memphisz komentáře u knih

Jako asi každá biografie, je i tato Lynchova zejména pro fanoušky. Téměř 600 stran si vyžaduje hodně času a energie. Zvláště, když obsah je tak na polovinu rozsahu. Délku knihy dělá zejména opakování, nejdříve z pohledu zvenčí, a hned poté z pohledu zevnitř (od samotného Davida Lynche). Samozřejmě nechybí historky z natáčení, ani úvod do toho, proč je Lynch, jaký je, co se na něm podepsalo a všechno ostatní, co správná biografie o umělci má mít. Lynch je originál, svérázný režisér, který mohl a měl točit jen autorské filmy. Žádné běžné hollywoodské schéma by mu nestačilo, výsledek by byl nejlépe průměrný. Když ale dostal volnou ruku, natočil geniální film. Díky této biografii se vše tak nějak poslepuje a poskládá a celá Lynchova kariéra začne dávat o něco lepší smysl.

2 17.05.2022

Už je to vcelku obehrané, takže teď si dám od Cartera na čas pauzu. Opět další brutální vraždy s opravdu chorým vrahem. Opět se Hunter musí poprat s cílevědomou ženou, která mu zasahuje do vyšetřování. Opět každá druhá kapitola končí cliffhangerem, který se odhalí až o několik kapitol dál. A opět exploatace násilí, tentokrát výhradně na ženách. Carter dodává drsné krimi staré školy, kde není pro ohleduplnost místo. Jakmile se to ale okoukalo, začalo to rychle působit poněkud zastarale.

7 02.05.2022

Odbočka v příběhu, která končí stejně jako první díl. Celý komiks je věnován mládí trenéra Bosse, které nám dává tušit, proč se z něj stal takový parchant. Dětství měl vážně těžké. Vyrůstal ve vidlákově, kde měl ještě tu smůlu, že jeho otec byl největším póvlem a zlodějíčkem. Vždycky chtěl hrát fotbal, ale nikdo mu nevěřil a nepomohl. Naopak všichni se postavili proti jeho snu a neustále mu házeli klacky pod nohy. On si ale cestu našel. Cestu, která byla značená krví.

3 30.04.2022

King měl opět neotřelý nápad, a to vyprávět o Batmanových obavách skrze noční můry. Provedení ovšem nedostálo očekávání. Epizodnost příběhů postrádá dostatečně zajímavou spojující linku. Nepomáhá ani různá míra zajímavosti jednotlivých snů, ani různě kvalitní kresba. Vedle klasických obav (smrt rodičů nebo zklamání Robina) se King soustředí zejména na obavy ze ztráty Catwoman. Bohužel snaha o vysvětlení, proč se děje to, co sledujeme, je vcelku povrchní (Scarecrow). Nápad tedy zajímavý, provedení ale již méně.

1 29.04.2022

O něco méně napínavé než předchozí díl. Bylo tu více postav, motivů i vyšetřování a děj tak plynul o něco pomaleji. Opět ale velmi čtivé a vše lehce uvěřitelné a představitelné. Vraždy znovu brutální a plné otevřeného násilí. Exploatace, ale tak nějak návyková.

11 24.04.2022

Hodně podrobná kniha o tématu spletitém jak uličky favely Rocinha. Všeobecná korupce, nedůvěra a honba za penězmi v chudinské čtvrti Ria de Janeira vytvořila nebezpečný koktejl, který po 50 letech přehlížení státem vybobtnal do svebytného života kriminality, násilí a obchodu s drogami. Místní mládež se ve své bezvýchodné situaci stává figurkami ve světě gangsterů, kteří do třiceti let věku buď skončí ve vězení, nebo zemřou. Nic moc jiného jim ale život na kopci v Riu nenabízí. Žijí totiž v ghettu, ve kterém se poctivý člověk živí úmorným nádeničením pro střední třídu, jen aby se vrátil do svého skromného titěrného příbytku bez oken. Po ulicích se mezitím prochází mládež se zlatými šperky a s respektem či strachem okolí. Sociální programy neexistují, nebo je zajišťuje místní drogový don. Nelze se poté divit, na jakou dráhu se další a další mladí budou chtít dát. Zvláště, když se systém otočil proti nim do takové míry, že i policisté jsou jen dalšími zkorumpovanými násilníky, kteří se nezdráhají unášet a mučit jejich kamarády a příbuzné. Život ve favele má vlastní pravidla. Je to město ve městě. Místo, kde stát nemá žádnou moc, kde vládne jazyk moci, zbraní a strachu. Svátkem je, když se novým donem stane gangster, který má alespoň nějakou společenskou odpovědnost vůči místní komunitě a není to jen další grázl, který se výživa v násilí, párty a sexu. Ale život donů bývá krátký...

3 18.04.2022

Super povídkové navázání na známější díla Jepha Loeba a Tima Salea (Dlouhý Halloween, Temné vítězství).

Tři příběhy, tři halloweenské noci v Gothamu. První dva jsou super, ať už strach s Scarecrowem, nebo šílenství s Mad Hatterem, oba jsou akorátně atmosférické a znepokojující. Třetí příběh je variací na Vánoční koledu, kterou Američané očividně adaptují úplně ve všem. Za mě už trochu okoukaný příběh, který je beztak nejlepší v originálu.

3 18.04.2022

Pokud pomineme pár vysvětlujících stran závěrem, jde o prostý survival thriller z Malé Fatry, ve kterém se nesympatický hrdina ve všech situacích rozhodne špatně. Aspoň, že se ukáže, že byla hlavní postava nesympatická záměrně. Mysteriózní stránka tentokrát velmi okrajová, což je u Kariky škoda, protože přesně proto ho čtu.

Celkově k tomu nejde nic moc více psát. Snad jen, že měl autor pravdu, když sám napsal, že je děj plný bezúčelného násilí.

5 17.04.2022

Tohle se ovšem hodně povedlo. Navazuje se na Millerův Rok jedna, ale vše si jde svou vlastní cestou, která hodně rezonuje s filmovým pojetím Batmana 21. století. Realistický příběh i motivace postav. Náročnost nočního boje proti zločinu - únava, hlad, zranění z bitek... Všechno je to z toho cítit. I když je tam na pět sešitů opravdu hodně textu, nezdá se, že by šlo o nudné vycpávky, vše je pro příběh důležité.

4 15.04.2022

Mé očekávání od knihy bylo zcela jiné, ale nakonec velmi zajímavé čtení. Autor zkoumá, jak lidstvo v průběhu časů trávilo a tráví svůj život. Pro nejstarší etapu lovců a sběračů sahá po archeologii a atropologii, následně se coby historik zabývá otroctvím a zemědělstvím starověku a středověku, coby ekonom zase rozebírá přesun do měst a industrializaci, až se dostane k eseji o automatizaci práce a vlivu technologií. Je tedy vidět, že jde o značně odlišné přístupy.

Nicméně dostáváme přesvědčivý obrázek toho, jak jsme se z vcelku soběstačného a prostého, ale každopádně neuspěchaného života lovců a sběračů, dostali k přikování se k půdě a přizpůsobení se ročním cyklům zemědělství a chovatelství. A následně, jak jsme v průmyslové revoluci vyměnili sen o výdělku a lepším živobytí za nekončící lopotu coby součást velkého stroje špinavé továrny. Postindustriální doba přinesla nezřízenou spotřebu a dominanci sektoru služeb. Fyzicky těžké práce ubylo, ale naše touha vlastnit víc a víc věcí, které nám jsou marketingově podsouvány, nás dohání k workoholismu a plýtvání času a energie v nesmyslných zaměstnáních bez reálného přínosu komukoli.

Spolu s tím se také extrémně zvedá majetková nerovnost. Přesto nepřestáváme věřit, že poctivou prací si zajistíme spokojený život. Práci proto obětujeme volný čas i vztahy. Statistiky ale mluví jasně.

2 12.04.2022

Podobně jako Aaron se i Waid uvedl Strangem, který přišel o magii. Spolu s ním se tak musíme znovu vydat na putování za hledáním magických předmětů. Jelikož ale po všech koutech Země jsme už pátrali na stránkách Aaronova Strange, nyní se musíme vydat do vesmíru. Premisa se tedy opakuje, i když ve větším a bombastičtějším měřítku. I proto je to ze začátku vcelku nudné. Ke konci, od momentu, kdy se Strange začne učit něco nového to ale opět nabírá na zajímavosti. Škoda jen, že výsledkem je, že si Strange vyrobí magický meč, podobně, jako přišel Aaron se sekyrou. Jestli ti autoři chtějí psát o hrdinovi, který nemá magii a bojuje se zbraní v ruce, nerozumím tomu, proč si pořád vybírají mága Strange... Kresba je ovšem velmi povedená.

2 10.04.2022

Popravdě je to brakové krimi plné klišé a někdy i již vyvrácených kriminalistických postupů, ale bylo to napínavé a prostě mě to nepustilo. A to i přesto, že jsem totožnost vraha odhadl již před půlkou knihy, což se mi většinou nestává.

Carter přišel s dalším tvrdohlavým detektivem se zálibou ve whiskey a s drsnou skořápkou skrývající bolest z přílišné přítomnosti smrti. Vykreslil neutěšený svět Los Angeles plného prostitutek, pasáků, zvrhlých večírků, drog, násilí a vražd. Prostě, kde je moc peněz, tam padají i ty poslední morální hranice. Má to jak starý noirový, tak syrový nádech moderního krimi.

U knihy nemusíte moc přemýšlet, vypněte a pusťte se do honby za brutálním sériovým vrahem!

16 27.03.2022

Podobně jako Všechny kočky jsou šedé opět geniální počin angažované hudební publicistiky, tentokrát roztažený na 500 stran. Druhé a o 11 posledních let aktualizované vydání od Paseky navázalo na stylový design výše zmíněných Všech koček. Těm dominovala modrá, zatímco Hudba ohně září červenou barvou použitou nejen pro grafiku, ale odvážně i pro text!

Karel Veselý je už matadorem publicistiky o černé hudbě. Aktuálně je také velmi aktivní v šíření svých komplexních znalostí (knihy, webový pořad, podcast, články). Hudba ohně skvěle zasazuje do kontextů vývoj žánrů černé hudby (jazz, blues, rock'n'roll, funk, soul, reggae, dub, ale i prukopnictví v technu nebo houseu). Popisuje vliv chudoby, ghett, hladu po tom být slyšet, ale také exploataci nahrávacích studií nebo nástupy nových tanečních drog.

Skvělá kniha, která přes svůj rozsah nenudí. V českém prostředí naprosto excelentní počin.

2 26.03.2022

Kdysi jsem četl Levou ruku tmy a Vyděděnce, takže koncept Ekumenu mi je známý, stejně jako způsob, jak ho autorka používá coby sci-fi licenci komentáře k naší realitě.

Vyprávění opět nabídne spíše myšlenky a důraz na diverzitu lidství než typický sci-fi příběh plný hi-tech udělátek. Dostáváme se na planetu, kde vládne totalita rozumu. Diktatura která se snaží vymýtit vše duchovní - staré a pověrčivé. A jde na to hezky ve šlépějích křesťanské doby temna, jak ji známe z naší minulosti (pálením knih a kulturní genocidou).

Duchovní svět velkého Vyprávění ale přesto přežívá vysoko v horách u tamních vesničanů. Vyslankyně Ekumenu, pozemšťanka Sutty, toto Vyprávění objevuje a studuje, aby ho zachránila před destrukcí vládnoucí Korporace. Bohužel prostředek knihy zabředá do popisu systému "Vyprávění", který nepokrytě čerpá z pozemských východních náboženství a jako takový je vcelku neoriginální.

Komentáře k totalitě, kulturní genocidě, dobývání a ničení minulosti jsou bohužel spíše sporadické, což je za mě škoda. Jako próza idejí to je ale dobré.

4 18.03.2022

V kraji na hranici mezi jižním Polskem a Slovenskem vane z Tater tzv. halný vítr. Ten ve svých nárazech ničí nejen střechy či porosty, ale umí také nepěkně zapracovat s lidskou příčetností. V lidových pověstech se během něj objevuje větrnice, záhadná stařena v černém, jejíž spatření předznamenává neštěstí. A k tomu máme na Slovensku úsek, který je jedním z nejsmrtelnějších, zvláště, když začne vát vítr... A pak tu máme skupinu kamarádů, která tyto okolnosti jede prozkoumat. Dostanou se tak do nahodilé zoufalé jízdy po Slovensku a Polsku. Před něčím utíkají, něčím, co je s každým zastavením blíž a blíž. Je to strašidlo, démon? Nebo projev kolektivního nevědomí, společného blouznění? Anebo jde o fantasma, vytvořená každým z nás? Závěr knihy je hodně filozofující, ale nejak mi to k postavám nesedělo. Atmosféra zoufalství a únavy by se ale dala krájet.

3 12.03.2022

Pomalu plynoucí, nikam nespěchající krimi příběh z Faerských ostrovů. Ty působí dojmem odměřeného venkova, kde si každý hledí svého a vážná trestní činnost je jen zápletkou televizních pořadů. Když se tedy objeví podivný případ, je jasné, že to bude pozdvižení. Jan Reyna odkryje nejen svou minulost, ale podaří se mu připlést i k vyšetřování zamotaného případu, který míchá rodinnou tragédii, touhu po majetku a chladnokrevnou vypočítávost. Na severské krimi značně pomalé a nenapínavé, ale psané to je čtivě.

5 12.03.2022

Takhle nějak jsem vždycky Batmana chápal - zkorumpovaný Gotham a v něm Bruce Wayne plný traumat, se kterými si uměl pomocí jen tím okazalým bojem proti zločinu. V tomto komiksu je Bruce opravdu sám a nemá na světě nic než Batmana. Pro pomoc si chodí k jediné blízké osobě - své dřívější psychoterapeutce. Co říct k příběhu? Asi hlavně to, že obvyklá krimi linka s padouchem - dvojníkem, zde není vůbec podstatná. Tohle je komiks o psychologii postavy a neúnavné práci jednoho člověka, který se snaží učinit změnu. Škoda, že to nebylo delší.

Zajímavostí je, že komiks vznikl tak, že Tomlin byl přizván na práci na scénáři k filmu The Batman (2022), ale nakonec nebyl uveden mezi autory. Každopádně své nápady otiskl právě do této knihy.

3 23.02.2022

Knihu tvoří tři vcelku samostatné části. Feinberg popisuje, jak se vyvíjí pojetí lidu a proč už dnes neznamená to samé, co dříve (slabší čtyři hvězdy). Na něj navazuje Ort s výtahem z křesťanské radikální ortodoxie teologa Johna Milbanka. Ta vychází z postmoderní krize sekulárních liberálních hodnot a nabízí návrat ke křesťanské vyšší jednotě (tři hvězdy). Na závěr je zařazen nejdelší, nejpřístupnější a nejlepší text. Hauser v něm popisuje vnitřní rozpor liberální demokracie, která v mnohosti ztratí jednotu, což vede ke vzniku populismu. Dále se věnuje různým typům populismu a jeho příčinám. Ukazuje to přitom na konkrétních případech politických hnutí a stran (pět hvězd).

2 13.02.2022

Velmi zajímavé čtení o kosmologii, která v smyčkovém kvantovém pojetí nezná prostor ani čas v našem smyslu. Zaujal zejména závěr, který popisuje, jak plyne čas na horizontu černé díry a v ní samotné. A teorie o tom, že by velký třesk nemusel být počátkem, ale vlastně jen odrazem dříve zhrouceného vesmíru. Stejně tak hvězda zhroucená do sebe, která vytvoří černou díru, by mohla nakonec z centra díry (po odrazu) uniknout výbuchem zpět do vesmíru. Černé díry by nebyly statické. A jak je to možné? V černé díře kvůli extrémní gravitaci plyne čas jinak. To, co by tam trvalo vteřinu, by z našeho pohledu trvalo miliardy let. Vzhledem ke stáří našeho vesmíru by tedy teprve teď mohly začít zpětně vybuchovat energie zhroucených hvězd z počátku našeho vesmíru. A pro nás by to byl nový jev.

2 09.02.2022

Nabízí se porovnání s románem Destrukce od Stanislava Bilera, který je také o tom, jak se musí kosmopolitní intelektuál kolem třicítky vyrovnat s touhou se vrátit z hluku velkoměsta na rodnou hroudu (zde maloměsto, u Bilera vesnice), kde žije spousta omezených a zaprděných malých lidí. Pojítkem je i zidealizovaná představa povolání učitele coby formátora mladých myslí, a tím i společenské změny.

Oproti Bilerově satiře dovedené k absurditě Šesták přináší tok myšlenek, ve kterých příběh využívá spíše ke sdělení svého světonázoru. Situace nejsou tolik absurdní, ale místy stejně stereotypní. Zajímalo by mě, jestli oba autoři mají reálnou zkušenost s tím, co popisují.

Každopádně, protagonista Josef se vrací do rodného maloměsta, aby se zapojil do dění a posunul město kulturně, lidsky i společensky. Jelikož ale sám neví, co se sebou, se životem na maloměstě spíše potácí. Střet kosmopolitních progresivistických hodnot s konzervativním maloměšťáctvím je sice zajímavý, ale ne příliš objevný. Každopádně jazykově je to velmi dobrá literatura. A také trefná výpověď. Takhle si tu žijeme.

2 08.02.2022