martini.ce komentáře u knih
Čteme před spaním s prvňáčkem a líbí se nám oběma. Ze života, vtipná, hezké příběhy.
Ideální čtení na zimní večery, četla se dobře, postavy se mi líbily. U některých bych uvítala více informací z minulosti, vysvětlení důvodů jejich chování. Zajímavé prostředí, bavila mě.
Knížku jsem měla půjčenou a i když jsem od ní nic moc nečekala, tak se mi líbila. Krásné a vtipné zpracování, zajímavé čtení. Líbily se mi osobní zkušenosti ze světa, rozhled autorky, shodneme se spolu na spoustě pohledů. Není to žádný extrémní přístup, nic násilného, žádné přesvědčování. Jen laskavá motivace dělat věci jinak, vrátit se ke zdravému rozumu (a tělu :))
Klasické pohádky, místy naprosto nelogické (co do postav, jejich chování, sledu situací, atd.) Ideální na společné čtení, kdy se děti můžou doptávat "mami, proč to udělal, proč radši neudělal..." :) Hezké ilustrace.
Odkládám asi po 10 stranách. "Budeme si hrát na to, co by asi udělala Alice z tvého románu..." - to mě nezaujalo.
Nelíbila se mi tolik jako první. V prvním díle mě okouzlila Kréta, tak jsem hrdinům odpustila, že pořád filozofují a dělají si vzájemně přednášky o čemkoliv. V tomto díle už toho na mě bylo moc, přišlo mi to nepřirozené, nebavilo mě to. Přeskakovala jsem při čtení a ten závěr mě překvapil, ale (ač to bude znít černě), tak uklidnil v tom, že už nebudou příplety skotačit na dalších x stránkách.
Přečteno asi po 10 letech, byla jsem zvědavá, jak se mi bude líbit teď. A líbila :) Hezký příběh, zajímavé postavy. Svědka by si občas asi přál každý. A docela lákadlo k návštěvě Kréty :)
Fajn knížka na dlouhé zimní večery :) Četla se rychle, byla napínavá, vůbec jsem netušila, jak se bude příběh vyvíjet. Mínus za chyby a chybějící písmena.
Příběh mě moc nebavil a neodložila jsem ji asi jen kvůli lásce k Paříži Francii :) Líbily se mi postřehy o francouzském způsobu života a některé recepty mě lákají k vyzkoušení :)
Líbila se mi. Obsah i forma, příběh i to, co s příběhem až tak nesouviselo. Místy jsem se smála a o kousek dál mi tekly slzy. Za mě bezva.
Přečteno na jeden zátah a se slzami v očích.
Pro mě to bylo těžké a neveselé čtení, místy hodně depresivní. Knížka, kterou jsem mockrát chtěla zahodit a pak jsem se k ní znovu vrátila. Silné věty, situace, příběhy. Nakonec mi cestu změnily osobní důvody a opravdu jsem neměla už sílu ji dočíst. V domácí knihovně zůstává, třeba jednou...
Při prvním čtení mě oslovil příběh Piláta. Bylo to pro mě poprvé, kdy jsem měla možnost představit si ho jako "obyčejného" člověka s bolestí hlavy. Některé další části pro mě byly složité a zamotané. Asi je třeba ji přečíst víckrát a mám to v plánu.
Jedna z knih, co mě chytila za srdce a ke které se ráda vracím.
První knížka od PH, rozesmála mě, byla vtipná, líbila se mi.
Už je to řádka let, co jsem ji četla poprvé. Laskavá a milá knížka, plná inspirace, jak se dá dívat na svět. Kdybych ji nečetla, asi bych nebyla stejná jako jsem.
Nejradši mám ty básně, u kterých mi (aspoň v hlavě) hraje Karel Plíhal.
Poprvé jsem ji četla kolem 20 - když jsem ji ve vlaku dočetla, jen jsem koukala kolem a rozdýchávala konec. O pár let později jsem byla zvědavá, jak to budu vnímat... A působivá byla stále.