marierachel komentáře u knih

Jedna z nejmilejších knih mého dětství. Hřeje mě u srdce, že si ji zamilovaly i moje děti. Dcera i syn, každý si v ní našel to svoje. U většiny dětských knih to mají tak, že k ní více tíhne jeden z nich, ale tuto milují oba stejně. Děti z Bullerbynu čteme při každé dětské nemoci. Je to poetická a veselá knížka s milou atmosférou. Vytváří pocit blízkosti.

31 23.08.2023

Pro mě lehké zklamání. Jsem praktikující katolička a z hlediska církevní praxe nemůžu říct, že by byla Tučková nějak "mimo mísu". Oceňuji její osobní hledání, které mi skrze řádky zřetelně prosvítalo. Líbí se mi mnohovrstevnatost textu, střídání různých literárních forem (i když dělaly knihu méně čitelnou, ale ozvláštňovaly ji). Líbí se mi různorodost postav. Kniha je psaná poctivě, je za ní vidět spousta práce a osobního zápalu.

Co mě ale mrzelo je to, že zde nebyla vůbec zřetelná hranice mezi fakty a fikcí. Dochází pak tedy podle mě k tomu,že některé záporné postavy, které jsou sice částečně fiktivní, ale přece jen silně inspirované, je pak možné vylíčit ještě v temnějších odstínech, než jaká byla realita, a nezdá se mi to fér. Biskupa Havraje, čili Vrány, mi bylo až líto.

Románu bych vytkla přílišné tlačení na pilu, co se týče různých náhod a tragických zvratů. S hlavní hrdinkou jsem nedokázala sympatizovat, celé její bytí na mě bylo příliš tragické a unimrané.

A moje hlavní výtka: očekávala jsem literární pomníček statečným řeholnicím v období komunismu, jako o tom autorka mluvila v rozhovorech kolem vydání knihy. To se ale podle mě nepodařilo. Akcent byl položen na nerovné postavení mužů a žen v katolické církvi, což je pro Tučkovou zřejmě palčivé téma. Mrzí mě, že převálcovalo původní záměr.

27 01.12.2022

Druhý díl se mi líbil ještě více než první. Je drsnější, zhuštěnější. V prvním díle jsem měla pocit, že navzdory jeho četným kvalitám ještě trošku něco chybí. Ve druhém díle už mi nechybělo nic. Ráda doporučuju k přečtení. Nebylo pro mě úplně snadné (např. orientace v postavách mi dala zabrat, plus ten rozsah knihy a depresivnost témat), ale stálo to za to.

24 07.10.2023

Kniha mě nadchla. Je velmi čtivá a není banální. Skvěle balancuje mezi komikou a mrazením v zádech. Moc se mi líbily drobné postřehy o postavách, které dokázaly tak zhuštěně vyjádřit jejich specifickou poetiku. Není lehké mě knihou dojmout, protože často to, co ostatní vnímají jako dojemné, už je pro mě nepravděpodobné nebo kýčovité. Ale když jsem tady četla třeba o tom, jak se Ro radí s tátou i ohledně koupě vajíček v supermarketu, a teď se cítí ztraceně, rozbrečelo mě to.

Je to moje první kniha od Backmana a toužím po dalších. Přečíst tuto knihu není těžké, protože se čte dobře a rychle, není to žádná kláda. Ale plně ji ocení asi jen určité typy lidí.

18 04.12.2023

Kniha se mi líbila a doporučuji ji k přečtení. Jsem z Moravskoslezského kraje a mám velkou radost, že autorka dokázala dostat kus jeho historie do povědomí široké čtenářské veřejnosti napříč celou republikou. Kniha je psaná řemeslně velmi poctivě. Nechybí dějové zvraty, ale náhody podle mě nepůsobí přehnaně a nevěrohodně, i když se to někdy dostává na hranu (myslím tím komplikace se svatbou Barky). Autorka velmi dobře vybalancovala poměr mezi čtivostí a nářečními prvky. Líbí se mi taky, že podle mého názoru nepřehnala ani množství katastrof - některé (myslím potenciální hrozby v souvislosti s válkou) se hlavním postavám vyhnuly, i když nemusely. :)

Zároveň ale zcela souzním s názorem morienhithwen a jejím komentářem, především s konstatováním "stejně jsem se tomu neodevzdala takzvaně celým srdcem". Když už jsem knihu otevřela, četla se mi dobře, ale v mezičase jsem potřebovala více energie k dalšímu otevření, než u jiných knih.
Kniha je dostupná komukoliv, kdo rád čte, a dokáže přečíst objemný svazek, a nejspíš nebude zklamán. Osobně ale týden po dočtení na postavy už nemyslím, nevryly se do mě.

Od Šikmého kostela dostanete to, co čekáte. Náročnějšímu čtenáři ale bude chybět ještě špetka nějakého toho koření.

17 13.06.2023

Úžasná kniha. Přečetla jsem ji jedním dechem, i když by si jistě zasloužila meditaci o každé páté větě. Ačkoliv jsem věkem lehce přesáhla cílovou kategorii, moc jsem si ji užila. Ano, některé výzvy jsou dovedeny do extrému a kdychom je vzali doslovně, nevím nevím. :-D Ale to celkové poselství o vášni, se kterou máme žít pro Boha, o odhodlání být naplno lidmi, jako je vlk vlkem a kopretina kopretinou... to ve mně silně rezonuje. Mnohokrát jsem se musela ptát sama sebe, jestli nejsem zbabělý katolický přizdisráč. Ale snad by se mi kniha tolik nelíbila, kdybych jím zcela byla. :)

17 26.07.2017

Byla jsem nadšená. Napětí se dalo krájet. Doporučila bych lidem, kteří mají stejně jako já rádi lehké mrazení v zádech a zároveň podprůměrnou schopnost snášet knižní nebo filmový stres z nebezpečí. :) Vždycky pak nevím, na co si můžu troufnout. Noční pták byl na horní hranici toho, co v tomto ohledu snesu, ale ještě jsem to zvládla. Tím byl pro mě nesmírně zábavný.

15 27.06.2023

"Půlnoční knihovna" se mi líbila. Bylo to pohodové čtení, ale ne triviální. Trochu jsem se bála, jestli to celé nebude moc sladké nebo jestli to autor nepřehustí moudry, které chce čtenářům předat, ale ani jedno se podle mého názoru nestalo.
Je pravda, že někdy kolem poloviny mi začal průběh návštěvy každého života připadat schématický a trochu mě rozčiloval ten způsob kladení otázek, aby se hrdinka dozvěděla, kým v daném životě je. Jinak ale byla kniha čtivá a bavila mě. Nestrhla mě natolik, abych nedokázala přestat číst (vlastně jsem měla někdy dlouhé čtecí pauzy), ale je to fajn čtení.
Knížka je povzbudivá, závěr je "tak akorát" a myslím, že má potenciál potěšit úzkostné nebo skleslé lidi.

14 01.12.2022

Úžasná kniha, moc se mi líbila. Možná se mi líbila i víc než Hana - asi tím, že mi byla tématicky bližší. Bližší dnešní době, tomu, v čem žijeme. 5 hvězdiček udělím samozřejmě oběma.

14 14.07.2020

Přečetla jsem za den a musím konstatovat, že je čtivá. Kladně hodnotím námět.
Nicméně kniha se mi zdála taková povrchní. Bylo tu sice popsáno každé zapraskání větvičky, ale na úkor postav. Nedokázala jsem se ponořit do atmosféry, nepřipadala mi uvěřitelná. Jsem člověk, co se bojí pod dekou i u Herculese Poirota, ale toto se mnou nic nedělalo.
Styl psaní mi připadal takový jako ve slohovce na gymplu, trochu pubertální a plochý, nebo jak to říct.

13 26.01.2024

Skvělá kniha.

13 14.07.2020

Zpočátku jsem byla knihou nadšená. Nápad s fotkami se mi líbil, přitahovala mě tajemná atmosféra a hltala jsem jednu stránku za druhou. I když se jedná o knihu pro mládež, nemusela jsem se v rámci děje ani způsobu vyprávění nad nic moc povznášet, líbilo se mi to takové, jaké to bylo. Unášelo mě to.
Ve dvou třetinách ale přišel zlom a už to pro mě nebylo takové. V té poslední třetině jsem viděla, že jsem k postavám nepřilnula, jakkoliv měly v polovině knihy dobře našlápnuto. Zdálo se mi, jako by se navzdory potenciálu jejich charaktery příliš zjednodušily a ztratily pro mě půvab.

Můj hlavní problém je ten, že jsem v akčnějších pasážích nedokázala držet krok s dějem a v průběhu celé knihy jsem si nedokázala představit to prostředí. Povzbudil mě zdejší komentář od Petass, která můj dojem přesně vystihla:
"Nebyla jsem si schopná vytvořit nějakou zásadnější vizualizaci prostředí."

Přesto všechno byla četba knihy zajímavým zážitkem a hodnotím 4 hvězdami.

12 18.10.2023

Strhující kniha, ještě dlouho po přečtení ve mně rezonovala. Klobouk dolů před autorkou, která v tak mladém věku napsala tak vyzrálé a propracované dílo.

12 12.10.2016

Kamarád, který mi knihu půjčil, mi radil, ať si o ní nic nezjišťuju předem. Já s ním plně souhlasím a totéž radím komukoliv dalšímu.
Asi ve třetině knihy jsem se dostala do krize a už jsem nechtěla dál snášet tu neurčitost, prázdnotu a neútulnost, pach rybiny a šplouchání vln... Ale naštěstí jsem se přes to dostala a jsem za to tolik ráda!

Celkově se mi kniha moc líbila. Byla jsem okouzlena v prvé řadě asi tím, jak čistý a poetický člověk Piranesi je. Byla jsem okouzlena celým jeho Světem.

Obávala jsem se konce, že bude příliš, nebo až moc málo, že celý příběh nepříjemně převáží na nějakou stranu... ale podle mého názoru byl přesně "tak akorát".
Snad neřeknu moc, když to shrnu tak, že mě teď, krátce po dočtení, provází taková konejšivá vůně laskavosti a smíření. Navzdory všemu trápení, všem příbojům a všemu, co bylo zmařeno, je to uklidňující jako vůně bavlníku, jako jemná, hřejivá deka.

A velmi obdivuji krásný překlad Viktora Janiše.

11 13.06.2023

Pozdezřívala jsem všechny protagonisty, konec mě překvapil. Kniha se čte sama, má neuvěřitelný spád.

10 27.06.2023

(SPOILER) Myslím, že pro hodnocení Druhé šance je důležité vědět, z čeho pisatel recenze vychází a co očekával. Žánr sci-fi nečtu, tudíž nemám v tomto ohledu s čím srovnávat. Pokládám se za náročného a zkušeného čtenáře, jsem absolventkou dvouoborové filologie. Reklamní kampaň kolem knihy mě zcela minula, autora jsem neznala, knihu mi půjčila kamarádka s tím, že "Adam Pýcha je génius a na konci vše dokonale zapadne". Mé očekávání bylo díky ní docela vysoké. Bohužel bylo z velké míry nenaplněno.
Docela se mi líbilo se mi vykreslení postav. Byly načrtnuty velmi hrubými tahy, nešlo o žádné psychologické vhledy. Jednalo se spíše o jakési archetypy. Poloprázdné plátno, do kterého si čtenář může sám promítat své asociace. Nevýhodou tohoto zobrazení bylo pro mě ale to, že jsem se na hlavní hrdiny před otevřením knihy nedokázala těšit a bylo mi relativně jedno, co s nimi bude dál. Co se týče děje, zdá se mi promyšlený, nápaditý a překvapivý.
Kniha je psaná čtivě. Co mi ale silně vadilo, je to, že jsem se poctivě snažila zapamatovat si jména a okolnosti všech postav v knize, ale asi 60 % z nich úplně zbytečně, protože s příběhem nebyly nijak propojeny, pravděpodobně měly za úkol pouze ilustrovat pouze nějaký aspekt Druhé šance nebo dómů. U Xaviera už mě to vyloženě naštvalo.
Závěr knihy mě zklamal. Čekala jsem, že opravdu všechno zapadne, ale zcela souhlasím s uživatelem kure91. Více jsem se toho nedozvěděla, než dozvěděla. Objasněna mi byla pouze Jenny a Gedeon. Nedokázala jsem si spojit mladého Daniela s rozpadajícím se Danielem na poušti a Danielem se zlatými zuby. Chybělo tam příliš mnoho dílků skládačky. Nechápala jsem Danielovy motivy, a vlastně i motivy dalších postav. Doufala jsem, že mi to vše objasní Danielův vztah s temnotou, ale ta podle mě zůstala zcela nevysvětlená, což pro mě bylo asi hlavní zklamání knihy. Nevím, možná jsem to všechno správně nepochopila. Možná tam toho bylo prostě všeho moc neprotlo se to. Knihu nemám chuť číst podruhé, abych to zjistila.

10 01.12.2022

Kniha se mi líbila, dojala mě a proto musím dát 4 hvězdy. Alzheimer mi postupně kradl dědu a velmi oceňuji zpracování tohoto tématu.
Povídka se mi ale zdála příliš krátká na to, aby byla obsahem celé knihy. Podle mě by jí to slušelo spolu s dalšími pár povídkami např. o tématu loučení.
A ačkoliv hodnotím celkově lépe než sgjoli, docela se ztotožňuji s touto větou z její recenze: "Z nějakého důvodu mi to přišlo poněkud ploché, klouzající po povrchu."

9 12.01.2024

Krásná knížka s ještě krásnějšími ilustracemi. Myslím, že krásnější ilustrace jsem ještě neviděla. Knihu jsem četla s dětmi (5 a 7 let) a trochu se bály. Znovu bych to udělala asi tak, že bych si knihu nejdřív přečetla sama a pak bych ještě pár let počkala, než moji malí citliví čtenáři ještě trochu povyrostou. Oni mají zatím rádi veselejší a bezstarostnější příběhy. Poetiku knihy ocenit uměly, ale celkově na ně byla moc teskná.

Mně se kniha líbila, ale asi jsem ji zpočátku nedokázala dobře odhadnout. Byla temnější a méně vánoční, než jsem podle popisu a obálky čekala.
Je velmi poetická a poctivá. Taková bolestně krásná.

9 23.08.2023

Příjemné čtení, chytlo mě a nepustilo až k poslednímu písmenku. Já jsem překvapená byla. :)

9 27.06.2023

Úplně jiná kniha, než všechny ostatní; nadchla mě. Přesný zásah do terče jednoho z největších problémů této doby. Kniha o stálosti a o vytrvalém obdělávání toho kousku země, za který jsme zodpovědni.

9 12.10.2016