, ale asi lépe, že tomu tak není.
Snad jen ta jména a názvy. Ne že by mi vadily, to k tomu patří, ale s výslovnosti dost "bojuji". Snad nejsem jediná.
Určitě doporučuji všem, co mají rádi tenhle žánr. Od autorky si přečtu i další díly a určitě zkusím u jiné autory.
Princezna z nádraží
N. P.
Když jsem knihu otevřela, měla jsem dojem, že se jedná o příběh pro děti vzhledem k velikosti písma. Nicméně ne, dětem bych ji opravdu nedoporučila. Rozhodně se nejedná o dětské téma. A celkově bych ji asi moc nedoporučila nikomu. Téma mě velmi oslovilo, ale nakonec nic moc, alespoň za mě. Trochu jsem se ztrácela v postavách a i styl psaní mi úplně nesedl. Nechci tvrdit, že je vyloženě špatná, své čtenáře si určitě najde, ale zkrátka nic pro mě.
Opravdové zločiny
Lucie Bechynková
Vzhledem k tomu, že poslouchám tento podcast, brala jsem knížku jako "povinnost". Nechci tvrdit, že mě kniha zklamala, nicméně jsem čekala, více rozepsané příběhy. Prakticky všechny byly velmi stručné. Fajn bonus jsou rozhovory na konci knihy.
Ostrov panenek
Jeremy Bates
Na tohohle autora jsem narazila zcela náhodou. Jeho knihy mě obecně baví a po každé se těším, až vyjde další.
Obzvláště to, že se jedná o skutečná místa s fiktivním příběhem. Vždy se snaží vymyslet v místě nějaké logické vysvětlení a nejinak tomu bylo i tomto případě.
Sice se jedná kolikrát až o naprostou absurditu, která je spíš k smíchu nez k báni se, ale to je ten důvod, proč se mi jeho knihy líbí.
Chlad
Scott Carson (p)
(SPOILER) Kdybych tuhle knihu nedostala, tak bych si ji nejspíš nevybrala. Ale nakonec jsem za ni ráda.
Katastrofický děj v podobě protržené přehrady a následného zatopení městečka se stovkami mrtvých pod ní je až děsivě perfektně vykreslený. Myslím, že autor dokáže skvele vykreslit atmosféru příběhu Až z toho člověka mrazí, jak stačí pouhých pár minut ke katastrofě děsivých rozměrů. Kdo nezažil, tak si těžko dokáže takovou realitu stoprocentně představit. Včetně mě.
Snad jen zápletka v podobě pomstychtivých duchů nebyla úplně nutná, ale vlastně mi vůbec nevadila.
Dívky od svaté Magdalény
V. S. Alexander
Poněkud zklamání. O tomhle tématu jsem si zjistila celkem dost informací. Takže mě knížka nepřišla až tak strašná, i přesto, že je strašné co se v Irsku dělo, do ještě relativně nedávné minulosti. Nicméně, spíš mě nesedl styl psaní. Před začátkem čtení, jsem si myslela, že si přečtu i další knížky autora, ale po přečtení, už nemám chuť se k němu vracet.
