Medvědářka komentáře u knih
Další díl za mnou a já se zase utvrdila v tom, že mě tohle vážně baví.
Karel je už stár a je to znát. Do popředí se začíná dávat Václav, jeho syn, který nebyl u nás oblíbený. Je jiný a Karel si to uvědomuje. I přes to všechno se snaží být dobrým vládcem do posledního dechu.
Napadlo vás někdy, když jdete přírodou nebo třeba jen parkem, že rostliny kolem vás jsou jedlé? Že i obyčejný šťovík, kopřiva nebo pampeliška vám mohou dát základ na dobré jídlo? Že ne? A co kdybyste dostali návod - kuchařku, která vám ukáže taje přírody a ještě vás navnadí na dobrotu na talíři? Les a louka na talíři je toho důkazem.
Grada na konci června vydala svou netradiční kuchařku, která je plná inspirativních receptů a nejen jich. Jsou v ní krásné fotografie a povídání o přírodě a jak jejích darů využít co nejvíce.
Já si na zkoušku vybrala recept Nebeský malinový koláč, protože letos jsme měli malin požehnaně. V receptu jsem tedy nepoužila čerstvé maliny, ale zamražené, protože je přeci jen už po sezoně a kupovat je v krámě nehodlám. Aby toho nebylo málo, tak jsem si k němu přidala i malinový krém a kokos na ozdobu. Koláč jako takový mi totiž přišel lehce suchý a s malinovým krémem je to teprve to pravé, co mají mazlíčkové rádi. Kokos jsem zvolila k vůli tomu, že jsem jej použila na vysypání formy a myslím, že se dobře doplňuje s chutí malin.
Knihu mám doma už delší dobu a zkoušela ji číst několikrát. Jak se mi opět potvrdilo, u tohoto autora je pro mě důležité načasování čtení.
Děj nás tentokrát zavádí do doby panování krále Vladislava Jagellonského. Český lid ho považoval za slabého panovníka, protože místo válčení prosazoval raději mír. On sám to neměl na českém trůně lehké, neb nebyl z Čech, ale z Polska.
V knize potkáváme i významného stavitele Benedikta Rejta, který je tvůrcem Vladislavského sálu na Pražském hradě a jeho opevnění. Jeho dílo známe i i Kutné Hory a dalších českých hradů.
Knihu jsem si užila jako předchozí autorova díla. Jeho knihy jsou hezkou ukázkou toho, jak může vypadat historie, kdy vás to nenudí a vy se ponoříte do příběhu a budete jen číst a číst. Oživíte si dávné poznatky z hodin dějepisu a už vám to nebude připadat tak nudné, jako se vám to mohlo zdát při vyučování.
Tohle se mi četlo samo. Už dříve, když kniha vycházela u nás, mi byla nabídnuta k přečtení, ale já tehdy odmítla. Nebyla jsem si jistá jestli mě tenhle žánr osloví, protože v té době mě to prostě nebralo. Jenže dnes je jiná doba. Zkouším nové žánry a tahle kniha mě k sobě tak nějak přitahovala už delší dobu.
Příběh Toma a jeho osud mě k sobě hezky přikoval. Líbilo se mi cestování časem. Nebylo to násilné přelétávání sem a tam. Mělo to příjemný spád a konec hezky překvapil.
Nečetla jsem knihy ze série Milénium, ke kterým je hrdinka Linn přirovnávaná. To upozorňuji hned na začátku.
Anotace knihy mě nalákala na příběh, který jsem si spojila s jinou knihou z nakladatelského domu Grady a to V mysli vraha. Tam se také různě aranžovali dívky v posmrtných pozicích.
Jenže pak se děj přesunul na jinou úroveň. Ne že by mi vadila linka s Linn, ale neočekávala jsem, že tam bude zapojená tolik. Pravicový extremismus je zdá se ve Švédsku problém a tady byl ukázán a upozorněn.
Autor si mě ale přesto získal na svou stranu stylem vyprávění. Děj měl spád, což je jen dobře. Přesto si myslím, že ne každému kniha sedne.
Kniha plná lahodných receptů na sladké dobroty v podobě malých cupcakes. Jsou hravé, líbezné a člověk by je snědl nejraději všechny.
Grada loni na podzim vydala svou další sladkou kuchařku. Tentokrát je celá o maličkých minidortících známých jako cupcakes. Jejich rozmanitos v chutích, vůních a celkového vzevření vás budou lákat. Jaký upeču první? A mám chuť na tenhle a nebo tenhle?
Anna Šmalcová vám dá i několik dobrých rad v úvodu, jak na to. Pak už opravdu jen záleží na to, co si vy zrovna vyberete.
Já mám v knize hodně favoritů, ale dnes jsem vyzkoušela ten s malinami. Jen to zdobení není tak hezké, jako je na obrázku. Ale řekla bych, že to vadit nebude. Věřím totiž, že se po nich jen zapráší.
Lvářka od Tereza Janišová dočtena a stává se tak první přečtenou knihou tohoto roku.
Jako vůbec jsem nečekala, že zrovna tento příběh přečtu tak rychle. Kniha se mi nechtěla ani odkládat a já na ní musela neustále myslet. Příjemné překvapení.
Měla jsem svou představu o ději, kterou mi autorka hned po pár stránkách roztrhala na kusy. Stále jsem přemýšlela, jestli je to dobře. Příběh se mi líbí. Miluju ilustrace v knize.
oblíbená kniha z dětství :-) sehnala jsem jí i dceři, protože jsem o ní přišla v roce 2002 při povodni
Fantasy moc nemusím a tady jsem s tím nalítla :-( Příběh nebyl špatný, ale mě to tam vadilo a tak jsem to nakonec ani nedočetla a knihu posílám dál. Vím, že ji kamarádka ocení víc jak já. Příště si víc pohlídám, co si od autorky vlastně beru za knihu do ruky na čtení.
Kniha to není zlá. Tedy pokud si odmyslíte to, že se nezaměřuje jen na jeden případ, ale že jich je v knize hned několik. Od ilegálního pěstování marihuany a pedofilního vraha malých dětí k praktikám ruské mafie. Je zde i ukázka toho, jak policie pracuje při těchto akcích a jak je důležitá komunikace. Krátké někdy možná až moc stručné kapitoly taky nejsou špatné.
Co mi v knize naopak vadilo a chybělo bylo to, že jsem se víc nedozvěděla o Andílkovi. Ano, byl tam a co se kolem něj dělo, ale přišlo mi toho málo. O tom jsem si přeci chtěla víc přečíst a ne o tom, jakej byl hlavní hrdina alkáč a že se rozvádí. Čekala jsem víc akce a té bylo prostě málo.
Možná jsem zmlsaná tím, že mě URNa zajímá i normálně a že jsem viděla několik dokumentů o její činnosti. To, co bylo ukázáno v knize, můžete vidět běžně v béčkových filmech a seriálech, které na nás denně valí televizní obrazovky. Tím mě kniha opravdu zklamala
Super knížka nejen pro ženy, u které jsem se ze srdce zasmála a věřím, že knihu jsem nečetla naposled. Na léto jak dělaná a i na odbourání splínu :-)
mě se to nelíbilo,četlo se to dobře,ale bylo to hrozně předvídatelné,spisovatel má lepší knížky
Krásná kniha a příběh,který se mohl odehrát.Napětí i trocha lásky,ale hlavně hezky vypracované postavy s nečekaným rozuzlením na konci.
Kniha se tvářila dobře, ale nakonec ten příběh začal ubíhat směrem, který se mi nelíbil a nebylo to pro mě.
Všechny naše životy od Sophie Astrabie je jako hřejivá deka, do které se zachumláte, když chcete teplo a klid.
Její postavy jsou zajímavé, i když tím všedním způsobem, který není na první pohled vidět.
Pohodový feel-good román z Paříže, do které se tak ráda vracím. Je přirovnávána k filmu Amélie z Montmartru a když jsem si ke čtení pustila soundtrack, mělo to tu správnou atmosféru.
U čtení se usmíváte, protože to tak prostě je. Její klid vám dává to pravé, co potřebujete a vy to s radostí přijímáte. Pro mě přesně tohle definuje tuto knihu. Klid, pohoda, trocha toho smutku, ale ten se vyskytuje i v každodenním životě a prostě byl a bude.
Vypravěčka z Osvětimi byl pro mě velký a smutný zážitek.
Kdo mě sleduje, ví, že se ke knihám z války vracím velmi pomalu a bylo období, kdy jsem je nečetla vůbec.
I tady jsem ale udělala dobře, že jsem po knize sáhla.
Příběh je o naději a víře, že bude líp, i když vám toho už moc nenabízí. Že i v černé tmě je třeba hledat kousek světla.
Spisovatelka Etty, dívka židovského původu pozná na vlastní kůži, jak svět může být krutý. Nejprve jí zakážou psát a pak se díky okolnostem dostane až do Osvětimi. Realita tamního života je krutá a ona se snaží díky svým příběhům dodávat naději nejen sobě, ale i ostatním. Smrt je všude a nikdo neví kdy přijde, ale Etty je odhodlaná přežít a jednou o tom vyprávět. Tohle je její příběh....
Věděla jsem, že se mi to bude číst s tíží v duši. Že to nebude čtení, na které jsem zvyklá, ale bude to bolet. Atmosféra v táboře je vystihnutá tak, že se vám zdá, že tam jste a máte stejný strach jako ostatní. Odhodlání Etty je neuvěřitelné a její slova je nadějí na lepší zítřky.
Já k tomu nemám co víc říct. Musím to ještě zpracovat, přestože jsem knihu četla po kouskách a dávala si s ní trochu na čas.
Sny o panu Darcym bylo i nebylo o Darcym, i když tady víc o Anně Elliotové. Hlavní hrdinka byla sympatická, i když trochu naivní a dle toho pak jednala. Kulisy malého města a okolí krásně vykreslené a já si ho zjišťovala i na googlu, jak to tam opravdu vypadá.
Zase se to točilo kolem lásky jako předchozí kniha a vyprávění bylo z více úhlů, což bylo fajn.
Víkend s panem Darcym je plně zaměřená hodně na Jane Austenovou a milostné příběhy tam vidíme hned dva. Oba bavili, i když mám lehce výhrady k tomu, že na stránkách nebylo dostatečně odděleno, když se vyprávění stočilo na jeden či druhý příběh, ale za to autorka nemohla. V tom vidím spíš problém u nakladatele.
Bavila jsem se královsky a bylo to přesně to čtení, které vám zvedne náladu díky humoru v něm obsažené. Bylo to chvilkami černé a hodně s nadsázkou psané, ale jak já některé situace chápala.
Sama bydlím na vesnici kousek od Mělníka a ve vesnici jsem i vyrůstala jako malá. Nemám sice zkušenosti z chovem koz nebo koňů, ale i tak mi to bylo blízké.
Prostě to nemělo chybu a mě tak knížka i překvapila, neb jsem nečekala takovou nálož legrace ze života jedné dívky a její smečky. Kniha je navíc obohacená doplňujícími ilustracemi a hláškami, které jsou ze života...