MayaBu komentáře u knih

Tahle knížka nebyla špatná, ale zároveň mi nevyrazila dech. V určitých místech mě přestávala bavit, připadá mi, že mohla být kratší a neuškodilo by jí to. Asi mám jakýsi osobní problém se slovem "OK", kterého bylo v textu plno a často kazilo kouzlo vět, do kterých se prostě absolutně nehodilo (což bylo vlastně ve všech dopisech...). Taky ke Stelle jsem si musela hledat cestu postupně a nejsem si jistá, jestli jsem ji nakonec vůbec našla.

Chápu, že lidem, kteří vyhledávají přímo romantické příběhy se to bude líbit, ale já v tom příběhu viděla až moc "úplných náhod" a nereálnosti. Navíc mi Dopisy, které nikdo nečetl v mnoha aspektech připomínaly jiné dopisy a to Dopisy z ostrova Skye a ty byly dle mého o třídu výš.

9 10.04.2018

Triologie o královně Tearlingu měla našlápnuto k tomu stát se mou nejoblíbenější sérií. Po dočtení třetího dílu se jí ovšem nejspíš nestane.

Ještě za polovinou knihy jsem byla nadšená - bylo to čtivé, napínavé (prostě jako první dvě knihy), některá tajemství se už odkryla. Jenže potom .... došlo k jistým, ehm, zvratům a odhalením, která byla jakási první varování, že to, co přijde, se mi asi nebude úplně líbit.
Budu upřímná - nelíbilo se mi to vůbec. Jasně, bylo to vskutku nečekané a radikální atd. ale ve špatném slova smyslu. Navíc si myslím, že si ty postavy (ať už Kelsea, Rafan a nebo Rudá královna) zasloužily trošku jiné osudy. Stejně tak mě zklamal Finn a jeho dějová linka, na můj vkus dostal až moc prostoru...

Takže 3* a to za čtivost a první půlku knihy. Mrzí mě to, ale v mých očích si tato série neudržela tu vysokou laťku, kterou nasadil první díl.

3 27.03.2018

Druhá "gaimanovka" a zase 5*, nemůžu jinak.
Tolik nápadů (znovu žasnu nad autorovou fantazií), výborné proplétání dějových linek, skvělé zakončení. Nikdykde mi možná přišlo malinko čtivější, ale to je detail. S naprostou spokojeností nad knihou se jdu kouknout na film.
(edit o zhruba dvě hodiny později - film taky není špatný, ale na knihu nemá)

12 06.03.2018

Solidní 4*, které ovšem mají k 5* celkem daleko. Bylo to dobré, ale dech mi to nevyrazilo.

Za plus považuji hlavně nepopiratelnou čtivost. Svět, ve kterém se kniha odehrávala, byl nápaditý a taky nabízel mnoho možností pro samotný děj (když jsou vraždy na denním pořádku, tak to se pak plány spřádají poněkud jednodušeji, že...)

Jenže...v první polovině byly zvraty v pohodě, některé mi přišly možná lehce ukvapené, čekala jsem, že k nim dojde až později, ale budiž. Potom však přišel jeden, u kterého jsem protočila oči.

SPOILER! Prostě nemám ráda, když někdo prohlásí postavu za mrtvou a pak ji hodí zpátky do děje. (Navíc jenom proto, aby ji teda opravdu zabili.)KONEC SPOILERU.

A ještě jeden detail: Proč se jméno Tyrus neskloňuje stejně jako třeba Prométheus? Tyrus bez Tyra. V knize ale potkáte Tyruse. A druhý detail: Diabolik nemá slzné váčky, ale mlží se mu pohled, když dojde na něco dojemného?

3 01.03.2018

Nikdykde byla moje první kniha od Neila Gaimana a určitě ne poslední. Nesmírně mě to bavilo, mluva pana Croupa, který dokázal elegantně říct i výhrůžku smrtí, byla skvělá a celkově padouši v této knize neměli chybu.
Gaimanovi se rozhodně nedá upřít velice bohatá fantazie a bývala bych si knihu možná přečetla raději v originále, už kvůli hře s názvy stanic metra atd. ale myslím, že si s tím vším paní překladatelka poradila se ctí.
Nikdykde je zkrátka taková povedená pohádka pro starší.

14 20.02.2018

Než se pustím do třetího dílu, rozhodla jsem se znovu přečíst ty dva předchozí. Trochu jsem se bála, že se mi Královna Tearlingu napodruhé nebude už tolik líbit, ale brzo se mé obavy ukázaly jako plané.
Sice ano, některé části bych klidně vyšktla, násilí a krve je tam až až, ale na druhou stranu Kelsea je výborná hlavní postava.
Svět, ve kterém se Tearling nachází, je velmi zajímavý, a já doufám, že na všechny své zvídavé otázky ohledně jeho historie dostanu odpovědi v dalších dílech.
Jinak se mi moc líbily kapitoly z pohledu Javela, rozhodně nebyly zbytečné, jsem zvědavá, co s ním bude dál. Mou nejoblíbenější postavou (nepočítaje Kelseu) je ovšem Rafan. Hm, nebo možná Kostěj...

4 07.02.2018

Místy překrásné (žasnu nad krásným jazykem českým), ale celkově bych řekla, že vzhledem k množství úvah, které se k ději vážou (pohrdání spol. řádem, kdo nese vinu za zlo ve společnosti atd.), je děj "přeletěn" příliš povrchově a rychle.

3 03.02.2018

Obsahuje to, co by se dalo označit za SPOILERY!
Měla jsem vysoká očekávávání a to byla chyba.
Nepřišlo mi to nijak závratně čtivé a abych byla upřímná, když jsem byla zhruba v polovině, tak jsem zjistila, že mě vlastně ani moc nezajímá, kdo Simona zabil.
Vše začalo obracet k lepšímu, když se začala rozbírat tajemství těch čtyř, ale vývoj jednotlivých postav? Třeba Addy? Nevím, jestli existuje něco šablonovitějšího, než jakási její "proměna" z princezničky na nindžu a epilog byl skutečně přeslazený.
A co se rozuzlení týče, musím uznat, že jsem byla zklamaná...motiv mi přišel nedostatečný a celý ten plán příliš komplikovaný a riskantní. Rozhoduji se mezi 2 a 3*.

7 21.01.2018

Byla jsem překvapená, jak čtivé to bylo. Děj Iliady zhruba znám z hodin českého jazyka, takže jsem tušila, jak to s kým dopadne, ale vzhledem k tomu, kolik bylo na těch 358 stranách emocí, to absolutně nevadilo. Smršť zoufalství, lásky a hrdosti, se kterou se pojila otázka, co pro ni všechno obětovat a v neposlední řadě krutě pravdivá proroctví...

Dalším, opět příjemným, překvapením bylo, že vztah mezi Patroklem a Achillem zapadl do příběhu jako kousek skládačky a nepůsobil nijak rušivě.

(Když na konci Odysseus říká Pyrrhovi: "Třeba i já budu jednoho dne slavný. Třeba dokonce slavnější než ty." smála jsem se. Celkově je vidět, že knihu psala odbornice. Její další kniha by měla být právě o Odysseovi! Nebo o jakémkoli antickém tematu, takovéhle cesty do minulosti se mi líbí :)

8 18.01.2018

Kvothe a jeho eskapády životem č. 2. Nebo spíš 2/2 prvního dílu, že.
Možná v trochu pomalejším tempu, asi proto, že se zamiloval a Denna dostala víc prostoru, ale pořád to bylo čtivé. Líbí se mi dějová linka s Auri, je to správně tajemná osůbka...
Nechápu, proč byl první díl rozdělen do dvou svazků, ale budiž. Proč se ovšem poznámky ke kalendáři nachází až na konci druhé knihy a nejsou i v té první, to mi hlava nebere. Asi jsem jediná, ale při čtení prvního svazku (prvního dílu prvního dílu, to zní krásně :) jsem celkem dlouho dumala nad tím, co je to sakra ten kácen...

5 09.01.2018

Některé byly dobré, jiné horší. Jako malá jsem nenáviděla pohádku o Egle, to proto, jak končí, ale tentokrát se mi asi líbila nejvíc.

6 30.12.2017

Do strany 60 jsem jen kroutila hlavou, nechápala jsem, o čem to vlastně čtu. Od výše zmíněné strany však bylo všechno jinak, protože se Kvothe pustil do vyprávění své minulosti a já jsem se začala nořit do toho zatraceně čtivého příběhu, až jsem se v něm utopila. Jakmile to bude možné, půjdu do knihovny hledat pokračování.
Bylo to, nepočítaje rozpačitý začátek, přesně takové, jaké jsem si to představovala - svižný a magický příběh neobyčejného hrdiny, kterým Kvothe bezesporu je.

7 28.12.2017

Možná tuto knihu nadhodnocuji, ale propojení jednotlivých povídek mi přišlo dokonalé, hlavně když se na konci sešli všichni hlavní aktéři...
Jednotlivé povídky měly své mouchy - první byla sice vtipně napsaná, ale děj se mi zdá dost nereálný, druhá mi (narozdíl od většiny komentujících) přišla nejlepší, třetí měla hodně nezáživnou první polovinu. Zápletky byly dost průhledné a jednoduché, to je pravda, ale jako celek Sněží, sněží působilo až překvapivě dobře.

4 23.12.2017

Stavitelé mostů jsou velmi hutné vyprávění.
Dovolte, abych to vysvětlila: Příběh nemá žádné závratné tempo, autor čtenáře během více než 500 stran poučí nejen o stavbě mostů v Norsku a v Německé východní Africe, předá mu mnoho dalších informací, které ze Stavitelů dělají velmi obohacující dílo.
Nedá se říct, že bych knihu přečetla na "jeden zátah", někdy jsem se neubránila pocitu, že pan Guillou naládoval do knihy příliš detailů. Co však fungovalo na jedničku, byly kontrasty mezi sněhovými vánicemi v Norsku a horkem Afriky. Atmosféru obou míst dokázal autor zprostředkovat neuvěřitelně realisticky. Netuším, jestli se pustím do dalších dílů, ale příběh Sverreho mě zajímá...

3 20.12.2017

Není to tak, že by mi vyloženě spadla brada (ve chvíli, kdy jsem na obálce četla, že by mělo jít o "jeden z největších objevů je světě YA" tak to poněkud zvýšilo moje očekávání). Tahle knížka byla roztomilá. To je to správné slovo - roztomilá a taky zatraceně čtivá. A ano, jsem zvědavá na film.

5 07.12.2017

Je poznat, že je Nicholls scénárista a rozhovory umí. To je asi jediné, co se mi na knize líbilo. Vtipná mi příliš nepřipadala (jediný moment, kdy jsem se zasmála bylo vyjmenovávání věcí, které Brian odmítl odvézt na návštěvu k Alici). Bylo to prostě hladce plynoucí vyprávění s jediným zvratem a dost zvláštním koncem (epilogem), který dle mého nebyl vůbec potřebný. Film jsem každopádně neviděla.

2 06.12.2017

Svižná, občas vtipná kniha. Pojetí některých členů rodiny (myslím hlavně rodiče) mi přišlo místy až parodické, ale uznávám, taky jsem se nad těmi kalamitami někdy zasmála. Taková oddechovka, každopádně co se tematu psychických chorob týče, Uvnitř mé hlavy se mi líbilo víc.

4 22.11.2017

Musím přiznat, že tahle kniha se mi zatraceně špatně hodnotí. Trápila jsem se s ní, ještě někde kolem strany 300 jsem si nebyla jistá, jestli ji vůbec zvládnu dočíst. Asi jsem na Styronovo syrové vyprávění plné narážek na sex moc mladá a nezralá, Stingův život mě (a jeho milostné problémy už vůbec) nezajímal. Na druhou stranu samotný Sophiin příběh mě nutil v četbě pokračovat. Velmi zajímavé byly Styronovy úvahy o válce i o tom, co dělal Stingo, když Sophie v Polsku zažívala všechny ty hrůzy.
Nejdřív jsem si myslela, že Styron svou knihu zbytečně natahoval (hlavně velmi dlouhým začátkem) ale není to tak - takhle má postupné rozplétání Sophiiny minulosti a jejích lží daleko větší sílu.
Měla jsem pocit, že čtu vlastně dvě knihy - jedna byla velmi nudná, ta byla o Stingovi a jeho dilematech co se týkaly Jihu, druhá byla strhující a hluboký příběh Sophie.
Zavírám obě oči a hodnocení, které knize dám, připadá hlavně "té druhé", o jednu hvězdičku Sophiinu volbu ochudil právě Stingo.

10 19.11.2017

Myslím, že tahle kniha má pár nedostatků. Asi nejzávažnějším z nich je příběh, který není tak silný, jak se na první pohled zdá a ani rozuzlení nemá žádný wow efekt. Dále jsou to některé rozhovory mezi postavami, většinou to byly hádky, které dočtete a nějak vám uniká návaznost vět na sebe.
Hlavní hrdinka mi byla celkem sympatická (až na přemíru nenávisti vůči všemu a hlavně ke knihám), ale víc jsem si oblíbila Michaela Holdena a Charlieho.
Rozhodně nešlo o špatnou knihu, bylo to velmi čtivé a plné sarkasmu, ale něco tomu prostě chybělo. Dalším knihám Alice Oseman bych ale určitě šanci dala. 3,5*

3 26.10.2017

Tohle jsem nečekala ani při pohledu na vysoké hodnocení a ohlasy, které tato kniha má.
Bylo to dechberoucí čtení a jsem vděčná, že jsem se dozvěděla zase něco víc o nedávné historii naší země, kterou jsem sama nezažila a tím nemyslím data důležitých událostí, ale hlavně jejich dopad na obyčejné lidi. Kdybych mohla, dala bych šest hvězdiček z pěti...

16 30.09.2017