memphisz memphisz komentáře u knih

Kdo zabil mého otce Kdo zabil mého otce Édouard Louis (p)

Opět další niterný střípek ze života a duše Édouarda Louise. Vztah k otci, dopis na vysvětlenou, pro smíření. Louiseho otec ovládaný toxickou maskulinitou vesnice a kamarádů z řad manuálně pracujících. Drcených pod představami jiných a opovržením mocných. Bojujících za chleba a sebeúctu ve světě, kde musí ohýbat záda, protože jejich startovací čára byla hodně daleko za ostatními. A mladý Édouard, který se nemůže dočkat porozumění, protože jeho svět není ve výše popsané realitě možný. Ke smíření ale dojde. O desítky let později, po spoustě bolestných momenteů, zklamání, neštěstí. Po promrhaných letech, životech v odcizení a snažení se být někým, kým nejsem. Vztah Édouarda a jeho otce se nakonec zlepšil, ale mezitím došlo k poškození obou, které ponese jizvy. Nemohlo to být jinak - toxická maskulinita, hledání identity, boj o přežití, hrdost, snaha nebýt na společenském dně, nebýt poslední, nejvíce opovrhovaný - to všechno byly překážky postavené asociálními politiky, strůjci společenského a ekonomického řadu, který zabijí (láme) ducha lidí.

"I to už jsem vyprávěl - ale copak není správné se při vyprávění tvého života opakovat, protože životy, jako je ten tvůj, nikdo nechce poslouchat? Copak není správné opakovat se tak dlouho, dokud nás neuslyší? Abychom je donutili poslouchat? Nebylo by lepší křičet? Nebojím se, že se budu opakovat, protože to, co píšu, nemá vyhovět nárokům literatury, ale nárokům nezbytnosti, naléhavosti, ohně."

11.11.2021 4 z 5


Paradox Paradox Jim Al-Khalili

Paradox - zdánlivě nevysvětlitelný logický jev, který popírá obecné pravidlo možného. Zdánlivě proto, že i tato kniha všechny známé paradoxy, kterým se věnuje, vysvětlí a ukáže, že při dostatku znalostí a pochopení o paradoxy vlastně ani nejde.

Kniha se nejdříve zabývá historickými paradoxy (zejména antický Zenon), ale to jen pro úvod. Jinak je v centru dění fyzika, přesněji snad kosmologie.

Čtivou a populárně naučnou formou jsou vysvětleny následující paradoxy: když je ve vesmíru tak obrovské množství hvězd, jaktože je v noci tma? (Olbersův paradox), může existovat perpetuum mobile? (Maxwellův démon), paradoxy k Einsteinově teorii relativity (paradox tyče ve stodole, paradox dvojčat - o možnostech cestování v čase -, paradox zavražděného dědečka), paradox predurčeného vesmíru (teorie chaosu, Laplaceův démon), paradox současně živé i mrtvé Schrodingerovy kočky, a nakonec Fermiho paradox, který se ptá: když je vesmír tak obrovský a starý, kde jsou další živé bytosti kromě pozemšťanů?

Velmi dobrá populárně naučná kniha o kosmologii.

06.11.2021 4 z 5


Stručná historie času Stručná historie času Stephen W. Hawking (p)

Přístupný úvod do kosmologie, který zahrnuje témata, jako jsou obecná teorie relativity, černé díry, teorie strun, vznik vesmíru, entropie, rozpínavost vesmíru a další. Vše přehledně a s historickým exkurze. Lze doporučit každému pro rozšíření vědění o velikosti vesmíru a malosti člověka.

31.10.2021 5 z 5


Liga spravedlnosti: Žádná spravedlnost Liga spravedlnosti: Žádná spravedlnost Scott Snyder

Ukecaný event, který sloužil jako lákadlo pro Snyderův přesun k Lize spravedlnosti. Hrdinové se musí spojit s padouchy, aby se společně postavili další kosmické hrozbě v podobě starodávných titánů, požíračů světů. Výsledek je spíše průměr. Děj úplně nevtáhne a občas scénář hapruje. A pořád nevím, proč se týmy musely rozdělit zrovna tak, jak se stalo. Protože přínos dané kombinace nebyl dobře ukázán.

23.10.2021 3 z 5


Amazing Spider-Man: Rodinný podnik Amazing Spider-Man: Rodinný podnik Gabriele Dell´ Otto

To nejdůležitější na začátek - kresba a coloring jsou úžasné! A teď k ostatnímu. Netradiční Spider-Man příběh plný špionů, orientálních kulis a nacistického zlata. Prostě starý pulp se vším všudy. Překvapivě to jako jednohubka funguje a škoda, že příběh nebyl o něco delší (100 stran je opravdu málo, takže se vše děje dost rychle). Kdo má ale radši hravého, střeštěného a barevného Spider-Mana, ten si zde na své nepřijde... Ale to nevadí, takových komiksů jsou vydány už tucty. Tento je jedinečný.

17.10.2021 4 z 5


Návrat domů Návrat domů Chip Zdarsky

Tak to je vcelku slušný obrat! Zdarsky se loučí více než důstojně. Začátek je skvělý, což přisuzuji i své oblibě dystopií. Škoda, že Osbornův režim, který Spidey způsobil svými naivními zásahy v minulosti, není rozvíjený déle než dva sešity. Závěr celého příběhu přesto funguje skvěle, což je podtrženo i výbornou kresbou Kuberta. Opět patří mezi nejsilnější momenty obrat a hloubání J. Jonaha Jamesona. Závěr celé knihy je věnován jistému epilogu, ve kterém Zdarsky předvedl (po dřívějším sešitě o interview u Jamesona) svůj vrchol. První část příběhu o Sandmanovi je strhující a dojemná! No a úplně poslední sešit, který Zdarsky i kreslil, je excelentní pocta jeho oblíbenému superhrdinovi! Škoda, že tato nota nebyla v dřívějších dílech více akcentovaná...

17.10.2021 4 z 5


Návrat do minulosti Návrat do minulosti Chip Zdarsky

Spidey a jeho banda chtějí v minulosti (fakticky v alternativní realitě) napravit chyby, kterým se sami nedokázali vyhnout, ale nakonec vše jen zhorší. Působí to, že Spider-Man je vlastně tak trochu mamlas. Globální hrozbu sice asi odrazili, ale ze způsobu, jakým o tom Zdarsky píše, to je asi každému fuk, protože není cítit vůbec žádné napětí a účast. Nejlepší tak nakonec je přerod a sebezpytování J. J. Jamesona. Zahrnutý Annual byl možná lepší než hlavní sešity (hlavně poetická část o nedoceněném superhrdinovi).

17.10.2021 3 z 5


Hledaný Hledaný Chip Zdarsky

Příběh pokračuje podobně jako v prvním díle. Spidey řeší, jak všechny ochránit a zachránit, zatímco se vše okolo rozpadá. Opět se objeví řada béčkových padouchů a nově také béčko Avengers. Vzájemně se porubají, načež se objeví větší hrozba. Některé rozuzlení byly tak trochu přitažené za vlasy... A všude samí roboti... Závěrečné rozhodnutí přišlo trochu jako deus ex machina a působilo vcelku zbrkle. Pozitivní ale je, že tento díl odsýpal, ale možná i proto, že byl kratší...

17.10.2021 3 z 5


Do soumraku Do soumraku Chip Zdarsky

Další z řady falešných rozjezdů série pro nové čtenáře. Sice se to tváří jako nový začátek, ale i v poznámkách autora je jasně vidět, že příběh navazuje na dlouholetou historii komiksů o Spider-Manovi (spojovník samozřejmě důležitý ;) ). Máme tu staré známé padouchy (spíše starší klasiky) a řadu superhrdinských hostů (mladé a zábavné).

Zdarsky vedle typických momentu pro komiks o Spider-Manovi (vztahy, pochybný humor, odkazy na popkulturu, "velká odpovědnost"), píše také hodně o stáří (vtipy na staré lidi, Vulture jako padouch apod.). Zajímalo by mě, jestli je to nějaký jeho ageismus, nebo se snaží na mladé čtenáře naladit na vlně "ok, boomer" pózy...

16.10.2021 3 z 5


Ony Ony Helle Helle (p)

Velmi zajímavý - úsporný - styl psaní. Minimalismus tak nějak patří k představě Skandinávie, proto i zde funguje výborně. Je to místy až poetické a člověk se musí do četby ponořit a mnohé si domyslet spíše emočně než rozumem.

Příběh Ony vypráví o šestnáctileté dívce, která se potýká s každodenními situacemi náctiletých, tedy zejména se vztahy, ale také s nemocí své matky. Díky stylu psaní se o situacích a lidech v knize dozvídáme málo, přicházejí a odcházejí, míhají se životem hlavní hrdinky. Forma tak skvěle dokresluje přelétavé a těkavé vnímání dospívajících a pomíjivost jejich vztahů i pozornosti. Román, který se prociťuje, spíše než čte.

10.10.2021 4 z 5


Paper Girls 1 Paper Girls 1 Brian K. Vaughan

Když v červenci 2016 Netflix odvysílal první řadu seriálu Stranger Things, spustil globální nostalgii po dobrodružných osmdesátkách. Tři dvanáctiletí kluci jezdí po městě na kole a místo aby hráli své oblíbené D&D, musí se vypořádávat s hledáním svého ztraceného kamaráda, monstry, spiknutími a začínající pubertou.

Vaughan v té době přišel s podobnou myšlenkou. V říjnu 2015 začala vycházet jeho série Paper Girls o čtyřech dvanáctiletých holkách žijících v ospalém městečku (na konci osmdesátých let), kde na kolech rozváží noviny, během čehož se připletou k tajuplnému generačnímu konfliktu plnému monster a cestování časoprostorem, přičemž se jedna z nich ztratí a ostatní ji musí hledat.

Jak Stranger Things, tak Paper Girls staví na nostalgii po dětství takřka bez technologií, kde vládla dětská fantazie zhmotnělá v sci-fi a fantasy filmech té doby. V obou je tuna narážek na dobovou popkulturu. I přes podobný start se ale příběhy vydávají každý svou vlastní cestou. Paper Girls tak rozhodně stojí za přečtení a jen doufám, že se Vaughanovi podaří ustát, vše co v tomto díle rozehrál, protože je toho už teď docela dost.

10.10.2021 4 z 5


Fotbalová válka Fotbalová válka Ryszard Kapuściński

Fotbalová válka je sbírka reportáží, které Kapuściński napsal v 60. až 80. letech v Africe, Latinské Americe a na Blízkém Východě. Popisují války a vojenské puče, jichž byl přímým svědkem coby dopisovatel. Někdy až příliš přímým. Kapuścińskiho totiž nebavilo sedět za psacím stolem. Chtěl konflikt prožít. Snažil se projít džunglí na frontu, bydlel v ostřelovaných městech, byl zbit při projíždění polovojenskými kontrolními stanovišti...

Pochopit země tzv. třetího světa, které zdeformoval kolonialismus a následné kmenové války, je těžké. Musí se prožít a pro Evropana jsou i poté stále tajemnými místy.

"Svět se dal popsat, dokud byl tak malý jako za časů Marka Pola. Dnes je svět obrovský a nekonečný, stále se zvětšuje a opravdu projde dříve velbloud uchem jehly, než bude možné poznat, procítit a pochopit všechno, co tvoří naši existenci, existenci několika miliard lidí."

08.10.2021 4 z 5


Hodiny posledního soudu 2 Hodiny posledního soudu 2 Geoff Johns

Všechno podstatné jsem napsal už u prvního dílu. Johns to zvládl až do konce a přinesl dostatečně atmosférický příběh ze světa Strážců, který má podobnou strukturu jako Mooreův originál. Nové postavy do děje skvěle zapadly a mix s DC hrdiny také fungoval.

Trochu je škoda, že ačkoliv na začátku je sdělení, že hodiny posledního soudu dnes zahrnují již i klimatické hrozby, ty se zde nijak neodráží. Zatímco Moore do svého díla z osmdesátých let otiskl tehdejší strach z jaderného vyústění studené války, Johns totéž nedělá. Jeho krize je zaměřena na frustraci z metalidí a více se snaží Strážce využít na vysvětlení časových hrátek v multivesmíru DC po restartech New 52 a Znovuzrození, než aby reflektoval nějaký aktuální problém.

Forma a myšlenka původního komiksu je ale tak silná, že nostalgie vítězí a příběh je navíc pro svou uzavřenost i dost kvalitní.

02.10.2021 4 z 5


Všem sráčům navzdory aneb Válka, o které nechcete nic vědět Všem sráčům navzdory aneb Válka, o které nechcete nic vědět Jan Urban

Všem sráčům navzdory je víc než jen kniha válečného reportéra, jehož ani tak nezajímal posun vojsk jako spíše osudy lidí. Jde o soubor reportáží, esejů a komentářů k bosenské válce, o které se už příliš nemluví. Jan Urban byl výborný publicista, který dokázal postihnout válku z nejrůznějších úhlů a umně do textů zapojoval výpovědi místních. Jeho texty jsou velmi osobní a nedrží si odstup, což může někoho odrazovat. Díky tomu ovšem na druhou stranu vzniklo syrové reportážní svědectví o etnické válce dřívějších sousedů.

Urban jasně stojí na straně Bosňáků a to z jednoduchého důvodu - bytostně odmítá etnický nacionalismus, který se v rukou Srbů a Chorvatů (v jejich snění o Velkém Srbsku a Velkém Chorvatsku) proměnil v genocidu.

Stejně tak v knize kritizuje bezzubost OSN, která o konfliktu hodně mluvila, ale lidem v něm uvězněným mnoho nepomohla (respektive jen humanitární pomocí). Ukazuje fiasko nasazených tzv. Modrých přileb i zvolené diplomacie nevměšování se. "Stará Evropa neustále žvaní o lidských právech, ale neudělá pro ně nic," stěžuje si jeden z místních v rozhovoru.

V neposlední řadě je také docela trefná Urbanova kritika novinářů, kteří píšou o konfliktech, které osobně neviděli a nerozumí jim, neboť jen překlápí agenturní zprávy. A když se téma chytí snaží se psát soudící komentáře, aniž by se obtěžovali navštívit místo, o kterém píší, a mluvit s lidmi, jejichž jednání komentují.

02.10.2021 4 z 5


O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější Bartolomé de las Casas

Velké překvapení! Fascinující je i celý příběh kolem vzniku knihy a jejího dopadu. Bartolomé de las Casas byl mnich pocházející z rodiny, která byla jednou z prvních, jež vkročila na půdu Nového světa a jako jedna z prvních u sebe měla indiánské sloužící. Vnímavý Bartolomé tak z první ruky poznal, že jsou stejně lidskými bytostmi, jako Evropané. A když přišla řada i na něj a vydal se do španělských kolonií v Karibiku a střední Americe, našel tam u svých soukmenovců něco, co nečekal - nelidskost a brutalitu jen těžko spojitelnou s křesťany.

O hrůzách, které spatřil - zuřivé masakrování, mučení, znásilňování, zotročování a degradování domorodých obyvatel -, napsal v znechucení zprávu španělskému králi. Popisoval v ní, že hamižní španělští dobyvatelé Nového světa hnáni touhou po zlatě zradili krále i Boha, a dopouštěli se jménem obou nepředstavitelných zvěrstev.

To vše píše již v roce 1542, tedy jen pouhých 50 let po "objevení" Amerik Kolumbem. Španělům však již tou dobou dává za vinu smrt 12 milionů původních obyvatel. Emocemi nabité dílo sice není historicky úplně přesné (např. nejsou zohledněny epidemie evropských nemocí), ale přesto je unikátním svědectvím. Tak silným, že král ihned poté prosadil nové zákony, které měly indiány více chránit (často však marně).

Je pro mě neuvěřitelné zjistit, že i v 16. století byl někdo tak statečný a oduševnělý a dokázal jednání kolonizátorů (oproti představě většiny) správně pojmenovat.

29.09.2021 4 z 5


Leviathan Leviathan Thomas Hobbes

Jedno ze základních děl politické filosofie (politické vědy a státovědy) napsal Thomas Hobbes v polovině 17. století v exilu v přímé reakci na probíhající anglickou občanskou válku, která nakonec skončila na nějaký čas vítězstvím parlamentaristů.

Hobbes precizně stanovuje definici pojmu za pojmem, aby si vybudoval solidní základnu pro vývozování svých závěrů. V nich jako jeden z prvních teoretiků vyvozuje vznik státu prostřednictvím právně závazné společenské smlouvy. Lidé ji uzavřeli proto, že v původním přirozeném stavu byli v neustálé válce všech proti všem (latinsky zvukomalebně: bellum omnium contra omnes). Příčinou bylo, že Hobbes pojímá lidi v přirozeném stavu jako egoisty hájící jen svou sebezáchovu a své zájmy. Aby bylo zabráněno neustálému kořistnictví, běsnění a násilí (tedy neustálé občanské válce) lidé se dobrovolně odevzdali do rukou suveréna, jehož hlavním úkolem je zajistit mír a bezpečí.

Hobbes se tak přiklonil na stranu monarchie a to absolutistické. Suverén nad sebou nemá žádnou kontrolu, sám vydává zákony a sám spravuje veškeré záležitosti, a to včetně církevních. Jedinou autoritou mu je Bůh, respektive zákon daný Bohem (ovšem v trochu jiném výkladu než ho vykládala tehdejší církev). Suverén může být svržen jen tehdy, když nedodrží svůj díl úmluvy, tedy nezaručí mír a bezpečí svých poddaných. V jiných případech se lid dle Hobbese bouřit nesmí.

Z dnešního pohledu je značná část definic v díle již známých a vcelku zážitých. A co se týče části o státu - přestože je Hobbes pesimistický vůči lidské přirozenosti, je až naivně idealistický vůči morálce neomezeného suveréna. Hobbes ve zkušenosti s ničivou občanskou válkou tím přehodnocuje priority a staví bezpečí a mír (sebezáchovu člověka) nad všechna ostatní práva a svobody.

28.09.2021 4 z 5


Doupě Doupě Jakuba Katalpa (p)

Je to taková ta kniha, ve které se odehrává několik příběhů, které se ke konci protnou, zde ovšem jen velmi letmo. Hlavní příběh vypráví o osamělé seniorce z Prahy, která ve sklepě své vily vybuduje celu, do níž uvězní životem unaveného pošťáka. A důvodem je, že si po smrti nemocného manžela nemá s kým povídat, protože její jedinou dceru zajímá jen majetkové dědictví. Druhý, vedlejší příběh je o Vietnamce z večerky od naproti přes ulici od vily zmíněné seniorky, která je jedinou svědkyní únosu pošťáka, ale protože nemluví česky a bojí se úřadů, tak nikomu nic neřekne. Pouze celé dny sedí před obchodem a cucá kandovaný zázvor. A třetí příběh je o Japonci, jemuž umírá žena na rakovinu. On její rozklad neunáší a raději prchá na tři měsíce cestovat po světě. Když doputuje do Prahy navštíví i výše zmíněnou večerku, kde si koupí chleba a kolu a sžírán bolestí i svědomím u jejich konzumace pláče...

Kniha je tedy příběhově vlastně dost o ničem (respektive nastíněná vážná témata nejsou až na výjimku hlavního příběhu dostatečně rozpracovaná) a na konci vyzní do prázdna. Velkou výhodou je ale úsporná forma psaní a čtivost.

19.09.2021 3 z 5


Kdo tančí s vodou Kdo tančí s vodou Ta-Nehisi Coates

Ta-Nehisi Coates v Americe nejdříve proslul jako novinář a publicista. Jeho výrazným tématem se stal například návrh reparací pro potomky otroků. Obecně se ale věnoval sociálnímu postavení Afroameričanů a souvisejicím politickým konotacím.

V literárním světě zazářil hned svou oceňovanou prvotinou Between the World and Me, ve které svému synovi, podobně jako kdysi James Baldwin, popisuje nelehkou a málo perspektivní realitu světa, do které se jako černoch v USA narodil. Téma historie Afroameričanů poté promítl i do komiksové tvorby, když mu Marvel nabídl psát tituly Black Panther a Captain America.

Když se tedy rozhodl napsat svou románovou prvotinu, byl už značně známou literární postavou a předním afroamerickým intelektuálem. Kniha Kdo tančí s vodou se i proto stala bestsellerem. Coates v ní zručně využil své znalosti o dějinách otroctví černochů v USA, komplexitě otroctví coby společensko-ekonomického systému a také svůj nesporný literární talent. Coby románový debut je to velmi kvalitní kniha využívající prvky magického realismu, jaký lze vidět například v podobně zaměřené knize Podzemní železnice (nebo v nedávném stejnojmenném seriálu). Osobně bych možná některé pasáže pokrátil, ale jinak se kniha četla lehce a postavy byly přirozeně napsané. Oceňuji taky, že to v Česku Host vydal.

14.09.2021 4 z 5


Tajná říše Tajná říše Dennis Hopeless

Jak originální název "Secret Empire" naznačuje má tento díl nést stejný název jako řečený crossover event, který v září 2021 u nás vydalo BB/art jako "Tajné impérium". Asi se ale s Crwí nebratříčkují a tak si neposkytli práva, nebo co, a Crew se to rozhodla vydat jako "Tajnou říši" dávno před samotným eventem. Takže určitě byli čtenáři zmatení, protože číst se to má až při četbě Tajného impéria.

První polovina je tedy side story k Tajnému impériu a my se díky němu dozvídáme, co se dělo v New Yorku zahaleném temnou dimenzí. Jde o velmi příjemné doplnění příběhu. Zbylé dva sešity jsou ale jen nesouvisející jednorázové a vcelku tuctové mini příběhy o hledání magie.

11.09.2021 3 z 5


Tajné impérium 1 Tajné impérium 1 Nick Spencer

Tady tedy klobouk dolů! Úvodní sešity překlenou linku z Capova "přípravného" komiksu k tomuhle crossoveru a jsou dokonalý! Poslední kolečka plánů se dotočila a Cap se ujímá vlády nad impériem Hydry. Poté už dostaneme šest dílů eventu a je to tedy podívaná! Desítky postav, jejichž motivace dávají smysl a věčně demonický Kapitán Amerika. Sice mě trochu mrzí, že jde spíše o honbu za magickým předmětem, než o prozkoumávání Capova režimu, ale co se dá dělat, takhle je to asi pro většinu čtenářů zajímavější...

Především je ale nutné vyzvednout práci kreslířů. Všichni naprosto válí a předvedli dokonalou kresbu k tomuto pochmurnému komiksu.

Sice zamrzí, že i některé podstatné momenty příběhu se odehrávají v jiných sériích, které nevycházejí, tady to ale lze vcelku odpustit. Už se těším na druhý díl!

11.09.2021 5 z 5