martini.ce komentáře u knih
Ježíšek vzal 2. díl, tak jsem četla jen tento. Na začátku jsem se neorientovala ve všech členech domácnosti, sousedech a známých. Ale časem se to zlepšilo :) Místy mě zaskočil (asi?) český překlad, kdy emocionální situace byly popisovány neosobně, odtažitě. Jako odpočinkové čtení fajn tip.
Už dlouho jsem po ní pokukovala, až jsem si udělala radost :) Je výborná. Recepty a postupy jsou napsané podrobně a jednoduše, připadám si s kuchařkou jako s kamarádkou. Má u nás doma svoje pevné místo. Doporučuju pro každou začínající kuchařku i pro všechny, kdo se nespokojí s vysvětlením "to se tak dělá", ale zajímá ho "proč".
Přečteno v rámci opakování, HH od začátku do konce, pěkně popořadě :) Výborný díl. Harry, Ellen, poprvé Rachel a Oleg. Ožívá dávná válečná historie. Plný počet hvězd.
Sérii o HH čtu podruhé, od začátku, postupně. A je to daleko lepší než číst díly tak, jak vycházely. A to je co říct, protože už po prvním čtení byl HH moje oblíbená postava. Útržky z jeho života, souvislosti, vzpomínky... to všechno najednou působí jinak, líp.
Četla jsem ji před pár lety a zůstal mi z ní jen příjemný pocit. A při současném čtení jsem zjistila, že to tam pořád je. Atmosféra mě chytila za srdce a okouzlila. Četla jsem pomalu, abych si ji mohla užívat déle :) Dálky, bezstarostný život. Akademický vs dobrodružný pohled na svět. Vůně dálek a v přístavu loď, která se chystá vyplout... Ach.
Přečteno / prolistováno asi za hodinu. Pár zajímavých informací, ale pro mě nic úplně nového. Od autorů jsem už něco viděla / četla, tak jsem tušila, kudy se to bude ubírat. V knihkupectví se mi líbila, ale myslím, že doma nezůstane a pošlu ji dál.
Nemohla jsem se do ní začíst, nebavila mě a odložila asi po 30 stránkách. Nechávám bez hodnocení.
Poprvé jsem ji četla na střední škole a zůstalo mi z ní v hlavě jen to, jak skončila (nebo to spíše bylo z filmu)? A teď, po 20 letech?
Prvních asi 30 stran mě naplnilo smutkem. Bylo mi líto Terezy, některé její sny a situace mi přišly známé, nečetlo se mi to příjemně. A další části byly pro mě těžké. Opakování děje, myšlenek a pocitů mi způsobovalo často nesnesitelnou těžkost čtení. U desátého opakování "es muss sein" jsem měla chuť hodit knížku z okna. Postavy mě štvaly, nerozuměla jsem jejich počínání. V tom všem mi největší smysl dávala Sabinina touha po opakované zradě. Pro mě to nebyl román o lásce.
Neodložila jsem ji jen kvůli jménu Kundera a tomu, že přečíst ji, patří asi do kategorie "es muss sein".
Myslím, že pro čtenáře za hranicemi musel být zajímavý popis toho, jak vypadal komunistický režim, jak ničil a ovlivňoval životy.
Poprvé jsem celou sérii o Harrym přečetla v pořadí, v jakém vycházela. A už při čtení jsem záviděla čtenářům, kteří přijdou později, a budou to číst tak, jak to Nesbo psal... Takže teď začínám s druhým kolem a pěkně popořadě :)
Netopýr se mi líbil, bylo to fajn vidět Harryho za mladých let. V době, kdy se mu dařilo mít psy ještě na řetězu (aspoň v části knihy). Méně cynického, arogantního, s pozitivními city a emocemi. A od prvního přečtení jsem si nepamatovala zápletku, tak to bylo napínavé i teď.
Zvláštní způsob vyprávění, nezaujal mě, nebavilo mě to. Což s ohledem na téma mě samotnou mrzí.
Líbila se mi. Typický Brown, který sice přehání a situace se vyvíjí překombinovaným způsobem, ale bavilo mě prostředí, o kterém píše. Ledovce, Bílý dům, NASA, americké volby. Krátké kapitoly, které člověka nutí číst dál a knihu neodložit.
Uzavřený prostor, 7 postav a děj směřující k napínavému závěru. Líbila se mi.
Četli jsme s prvňáčkem a čtvrťákem, líbila se nám.
Knížka se mi nelíbila. Ani příběh, ani prostředí, ani "hrdinové". Jedno klišé za druhým, podivný děj, nelogické návaznosti. Četli jsme to s prvňáčkem a čtvrťákem a oni z ní taky nebyli nadšeni.
Četla se dobře. Ke konci jsem si říkala, že se ty dva pohledy nějak prolínají... Ale překvapená jsem byla.
RF je můj oblíbený autor, ale ani tak mě tato knížka nezaujala. Dočteno, ale nezůstala mi z ní žádná vzpomínka nebo motivace přečíst si ji ještě někdy znovu.
Vtipné čtení, ironické, s nadhledem... Jen mi z něj nezůstalo v hlavě vůbec nic :)
Výborná kniha, chytila mě za srdce hned na začátku na solné pouti a nepustila až do konce. Krásný jazyk, ani jedna věta navíc, citlivé použití regionálních výrazů. Historie hornického kraje je strhující a na jednotlivých osudech se rozehrávají velká dramata i malé střípky každodenního života. Karin Lednická je pro mě paní Spisovatelka. Děkuji za zážitek.
Strašná kniha. Dostala jsem ji, tak jsem ji chtěla dočíst, jinak bych ji odložila. Docela mě zaujala zápletka, byla jsem zvědavá, co za tím bylo (a jo, dobrý). Ale ten překlad a styl, spousta nesmyslných vět. SMS, co si píšou mladí v nesmyslném podání. Jasně, v angličtině frčí zkratky - proto se to musí do češtiny přeložit s chybami, aby to působilo cool?