matas888
komentáře u knih
Sophiina volba
William Styron
Za mě silný příběh... Některé pasáže mě úplně nebraly, ale zase to bohatě vynahradily ty, které mi nedaly spát :-) Musím říct, že mi sedl Styronův styl psaní, tak možná v budoucnu zkusím nějakou další jeho knihu.
Pí a jeho život
Yann Martel
Děj mě nijak zvlášť nechytl. Tato tematika se objevila v mnoha jiných knihách a řekla bych, že lépe zpracovaná. Závěr sice překvapil, ale to už přišlo pozdě, aby to výsledný dojem z četby nějak výrazně ovlivnilo...
Divergence
Veronica Roth
První jsem viděla film, kterým jsem byla nadšená a možná jsem měla přehnaná očekávání - líbil se mi víc než kniha... Nemůžu říct, že by bylo něco vyloženě špatně, základ příběhu se mě oslovil, ale nějak mi tam vadila lovestory Tobiase a Tris.
Nemesis
Jo Nesbø
Tak nevím... Zprvu mě to bavilo, ale čím jsem byla v knize dál, tím mi děj přišel víc a víc překombinovaný, natažený, nudný... Hodně se mi nechtělo ve čtení pokračovat a četla jsem jí hodně dlouho a dočetla, ale tak nějak zbytečně... Zřejmě je to autorem, od Nesba druhá kniha a stejné pocity...
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Dá se říct, že jsem úplně cítila s Louisou a prožívala tu bezmoc - až tak je příběh živý. Opravdu silný příběh, který se dotkne srdce a donutí člověka přemýšlet nad tím, co je opravdu v životě důležité..
Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
V mém případě to byla druhá kniha od autora (první byl Vzkaz v láhvi)) a líbila se mi ještě víc. Líbí se mi dvě dějové linie, které se v poslední čtvrtině propojí a musím říct, že ke konci to byl opravdu napínák, musela jsem to dočíst, i když byly dvě ráno :-)
Krotitelka snů
Simona Monyová (p)
Po knize "Tchyně a uzený" jsem ke knize přistupovala velmi skepticky, ale musím říct, že jsem byla velmi mile překvapena. Chvílemi jsem se přistihla, že se nahlas směju :-) Tato kniha je velmi vtipná, i když se smutným koncem.
Hypnotizér
Lars Kepler
Ač mi místy příběh přišel dost přitažený za vlasy, líbil se mi i námět i styl psaní - čtivé a celkem svižné.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Příběh bohyň je bezpochyby zajímavý, ale způsob jakým je interpretován mě absolutně nenadchl a chvílemi jsem si pohrávala s myšlenkou, že to prostě nedočtu.. Tato kniha není pro každého. Já jsem se do ní pustila ze zvědavosti, ač téma mi nijak blízké není, ale bohužel jsem se u čtení dost trápila.
Tchyně a uzený...
Simona Monyová (p)
Neurazí, nenadchne. Jako odpočinková četba proč ne...
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Stieg Larsson
Pro mě je to jednoznačně Lisbeth, kdo dělá tenhle příběh, její postava mě nutila číst pořád dál. Třetí kniha je důstojným zakončením triologie, ale z mého pohledu byla nejslabší, chvílemi jsem se trochu nudila a přehršel informací mi místy přišel na škodu, přesto je celé dílo opravdu perfektní čtenářský požitek.
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
Larsson je pán. Příběh je skvěle sestavený, Lisbeth výrazná osobnost, která přitahuje pozornost a určitě nejen moje sympatie. Tak vzhůru na závěrečný díl!
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Bez pochyby ta nejlepší kniha co jsem kdy četla. Propracovaná, postupně se rozkrývající zápletka, postavy, které se mi velmi rychle zažraly pod kůži. Přestože jsem první viděla film, díky knize jsem celý příběh lépe pochopila a dověděla se i něco navíc. Z tohoto díla jsem nadšená a s chutí se těším na zbylé díly trilogie.
Vzkaz v láhvi
Jussi Adler-Olsen
Vynikají! Zajímavá zápletka a styl psaní, díky němuž jsem hltala slovo za slovem. Těším se až si od autora přečtu další počin.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Na tuhle knihu jsem se strašně těšila a možná jsem od ní čekala až moc... V první půlce jsem si myslela, že jí odložím. Jakmile se objevil Max Vandenburg, kniha mě začala bavit. On byl pro mě jediná postava, která mi přirostla k srdci. Neříkám, že je příběh špatný, ale bohužel mně se pod kůži nedostal.
Lovec draků
Khaled Hosseini
Kniha se mi moc líbila, ale první půlka pro mě byla trošku náročná na začtení se. Nicméně Hosseini je opravdu Pan vypravěč a příběh je popsán tak poutavě, že musí v každém vyvolat nějaké emoce. Kniha Tisíce planoucích sluncí se mi ale líbila víc.
Sestra
Rosamund Lupton
Styl jakým spisovatelka píše je velmi originální, ale zřejmě ne každému sedne. Mně ano :-) Některé pasáže, ve kterých dopodrobna vykresluje svoje pocity se mi četly hůře, ale v momentě, kdy se příběh začal rozplétat už jsem se nemohla od knihy odtrhnout.
