martini.ce komentáře u knih

Poprvé jsem ji četla na střední škole, o přestávkách. Pak ještě několikrát, třeba poslední noc před prvním porodem :) A protože se nějak nevrátila z jednoho půjčení, na bazaru jsem si ji objednala znovu. Tu prostě musím mít doma.
Příběh čtyř kamarádů mě chytil za srdce, moc jsem fandila Ondrovi. A jednou cestou z Oblastního města jsem na tom byla podobně jako Viktor... Pršelo a objevila se duha...

1 02.11.2019

Silná knížka, měla jsem ji v hlavě dlouho. Valmez je moje studentské město, tak místní popisy byly pro mě o to zajímavější.

16 02.11.2019

První knížka od paní Mornštajnové a chytila mě za srdce od první věty. Strhující, čtivá, ani věta navíc a zbytečná. Byla jsem z ní nadšená.

22 02.11.2019

Přečteno už před delší dobou. Tenkrát se četla dobře a rychle, v hlavě mi z ní nezůstalo nic. A mám pocit, že stejný komentář můžu zkopírovat i k dalším knihám RT.

5 02.11.2019

Přečteno těsně po vydání, když jí byly plné obchody :) Tenkrát se četla dobře a rychle, v hlavě mi z ní nezůstalo nic. A mám pocit, že stejný komentář můžu zkopírovat i k dalším knihám RT.

15 02.11.2019

Přečteno už před delší dobou. Tenkrát se četla dobře a rychle, v hlavě mi z ní nezůstalo nic. A mám pocit, že stejný komentář můžu zkopírovat i k dalším knihám RT.

6 02.11.2019

První knížka od RT, přečteno už před delší dobou. Tenkrát se četla dobře a rychle, v hlavě mi z ní nezůstalo nic. A mám pocit, že stejný komentář můžu zkopírovat i k dalším knihám RT.

8 02.11.2019

Knížku jsem přečetla a pořád jsem čekala na nadšení a slzy od smíchu (jak jsem slyšela v doporučeních). Nic, no.

8 02.11.2019

Byla jsem na ni zvědavá, ale nebyl to můj šálek čaje. Prvních asi 5 stran jsem přečetla a zbytek knížky pak rychločtením, věnovala jsem jí hodinu :) Forma (dialog mezi ex-právníkem a právníkem) mě nebavila. Některé myšlenky zajímavé, ale nic nového. Pokud je to pro někoho první knížka s jiným pohledem na svět, je to snadné ke čtení a k pochopení.

6 02.11.2019

Knížku jsem dostala od kamarádky, jako vzpomínku na její oblíbenou část dětství. A začala jsem ji číst až s vlastními dětmi. Každá pohádka je jiná, smutné, vtipné, nelogické, některé podivné... Ale v postýlkách je vždycky ticho nebo chichotání nebo dohadování, kterou budeme číst teď. A je to naše nejoblíbenější kniha před spaním už asi 5 let. Baví děti i maminku (což se u všech dětských knížek říct nedá :))

4 31.10.2019

Poprvé jsem četla někdy na konci střední školy a hned se dostala mezi moje nejoblíbenější knížky. A chtěla jsem být jako Chris :) Moc ráda se k ní vracím a i přes opakované stěhování (a probírku knihovny) má u mě svoje stálé místo.

16 31.10.2019

Měla jsem z ní trochu obavy, protože přece jen se z HH stal můj oblíbenec. Ale strach byl zbytečný a knížka mě chytila od první stránky.

8 31.10.2019