MartinProtschke komentáře u knih
Z politiky jsem zhnuseny obecně, ale tohle byla fakt síla. A díky knížce se mi bohužel zase vybavil ten arogantní Langrův ksicht....
Tak tohle mi sedlo a asi kdybych to četl první, nebyl bych tak kritický ke dvěma dílům Spálené země.
Druhý díl trochu lepší než první, ale Kotleta, Kulhánek nebo Kopřiva to není. Pořád mám pocit, že ty hlášky tam jsou trochu na sílu a je to směs všeho možného, nejvíc tam vidím Highlandra v Čechách...
Číst se to dalo, ale mě moc nesedl styl psaní, celkem nucená přirovnání dost na sílu. Ale jako oddechovka posloužila. Třeba je to tím, že jsem nečetl předchozí knihy se Strasakem
Knihu jsem přečetl kvůli čtenářské výzvě po více bez třiceti letech , které ležela ve sklepě. Na vydání z roku 63 je znát ten sovětský duch nadseneho socialismu. Kniha je plná výrazů pobratim, soudruh, jsou tam vykoristovatele, ale je to obraz tehdejší doby.
Beru tyhle knížky jako oddechovky, které se dobře a rychle čtou. To bohužel nebyl případ téhle knížky. Nápad sice dobrý, ale bylo to takové kostrbaté.
(SPOILER) Po relativně slibnem začátku a vývoji děje se knížka změnila v totální chaos zakončený úplně divným koncem. Celé se jí to zdálo? Nebo ten konec byl sen? Nakonec nejlépe z toho vychází obálka knihy....
Po skvělých recenzích jsem po knize sáhl a nebyl zklamaný. Nápad s obrázky skvělý jakož i obrázky samotné.
Přijde mi, že autor pracuje pořád z podstatou zla, ale snaží se ty knihy nějak oživit zanrovou změnou. Četlo se to dobře, ale ty policejní věci jsou dost nelogické. Už jsem si zvykl, že se to vždy odehrává vždy v anonymním městě, státě.
Některými částmi jsem se prokousával, ale nakonec to celé dalo smysl. Opět mě Karika nezklamal.
Moje třetí setkání s autorem a rozhodně budu pokračovat. Jeho drsný styl, který je v kontrastu s popisy krásné přírody, a zvláštní styl psaní mi sedí.
A Ballard byl zruda, ale svým způsobem mi ho bylo líto.
Upřímná zpověď oblíbeného a na první pohled vždy veselého herce. Nikdy jsem netušil, co musel prožívat, vždy to pro mě byl potrhly a vtipný Chandler.
K překladu a korekture mám pár výhrad. Dost tiskových chyb v knížce a navíc- když už je řeč o tenise, je dobré si při překladu zjistit o té hře pár věcí. Chris Evert nebyl ten, ale ta a od základní čáry to rozhodně není za síť na druhé strane180 cm...
Na knížce mě zaujaly hlavně popisy hory, lezení a světa serpu a Himálaje. Příběh byl trochu pritazeny za vlasy, závěr nevyjímaje. Oddechovka dobrá.
Z filmu jsem si pamatoval pouze scénu za sprchovým závěsem a matku v křesle...Knížka má skvělou atmosféru a autor na pár stránkách stihnul víc, než jiní za 500 stran románu.
Není to úplně špatné, ale v podstatě jednoduchý, předvídatelný příběh. Rozhodně mě to nijak nesokovalo. Nejlepší je na tom asi obálka.
(SPOILER) Přes kladné recenze jsem nic závratného nečekal a přesně tak to dopadlo. Čte se to dobře jako oddechovka, ale příběh je předvídatelný, tisíckrát to tu už bylo a ten americký patos na konec...viz scéna na stadiónu , to bylo fakt moc. Možná by se autorka měla vrátit k létání.
Za mě skvělý nápad a dobře se to četlo. J.D.Barker mě zatím nikdy nezklamal..
(SPOILER) Tak skončila moje oblíbená série. Bohužel po smrti autorky už žádný příběh Jacka Cafferyho nebude. Možná si tenhle díl zasloužil alespoň rozloučení s Blechou, ale i tak patřil k těm nejlepším. Napínavé až do konce jako vždy a na závěr rozuzlení celého trápení od Jackova dětství. Bohužel pro něj pravda byla tvrdší než čekal.