martiline komentáře u knih
Kniha se mi doslova četla "sama" ... odvíjela se přede mnou jako film o několika postavách, které jsem díky jejich vlastnímu pohledu v jádru poznala.
Vím, že konec byl předvídatelný už od první stránky. Přesto jsem si celé čtení užívala.
Když se sesype do té doby klidný život a pevné manželství ... jeví se zpočátku vše jako katastrofa. A člověk musí řešit, musí se s tím nějak srovnat ... a musí jít dál. Musí prostě začít žít. Teprve za čas přijde chvíle, kdy cítíme i vděčnost za to, co se nám událo ...
Zpočátku jsem se trochu trápila při čtení kvůli stále opakujícím se popisům, pocitům a dějům. Pár dní jsem vynechala čtení a pak se ke knize vrátila. Nepřestala jsem číst jen kvůli stylu psaní. A pak ... pak jsem četla víc a víc, kniha mne doslova vtáhla celou do děje. Příběh je velice pěkný. Ačkoliv sci-fi ... přesto se mi to velmi líbilo.
V mnoha odstavcích jsem se našla :-).
Barbora Šťastná píše úžasně ... to se prostě musí nechat. :-)
Ona dokáže dát na papír to, co já prožívám, aniž bych to sama dokázala pojmenovat. :-))
Je tomu už nějaký čas, co jsem přečetla první díl. Ten druhý se mi snad líbil i víc. Skvěle napsané ... jako by autorka v té době žila. Až mne to překvapilo - pohled na život, pohled na častou smrt ... útrapy a radosti královského dvora. Pěkná četba.
Líbilo se mi to. Takové nenáročné odpočinkové čtení.
Hodnotím jen nízko ... knihu jsem bohužel nedočetla. Musela jsem se nutit a už mne to unavovalo. Děj předvídatelný a příliš sladký. Ale nemůžu tento styl psaní hanit, tak v letech 2000-2006 jsem tento žánr zbožňovala a prakticky nic jiného nečetla. :-)
Ale lidé se mění ... dnes potřebuji něco víc. Snažila jsem se, nechci za sebou nechávat nedočtené knihy ... jenže když si uvědomím, co všechno si chci ještě přečíst a teď raději nečtu než se dát do té knihy ... tak musím prostě knihu odložit a vrátit do knihovny nepřečtenou.
Lehké, jednoduché čtení ... naštěstí jsem byla otevřena jakémukoliv konci, takže jsem si nemalovala "jak by to mohlo či nemohlo vypadat" ...
Četla jsem ji už dávno tomu ... měla ji v knihovničce moje mamka. Působivý příběh.
Na obálce knihy uvedeno "psychologický thriller", ale myslím, že až tak ne ... je to detektivka spojená s rozuzlením dávných stínů dětství. Dávám knihu i do Doporučených, ačkoliv ten nejasný konec ...
Další díl z krásných témat Doktore, ... pohodové, klidné, mírumilovné čtení ... je to kniha odpočinková, bez napětí ... a uklidňující. :-)
Pěkná kniha. Při prvním přečtení "o čem to asi bude" u mne zavládlo zklamání "ach jo, zase nějaké fantasy a sci-fi, ale jo, tak se do toho dám" ... a nakonec jsem vpadla do děje všemi smysly. Líbí se mi styl psaní, svižnost, děj ... zkrátka vše a proto dávám 5 hvězd + doporučuji k přečtení. Fakt pěkné.
Diane Chamberlain je moje oblíbená autorka. Její příběhy se mi čtou lehce, nemusím se ani soustředit ... prostě děj lehce plyne s příjemnou představivostí. Tak je tomu i u téhle knihy. Pěkné čtení.
Přečteno za pouhý den. Musím přiznat, že film se mi moc líbil, celé kino řičelo smíchy, ale ta kniha ... nevím, nevím. Přitom než jsem viděla první díl Deník Bridget Jonesové, četla jsem knihu a zdála se mi skvělá ... ale to už je hodně dávno. :-)
Ale jo, celkem příjemné čtení. Ale ... ta sexuální scéna hned na začátku, kdy člověk čte o tak závažném tématu a je úplně na jiné vlně, vtažen do děje ... tak to byla darda od autorky. Erotické vsuvky v knihách miluji, ale tohle bylo fakt mimo mísu ... pak už jsem překvapená u dalších scén nebyla, protože jsem to tak nějak čekala ... ale jakousi pachuť to zanechalo.
Kniha se čte zcela sama ... ideálně napsané. Konec mne trošku rozladil, ale rozhodně četby nelituji ...
Moc se mi líbila. Tentokrát jsem se nechala "lapit"a předpokládala jsem úplně jinou pravdu ... o to víc jsem byla překvapená dějem. Za mne pět hvězdiček.
Knihu jsem měla půjčenou už podruhé (vždy jsem na ni dlouho čekala). Asi jsem si ji půjčovat podruhé neměla. Prvních 200 stran jsem se nutila, bylo to pořád o jednom a tom samém a vůbec mně to nebavilo ... žádný děj a popisování všeho dopodrobna. Nudila jsem se, vleklo se to, raději jsem dělala úplně jiné věci ... a nakonec jsem ji nedočetla (čeká na ni spousta dalších po mně, tak si ji snad užijí) ... Můžu jen říci - větší nudu jsem nezažila ...
Příjemné a oddechové čtení. Líbilo se mi víc než první díl ... možná i proto, že jsem se neztotožňovala s filmem ...
Měla jsem problém Denise uvěřit, že byla tak "slušná" a bez poskvrny. Ale to je můj problém, ne problém knihy. :-)
Citlivý a dojemný příběh. Ze začátku se mi do čtení až tak nechtělo, s autismem jsem se setkala pouze tak nějak z dálky (že ta a ta rodina a to a to jejich dítě). Ale kniha mne vtáhla hned po přečtení prvních řádků. Nesmírně mne bavilo sledovat cestu táty k duši syna. Je pravda, že tu k dětem nejsme od toho, abychom říkali "to je špatně, mělo by to být jinak". My se můžeme jen a jen přizpůsobit a milovat je takové, jací doopravdy jsou.
Dočítání bylo tak dojemné a krásné - uzavření životního kruhu, smutku i z toho všeho vznikající štěstí ... že jsem se rozbrečela ...