MartiH19 komentáře u knih
Vždy, když si dočtu knihu, tak chvíli sedím a v myšlenkách si přehrávám celý děj a znovu si připomínám nejsilnější momenty příběhu a nechci se s hrdiny jen tak rozloučit. Je mi většinou líto, že už to skončilo, že už se nic dalšího nedočtu a tak moc bych chtěla. Chtěla bych být s Julkou, Ženkou dál a opět být součástí jejich rodin. A to je známka skvělé knihy, úžasného příběhu, možnosti pohledu do historie nejen místa, ale i života skromných hrdinů a jejich rodin. Moc za to p.autorce děkuju, bylo to nezapomenutelné. Občas se děj dostal do nudnějších pasáží, ale taková byla bohužel doba - šedá, ponurá a bezduchá. O to víc si čtenář uvědomuje těžkou dobu, ve které museli lidé přežívat a hledat sebemenší radost a důvod k tomu, vstát ráno z postele.
Opravdu byla tato kniha napsana pred cca 45 lety? Je tak neuveritelne aktualni. Kniha je i pres narocnejsi tema ctiva, stejne jako ostatni knihy tohoto autora. Kombinace zajimaveho, mne neznameho prostredi, detektivni zapletky, aktualniho tematu dava na druhou stranu rovnice vysledek - mam ji v knihovnicce. A takovou vysadu ma u me maloktera kniha, respektive maloktery autor. Ano souhlasim s nazorem, ze hlavni hrdina ma osobni moralni hranice hodne posunute, ale v celkovem kontextu pribehu me to vlastne ani neprekvapovalo.
.. štěstí je, vytvořit co nejvíc z toho, co jsem, a bohatství je, vytvořit co nejvíc z toho, co mám ... p.Pilcher mě touto knihou udělala nejen šťastnou, ale i bohatší o další úžasný čtenářský zážitek. Klasicky jsem si pobrečela, pousmála, pokývala, zamyslela a zase pobrečela. Kniha je zajímavě pojatá, každá kapitola jiná a přece je vše krásně propojeno, sladěno a logicky uspořádáno. Prostě wau. Je škoda, že se u této autorky musí knihy pečlivě vybírat. Snad budu mít i příště buď šťastnou ruku nebo opět skvělé doporučení sečtělé kolegyně.
Není to moje první kniha na téma holokaustu a i přesto jsem se dozvěděla něco nového. Kniha je velmi čtivá, obrázky jsem až tak nevnímala, občas jsem se ztrácela v čase, ale i tak dávám knize plný počet hvězdiček. Velmi dobře popisuje složitý život nejen v době války, ale i po ní, jak je náročné správně se rozhodnout, jak je těžké někomu věřit, že Vás nezradí, a že bez kousku štěstí se to nedalo přežít.
Kniha, která mě svým dějem zaujala, ale bohužel jsem očekávala až moc. Z historie jsem se nedozvěděla téměř nic, obdobi křídy byla nuda, zbytečně až moc zamotaný děj, do čtení jsem se často musela nutit. Do dalších dílů se určitě nepustím. Velká škoda, tady prostě mix dobrodružství, historie, romance, krimi, sci-fi, komedie nezafungoval.
Naprosto zbytecna kniha o nicem. Pribeh je pouze do cca pulky, pak pokracuje Cizinka jako navnada, coz ale neni vubec potreba. Cizinka si najde sve ctenare i bez tohoto braku a me naopak pani autorka timto dilkem hodne zklamala. Nemuzu se zbavit dojmu, ze povidku napsalo jako slohovou praci decko ze ZS.
K oběma dílům nemůžu dodat nic navíc než to, co už tu bylo stokrát, možná tisíckrát napsáno, příběh s duší, nádherný příběh, co Vás chytne a už nepustí ani po dočtení. Nemůžu se dočkat 3. dílu a dalších knih. P.Lednická jen tak dál.
Bála jsem se, že mi tento žánr nebude sedět a měla jsem bohužel pravdu. Na mě až moc občas zdlouhavé, vysvětlování pohanské mytologie mě moc k jejímu pochopení nepomohlo, ale oceňuji styl psaní, přirovnání a popis strašidelných pasáží, při kterých jsem měla hodně stísněný pocit. Nebýt Imbuse a Heleny, kteří pro mě udělali příběh čtivější, bych knihu asi ani nedočetla, což se mi nestává.
Oddychový román tak nějak o ničem, ale i to je umění napsat, aby to bylo čtivé a bavilo to. Jednou to ale určitě stačilo. A po přečtení dvou knížek od tohoto autora si nejsem jistá, jestli najdu odvahu na nějakou další.
Mezi oddechovku bych to minimálně na začátku nezařadila, ale slušný román ke čtení to určitě je, hlavně se zajímavým nápadem - z každé strany stejný a vlastně jiný příběh. Než jsem začala číst, tak jsem pročítala komentáře, abych se rozhodla z jaké strany začít. Nakonec jsem začala Veronikou a vůbec toho nelituji. Jáchymovo příběh pak doplnil prázdná místa a na závěr přidal překvapení. A z knihy si beru i poučení - dívej se na vyhrocené chvíle ještě více očima těch druhých.
Ráda čtu historické romány a p.Falcones mě zatím nezklamal, tak jsem si vypůjčila i tuto knihu. Historických údajů a zajímavostí tam je dost, lásky, zrady, útrap a statečnosti také, jak to v takovém románu má být, ale přesto mě kniha hlavně ze začátku nudila. Cikánské téma je pro mě hodně vzdálené a při čtení knihy mě do děje moc nevtáhlo, nedokázala jsem se dost vžít do postav a prožívat s nimi jejich trápení. Ale nakonec mě po dočtení knihy cosi donutilo zamyslet se nad nelehkým životem této komunity a zejména žen všeobecně. Pokud srovnám popisovaný středověk v jiných knihách od stejného autora, a 18. století v této knize, tak se toho bohužel moc nezměnilo - pronásledování, bída, postavení žen i menšin, nadutost bohatství atd.
Nechala jsem si nejaky cas po docteni na komentar, abych si urovnala myslenky. Dej je ctivy, zajimavy, obcas i poucny, ale nektere pasaze jsou zdlouhave, postavy nepoucitelne. Bohuzel mam spatnou stavebni predstavivost, takze bych uvitala nejake nakresy a mozna i mapku, abych si dokazala dej lepe "usadit". Asi nejvic me zklamalo, ze kniha je kombinaci fikce a historie. Chapu, ze historicke romany nejsou nikdy uplne presne, ale tento dej je hodne promichany a kdo je historicky zvidavy, tak musi patrat v jinych zdrojich. Z tohoto duvodu se mi vice libila Katedrala more. Zajimal me i serial, ale mela jsem pocit, ze se divam na dej jine knihy, coz je velka skoda.
Kniha mi byla doporucena s tim ze je obcas hodne smutna, tak jsem dlouho vahala, ale nakonec to bylo naprosto neuveritelne, nadherne cteni, ma sve cestne misto v nasi knihovne a milovnikum historickych romanu vrele doporucuju a tesim se na dalsi knihu tohoto autora. A jako potvrzeni meho ctenarskeho nadseni, jsme dalsi rok jeli do barcelony a katedralu navstivili. Je to nadherna stavba a dostala me naprosto vyjimecna prohlidka, ktera vedla i na strechu s krasnym vyhledem.
Po precteni 100-leteho Starika se mi do teto knihy moc nechtelo, ale dostala jsem ji jako darek od deti, tak jsem jim nechtela zkazit radost. A protoze jsem toho moc neocekavala, tak o to vice se mi tato kniha libila. Byla pro me ctivejsi, vtipna a donutila me, se nad leccim zamyslet.
Velmi ctive napsana kniha, kratke kapitoly, tezko se od ni odchazi. Pro me byla nejzajimavejsi a zaroven nejsmutnejsi posledni cast knihy. Urcite doporucuji a rada si od autorky prectu i jine knihy.
Kniha se velmi dobře četla, občas mě nebavil až příliš barvitý popis, osudy hlavních hrdinů jsou velmi smutné a po dočtení ve mně zůstala spousta otázek, které mě provázely několik dní - když byl život Anny a Emilky tak těžký, jak teprve musel vypadat život Marušky a její mladší sestry Amálky po smrti jejich maminky, proč Mírek tak lehce dovolil synovi opustit rodný statek, když on na něm tolik sám lpěl, proč když vydělával slušné peníze, tak si ničím neulehčili život (oprava stavení, technické vymoženosti apod.), a přesto, že neutrácel, tak měnová reforma se ho nijak tragicky nedotkla atd. Kniha je určitě poutavá, emotivní člověk si popláče, ale závěr se mi úplně nelíbil a také mi chyběly časové souvislosti, pomohl by i nějaký rodokmen, stalo se mi, že mi tam nějaké časové údaje neseděly (např.sousedka p.Vaňková a její syn, ale možná jsem jen něco špatně pochopila).