Meginho komentáře u knih
Nechala jsem se nalákat zvučným jménem pana profesora Koláře a bohužel mi kniha nesedla. Úvod a závěr fajn, ale jednotlivé kapitoly v průběhu různých období na mě byly tak nějak moc. Všechno to odstartovalo, když se na scéně objevil Hitler...
Labyrint pohybu i Posilování stresem pro mě zůstávají naprosto vynikajícími publikacemi, po beletrii od p. Koláře už ale bohužel nesáhnu.
Pickmanův model je za mě nejzdařilejší povídka z tohoto svazku. Naopak Snové putování k neznámému Kadathu pro mě bylo čiré čtenářské peklo, už jsem myslela, že ten svazek nedočtu.
Po přečtení tohoto dílu váhám, jestli ve čtení pokračovat. Už je toho filozofování trochu moc.
Jsem sice zvědavá, kam se bude děj ubírat dál, ale možná je lepší si celou sérii Duna dávkovat pomaleji a s rozestupem.
Asi jsem v menšině, ale Spasitel Duny se mi líbil víc jak Děti Duny. Dějově byl sice slabší, ale postavy a role tvarových tanečníků, Tleixanů, nebo trpaslíků mi přišly zajímavé. V tomto díle jsem měla pocit, že už to začal Herbert všechno trošku překombinovávat...
Tohle se nepovedlo. Vizuálně vypadá průvodce atraktivně, ale to je tak všechno.
Čekala bych opravdu užitečné tipy mimo hlavní turistická místa. Jsme v Portugalsku víc jak 2 týdny a bohužel jsme si v knížečce nenašli nic, co by nám posloužilo.
Nenechte se odradit horším hodnocením knihy. Po zhlédnutí druhého filmu Denise Villeneuvea se mi Spasitel Duny četl velice dobře. Váhala jsem, jestli se do druhé knihy pouštět, rozhodně toho ale nelituji, naopak, svým způsobem je druhý díl zajímavější než ten první. Osud hlavních postav se nadále rozvíjí a nové postavy jsou (alespoň z mého pohledu) velice atraktivní. Doporučuji!
Krásná, barevná, do detailu zpracovaná kniha, napsaná s upřímnou a opravdovou láskou k Mexiku.
Autorce moc fandím a jako milovnice Mexika oceňuji tu obrovskou práci a energii, kterou při psaní knihy musela vynaložit. Tady nejde jinak než 5/5!
Časopisový rozhovor, který je příliš dlouhý, tak vychází knižně, rozhodně toto není naučná literatura. Jak píše Eldar80 pod mým komentářem, kniha nemá ani obsah.
Prof. Beneš je nepochybně velká osobnost ČR, ale mimo lékařské prostředí působí opravdu lehce arogantně, což jeho obrazu škodí, minimálně v této knize pana Moravce.
Zajímavé čtení, ale to celkové hodnocení knihy nad 90% mi přijde hodně nadhodnocené.
Krásný a vkusný design, cenné informace a užitečné tipy.
Ty stránky s recepty už mám pěkně zapatlané, protože některé recepty od Káji točím pořád (navíc jsou recepty perfektně a přehledně napsané).
Doporučuju i blog na stránkách autorky, je to radost obsahově i vizuálně :)
Sorry, Matty, ale chtělo by to víc pokory. Celkově by knize slušelo, kdyby byla napsaná laskavěji, ale chápu, že by to už pak neodráželo autorovu náturu.
Pokud milujete Chandlera, chce to varování, že po přečtení knihy budete na jeho představitele nahlížet jinak a nejspíš ne v tom nejlepším světle. Hodně věcí a frází se opakuje, a třeba ta poznámka na adresu Keanu Reevese byla úplně mimo.
Jako fanynka Přátel teď budu doufat, že s knihou přijde Lisa Kudrow nebo David Schwimmer.
Skvěle napsané vztahové linky a vykreslení hlavní hrdinové knihy (vlastně všichni hrdinové), ale ten závěr knihy, uf, nevím no...
Na Backmana určitě nezanevřu a budu vyčkávat další jeho knihy, přece jenom se mi bude po rodině Anderssonových a Ovičových stýskat. Po přečtení celé trilogie mám ale z toho závěru takové smíšené pocity. Medvědín 5*, My proti vám 5*, Vítězové 4*
Backman je úžasný autor, o tom žádná. Ale rozhodně musí být i skvělý posluchač lidských příběhů, trablů a zraněných duší. No a potom to umí bravurně "hodit na papír", že jo :)
Druhý díl nezklamal, třetí mi už samozřejmě leží na nočním stolku. Tak nějak vám ty medvědínské postavy přirostou k srdci a vy si říkáte, že byste v jejich situaci asi nebyli lepší. 5*
Těch prvních 100 stran se mi strašně táhlo, pak ale přišla jízda!
Backman umí charaktery, postoje, sny, bolesti, slabosti a silné rysy lidí krásně popsat.
A ta severská atmosféra mě taky baví. Skvělý čtenářský zážitek!
Procestovali jsme Albánii v červnu 2023 a téměř vše bylo stále aktuální, průvodce skvěle posloužil.
Pokud se ale chystáte do Thethu, informaci z knihy o náročné prašné cestě, můžete ignorovat. Do Thethu už vede (sice hodně úzká) ale pěkná asfaltka :)
Postava Andrease Correlliho je pro mě jedna z nejvíc fascinujících literárních postav. Kdykoli se u Zafóna objeví, vtáhne mě to naplno do atmosféry i příběhu.
Jsem ráda, že jsem se mohla s Correllim opět setkat, i když už mě dovydaná sbírka neokozloulila stejně jako samotná série pohřebiště.
Cognetti má prostě dar přenášet své čtenáře do hor. To je jeho hlavní kouzlo.
Ucelený příběh v knize nenajdete, spíš náčrtky různých osobností, pro které jsou hory osudové.
Osm hor se čte samo. I když jsem si až po přečtení musela říct, že ten text nemusel být tak čiště surový a některé věci mohl autor více rozvést.
Stejnojmenný film z minulého roku nese naprosto identickou atmosféru jako kniha - klobouček režisérovi!
Moje TOP 3 povídky z těchto spisů:
1. Vyvrženec/Vyděděnec
2. Reanimátor
3. Měsíční močál
Měla jsem ale problém knihu dočíst. Budu si teď muset dát od H.P. Lovecrafta chvíli pauzu, jeho povídky se opravdu musí dávkovat.
Sakra povedená knížka! Kdybych učila zeměpis, tak ji dávám jako doporučenou četbu.
A myslím, že většina studentů by (snad) za ni byla ráda - aspoň na gymplu :)
Po přečtení mě Čína děsí zase o něco víc... Doporučuju a běžím pro navazující knížku mistra Marshalla!
Moje TOP 3 povídky:
1. Chrám
2. Hrůzný stařec
3. Ultharské kočky (kdo miluje kočky, pochopí :))
Začínám číst Lovecraftův Komplet sebraných spisů postupně, Hrobka byla pro mě "seznamovací". Některé povídky mi nesedly vůbec. Musím se přiznat, že na Lovecrafta musím mít opravdový klid na čtení, nečte se úplně snadno. Nicméně věnovat některým jeho povídkám čas a 100% pozornosti se nepochybně vyplatí.
Dávám 4/5 kvůli tomu, že jsem přečtení knihy chtěla vzdát. Autorův styl vypravování není pro každého. Do zhruba 150 strany jsem se ztrácela postavách i v ději, protože autor skáče po malých kouskách (= kapitolkách) od jedné postavy k druhé, a hlavně časově několik let tam a zpátky.
Nicméně později jsem se zorientovala a hodnotím román velmi kladně, na organizaci ETA se teď budu dívat jinýma očima. Postavy jsou bravurně vykreslené, musela jsem často přemýšlet nad tím, do jaké míry Fernando Aramburu líčí postavy na základě známosti opravdových lidí a opravdových příběhů. Nejspíš ve mně kniha bude rezonovat ještě dlouho.