mgeisselreiter komentáře u knih

Velmi milé překvapení. Z celé knihy na mě dýchá nedávná, a přesto tak vzdálená minulost asi 100 let zpátky. Krásně vylíčené, kdy při četbě zapomínám na současný uspěchaný svět. Vše plyne tak pěkně pomalu, jako voda v řece. Prostřední část věnovaná válce je opravdu silně autentická, od čtení se ani nechce odejít.
Kniha nemusí sednout každému, ale já jí dávám zasloužených 5*, 22. 11. 2020.

3 22.11.2020

Třetí v řadě a stále lepší. Místy jsem si to krásně vychutnával a od knihy ani nechtěl odejít. Pak ale přišla trochu nudnější zdlouhavější pasáž. Nakonec závěr pěkně vygradoval, a tak dám nakonec při 90% 5*. 20. 11. 2020.
Neodpustím si jeden úryvek, takových perliček je tam víc:
"Irsko v odstínech černé a zelené pod rozšklebeným couvajícím měsícem. Irsko pod baldachýnem šedivých mračen, pod křídly vran a lopatkami vrtulníků." (úvod kapitoly 7).

6 20.11.2020

Výborně vymyšlený příběh a taky krásně podaný, zábavný, čtivý. Celá ta politika kolem je promyšlená a nadčasová. Mike je geniální. Závěrečnou část jsem musel dočíst v kuse, nemohl jsem se odtrhnout. Plných 5*, 16. 11. 2020.

7 16.11.2020

Kniha, která rozhodně stojí za přečtení, i když strhující, jak je uvedeno na obálce, román rozhodně není. Je zajímavé, jak autor dokáže pořád dokola omílat to stejné, skákat v čase sem a tam, a přesto to není nudné ani otravné ani nepřehledné ani matoucí. Ovšem musím přiznat, že jména mi dělala problémy a vždy mi chvíli trvalo, než mi došlo, kdo to je, kam patří. Aramburu vykresluje především 3 hlavní hrdiny, což se mu velmi dobře daří. Další postavy nejsou úplně okrajové, ale nejsou ani detailně rozebrané.
Někdo může být zklamán, že se moc nedozví o politickém pozadí problémů Baskicka a ETY. Autor se soustředí na 2 obyčejné rodiny a na to, jak je možná až zaslepený nacionalismus dokáže rozdělit. 75%, 7. 11. 2020.

3 08.11.2020

Kniha může nebo taky nemusí čtenáře zaujmout svým nestandardním stylem. Mě spíš nezaujala. Čte se sice hladce, ale občas neudržím soustředění a čtu a myslím na něco jiného. V románu dochází ke změně děje bez jakéhokoliv upozornění, takže najednou zjišťuji, že nevím, o kom se zrovna píše. Místy, nebo spíš hodně často, jde děj hodně do banálních a zbytečných detailů, což opět někomu nemusí vadit. Autor to tak zjevně píše záměrně. Děj samotný není až tak nezajímavý, ale mně chyběla hlubší vykreslenost postav. 55%, 25. 10. 2020.

1 25.10.2020

Neskutečný příběh výtečně zpracovaný, který se krásně čte. Odhaluje mnoho zajímavých a kdysi velmi tajných informací. Je čerstvě zpracovaný, takže vypovídá i o současnosti některých postav. 90% a 5*, 18. 10. 2020.

1 18.10.2020

Zajímavý námět a celkem dobře rozpracovaný. Bohužel Robinson nešetří slovy a kniha tak v mnoha částech začíná nudit. V této podobě by mohla být zredukována na polovinu až třetinu a jen by jí to prospělo. Zpočátku mi trochu vadilo, že Robinson používal některé moderní prvky z doby jeho psaní (2005), které by Heinlein v roce 1955, kdy sepsal osnovu románu, nikdy nepoužil.
Určitě neprozradím nic zásadního, když napíšu, že Heinlein stvořil jen koncept románu na 14 stranách, takže román samotný napsal Robinson. Přesto musím uznat, že v mnohém působí kniha opravdu jako od mistra Heinleina z padesátých let minulého století. Celkově je příběh bohužel až moc roztahaný, takže mu dám 60-65%.

10.10.2020

Skvěle skloubené reálie divokého Irska roku 1982 s celkem zajímavým detektivním příběhem, který je navíc dle skutečnosti. Moc pěkně se mi to čte a vychutnávám si to. 85%, 29. 9. 2020.

4 29.09.2020

(SPOILER) Výborná sonda do automobilového průmyslu počátku 70. let 20. století. Perfektně propojené dějové linie, krásně se čte, poznáváme nejen autoprůmysl, ale částečně i celou americkou společnost s její uspěchaností, honem za maximálním ziskem za téměř každou cenu. Poznáváme, že bohatí manažeři platí krutou daň za své postavení - téměř žádný volný čas, práce je první poslední. Nahlížíme do problematiky rasismu a na život černošské populace v krutém Detroitu.
Kniha je stále aktuální i dnes. Už v době jejího vzniku se řešily požadavky na bezpečnost, na snižování emisí a v té souvislosti i na možnosti elektropohonu. Neznalý čtenář (ostatně jako i já) vidí, že ty krásné americké bouráky nejsou bez vad a že auta z Německa už v té době měla výbornou pověst, co se kvality týče. Dávám 5* při 90%, kniha mě opravdu obohatila a získal jsem díky ní nový pohled na USA (na rozdíl od knihy Rozpojené Státy Martina Řezníčka). 23. 9. 2020.

7 25.09.2020

(SPOILER) První část ve stylu autora opravdu dobře a detailně rozpracovaná, až dokumentárně. Bohužel Forsyth postupně přechází do "amerického" stylu, tedy méně pravděpodobné, více přehnané, zkrátka jako scénář k hollywoodskému filmu. Ještě mi chyběl detailnější pohled ke skupině šílenců, kteří za vším stáli, a jejím aktivitám. V závěru tuto oblast autor skoro přeskočil. Možná v tom byly tlaky vydavatelů? I přes mou kritiku velmi dobrý román. V mnohém dokonce Forsyth předpověděl budoucnost. 75%, 21. 9. 2020.

4 25.09.2020

Po dvou skvělých románech Smrt je mým řemeslem a Malevil jsem sáhl potřetí po Merlem. Bohužel tato kniha u mě totálně propadla. Archaický styl jazyka bych ještě překousl, po chvíli se na něj dá zvyknout a není až tak těžké ho číst. Horší je to s dějem. V historii této doby a místa se neorientuji a tento román mi v tom ani nepomohl. Absolutně jsem se ztrácel a po první kapitole jsem skoro nic nepochopil. Tato kapitola má téměř 50 stran a dál už jsem nepokračoval, jelikož to pro mě bylo utrpení a ztráta času. I když jsem pak na dovolené přečetl další knihy a poslední den už neměl co číst, raději jsem koukal do blba, než abych pokračoval v tomto románu. Celkově nemohu hodnotil, když jsem nepřečetl celou knihu, ale za první kapitolu max 1*. 17.-18. 9. 2020.

Bohužel jsem nedávno viděl film Capote z roku 2005, který mě dost negativně ovlivnil v pohledu na život spisovatele. Mnohdy je totiž lepší některé věci nevědět. Každopádně hned první povídka byla ještě pod "vlivem", ale s dalšími už jsem byl lépe sžitý a dokázal si je vychutnávat. Capote je opravdu velmi dobrý spisovatel a tato různorodá sbírka jeho krátkých prací to jen dokazuje. 80%, 13. 9. 2020.

13.09.2020

(SPOILER) Velmi zajímavá kniha, už tím, jak je psaná. Autor působí až trochu neobratně a nezkušeně, jak dává svou knihu dohromady, jak zpovídá lidi, jak se vyjadřuje. Vzniká tak román, který si mě získal. Z druhé strany je velmi zajímavé se seznámit s tím, jak došlo k rozpadu Jugoslávie, jak se bývalí sousedé a kamarádi oddělili, stali se z nich nepřátelé, válčili proti sobě a nenávist v nich zůstává i po mnoha letech. Duroy 90% věnuje zpovídání Srbů, v závěru se přesouvá "na druhou stranu barikády" a nevěří svým očím.
Autor poslouchá a to, co se dozví, předává čtenáři. Získané informace nijak nekomentuje a nerozvádí, nechává na čtenáři, ať si udělá svůj vlastní obrázek. Pro mě se jedná o nesmírně zajímavý pohled na bývalou Jugoslávii a mrzí mě, že těch informací jsem se nedozvěděl ještě víc. Snad pomůže wikipedie. 90% a 4*, 27. 8. 2020.

3 27.08.2020

Taková tradiční netradiční detektivka. Thriller má na obálce, ale to platí snad jen pro pár stran v závěru, které jsou ale dobré, ostatně jako celá kniha. Tradiční proto, že jde prostě o vyšetřování zločinu ve stylu starých klasických detektivek. Netradiční proto, že je časově a prostorově zasazena do bouřlivého Irska roku 1981. Autor velmi detailně začleňuje děj a reálné události do příběhu, celkem přirozeně, jen občas se mi zdálo, že až moc tam tlačí ty reálie, především vše okolo hudby, co se hraje v rádiu, co poslouchá hrdina na kazetě či na desce... 80%, 17. 8. 2020.

6 17.08.2020

(SPOILER) Pokud někdo miluje reportáže ČT a také reportáže Řezníčka, může být pro něj tato kniha zajímavá. Mě k spontánní koupi knihy přivedl krátký, asi 3-5 minutový rozhovor s autorem na stanici Český rozhlas Plus, kde Řezníček a redaktor debatovali o tom, co rozděluje USA již od dob občanské války. Bylo to velmi zajímavé a domníval jsem se, že kniha je o tom. Bohužel ten krátký rozhovor obsahoval víc zajímavého, než celá kniha a o tom tématu tam vlastně skoro nic nebylo, i když se kniha tak provokativně jmenuje.
Kniha je v podstatě popisem reportáží, které Řezníček v USA točil, mírně rozšířená o nějaké pozadí a zákulisí. Vše psáno přesně stylem nestranné reportáže ČT, absolutně nudné a nezajímavé. Na to, jak řádí hurikány v USA se nedívám ani v TV, tak proč o tom ještě zdlouhavě číst? Autor s jedinou výjimkou nepřidává nic osobního, žádný názor. Ta výjimka je kapitola Vzdělání, který se vymyká celé knize, už proto, že se nejedná o popis reportáže a že Řezníček popisuje vlastní zážitky při pobytu v USA.
Po delší době se jedná o knihu, kterou jsem přelouskal skoro s odporem (ale nevzdal to) a u které lituji času stráveného četbou. 50% a na 3* u mě nemá. 15. 8. 2020.

2 15.08.2020

Simenon ve své formě. Román napsaný v roce 1931 na nás dýchá starými časy. Autor vymyslel šikovnou zápletku, která čtenáře napíná, jak to asi celý bylo. Rozuzlení není sice bombastické, ale přesto zajímavé. Jako obvykle spisovatel neplýtvá zbytečnými řečmi, výborně líčí prostředí i postavy, a to s minimalistickými prostředky. 80%, 9. 8. 2020.

1 09.08.2020

Moc povedená sbírka sci-fi povídek, příběhů, novel i jednoho románu, které vznikali někdy v letech 1939-1958, kdy se dle autora osídlil Měsíc, Venuše, Mars, ale přesto ani dnes nezní hloupě nebo směšně. Naopak obdivuji je a přijdou mi mnohdy (nebo snad vždy) zajímavější, než dnešní pojetí sci-fi, které je téměř vždy temné, katastrofické apod. Téměř všechny příběhy jsou nějakým způsobem propojeny, což je kouzelné, na druhou stranu to není na překážku a lze je číst samostatně. Většina povídek u mě získala 4* a tak také hodnotím celou knihu, 75-80%. 26. 7. 2020

1 26.07.2020

Velmi různorodé příběhy z průběhu prakticky celé literární aktivní dráhy autora a navíc i včetně vzpomínek na dětství a rodinu. Vše je velmi čtivě psáno, což je až skoro překvapující, protože mnohé le Carrého romány se čtou dost obtížně. Přesto musím říct, že většina těch příběhů není ničím zvláštní, ničím zajímavá. Najde se opravdu jen pár perliček, které potěší. Dalo by se říct, že spisovatel na stará kolena paběrkuje. Není to nijak ucelený soubor. Na 4* to není, dávám na hraně 70%, 29. 6. 2020.

29.06.2020

Dobře a čtivě napsaná kniha. Dokázala ve mně probudit zájem o pouště, neboť autor je dokáže líčit od srdce. Je cítit, jak je miluje, jak je vychutnává. I když se jedná o starší výpravy (1989, 1993, 1996), nic to neubírá ze zajímavosti, navíc kniha vyšla v roce 2011, takže autor ji zasazuje do nedávné současnosti (zmiňuje, co následovalo později na místech, kde byl apod.).
Nakladatelství Jota tentokrát trochu odfláklo korektury. I když provedení knihy je dobré a kvalitní včetně pěkné barevné foto-obrazové přílohy, v textu se vyskytuje poměrně dost chyb. 75-80%, 20. 6. 2020.

4 21.06.2020

Jak bývá u autora zvykem, dal dohromady hodně zajímavých faktů a spojil je do příběhu. Prvních asi 180 stran je hodně dokumentárních, pak naopak začíná hlavní příběh, který ke konci běží opravdu rychlým tempem, řekl bych, že by i víc podrobností neškodilo. Není to vypilované do puntíku, ale na druhou stranu nic zásadního nemohu vytknout. 70% a 4*, 16. 6. 2020.

10 16.06.2020