martina.culik komentáře u knih
Nejprve jsem viděla film, takže jsem příběh znala.
Smekám ovšem před překladatelem, jelikož téměř v každé větě bylo slovo, které neexistuje nebo bylo nějak zkomoleno. Co se týče slovní zásoby je to opravdu výborná kniha.
"Nemůžu mít pořád pravdu. Někdy jsem v právu, jindy v levu.
Kniha obsahuje českou verzi příběhu s ilustracemi a na konci je i anglická verze bez obrázků. Četla jsem simultánně obě verze a český překlad mě zklamal v jedné věci a to, že je tam úplně vynecháno to snad úplně nejdůležitější - omluva.
Myška omylem urazí různá zvířátka, která ji pomohou. Když si to uvědomí, pozve je všechna k sobě a všem se omluví. V české verzi se ale neomluví, což mi přijde jako poměrně zásadní opomenutí. Proto také dávám nižší hodnocení.
Filmové zpracování neznám ani jsem o něm neslyšela, ale zaujaly mě ilustrace i to, že se příběh odehrává v Irsku.
Prvních pár ilustrací mě trochu znejistilo, protože neodpovídají obálce a (naštěstí) ani zbytku knihy. Jedná se jen o "úvod do problematiky".
Příběh byl zajímavý a hezky zpracovaný.
Sérii mám velmi ráda, ale tento díl se mi zdál lehce slabší. Nějak mi přišlo, že se tam vlastně nic moc neděje.
Na druhou stranu jsem neodhalila celou zápletku dopředu, což oceňuji.
Příběh jsem matně znala z filmového zpracování a moc jsem se těšila na detaily. Obal knihy je podle mě velmi nešťastně zvolen, protože evokuje romantickou četbu a to tato kniha rozhodně není.
Bavila mě část týkající se polykače hříchů. Chápu, že postava Kazatele byla v knize klíčová, ale pro mě bylo té křesťanské tématiky a citování Písma lehce víc, než mi bylo příjemné.
Při čtení Cadiina vztahu s její matkou mi chvílemi naskakovala husí kůže, jak dobře bylo vše vylíčeno, a naprosto se dalo pochopit, proč holčička raději tráví čas mimo domov.
Kolize principu polykače hříchu a křesťanského pojetí spasení byla opravu zajímavá a donutila mě k zamyšlení, jak je možné některé věci vycházející ze stejného základu chápat úplně rozdílně, což se stále běžně děje.
První část byla svižná a dobře vtáhla do děje. Bohužel celá druhá část, kde jsme se čtenář postupně dozvídá o minulosti rodiny (od seznámení rodičů po jejich rozvod) je docela utahaná. Musela jsem se docela přemlouvat, abych pokračovala a hlavně abych nepřeskočila o pár stránek dál - myslím, že by se vše dalo shrnout na mnohem menším počtu stránek. Navíc mi Abbie (kolem které se kniha točí) byla téměř od začátku protivná. Poslední část se vrací ke svižnému tempu a knihu dobře uzavírá.
Od autora jsem četla knihu Hrdinové ohně, takže bylo moje očekávání asi přehnané. V této knize (i v Hrdinech ohně) líčí zajímavé věci, které jsem nevěděla, a donutil mě dohledat si další informace. Zde je jsou to ekologické záležitosti související s těžebními společnosti, ekoteroristickými skupinami, WTO a podobně.
Taková normální detektivka. Četla se příjemně, ale pro mě se to celé trochu moc táhlo.
Myšlenka na pozadí je v o něco absurdnější formě tématem knihy Konec stříbrného věku, takže motiv mi byl poměrně brzy jasný včetně pachatele.
Zda budu číst i další díly ze série si ještě musím rozmyslet, protože si myslím, že jsou na trhu i lepší detektivky, kterým dám nejspíš přednost.
Musím přiznat, že první díl se mi líbil víc - oba jsem četla v angličtině. V tomto díle je více textu a příběh na sebe navazuje. Nejsou to tedy již jen samostatné myšlenky s krásnými ilustracemi, ale příběh se zajímavými myšlenkami a krásnými ilustracemi.
V knize se nic moc nedělo. Možná jsem nepochopila nějakou hlubší myšlenku, ale pro mě to bylo nezáživné čtení.
Margo mi byla celou dobu protivná a Quentina mi bylo líto, že je zakoukaný zrovna do ní - zasloužil by si někoho normálnějšího.
Kniha samotná je dobře psaná a zajímavá - dobře se četla.
Vím, že se jedná o první díl série, přesto jsem čekala, že bude kniha alespoň trochu uzavřená, ale to jsem byla bohužel zklamaná. Za mě kniha končí uprostřed kapitoly, takže se nedozvíte, co se vlastně stalo. Za to dávám určitě nižší hodnocení.
Sice jsem zvědavá, jak bude série pokračovat, nevím ale, jestli budu další díly číst, dokud nebude jisté, že je série kompletní. Protože takhle neuzavřené knihy opravdu nemám ráda.
Četla jsem již před několika lety. V únoru jsem si poslechla jako četbu na pokračování čtenou Vendulou Fialovou.
Opět jsem se pobavila příhodami rodiny Kostků z Kostky. Humor mě ale neuchvátil tolik, abych uvažovala o četbě dalších dílů.
Jak je uvedeno níže, je hrozné, že se tyto věci v historii odehrávaly - přiznávám, že mě trochu překvapilo, že je postava Matthewa Hopkinse reálná. Dokonce i sám napsal někdy ve 40. letech 17. století knihu, o tom jak postupovat při výslechu a odhalování čarodějnic, a se svým společníkem usvědčili a dostali na popraviště více žen, než jejich předchůdci dohromady.
Kniha se mi ale četla ztěžka a musela jsem se do ní často nutit - děj byl pomalý a táhlý. V prvních dvou třetinách knihy se vlastně pořádně nic nedělo - stále jen náznaky, domněnky a vzpomínky. Když už se příběh trochu rozběhl, tak byl zase najednou konec.
Takže určitě oceňuji námět a přiblížení reálné postavy, ale zpracování mi nevyhovovalo a hodnotím knihu lekce podprůměrně.
Bohužel musím konstatovat, že jsem zklamaná. Za mě byl nejlepší první díl. Vtip a pointa následujících má bohužel sestupující tendenci.
Určitě doporučuji první dva díly, které zůstanou součástí mé knihovny, ale další dva za to podle mě nestojí.
Klasická duchařina od začátku do konce. Asi bych knihu nechtěla číst někde na samotě.
Nejsem zatím přesvědčená, že si přečtu i další knihy ze série strašidelných domů, ale možná jim ještě šanci dám.
Knížka pro podzimní odpoledne - nic převratného, ale milá detektivka. Dalším dílům dám určitě šanci při příštím podzimním odpoledni.
Postavu Ireny Sendlerové jsem znala, takže jsem knihu brala spíše abych si její životní příběh připomněla. Jako ve většině knih z tohoto období zde byla spousta smutných úvah a pravd. Např.:
"Povinná páska s Davidovou hvězdou ohýbala lidi, kteří ji museli nosit, téměř fyzicky. Spěchali po chodníku, aniž by vzhlédli. Včera to byli prostí občané, kterým nikdo nevěnoval žádnou pozornost. Dnes díky páskám vypadali jako malomocní."
Oceňuji, že se kniha (alespoň co dokáži posoudit) držela historických faktů, ale do plného hodnocení mi něco chybělo. Nedokáži přesně popsat co, ale příběh prostě neplynul hladce a občas to trošku klopýtalo.
Obecně mám ráda knihy, kde se prolíná přítomnost s minulostí a zde bylo propojení velmi hezky vymyšlené, i když pro mě téměř od začátku zjevné. Historické linky mě bavily více než přítomnost, kde mě hlavní hrdinka lehce rozčilovala a obdivovala jsem jejího manžela, že jí to tak dlouho toleroval. Oceňuji nicméně odkazy na skutečné události.
Podle recenzí a anotace jsem ale čekala strašidelnější atmosféru, ta na mě bohužel nedýchla - asi byl pro mě popis málo sugestivní.
Série mě opravdu baví, i když první díl jsem četla s o něco větším napětím. Tento díl mi přišel rozvláčnější a zdálo se mi, že celý tým FBI v něm hrál trochu druhé housle. Odkazy na Motýly čtenáře zbytečně odvádějí od děje a zdály se mi skoro zbytečné. Jinak vztah agentů FBI s Priyou mi přijde trochu zvláštní ale milý.
Příjemnou formou popsané zásadní milníky ze života Leonarda i s několika úkoly pro děti, aby si poznatky lépe zapamatovaly.
Kniha je pro děti, takže ji nemohu úplně objektivně hodnotit. Už se mi několikrát stalo, že děti měly na knihu úplně jiný názor než já.
Každopádně na můj vkus zde mělo zlo hodně navrch a bylo zde až moc úmrtí.
Na druhou stranu intriky lordů byly až nepříjemně realistické a vzbuzovaly ve mně dojem, že by se to celé takto mohlo opravdu stát, jelikož lidé umí být slepí, když se jim to hodí.