Mateo67 Mateo67 komentáře u knih

☰ menu

Pražské jaro Pražské jaro Simon Mawer

První polovina knihy byla pro mě jen takovou nijakou vatou (proto taky chybí 1*), i když samozřejmě rozumím tomu, že pro vykreslení politických, ekonomických a společenských poměrů v Evropě 60. let, vatou nutnou. Když se však Eleanor a James konečně dostali do Čech, držela jsem náhle v rukou jinou knihu. Naše kulturní a historické reálie před vámi ožívají a vy se stáváte jejich součástí, ocitáte se v centru dění. Já v roce 1968 tahala na provázku kačera, samozřejmě že jsem posléze o invazi hodně slyšela a ještě víc četla, ale tady mi běžel před očima krutě reálný film. Takovýmto strhujícím způsobem to dokáže málokterý spisovatel, ale Mawer ano. Každá postava vtažená do centrifugy toho osudného dne, i když má pocit, že je pouze bezmocně vláčena, se musí dřív či později k nové situaci nějak postavit. A já si po dočtení ještě dlouho zkoušela domýšlet, jak by se asi odvíjely osudy aktérů, kdyby se jednalo o reálné postavy.

25.03.2023 4 z 5


Životní terno Životní terno Fredrik Backman

Protože jsem poslouchala, byla jsem bohužel ochuzena o výtvarnou stránku. Tak jsem si aspoň příběh poslechla dvakrát. A dnes, asi po třech týdnech, mi v paměti nezůstalo téměř nic. Příběh kolem mě jen tak prolétl, párkrát zakroužil a byl pryč. Tedy kromě malé holčičky a její červené židličky. To byly silné momenty a každá věta zde měla svůj význam. Ale! Nebylo to prvoplánové, stejně jako zasazení do období Vánoc?

20.03.2023 3 z 5


Tichá modlitba Tichá modlitba Angela Marsons

První dva díly mě nadchly a už se nemůžu dočkat, až si přečtu čtvrtý díl. Ale tento příběh mě stál hodně sil. Nejsem nijak přecitlivělá a u čtení nemívám problém uvědomovat si, že se nejedná o realitu. Tím pádem si čtení užívám, ale nenechám se jím příliš znepokojovat a rozrušovat. Tady jsem se ale nedokázala od příběhu oprostit. Schopnost autorky vytvořit osobité a zároveň sympatické postavy (např. Matt), aniž by opomenula nadále odkrývat vnitřní svět Kim, ale především vykrelit pohlcující atmosféru je bezmezná. Přesto, nebo vlastně spíš proto dávám tentokrát pouze 4*. Za utrpení (autorkou ovšem naprosto virtuózně vylíčené), které musely zažít všechny čtyři holčičky, prostě musím 1 hvězdu strhnout.

01.10.2022 4 z 5


Mlha nad Shadow Sands Mlha nad Shadow Sands Robert Bryndza

Tentokrát píšu komentář s rozpaky. Vysoké hodnocení mi vůbec nerezonuje s pocity, které po dočtení knihy mám. Zápletka mi nepřišla nijak zajímavá, k posunu ve vyšetřování pomáhaly časté náhody, dialogy velmi slabé (nevím ale, zda toto nebylo způsobeno překladem). Není moc k uvěření, že by byla většina lidí ochotna nechat se “vyšetřovat” a odpovídat dvěma v podstatě laikům, kteří nemají žádné oprávněni vyšetřování vést. Celkově docela velké zklamání, zaujala mě jen linka s Peterem, jíž ovšem autor věnoval jen málo prostoru a to až na žádost čtenářů. Tak snad v dalším dílu…

12.10.2021 3 z 5


Hlas kukačky Hlas kukačky Hana Marie Körnerová (p)

Taková “malá” Mornštajnová. Což rozhodně není míněno pejorativně. Ráda jsem se do románu začetla a vrátila se v myšlenkách ke Slepé mapě. Ale nesrovnávat!
Jinak moc hezky vymyšlený název, pravý význam se vám vyjeví až během čtení. Co mě naopak hodně rušilo (vadilo), byly podle mého názoru zbytečné popisy aktuálních historických událostí. Působily jak opsané z učebnice dějepisu a myslím, že i sebemíň vzdělaný čtenář si je z okolností příběhu doplní sám. Proto o jednu hvězdičku méně.

18.08.2020 4 z 5


Samotářky Samotářky Barbora Šťastná

Vina a trest. Křivdy a odpuštění. Bezmoc a naděje. Samota a osamělost postupující z generace na generaci. Rodinu si člověk nevybírá a dobu, do které se narodí, už teprve ne.
Jako když vezmete hrst korálků a rozhodíte je do časoprostoru. A pak je korálek po korálku hledáte, nalézáte a navlíkáte na šňůrku, až vznikne náhrdelník a v jeho odlesku se vám odkryje kompaktní dojímavý životní příběh žen z Kaprálova statku. Určitě byste ho neměli minout.

17.02.2024 5 z 5


Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 Štěpán Javůrek

“U zase lidé chodili s hlavami sklopenými k zemi. Bez pozdravu míjeli jeden druhého, a než cokoliv řekli, raději se dvakrát rozhlédli kolem sebe. Zase byl ve vzduchu cítit strach. Jenže tentokrát to byl strach z vlastních lidí.

Možná to je podáno černobíle. Asi je to stylisticky nedokonalé. Ale to zlo tu bylo, a když bychom poctivě zapátrali, každý druhý třetí z nás objeví v širší rodině někoho, kdo si tím zlem nejen na vlastní kůži prošel, ale i tvrdě narazil. Kniha by se měla stát povinnou četbou. Ne pro mládež. Naopak pro ty, kterým z určitých důvodů vynechává paměť.

26.12.2023 4 z 5


Emilka Emilka Ivana Fajnorová

Kniha i autorka byly pro mě velmi milým překvapením. I když se jedná prvotinu, je to prvotina velmi zdařilá a vyzrálá. A korunuje to nádherná čeština, obohacená tu obrazným vyjádřením, tu místním nářečím. Kniha byla smutná, ale vůbec na mě nepůsobila přehnaně tragicky či dokonce depresivně. Život prostě dřív často takový byl. Znám to z vyprávění své babičky a maminky. Jen je třeba si na čtení udělat čas a nikam nespěchat. Kniha se nečte snadno a nelze ji číst rychle. Silná byla především v prvních dvou třetinách. Pak jakoby ztrácela dech, ale úplný konec to zase napravil.
Oblíbila jsem si současné české spisovatelky. Poslední dobou mám pocit, že se s nimi roztrhl dost velký pytel:-), a mám z toho dost velkou radost.

21.04.2023 5 z 5


Zpětný ráz Zpětný ráz Peter May

Mám tuto sérii s každým dílem víc a víc ráda. Tento díl je skvěle vybalancovaný. Detektivní pátrání se poctivě prolíná s Enzovou osobní linkou a vše je korunováno autorovým umem vykreslit atmosféru tak, že všechny vaše smysly budou v neustálém pozoru. Zde May přivádí k vrcholu umění gurmánské. Vaše chuťové buňky budou laskány jedním lahodným pokrmem za druhým. Vše, včetně scenérií, je tak sugestivní, že dříve než se do příběhu ponoříte, připravte si něco moc dobrého na zub a otevřete si láhev vína.

04.09.2022 5 z 5


Zrcadlový muž Zrcadlový muž Lars Kepler

Po delší době nové setkání se sympatickým Joonou, který patří mezi mé nejoblíbenější knižní postavy, v tomto žánru si nejspíš drží vedoucí postavení. Takže první hvězdička. Druhá je jasná také, samozřejmě za čtivost od prvního do posledního slova. Kniha mě ke konci držela až tak, že jsem v zápalu přečetla s napětím i tiráž:-). Třetí za návrat Erika Marii Barka a čtvrtá za absenci Jurka, neboť toto vrací knihu více do reality. Pátou strhávám za přehnanou a zbytečnou brutalitu. Nevím, jestli stárnu, nebo autoři “přidávají”, ale pro mě byly některé úseky opravdu nesmyslně nechutné. Nejsem si jistá, zda zájem setkat se příště opět s Joonou převáží nechuť číst nebo poslouchat podobně kruté pasáže. Opravdu by kniha ztratila na atraktivitě, kdyby si toto autoři odpustili?

09.01.2022 4 z 5


Dvojitý kříž Dvojitý kříž Chris Carter

Člověk nemá mít předem vysoká očekávání. Sérii jsem si našla v žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih (v první stovce jsou myslím 4 díly) a dlouho se ke čtení 1. dílu nemohla dostat. A když to konečně nastalo, až takové nadšení se nekonalo. Detektivka je to čtivá, napínavá, promyšlená, klasický motiv, ale již ne tak klasický vrah, ... ale ty dialogy (především ústřední dvojice, mimochodem docela sympatické vzhledem k současným detektivkám), to byla příšernost sama. Nedokážu posoudit, zda se tak stalo až překladem, či ne. Každopádně na sérii nezanevřu a budu doufat ve zlepšení. Vraha jsem si tipla docela brzy, jen jsem netušila, jak se ty nitky vzájemně pospojují. Dílů na mě čeká ještě fůra, takže se budu držet přI zdi a vidím to na 3,5 hvězdičky.

11.08.2020 3 z 5


Luisa a Lotka Luisa a Lotka Erich Kästner

Nádhera. Stejně úžasný zážitek jako v dětství. A přece jiný. Tentokrát vnímáno očima matky a ne dítěte. Kniha v sobě skrývá mnohem víc, než by se na první přečtení mohlo zdát. Nejde jinak než plných pět*.

24.12.2019 5 z 5


Nejlepší pro všechny Nejlepší pro všechny Petra Soukupová

V této knize snad bylo úplně všechno... !!
Člověk nevěděl, která postava je mu bližší. Vždy asi ta, která měla v té chvíli “hlavní slovo”. Geniální, ze Viktor mluví v 1. osobě, zatímco Hana a Eva ve třetí. Líbilo se mi, jak autorka vyřešila závěr, bylo ta takové pohlazení po duši. Nemusí mít každá knížka otevřený konec.
Poslouchala jsem ale jako audioknihu a nemohla jsem si zvyknout na Hanu. Podání bylo jakoby trhané, nepřirozené a velmi těžko uvěřitelné. Kdybych knihu četla, velkou část jejích promluv bych cítila jinak, než jak to vyznělo z nahrávky. To se fakt nepovedlo. Proto mi byla tato postava asi nejmíň sympatická a mrzelo mě to, protože si to nejspíš nezasloužiila. I když na Vikiho a babičku fakt neměla. Dávám 100% přednost četbě před poslechem a tady se mi potvrdilo, že dělám dobře.

04.08.2019 5 z 5


Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky J. R. R. Tolkien

Krásná dobrodružná, ale zároveń i poetická “pohádka”. Dobro a zlo. Šťastný konec, ale ne úplný happy end. Úžasný fantasy svět a v těchto kulisách všechny možné charaktery, na jaké si jen vzpomenete. Prostě vezměte si tuto knížku a nechte se unášet.
Ale nedá mi nezmínit tady třídilnou filmovou adaptaci. Myslím, že kdyby k tomu měl co říct Tolkien, tak bychom se divili. Knihu určitě nezamýšlel jako uměle natažený a přehnaně akční kasovní trhák.

12.06.2019 5 z 5


Pokrevní pouta Pokrevní pouta Angela Marsons

Výborné jako vždy. Můj osobní problém - nemusím moc knihy, kde se děj odehrává ve vězení. To prostředí mi vadí, i když není důvod proč. Samozřejmě bez toho by to tady nešlo, o Alex muselo být postaráno:-). Kim mám ráda a pro Bryanta mám slabost, hlavní zápletka opět originální, “Ďábelské hry 2 ještě lepší, Kimina matka a Shane korunují už tak zdařilé dílo, takže hodnocení je i přes některé mé osobní výhrady jasné.

05.10.2024 5 z 5


Pérka, drátky, kolečka Pérka, drátky, kolečka Martina Málková

Závity ulit mi přišly do rukou tak nějak náhodou. Pérka, drátky, kolečka jsem vyhledala již cíleně. Opět krásná obálka, opět zajímavý název. A opět pět hvězd. Dala bych i šest, kdyby to šlo. Kniha se tváří jako oddechové čtení, ale (jen) oddechovým čtením rozhodně není. Můžete mít dojem, že víte, jak a kam se děj bude ubírat, že vás nic nemůže překvapit. Překvapí, uvidíte.

12.09.2023 5 z 5


Nikdo není sám Nikdo není sám Petra Soukupová

Tak tohle šlo nemilosrdně na dřeň. Vnímavě vypozorované a autenticky popsané běžné situace našich běžných životů. A i když je to typická Soukupová, u které hledáte s lupou v ruce alespoň střípky něčeho pozitivního, zde jsem je nacházela často a bez lupy. U všech členů rodiny ( tedy kromě prarodičů ) jsem vnímala vzájemnou lásku a snad i soudržnost, i když u děti je puberta nepouštěla moc na povrch. A to je velký posun od autorčiných dřívějších knih.
Spoiler: Skutečný zmar jsem pocítila až na konci, kdy se kruh nečekaně uzavře a hlavní hrdinka stojí zase na začátku a já moc nevěřím, že i když vlastně udělala své první opravdové svobodné rozhodnutí, že bude schopná situaci ustát a zvládnout.

13.07.2023 4 z 5


Let do nebezpečenstva Let do nebezpečenstva Arthur Hailey

Neplánované, a o to báječnější. Po více letech jsem nedávno cestovala letadlem. A hned druhý den po příletu domů mi v knihobudce padla jako první do očí tato kniha. Brožované vydání z roku 1986 a ve slovenštině k tomu. Střih a já byla zase mladá a hltala opět toto vydání, které se mi (i tenkrát) podařilo sehnat. V publikování určitých knih byli na Slovensku před revolucí mnohem pružnější, průbojnější a úspěšnější než u nás.
Užila jsem si to parádně! Prostě Hailey je jen jeden! A kdo jste mí vrstevníci, vy mému vytrženíurčitě rozumíte:-).
P.S. Vedle Letu na mě na poličce v budce mrkala i Konečná diagnóza. Už taky změnila adresu:-).

22.03.2023 5 z 5


Nasterea Nasterea Petra Stehlíková

Naslouchače jsem rozdýchávala hodně dlouho, Faja se nesl ještě na Naslouchačově vlně. Dlouhá prodleva všechny vlny utišila a Nasterea se v poklidu objevila a v poklidu taky zmizela. Zklamaná ale nejsem, bylo milé setkat se se známou partou a sledovat, jak si s nimi autorka (nebo sklenit???) pohrává. Jen mi chyběla ta stará dobrá Ilan z masa a kostí a přebývala stovka stran. Mrzí mě taky způsob výstavby každého dílu (nebo že by to byl záměr?). První třetina až polovina se jen tak převaluje jakoby v těžkých mracích, druhá polovina a hlavně posledních 100 stran vždy pádí neuvěřitelně dravě a zasypává nás přemírou nových událostí. Věrná ale samozřejmě zůstanu, protože jsem samozřejmě zvědavá ženská a pak - vždyť ten svět je přece náš.

05.02.2022 4 z 5


Deník kastelána Deník kastelána Jan Bittner (p)

Emoce! Příběh mi připadal tak uvěřitelný a opravdu “na vlastní kůži” prožitý, že jsem měla problém uvědomit si, že to tak není. Nadpřirozeno mě nejspíš omámilo:-). Působivá ich-forma, silné momenty bez sentimentu vyvažované místy až černým humorem. Ne Aristokratka, to Kastelán měl mít pokračování!

12.11.2021 5 z 5