memphisz komentáře u knih

Snad ještě víc utrpení než v Hroznech hněvu od Steinbecka. Sinclair představuje strašlivé poměry dělníků, zejména imigrantů ze střední a východní Evropy, v Chicagu počátku 20. století. Všudypřítomnou bídu, bezpráví, vykořisťování, nemoci a smrt, staví v kontrastu s mocí, ziskuchtivostí, korupcí a leskem paláců boháčů, velkokapitalistů a politiků. Vybral si přitom příběh jedné rodiny z Litvy přežívající nelidské poměry v jatkách a přidruženém průmyslu. Popisuje naprosté fyzické i morální vyšťavení dělníků jejich zaměstnavateli. Popisuje život, ve kterém je hlad, zima, strach o budoucnost a smrt na denním pořádku.

Sinclair, sám přesvědčený socialista, ovšem podává tento obraz velmi osobně. Oproti zmíněnému Steinbeckovi, kterému se podařilo udržet od svých postav odstup. I proto se Sinclairův román místy - a hlavně na konci - změní v román idejí propagující socialismus, zejména centrální plánování, družstevnictví, ale také osvobození žen od domácí práce robotizací, nebo změnu jídelníčku v podobě podpory vegetariánství. Jeho myšlenky tím v některých oblastech předběhly dobu o víc jak sto let. Dnes by pořád byly platné.

Celkově se, zejména co do popisu určitých praktik ve velkovýrobnách, ledacos nezměnilo. Chvilemi není rozluštitelné, jestli člověk čte 100 let starý román, nebo reportáže Hrdinové kapitalistické práce (nebo sleduje dokument Hranice práce) popisující levnou práci v drubežárnách, prádelnách apod., kterou vykonávají hlavně přistěhovalci z východu nebo agenturní pracovníci rovněž ve velmi nedobrých podmínkách.

Román Džungle ve své době pobouřil Američany. Ovšem spíše než soucit s dělníky v nich vyvolal zděšení nad strašlivou hygienou v jatkách. V reakci tehdy byly rychle přijaty zákony na ochranu zákazníka co do kvality a složení produktů. Rozesmutnělý Sinclair se nechal slyšet, že mířil na čtenářovo srdce, ale místo toho zasáhl jeho žaludek...

6 13.12.2020

Výborný esej shrnující hlavní myšlenky velmi důležitého hledání cest proti rozdělování společnosti. Není žádné my a oni, my a obyčejní lidi, měšťani a venkovani... Tedy ano, je, ale není to nepřekonatelná překážka. Bílí venkované nejsou sexisti a rasisti, měští liberálové nejsou čistým obrazem dobra. Nejde generalizovat, nejde zjednodušovat. Je nutné hledat smír a společnou cestu. Společně si vydobít lepší pracovní práva, lepší plat, lepší zacházení, větší respekt. Nenechat se uměle dělit vymýšlenými hranicemi. Snažit se pochopit jeden druhého... Jak říkám, krátký, ale výborný esej.

1 02.12.2020

Návrat do komiksového světa 300 po 20 letech. Kresba je stále velmi originální a millerovsky roztřesená, co ale tentokrát pokulhává, je scénář. Místo pevného děje, hlavního protagonisty nebo zajímavé myšlenky, dostaneme jen průlet okamžiky řecko-perských válek. Takovou zkratkovitou hodinu dějepisu ukazující nejznámější historické zajímavosti z tohoto období Antiky. Nic víc v tom tentokrát bohužel není.

3 27.11.2020

Jednorázové krátké spojení amerického scenáristy Stana Leeho, který po desítky let přicházel s novými a inovativními superhrdiny i příběhy, a francouzského kreslíře Jeana "Moebia" Girauda, kterého známé zejména z unikátního spojení s Jodorowskym ve světě Incalu. Vzniklo tím netradiční spojení amerického osmdesátkového superhrdinského komiksu s evropskou barevnou sci-fi kresbou.

Ačkoliv příběh pojednává o často zpracovaném souboji s anti-Bohem Galactusem, který chce dobýt svět, Stan Lee ho okořenil špetkou politických a sociologických komentářů. To ovšem v závěru 80. let nebylo až tak výjimečné. Komiks je velmi krátký a tak se samozřejmě vše děje velmi rychle, což je také trochu výtka. Postavy nejsou dostatečně rozpracované a většina se objevuje na velmi málem prostoru. Což také může být tím, že Moebius dostal od Stana Leeho jen námět, bez konkretniho scénáře, který Lee dodělal až po nakreslení komiksu. Kvůli tomu půjde spíše o milou jednohubku než nezapomenutelné dílo.

5 24.11.2020

Zajímavá kniha, která by si ale zasloužila ještě jedno kolo korektur. Podíváme se s ní do dějin aktivismu ve věci dostupného bydlení v New Yorku i do idejí, jak zabránit, aby se bydlení bralo jako zboží, místo práva. Bohužel celkový dojem stačí tak na tři hvězdy, čtvrtá by byla skutečně jen ze sympatie.

4 20.11.2020

Tak tohle bych nečekal. King přichází s několika příběhy, které spojuje téma svatby, ke které se schylovalo už několik čísel. První je nápad na skvělý svatební dar, který se tak trochu - dost - zvrtne. Druhý je o snaze Jokera stát se Batmanovým svědkem, který překvapivě vyústí do skvělé konverzačky s Catwoman. No a závěrem opět Kingovské vyprávění v dopisech, které se odehrává za přispění dvou desítek kreslířů (včetně například Franka Millera), kteří vytváří své jednostránkové variace na téma vztahu Batmana a Catwoman. No a samozřejmě srdceryvný konec.

Easter Egg v jedné kapitole: Mooreovo katedrála na Bollandově Avenue. :) A pak samozřejmě také kostým Catwoman z filmu Tima Burtona.

1 11.11.2020

První setkání s Busiekovým Conanem bylo trochu trpké. Mohl bych zmínit kresbu, na kterou se muselo zvyknout, ale to už tu zaznělo několikrát. Děj je pomalý, Busiek si dává na čas a nebojí se být popisný. Atmosféra je už ovšem "starší", jestli se tomu tak dá říct. Ačkoliv tedy Conan v říši věčného ledu je plný akce, magie i válčení, chybí mi tam tajuplnost nebo něco, co by mě opravdu zaujalo. Škoda, ale za přečtení určitě stojí.

3 10.11.2020

Přiznám se - je to můj první komiks s Conanem, takže nemám s čím srovnávat, ale kdysi jsem četl nějaké knižní příběhy. Čekal jsem tedy určitou atmosféru a tu jsem taky dostal! Všechny příběhy (co sešit, to jeden příběh, propojen určitou společnou nitkou) jsou dostatečně zajímavé a Aaron jimi nenásilně představuje jednotlivé kouty Conanova světa. Četlo se to skvěle, Aaronovi prostě tyhle brutalitky jdou!

3 09.11.2020

Napínavý příběh ze zlaté éry Hollywoodu. Před kamerou vzniká další z prostých noir filmů s drsným hrdinou a blonďatou dívkou v nesnázích. Zatímco za kamerou se odvíjí propletený příběh vraždy, všehoschopných mocných a útrpné deziluze o spravedlnosti. Brubaker přináší další své pověstné krimi zasazené do doby honu na skutečné i domnělé komunisty v zábavním průmyslu a čerstvých traumat z války zalitých hektolitry alkoholu. Pozlátko Hollywoodu a života celebrit přitom nemilosrdně koupe v hnusu reality - zneužívání a vykořisťování - tahle branže tě semele, ale nikdy nevyplivne, bude tě ždímat do poslední kapky.

Studio se o všechno postará, ty si jen dej pozor, ať se mu nepřipleteš do cesty!

10 03.11.2020

Možná trošku slabší, ale pěkné uzavření příběhu. Lemire nejdřív přichází s originálním metapohledem do hlavy autora komiksů, aby svou poctu superhrdinskému komiksu vztáhnul i na ně - autory, kteří příběhy vymýšleli, a tím svou poctu dovršil. Následně zpracovává stále častější rebooty, revampy, restarty a relaunche sérií a vesmírů DC a Marvel. Nakonec se vše uzavře cyklicky s možností dalších pokračování a spin-offů.

1 31.10.2020

Druhý díl pokračuje ve stejném duchu jako první. Hlavní linka je doplňována flashbacky, které pomáhají pochopit, co se děje a proč se postavy chovají, jak se chovají. A na konci samozřejmě přijde zvrat! Stále stejně dobré. Opět to asi doceníte tím víc, čím máte načteno a čím jste fandou komiksů a jejich historie.

2 31.10.2020

Skvělý fan service. Poprvé jsem to četl už kdysi v originálu, teď znovu v češtině. Myslím, že to byla první věc od Lemireho, kterou mě fakt dostal. Ačkoliv nejde o první poctu světu superhrdinského komiksu, je to opět svěží přístup. Baví mě mixy postav, narážky na koncepty komiksových věků i přidaný realismus. Komiks od fanouška pro fanoušky.

2 31.10.2020

Epické sci-fi, které důstojně navazuje na neméně geniální Kastu metabaronů. Metabaroni jsou vždycky hlavně o úchvatné kresbě, dalo by se na jednotlivé panely dívat celé hodiny. Epický příběh se k epické kresbě prostě hodí.

Zajímalo by mě, co z příběhu je Jodorowskyho námět, a co invence Frissena. Snad se dočkáme pokračování, protože takto komiks končí ve velmi napínavém okamžiku.

5 30.10.2020

Čtivý román o dospívání dívky v Neapoli, která zápolí se svou pubertou a pokrytectvím dospělých. Dobře popsaný je zejména její přerod z tatínkovy hodné holčičky v rebelujíci skoro dospělou. A pěkně zakomponovaný střet kultur intelektuální vyšší třídy s prostou, ale lidsky přímočarou nižší třídou. Stojí za přečtení, i přesto, že místy je to roztahané, opakující se a občas ty dialogy nezní moc jako z úst puberťaček.

6 28.10.2020

Výborná kniha o hudbě, která přináší chytrou publicistiku, ve které autor propojuje vývoj hudby se společenským a politickým děním.

V posledních dekádách přibývá smutné hudby plné negativity, smutku, beznaděje, deprese nebo úzkosti. Stejně tak v posledních desetiletích roste počet lidí s neurotickými poruchami, s depresemi, uživatelů prášků na předpis coby utlumováků v zahlcené informační době, ale i sebevražd teenagerů. Hudba tyto proměny společnosti reflektuje a nabízí posluchačům odraz, ale i prohloubení vlastních pocitů.

Karel Veselý rozpracoval svůj podcast a napsal velmi čtivou a komplexní knihu. Promítl do ní nejen svou znalost hudebních scén, ale také skvělý socio-politický přehled.

6 21.10.2020

Vyčerpávající dílo o dějinách otroctví v Amerikách. Není lehké to číst, ale na druhou stranu jde o spoustu zajímavých informací v češtině, které jinde nejsou dostupné. Dost velký záběr, takže před autorkou klobouk dolů. Velmi poučné, přál bych si, aby to více proniklo do povědomí Čechů a třeba i do školních plánu.

3 17.10.2020

Asi dost podobně, jako tady níže Mayaku, čekal jsem něco jiného. Jde o sbírku 12 textů a přednášek z let 2003 až 2012, revidovaných tak, aby zde působily provázaně. Liessmann předkládá svůj myšlenkový proud o tom, kde všude a co všechno jsou hranice. Sociální a politická témata jsou fajn. Vše to ale jede tak nějak po povrchu a ukazuje to hlavně, že je Liessmann sečtělý. Ovšem jsou tam i velmi podnětná místa, takže přečtení není třeba litovat.

10.10.2020

Je neuvěřitelné, že i více než 30 let po svém představení je svět Strážců natolik zajímavý a skvěle postavený, že plodí skvělé příběhy. Aktuálně jsme toho svědky nejen v tomto komiksu, kde se Geoff Johns zase jednou předvedl v plné síle, ale také v seriálu, který posbíral celou řadu cen Emmy.

Svět Strážců je potřeba pochopit a rozumět mu. Jenom tak se autoři mohou inspirovat a přinášet vlastní smysluplné příběhy. Prosté originy nefungovaly (komiksy Před Strážci), je potřeba pochopit Mooreův koncept.

Může to na první pohled vypadat, že Geoff Johns a Gary Frank jen opisují. Hrajou si s formou stejně jako kdysi Alan Moore a Dave Gibbons (rozvržení panelů, barevnost, prolínání vyjevů na panelech), ovšem lépe je to chápat jako inspiraci a pochopení, v jakém rámci Strážci fungují a že jejich svět není jen obsah, ale také forma.

Nové propojení s univerzem DC superhrdinů funguje na jedničku. Výborné jsou i drobné momenty, kdy se tváří v tvář setkávají Strážci se superhrdiny, na kterých byli založeni. Pomrkávání na fanoušky je zde celkově mnoho. Výborná je také práce s novými postavami a způsob představování jejich životních příběhů.

Jediná, ale asi zásadní vada je, že zde neexistuje příběhová linka. Víme, že svět Strážců je v krizi kvůli dohře původního příběhu, ale nevíme nic moc o krizi světa DC hrdinů. Víme, že je v něm skandál, víme, co v něm hledají Strážci, ale to je všechno. A i to málo, co víme, dává smysl hlavně díky znalosti původního komiksu, díky čemu chápeme analogii příběhu. Možná se více dozvíme ve druhé části. Škoda tedy, že se příběhu nevěnovalo více prostoru a neubralo se na snaze představit co nejvíce DC postav. Jinak ale paráda.

5 03.10.2020

Ačkoliv to tu vyšlo už dávno, nikdy to nemělo extra pověst (i proto tu vyšly jen dvě knihy), a tak jsem se k tomu dostal až při příležitosti sledování druhé řady VOD adaptace od Amazonu.

Komiks Banda je takovej typickej Ennis s kresbou, která nijak zvlášť neodbočuje od jeho dalších kreslířů Dillona nebo Fabryho. Realistická plasticita a explicitní obsah. Takže máme uchylácké superhrdiny, sex, drogy a brutalitu. A k tomu náhláškovanýho cynického macho anglána s případným jménem Butcher.

Možná v roce 2006, možná být mladší, možná při méně prečtených komiksech, možná před seriálovou adaptací... Možná bych v těch případech byl z Bandy nadšený, ale teď už to působí spíše jako Ennisova slabší chvilka a tak nějak prvoplánový grim and gritty brak.

1 28.09.2020

Temný origin příběh přerodu doktorky Harleen Quinzel v maniakální Harley Quinn. K tomu také retelling zrodu padoucha Two-Face z čestného prokurátora Harveyho Denta, který slouží jako vedlejší parafráze celkové myšlenky nemožnosti čelit propadání do šílenství.

Příběhy Black labelu se snaží o temnou a realistickou notu, což je vždycky příjemná změna od často prostých zápletek masových sérií superhrdinů. Občas se to ale už opakuje - ono také, co pořád vymýšlet. Na Harleen je kouzelné, jak pozvolná celá proměna je. Autor nikam nespěchá, nevkládá do děje nesmyslné akce a celkově odvypraví příběh jen v malém počtu exteriérů - byt Harleen, univerzita, Arkham. Bylo to jako sledovat film. Scéna za scénou na sebe navazovala a díky tomu má čtenář pocit, že je v příběhu zcela přítomný.

6 26.09.2020