mariva komentáře u knih
Pokračování Levandulových nocí mě přimělo odložit ostatní rozečtené knihy a znovu se ponořit do romantického příběhu z Provence. Byl to příjemný návrat a i když se děj tentokrát odehrává v zimních měsících, něco z té kouzelné prosluněné Provence z knihy dýchá i tak.
Poslední dobou mám pocit, že mě neodolatelně přitahují knížky, které mají něco společného s Provencí a proto nešlo odolat "levandulové" v názvu. Určitě nelituji. Krásný příběh s prolínajícími se časovými rovinami mě chytil a i když se dalo celkem brzy odhadnout, jak to dopadne, stejně jsem se od knížky nemohla odtrhnout.
Spousta praktických rad i zkušeností z dlouhodobé lékařské praxe autora. Z mého pohledu jde o přísnou redukci stravy, ke které se zatím nedokážu přimět, ale pokud by to zdravotní stav vyžadoval, určitě bych zde našla vhodnou inspiraci.
Po knize jsem sáhla, protože autorka je prostějovačka, už jsem od ní něco četla i slyšela a Provence mám ráda. Kniha je inspirována Horníčkovými Listy z Provence a je psána podobným stylem, něco málo společné má i s knihami Petera Mayle. Prostě taková malá provensálská zamyšlení, ke kterým asi krása Provence přivede každého. Na autorce obdivuji, že to své "just do it" dokázala uskutečnit, žije a maluje své obrazy v překrásné krajině Provence. Svými obrázky knihu i ilustrovala. Pro milovníky Provence milé přenesení do letní atmosféry tamějších kaváren. Některá popisovaná místa znám a ráda jsem se do nich v duchu vrátila.
Krásná knížka vzhledem i obsahem. Užívala jsem si zajímavý příběh a zejména v části odehrávající se na mé milované Korsice jsem se od knihy nedokázala odtrhnout. Závěr trochu smutný, ale události odehrávající se za války těžko mohou být veselé.
Knihu jsem pročetla spíš zběžně než důkladně, protože zatím se mi nedaří dostatečně zklidnit a meditovat, ale to neznamená, že by nebyla dobře zpracovaná. Nevylučuji, že se k ní možná později vrátím.
Jedna z nejpopulárnějších motivačních knih, nad myšlenkami v ní obsaženými určitě stojí za to se zamyslet a vzít si z nich něco do svého života. Co mi u knihy trochu vadilo, byla forma dialogu, který vede bývalý právník, nyní mnich, se svým dřívějším kolegou po dobu jedné noci. Možná by bylo zajímavější číst, jak jeho žák začíná uplatňovat jednotlivé metody a jak se tím jeho život skutečně proměňuje.
Kniha mě bavila, vraha jsem neodhalila moc brzy, takže pro mě to bylo napínavé až do konce.
O blogu autorky jsem už slyšela, ale jinak jsem ji znala jen z televize, takže jsem byla zvědavá, o čem to vlastně je. Historky z hereckého prostředí jsou docela zábavné, psané s vtipem a nadsázkou, takže to byla docela zábava (ale stejně jsem pořád slyšela "Sašu").
Na to, že povídky píší vodáci a ne žádní spisovatelé (i když někteří toho třeba napsali víc), mě kniha mile překvapila. U některých povídek jsem měla slzy v očích, protože byly smutné, u jiných mi tekly slzy od smíchu. Na chvíli jsem se vrátila do předloňského léta, kdy jsem si poprvé ve značně pokročilém věku vyzkoušela, jaké je to na vodě. Škoda, že se žádná z povídek neodehrávala v té části Vltavy, kterou znám, a nemohla jsem si ji tedy alespoň v duchu znovu "proplout", ale vodáckých sbírek vyšlo víc, tak třeba v některé další...
Knížka je určená dětem, ale protože čtu všechny knížky autorky, přečetla jsem i tuto (pro dospělého je to záležitost na několik minut). Pro děti je to určitě pěkný příběh a hlavně spousta krásných fotografií, které mi přiblížily vše, o čem čtu v jejích knihách pro dospělé (autorčina dcera Míša, její koně a psi i Roklinka).
Postupně čtu všechny knížky od Zdeňky Jordánové a tahle patří k těm nejlepším. Myslím, že každý si v ní najde něco, co se vztahuje i na jeho život a třeba mu pomůže posunout se někam dál.
Nic mimořádného, ale přece jen trochu legrace a současně zajímavé poznávání rozdílů mezi českou a egyptskou mentalitou. Navíc do Egypta se kvůli současné bezpečnostní situaci už asi nepodívám, tak alespoň něco o tom, jak vypadaly dříve dovolené v Egyptě.
Kniha mě hodně zklamala, vzhledem k popisku na knize jsem čekala něco jiného. Působila na mě hodně depresivně, celé čtení bylo takové pochmurné. Možná jde o vynikající psychologický román, ale u mě moc nezabodoval.
Dlouho jsem se u žádné knížky tolik nenasmála, skvělá oddechovka, sice žádné náročné čtení, ale sranda musí být. Těším se na druhý díl.
Knížka je zaměřená k roku 2012, ale i když máme už o pár let víc, stále je aktuální. Navíc jsem při čtení jiné autorčiny knížky o Maltě zjistila, že napsala něco i o Skotsku a chtěla jsem si tu knížku přečíst, protože Skotsko mám ráda - a vida, zrovna mi padla do ruky, i když nic nenaznačovalo, že je to právě tahle. Škoda jen, že tam toho o Skotsku nebylo víc.
Napínavé od začátku až do konce, kniha, která se těžko odkládala.
Po knize jsem sáhla, protože jde o "prostějovskou" autorku a i když už napsala spoustu detektivek, zatím jsem od ní nic nečetla. Zpočátku jsem taky měla obavy, že se v množství postav nevyznám, ale pak už se kniha četla dobře. Detektivky už sice nejsou můj oblíbený žánr, ale jako oddechová četba to bylo dobré.
Autorka patří k mým oblíbeným, její knížky mě nikdy nezklamou. Tyhle dva příběhy se mi líbily, sice nic strhujícího, ale příjemné a zábavné čtení.