Marti1212 komentáře u knih
Filmové zpracování miluju a konečně jsem se dostala ke knize, povedená!
Tohle pokračování mi úplně vlilo do žil naději a pohodu :)
Drsnější knihu jsem snad v životě nečetla, a to počítám i knihy z doby holokaustu. Toto bylo tak surové, a zároveň krutě upřímné. Hrozný příběh, ale za mě dobře napsaný.
Hodně silné, poutavé, kniha by za mě měla být v povinné literatuře! Místy mi připomínala Přítelkyně z domu smutku, ale ty byly za mě spíše slabý odvar a bez tématu novorozenců. Opravdu síla
Chvilku mi trvalo začíst se a zorientovat se v postavách, mám pocit, že ke zvratu v ději došlo až za půlkou knihy, ale bylo to hezké čtení, příjemné. Od autorky mám nejraději Dívka, již jsi tu zanechal.
Wow, Clara byla neskutečně silná hrdinka! Knihu bych přirovnala k oběma dílům Iony Grey (Dopisy které nikdo nečetl a Třpytivá hodina), anebo k Zakázanému ovoci od Moyesové. Nicméně tady bylo opravdu originální prostředí léčebny duševně nemocných ve dvacátých letech, prostě wow.
Tak tohle mě hodně bavilo, i když jsem postrádala nějakou tu pasáž o soukromém životě, to mě bavilo třeba v knize s profesorem Benešem. Ale chápu, že třeba vzhledem k profesi je lepší blízké nechat v anonymitě? Nicméně velmi poutavý rozhovor.
Edit: začala jsem po dočtení knihy sledovat Případy 1. oddělení a mám pocit, že je to v podstatě jako číst knihu (stejně tak jsem si při četbě knihy vybavovala zápletky ze seriálu Devadesátky). Tedy potvrzuje se mi, že kniha opravdu až tak osobní není, v jistém smyslu spíš opakuje Marešovy scénáře k seriálům, kniha přináší podle mě informace o Marešových postojích, názorech a o způsobu, jak jedná s lidmi, což pro mě osobně zajímavé bylo.
Podle mě nadčasové, praktické rady a doporučení, s chutí jsem si přečetla. S manželem budeme mít příští rok 10 let od svatby a kniha mi sedla.
(SPOILER) Napoprvé mě kniha nezaujala, teď jsem se k ní po přečtení Hany a po poslechnutí rozhovorů s paní Mornštajnovou vrátila a sedla mi velmi, navíc jsem ji dočetla 17.listopadu (neúmyslně) a po dočtení Karikovy knihy Na smrt. Tři generace žen, rodinné a partnerské vztahy, dvě světové války, divoký odsun, komunismus, je tam toho hodně. Mě osobně velmi zaujala postava Anežky, bylo mi jen hodně líto, jak se k ní zachovali první dva partneři.
U většiny knih mě odradil i třeba o něco nižší rozsah než zde, tady mě to ale opravdu vtáhlo. Skupina přátel z dětství a to, co se s ní napříč dějinami stalo. Brutální, ale silné.
Asi žádná kniha ve mně nenechala tak silný dojem, i po letech ji považuji za osobní top.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, s odstupem pár let postavu Stelly už více chápu, ale dodnes mě její nízké sebevědomí a neschopnost postavit se sama za sebe frustruje. Rozumím ale tomu, že vzhledem k jejímu nešťastnému dětství se není čemu divit.
Z toho bolelo u srdce. Velmi čtivé a upřímné, na knihu jsem narazila po shlédnutí rozhovoru s Halinou v pořadu Povídej, který mě také dostal.
Wow. Poutavé dějové linky, několik silných ženských hrdinek, předválečné, válečné a poválečné období a Valašské Meziříčí.
(SPOILER) Měla bych prosím dva dotazy ke knize: je na obálce knihy Anna Fixová? :D a zadruhé, po dočtení jsem si uvědomila, že vlastně nevím, jestli měl nějaký hlubší symbol ten prstýnek, co nechal Radim Zoře na parapetu okna, a potom ho našla Hanka a zakutálel se pod postel? Byl to jen prostě obyčejný prstýnek, anebo mi unikla nějaká vysvětlivka k němu jinde v knížce? Díky