Mermaida
komentáře u knih
Někdy je hezké, že mě miluješ
Marie Vareille
Na tuhle knihu mě nalákala její obálka a taky trochu anotace. Od autorky jsem jako první četla knihu Láska ve světle lichých ponožek a ta mě totálně dostala - v dobrém slova smyslu, byla jsem z ní naprosto nadšená. A tak jsem i do této knihy šla nejspíše s velkým očekáváním, a musím bohužel konstatovat, že mě teda moc nezaujala. Už jen fakt, že jsem knihu četla na dvakrát o něčem vypovídá. Zhruba po 80 stránkách jsem knihu odložila - nemohla jsem se vůbec začíst a příběh mi vůbec neodsýpal. Po skoro dvou měsících přišel čas na druhý pokus - ten už byl o něco lepší, ale i tak mě kniha moc nenadchla a začala mě víc bavit až tak sto stránek do konce (což bylo hodně za polovinou). Ale to, že nechytla mě, neznamená, že nemá potencionál. On zase ten příběh není tak špatný a své čtenáře si rozhodně najde...
Vražda na hřišti
Catherine Shepherd
Po dočtení knihy Vražda s nápovědou jsem se hned pustila do čtení dalšího dílu z této série detektivek o Julii Schwarzové - a nelituji. Případ mě opět vtáhl do děje od prvních stránek, byl propracovaný a poutavě napsaný. Námětem se mi nejspíš líbil tento díl nejvíce. Zaujal mě totiž vrahův styl, co se týče prezentace jeho obětí - i když možná u knihy Vražda v ledu byla ta zvrácenost poněkud "zajímavější". Ale musím přiznat, že mi tentokrát trvalo trochu déle knihu dočíst - přece jen neodsýpala tolik jako třeba předešlý díl.
Vražda s nápovědou
Catherine Shepherd
Tuto netypickou vyšetřovací dvojici v podobě komisaře Floriana a soudní lékařky Julie jsem si oblíbila od prvního dílu a baví mě sledovat, jak jejich profesní cestu, tak i tu soukromou. Tato autorčina knižní série mě baví a čte se poměrně lehce. U téhle knihy tomu nebylo jinak. Vyšetřovaní a celý děj měl spád i čtivost, čemuž hodně pomohly krátké kapitoly, díky kterým máte pořád pocit, že se něco děje a nutí vás to číst a číst. Musím říct, že zápletka s vražednou hrou se mi četla velmi dobře a knihu jsem hltla od prvních stránek a s napětím sledovala zda Julie s Florianem rozluští včas hádanky, které jim vrah nechával na místě činu a zda se jim podaří nakonec vraha dopadnout.
*SPOILER*
Jediný co mě na začalo při čtení rozčilovat bylo to, jak se Julie aniž by byla detektiv vrhala do pátrání na vlastní pěst a tím se dostávala do nebezpečenství - což teda nebylo jen v tomhle díle. Jen mě tu bohužel "bilo do očí"....
*KONEC SPOILERU*
Plameňák
Alexandra Bajnarová
Od autorky jsem již před rokem četla její prvotinu (knihu Černobíle), která mě velmi překvapila a dostala - v pozitivním slova smyslu. A u téhle to nebylo jinak. Působivé čtení o třech (z počátku se může zdát, že jen o dvou) lidech, které svede dohromady náhoda jedné hotelové noci. Může to znít všelijak, ale věřte, že vás kniha mile překvapí. Alespoň u mě to tak bylo. Z mého čtenářského pohledu to bylo působivé a poutavé čtení. Přímo ze života, smutné i veselé. Líbilo se mi jakým stylem byly příběhy postav podány (vyprávěny) a jak to autorka celé zakomponovala do téhle zajímavě pojaté knihy.
Jak naladit štěstí
Agnès Martin-Lugand
Autorka opět nezklamala - i když zrovna tahle kniha byla o něco slabší než ty dvě, které jsem četla před ní. Ale, jak už jsem se mohla několikrát přesvědčit, knihy autorky mi sednou. Agnes píše poutavě a emočně zároveň, alespoň já to tak s jejími knihami mám. Přesto mi takhle kniha přišla jiná (odlišná), oproti těm, které jsem dosud četla. Vede hodně k zamyšlení: jak by se člověk (myšleno třeba čtenář) potýkal s takovou krizovou situací, jako je v knize. Jak by se zachoval? Člověk je druh jedinečný a každý bychom takovou situaci vnímali (a stavěli se k ní) jinak. Mě třeba osobně hodně překvapil konec - nečekala jsem ho takový - jaký byl. Autorka napsala opět silný a čtivý román, ve kterém opět zvítězila láska.
Ta hudba mi stále zní v hlavě
Agnès Martin-Lugand
Po asi dvouleté pauze jsem se vrhla na knihy této autorky, které se mi nakupily doma. Není to ani měsíc, co jsem četla knihu Štěstí na dně silné kávy, která mi připomněla, jak mi knihy autorky sednou a u této to nebylo jinak. Kniha mě chytla prakticky od prvních stránek a oba hlavní protagonisté příběhu - manželé Yanis a Véra mi byli sympatičtí. Což zprvu platilo i o další postavě v podobě Tristana. Chvíli předtím, než nám autorka prozradila jistý záměr této postavy, jsem i já sama během čtení začala tušit, že to nebude tak, jak to na první pohled má vypadat. Dost mě překvapilo, když mě napadla jedna myšlenka k ději a za dvě stránky se mi potvrdila. :) Přišlo mi to až maličko zvrácené. Ale dějově mi kniha opravdu sedla. Možná mohla být o píď kratší, ale tím, že měla celkem spád, tak mi i o něco méně vadila délka kapitol, které byly na můj vkus až moc dlouhé.
Když to shrnu, tak se jedná o příjemně napsaný román, který není pouze v duchu romantiky, ale i s trochu nevšední zápletkou. Parádně se četla na dovolené. :)
Světla jihu
Nina George
Bohužel tahle kniha mi moc nesedla - asi zrovna špatná doba na čtení. Protože jsem dříve četla předešlé knihy autorky a všechny tři se mi líbily. Ale do Světel jihu jsem se nemohla vůbec začíst a několikrát jsem uvažovala, že knihu odložím. Nakonec jsem ji sice neodložila, ale bohužel mi kniha moc nedala. Pravda však je, že ke konci se mi četla už daleko lépe. Myslím si, že když tahle kniha čtenáři sedne, tak to určitě bude pohlazení po duši. Asi to má celé mít takovou kouzelnou a laskavou atmosféru.
Štěstí na dně silné kávy
Agnès Martin-Lugand
Tak tohle mi sedlo, přestože jsem měla pocit, že je to lehce překombinované, ale... Bylo to poutavě napsané, mělo to celkem i spád a četlo se to prostě parádně. Já osobně mívám s knížkami, které mají více jak 400 stran potíž a dost často je čtu klidně i víc jak deset dní, ale tuhle jsem dala za týden - což je u mě co říct. Souhlasím s komentáři níže, že v této knize autorka vsadila na emoce a snažila se ze čtenáře "vyždímat" co nejvíc, což né úplně každému může sedět. Právě proto jsem hned na začátku psala, že mi příběh přišel překombinovaný je to právě tím - čím vším si musí hlavní postava projít. Ke všemu byl příběh hořkosladký - romantický, smutný a dojemný. Ale na léto to byla příjemná kombinace. A jak jsem již psala, mě kniha sedla. Od autorky už mám 3 knihy za sebou (s touhle čtyři) a ráda si s chutí přečtu i další...
Houpačky
Lucie Konečná
No asi jsem čekala něco trochu víc, ale špatná kniha to nebyla.. Jen mě Vířivka bavila o krapet víc. Na jednu stranu to bylo milé čtení - o seniorkách, ale některé pasáže působily trochu "přitaženě" - prostě nereálně nebo absurdně. Ale musím přiznat, že jsem s babkama sympatizovala jak se snaží být "svobodomyslně a jít s dobou". Díky tomu mi byla celkem nesympatická dcera jedné z nich, ale to byla spíš vedlejší linka...
No - když to shrnu, tak chápu, proč jsou na knihu rozporuplné pocity. Je taková hodně svá a asi né každému do takového děje zapadají právě dvě seniorky.
Láska pro samouky
Barbora Šťastná
Třetí kniha autorky a asi se mi zatím líbila nejvíc - i se mi příjemně četla. Prostě taková oddechovka - do pohody i nepohody. Občas úsměvná, jindy lehce smutnější, ale taková přímá a víceméně ze života..
Na co Alice zapomněla
Liane Moriarty
Další kniha od autorky. Ačkoliv kniha vyšla jako druhá, tak já ji četla jako šestou autorčinu knihu. Autorku jsem si celkem oblíbila, i když jsem zatím nečetla všechny její knihy (u nás vydané). Tahle kniha měla velmi zajímavý námět se ztrátou paměti a rovnou celého desetiletí. Což mě přivedlo na myšlenku, co bych při takové situaci zapomněla já a do jakého "svého já" bych se probudila..?? Ale o to tu nejde a troufám si tvrdit, že to nejspíš napadlo každého čtenáře. Bylo zajímavé sledovat, jak se člověk v životě mění a vyvíjí. Tím myslím, že bylo zajímavé, jak Alice - ta před deseti lety, nechápala současnou Alici.. Dějově byla kniha pěkně napsaná, propletená s lehkou dávkou napětí a s otázkou, jak se to s Alicí vyvine a zda se ji paměť vrátí a v jakém okamžiku. Za mě jde určitě i o velmi čtivou kniha, která má spád, a do které se začtete od prvního okamžiku. Ale bohužel bych jednu výtku našla a to bohužel na konec. Konkrétně jde o epilog, ten mi přišel už takový kýčovitý a přeplácaný. Škoda... Ale i tak hodnotím víc než kladně. :-)
Kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý
Petra Hülsmann
Musím říct, že mě autorka opět nezklamala. Je to od ní moje čtvrtá kniha (ostatně tohle je čtvrtá v pořadí, co u nás vyšla), kterou jsem četla a opět se mi příjemně četla a bavila mě. Na autorčiných knihách se mi hodně líbí jedna provázanost v konkrétní (vedlejší) postavě, která vždy když se objeví, pronese nějaká moudra nebo věty k zamyšlení.. Přijde mi to milé a takové netypické "pohlazení po duši." Jak jsem se už mohla přesvědčit na předešlých knihách, autorčin styl psání mi sedí a její postavy si povětšinou oblíbím a některé mi rovnou přirostou k srdci a já s nimi prožívám děj (takzvaně) "do posledního dechu". Ne, že by tu někdo umíral, naopak. Jedná se romantický příběh, který je možná lehce předvídatelný. Ovšem troufám si tvrdit, že zrovna v téhle knize, není ta linka "lásky" to nejdůležitější. Spíše Anniky cesta k jejím novým žákům na nové škole a také její vlastní poznání samu sebe a jiných hodnot, než na které byla zvyklá. Protože: "kdyby to bylo tak snadný, dělal by to každý" a "někdy nemůžeš udělat nic jiného, než jít dál"...
Pod španělským sluncem
Jenny Oliver
Celkem příjemné oddechové čtení s lehkou dávkou romance. Hlavní hrdinka Ava - jede po smrti babičky vyklidit její dům a tím odjíždí "hlledat samu sebe". Kniha se četla lehce, jen já jsem na ni neměla tolik času, abych ji "sfoukla za pár dní". Asi bych si knihu více vychutnala někde u pod tím španělským sluncem a ne v "pražském" pracovním stresu.
Štěstí hřeje jako slunce
Pauline Mai
Letní oddechovka, která vás zavede do Florencie. Příběhem nás provází třicetiletá Carli, která je nespokojená se svým životem. Lže rodičům o nedokončeném studiu a pracuje v kavárně, kterou vlastnili její prarodiče. A pak jí osud zavede do Florencie, kde nalezne přátele, lásku, a hlavně i samu sebe. A konečně i zjistí, co by chtěla dělat.. Čtení mě bavilo, ale kniha na mě působila zdlouhavě. V něčem byla i lehce předvídatelná, ale i tak měla svoje kouzlo. Carli mi byla sympatická - asi proto, že mi přišlo, že se ji v lecčem podobám.
Nebezpečná hra
Camilla Läckberg
Čtivá "jednohubka".
Celkem svižné čtení o tom, jak se jedna původně nevinná hra zvrhne až se čtenář skoro nestačí divit. Bylo to nenáročný, ale celkem poutavý. Čtenář by měl zohlednit, že se jedná o partičku dospívajících, a tak je to i na rozhovorech znát. Ale ten konec mě slušně "usadil". U konce jsem zůstala s pusou dokořán. Pokud hledáte něco kratšího a oddechovějšího ze žánru thrillerů - tak tuhle knihu držíte v ruce správně...
Papírová labuť
Leylah Attar
Tahle kniha na své přečtení u mě v knihovně čekala od března r.2018 a když jsem po ní nyní sáhla, že si ji konečně přečtu, vůbec jsem nečetla anotaci, takže jsem vůbec nevěděla do čeho jdu, kromě toho, že mě kdysi něčím oslovila. No, zřejmě tu nebudu jediná, která od knihy čekala něco úplně jiného, ale "zaškatulkuji" se mezi ty, kterým se nakonec tenhle bizarní a zvrácený příběh únosu a "lásky, která neumírá" nakonec líbil. Bylo to - drsné, nečekané a místy se mi až tajil dech. V jednu chvíli jsem z toho, jaký směr kniha nabrala, byla zklamaná, ale v druhé chvíli si mě příběh získal něčím jiným, dalším, novým. Zřejmě svojí jinakostí. Podtrženo a sečteno = lepší průměr.
Přes zákruty řeky
Aimie K. Runyan
Lehčí nenáročný příběh, který se i hezky četl. Líbilo se mi konečně prolnutí příběhu. Když to shrnu, tak mě to celkem bavilo, ale bohužel mě to neoslovilo tolik, jak bych čekala..., popravdě si asi za pár dní ani nevzpomenu, o čem to pořádně bylo. Za mě takový ten příběh, co nenadchne ani neurazí.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Knihu jsem dostala v elektronické verzi předběžně k svátku a vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu... A rozhodně nelituji, kniha mě chytla už od prologu tak, že pokud by to bylo možné, tak bych ji snad vůbec neodložila. Četla se parádně, byla svižná a nastoupené tempo si udržela po celou dobu. Nepopíratelný faktem toho, že se rychle četla bylo i to, že měla dosti krátké kapitoly, což u mě dělá jedno velké plus. A přestože se nejedná o žánr, který bych vyhledávala (mysteriózní thrillery/horory vůbec není můj šálek kávy), tak mě překvapivě bavila a dostala. Jen jsem na konci měla jednu výtku k ději, ale to bych spoilerovala...
Rudý vlk
Rachel Vincent
Na knihu jsem se nechala zlákat pochvalnými názory, které jsem četla na instagramu... Trochu jsem se knihy bála, jelikož YA fantasy již prakticky (až na výjimky) nevyhledávám, a tak jsem do čtení šla bez jakéhokoli očekávání. A nakonec musím konstatovat, že pochvalné názory se nemýlily. Je to čtivé, má to spád a od prvních stránek si kniha drží své tempo. Hned jsem se začetla a příběh mě nadchl a pohltil.
Jen teda z konce jsem byla krapet rozmrzelá, ale to nemění nic na tom, že jsem byla z knihy naprosto nadšená. A posledních pár stránek mě mrzelo, že už mám knihu pomalu za sebou a skoro jsem ji nechtěla dočíst, abych si mohla dál užívat kroky spolu s Adélou...
Co dělat, když prší
Marissa Stapley
Na knihu mě nalákala obálka, která mne zaujala na první dobrou. I s knihou jsem to tak na začátku měla. Pouštěla jsem se do ní, aniž bych od ní cokoliv očekávala, ale postupem času / během čtení, jsem od knihy začala jistý směr děje očekávat, což mě pak při čtení lehce dráždilo. Nakonec to dopadlo, tak jak to dopadlo, a já knihu hodnotím celkem spokojeně. Příjemně se četla a byla svým způsobem laskavá, ale i komplikovaná. Taková hodně "svá" ...
