MayaBu komentáře u knih

Musím říct, že nejsem fanynka Rothové, Divergenci jsem sice četla, ale nijak silně na mě nezapůsobila, takže do dalších dílů jsem se nepustila. Čáry života mají paradoxně horší hodnocení než právě Divergence a líbily se mi daleko víc.
Kdybych to měla říct jednoduše, tak proto, že měly vlastně všechno, co moje fantasy duše potřebuje – zajímavý svět (vesmír? proč ne), akční scény (které se tedy neobešly bez spousty krve a mrtvol...nic pro slabé povahy) a dokonce ani u romantické linky jsem neprotáčela oči :)
Navíc Cyra i Akos mi byli sympatičtí a já jsem zvědavá, jak to (nejen s nimi) bude dál. Vzhledem k tomu, že jsem si tuto knihu víceméně náhodou vybrala v knihovně, tak jsem překvapená. Velmi příjemně.

P.S. Moc nechápu, co tady mají všichni s těmi jmény. Už jsem četla knihy s krkolomnějšími...Snad jenom Thuvhe je podivné, ale jinak...?

5 19.08.2018

Můj zásadní problém je v tom, že jsem čekala něco malinko jiného. Vlastně něco dost jiného.
Těšila jsem se na příběh o holce, která se snaží "vylézt ze své ulity" a překonává výzvy. Sophie skutečně překonává jakési "výzvy", ale jde jí to za a) příliš jednoduše a za b) všechno, co dělá sdílí na soc. sítích. To mi připadalo zbytečné (vždyť to dělala pro sebe, ne?) a její zmínky o počtu sledujících zabíraly pomalu půlku knihy.
Vtipné bylo, jak všichni Sophie říkali, že by se měla změnit, ale zároveň že je vlastně uvnitř pořád stejná a je to tak dobře. Její kamarádka Ella mi navíc byla krajně nesympatická. Líbil se mi ovšem závěr, posledních pár kapitol, kdy vyprávění dostalo mírně vážnější ráz.
Sečteno, podtrženo - nad touhle knihou s roztomilou obálkou se nesmí moc přemýšlet. Potom je z toho celkem fajn letní čtení.

6 12.08.2018

Páni, to byla teda jízda! Naslouchač překonal má očekávání (která vzhledem k místnímu hodnocení nebyla úplně malá...).
Postrádala ta kniha vůbec něco? Sympatické postavy, zajímavý svět plný tajemství, strhující tempo, dostatek akce a dějových zvratů i neskutečná čtivost - to všechno Naslouchač má.
Zpětně děkuji kamarádce, která mi knihu vnutila, nutně potřebuji další díl!

15 10.08.2018

Taková feel-good jednohubka. Vedle jiných částí Cyklu o neviditelném není Zápasník až tak výrazný, nedojme vás až k slzám, ale má také svou vlastní moudrost a poselství.

4 06.08.2018

Povídkových knih jsem zatím moc nečetla, ale tahle se mi vcelku líbila. Byla místy nápaditá, místy překvapující, jindy plná tajemna, prostě byla tak nějak správně gaimanovská :).
Samozřejmě se mi některé povídky líbily víc a některé míň (mezi ty dobré řadím Svatební dar, Rytířství, Trolí most, andělská Vražedná tajemství a netradiční Sněhurku Sníh, zrcadla, jablka. Naopak Sněden, Chladné barvy a částečně i Královna nožů šly mimo mě.) 3,5*

4 06.08.2018

Tato kniha byla mým prvním setkáním s dílem pana Shustermana a po jejím dočtení se v knihovně určitě poohlédnu i po Bez šance. Píše totiž velice čtivě a právě tato čtivost a humor v dialozích postav byly největší plus Smrtky.
Kladných stránek má kniha mnoho - od sympatických hlavních postav a jejich psychologického vývoje (hlavně u Rowana), přes vyrovnané tempo až po zajímavé kulisy světa budoucnosti.
Takže proč to podle mě není na 5*? No, většina zvratů byla předvídatelná a taky mi chvíli trvalo, než jsem přijala představu, že se po šestnáctiletých chce, aby zabíjeli lidi. Když jsem se nad tím zamyslela, přišlo mi to morbidní. Asi jsem nad tím zkrátka přemýšlela až moc. Druhý díl si s největší pravděpodobností přečtu.

11 01.08.2018

3,5*, ale nějak se mi nechce to zaokrouhlit na 4*.
Mezi krásou a ošklivostí byla v knihovně láska na první pohled. Obálka je nádherná a celkově je tahle knížka po grafické stránce více než povedená.
Četlo se to takřka samo a to už od první stránky, navíc ten příběh byl opravdu silný, hlavně prostředím, ve kterém se odehrával. Ještě chvíli mi asi bude vrtat hlavou.
Menší spoiler na závěr - v jednu chvíli jsem měla celkem problém Wavyin vztah s Kellenem neodsuzovat, Kellen si na začátku rychle získal mé sympatie, ale pak si je horko těžko vydobýval zpátky.

2 26.07.2018

Uf, to bylo něco! S Americkými bohy jsem se na začátku dost prala, protože jsem se nemohla pořádně začíst a navíc nejsem zas tak (hm, vlastně celkem vůbec) zběhlá v cizích mytologiích, takže jsem nemohla pořádně ocenit ani ten koktejl bohů, který Gaiman namíchal. Ale byla jsem odhodlaná tuhle knihu dočíst, protože přeci jen je to Gaiman a já si prostě vtloukla do hlavy, že to určitě nakonec bude dobrý. A vlastně asi bylo. Jen je potřeba prokousat se začátkem a přistoupit na autorovu hru, kdy vám důležité informace dávkuje velice střídmě a na tempo vyprávění, které (snad kromě konce) není nijak převratné. Z Gaimanových knih u mě však stále vede Nikdykde.

7 26.07.2018

Velice zajímavá kniha. Když jsem ji četla, měla jsem s ní několik problémů, ale stejně ji hodnotím relativně silnými čtyřmi hvězdičkami.
Žena v zrcadle má tři hlavní hrdinky (což znamená tři více méně oddělené dějové linky) a na Schmittovy poměry vysoký počet stran. Řekla bych, že až příliš vysoký. Děj byl poněkud nevyvážený - když mě zrovna bavila linka Hanny, tak mě nudila Anny a opačně. Jen s Anne z Brugg to bylo pořád stejné, ta mě zkrátka nechávala po většinu času chladnou.
Schmitta řadím mezi své oblíbené autory a proto jsem byla na tento román zvědavá. Jistě, není to Cyklus o neviditelném, ale stále je to čtivé a plné filosofických myšlenek, což jsou přesně ty důvody, proč Schmitta čtu.
Je to kniha o pocitech a prosto si myslím, že hodně záleží na tom, v jakém psychickém rozložení ji čtete. Kdybych ji rozebrala po částech a každou z nich ohodnotila, možná bych nebyla úplně spokojená, ale jako celek se mi líbila.

2 24.06.2018

Na zadní straně obálky se píše cosi o „opojném, zničujícím a intenzivním příběhu s opravdu šokujícím závěrem.“. Byla jsem zvědavá, jak takový příběh bude vypadat.
Jedno je jisté - nelíbilo se mi to. Pozitivum vidím snad jen ve vlčích mácích na obálce, zvlášť zadní strana obálky vypadá vážně skvěle.
Děj? Chaotická změť tajemství a dalších tajemství, plus kupa dalších (mnohdy vážných) temat, to vše doplněné nezdravou dávkou cigaret a alkoholu.
Jednotlivé postavy mi přišly ploché a trochu se spíjely jedna do druhé, nedokázala jsem pochopit jejich jednání a už vůbec mi nebyly sympatické.
Dochází mi, že vlastně nevím, o čem ta kniha byla. Zklamaná nad touto podivnou pomatenou knihou jdu vzít do ruky nějakou jinou.

3 16.06.2018

To bylo ale sladké čtení! Všechno, co jsem psala k prvnímu dílu platilo i u tohoto. Tahle série mě skutečně překvapuje a je mi jasné, že třetí díl si nesmím nechat ujít. Jen škoda těch chyb, které se v textu objevovaly.

P. S. Stále miluju Johna Ambrose McLarena :)

7 04.06.2018

Cyklus o neviditelném je výjimečná věc, Schmittovi totiž stačí malý prostor (vždyť koukněte, kolik má stránek tahle kniha, což jsou vlastně tři knihy v jedné!) aby vám toho mnoho předal. Moudrost, myšlenky, emoce...všechno tam bylo.
Můj nejoblíbenější je příběh o Oskarovi, Noemovo dítě mu však šlape na paty. Poslední příběh, pan Ibrahim a květy koránu, mě trochu zklamal, nedokázal se mě tak silně dotknout. Tuto knihu ovšem budu číst ještě alespoň jednou, takže třeba moje druhé setkání s panem Ibrahimem dopadne lépe.

2 15.05.2018

Nejsem rybář a nebude ze mě ani námořník, ale tahle kniha si mě získala. Je to příběh nesmírné houževnatosti, je o boji proti přírodě, jistě, ale také o lásce a úctě. K moři a k rybám.

20 08.05.2018

Této knize (hlavně tedy té první divadelní hře, kterou nabízí) udělala velice působivou "reklamu" naše češtinářka a já ji od té doby hledala v knihovně...až jsem ji jednoho krásného dne našla!
Maškaráda rozhodně nezklamala, navíc mi vyhovovala forma veršů, kterou to bylo psáno. Druhá hra, Dva bratři, už byla o třídu níž a chyběl jí nějaký ten vrcholný bod děje. Celkově však zajímavé čtení.

2 07.05.2018

Velice milá knížka, příjemné překvapení.
Takhle nějak si představuji dobrou oddechovou četbu - skvěle se četla a několikrát jsem se u ní zasmála. Navíc Lara Jean mi byla v mnoha ohledech dost blízká.

7 05.05.2018

Musím uznat, že jsem se nechala zlákat obálkou. Právě za ni uděluji jednu hvězdičku, druhá je za ty poslední cca dvě kapitoly, které na rozdíl od zbytku knihy přinesly alespoň jakési napětí. Ano, jsem zklamaná, protože mi to přišlo příliš natahované a postrádalo to čtivost.

3 03.05.2018

Jako mladší bych se u Koraliny bála jako blázen, tím jsem si jistá! Teď jsem v ní viděla podivuhodnou a trošku strašidelnější pohádku. A musím uznat, že se mi líbila.

5 24.04.2018

"Nehasili dřív požárníci požáry, místo aby je zakládali a rozdmýchávali?"
Myslím, že se k této knize za pár let vrátím, protože si nejsem jistá, jestli ji teď dokážu plně ocenit. Netuším, jestli to bylo překladem, ale použitý jazyk se mi zdál dosti krkolomný a složitý. Každopádně námětem a myšlenkou, která nepřestane být aktuální snad nikdy, mě kniha dostala.

9 21.04.2018

Výborná kniha přečtená během jednoho dne.
Boyne to zkrátka znovu dokázal - vytvořil příběh z válečné doby vyprávěný očima dítěte, který čtenáři mnoho dá.

(Na str. 214 se Emma ptala: "Vážně je tak snadné zkazit nevinného?" Zdá se, že bohužel ano...)

6 13.04.2018

Moje druhá kniha od paní Mornštajnové a opět unikátní zážitek. Mám dojem, že knihy této autorky jsou něčím úplně odlišné od všech ostatních, které čtu, ale nevím, čím přesně to je. Hanu jsem slupla jako malinu, četla se sama a dokázala se prokopat kamsi do mého nitra a ranit mě až neuvěřitelnou silou. Takže se přidávám k ostatním a tuto knihu vřele doporučuji.

35 12.04.2018